Ana səhifə

Ústav pedagogických věd Bakalářská diplomová práce 2008 Gabriela Závrbská Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav pedagogických věd


Yüklə 0.51 Mb.
səhifə6/10
tarix24.06.2016
ölçüsü0.51 Mb.
1   2   3   4   5   6   7   8   9   10

3. Role mládeže v komunitním plánování sociálních služeb

Jedním z cílů mé práce je vymezit, jak mohou mladí lidé participovat


na komunitním plánování sociálních služeb. Metodu KPSS jsem již podrobně představila, nyní je na řadě ozřejmit, jak se do ní může zapojit mládež. Než se pustím
do samotného vymezování jejich rolí v tomto procesu, rozhodla jsem se vyhledat příklady nebo zkušenosti se zapojováním mládeže v jiných městech. Myslím si,
že zkušenosti z jiných měst mi mohou pomoci získat přehled, jestli se nějaké aktivní zapojování mladých do KPSS vůbec děje, jestli mezi mládeží a komunitním plánováním existuje již nějaký vztah a jaký, nebo jestli je to jen má odvážná myšlenka. Podle zjištěných informací a poznatků z předchozích kapitol se následně pokusím vymezit, jaké role mohou mladí lidé v procesu komunitního plánování zastávat.

3.1. Příklady aktivní účasti mládeže na KPSS

Za nejlepší zdroj informací v této oblasti považuji internet. Pustila jsem se tedy


do tohoto vyhledávání. Cílem mého pátrání bylo zjistit, jestli existuje spojení mezi komunitním plánováním a mládeží, případně najít příklady aktivního zapojení mladých lidí do tohoto procesu. Zvolila jsem internetový vyhledávač „Google“ a do něj zadala klíčová slova: komunitní plánování, mládež/mladí lidé. Z odkazů, které mi vyhledávač na tyto klíčová slova nabídl jsem pak vybírala ty, u kterých jsem v popisku zaznamenala nějaké zapojení mládeže.

Zjištěné informace pro mne představovaly z části známou realitu a z části nové, někdy překvapivé poznatky a možnosti zapojení do komunitního plánování. Pro mne známou realitou bylo jedno z nejčastějších spojení mládeže a komunitního plánování. Jeto existence formální struktury pro zapojování mládeže, pracovní skupina určená nebo zacílená právě na mládež, eventuálně na rodiny s dětmi a mládež nebo obdobné. Nikdy dříve jsem se ovšem nesetkala s tím, že by do této skupiny byli mladí zapojováni.


Při hledání příkladů jsem se však setkala jak se skupinami, které více méně fungují
bez přispění samotných mladých lidí, tak se skupinami, které mládež zapojují nejrůznějšími způsoby.

Skupiny, které pracují spíše bez přispění mládeže jsem nalezla např. v Rychnově nad Kněžnou, Mladé Boleslavi, Kolíně, Liberci, Žatci, Třebíči nebo v Hlučíně.

Naopak ve městech a mikroregionech jako např. Kouřim, Horažďovice nebo Kdyňsko jsem se setkala s aktivním zapojováním mládeže do činnosti pracovní skupiny.

Objevila jsem ale také další aktivity mládeže v procesu komunitního plánování, které však probíhají jaksi mimo tuto formální strukturu. Byly to např. města Bruntál, Havlíčkův Brod, mikroregiony Milevsko či Zábřežsko, které takto zapojovali mládež


do komunitního plánování sociálních služeb.

Nyní se zaměřím na aktivní zapojování mladých lidí a uvedu konkrétní příklady tohoto zapojování ve zmíněných městech. Z toho jsou první tři ukázky příkladem zapojování mladých do pracovní skupiny a další čtyři ukázky příkladem zapojování mladých mimo tuto strukturu.

Mladí lidé promlouvají do procesu KPSS například prostřednictvím zjišťování názorů a potřeb. Mezi časté formy patří dotazníky pro mládež, např. obec Horažďovice (Oriniaková, 2007) či Kdyňsko (Komunitní plán, 2006) aj., nebo nejrůznější diskuse
a setkání s mladými lidmi jako např. ve městě Kouřim, kde v roce 2007 uspořádali tzv. Setkaní na radnici s mladými lidmi ve věku 16-24 let, zde byly řešeny devizy
a problémy města ve vztahu k mladým lidem (Informace o průběhu, 2007).

Zjišťování názorů považuji za velmi důležité, zejména pokud jsou výsledky brány v úvahu a určitým způsobem realizovány. Musím však zmínit slovíčko „pouze“, protože si myslím, že sběr názorů na aktuální situaci nebo vyjádření přání není dostatečné. Dle mého, by měl být dán mládeži také prostor k návrhu řešení a ke spolupráci při jejich realizaci.

Další podobou zapojování mládeže, se kterou jsem se setkala, jsou nejrůznější literární, výtvarné nebo jiné umělecké soutěže a výstavy pro děti a mládež týkající
se sociálních služeb. Skrze tyto soutěže jsou zjišťovány názory, pohledy a postoje mladých k nejrůznějším sociálním oblastem nebo jevům v jejich městě. Příkladem dobré praxe v zapojení mladých tímto způsobem je výtvarná a literární soutěž pro žáky základních a středních škol „Město bez bariér“ uspořádaná v Havlíčkově Brodě. „Cílem soutěže bylo přimět její účastníky, aby se zamysleli nad překážkami, které každodenně řeší jejich kamarádi a ostatní spoluobčané v našem městě. Chtěli jsme tímto způsobem pro komunitní plánování získat prostřednictvím dětí i jejich rodiče. Vyhodnocení soutěže proběhlo za účasti rodičů, rodinných příslušníků, ředitelů škol a kamer místní kabelové televize. Tímto způsobem se podařilo získat další příležitostné spolupracovníky, kteří měli zájem se vyjadřovat k určitému tématu, jež jim bylo blízké nebo se o něj zajímali, a díky tomu bylo možné obohatit škálu názorů i od těch, které by se jinak jen těžko podařilo do plánování sociálních služeb zapojit.“ (Průvodce procesem, 2004).

Mladí lidé jako tazatelé nebo distributoři v rámci dotazníkového šetření. Tuto příležitost, jak se zapojit, dostali mladí lidé např. na Milevsku nebo v mikroregionu Zábřežsko. Studenti středních škol byli vyškoleni, jak pracovat s veřejností v terénu


a strávili několik hodin v ulicích města, oslovovali chodce, žádali je o vyplnění anketního lístku a případně jim k jednotlivým otázkám poskytovali vysvětlení. Pro realizátory byly cenné také postřehy, které studenti během akce získali, a které nebylo možno získat při jiných způsobech distribuce a sběru dotazníků (Přehled a analýza, 2005). V mikroregionu Zábřežsko jsou studenti středních škol zapojováni i nadále. Spolupracovali například také na projektu „Bezbariérové Zábřežsko“, kde prováděli samotný terénní výzkum bariér a zpracovávali závěrečnou zprávu (Bezbariérové Zábřežsko, 2007)

Ve městě Bruntál dali mladým lidem prostor při propagaci komunitního plánování. Skupinou mladých lidí bylo vytvořeno logo komunitního plánování sociálních služeb a mentálně postižení mladí lidé vyráběli drobné propagační dárečky typu keramických zvonečků, bločků z ručního papíru apod. (Hájek, nedatováno).


Z uvedených příkladů tedy mohu vyčíst, že mladí lidé mají v procesu komunitního plánování své místo, a že spojitost mezi mládeží a komunitním plánováním existuje.

Prostor pro zapojení mládeže je zde široký. Existuje formální struktura pro zapojení mládeže do procesu KPSS. Jsou jí pracovní skupiny zaměřené na tuto část populace,


do kterých se ovšem mladí lidé zapojují spíše sporadicky. Z dalších příkladů aktivní účasti mládeže vyplývá, že se zapojuje také jiným způsobem. Těmto dvěma rolím
se budu podrobněji věnovat níže.

Myslím si, že tyto příklady jsou vhodnými podobami zapojení mládeže, jsou


pro mladé lidi přístupné, srozumitelné a mnohdy jistě i zábavné. Já bych ve své neskromné představě však šla ještě o krok dál. Domnívám se, že by mládež mohla mít v komunitním plánování ještě větší prostor. Mohla by nejen své požadavky vyjadřovat, ale také se podílet na jejich uskutečňování. Uvědomuji si však, že motivovat mladé lidi k takovému zapojení není nikterak jednoduché. Vždyť zapojování i dospělé veřejnosti do jakéhokoli dění je obtížnou záležitostí, kterou se zabývají mnozí odborníci. Pojímám tyto příklady ovšem jako dobrý zdroj informací o vztahu mezi mládeží
a komunitním plánováním, a také jako inspiraci a podklad pro svůj návrh, jak mladé lidi to tohoto procesu zapojovat.

1   2   3   4   5   6   7   8   9   10


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©atelim.com 2016
rəhbərliyinə müraciət