Ana səhifə

Ústav pedagogických věd Bakalářská diplomová práce 2008 Gabriela Závrbská Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav pedagogických věd


Yüklə 0.51 Mb.
səhifə8/10
tarix24.06.2016
ölçüsü0.51 Mb.
1   2   3   4   5   6   7   8   9   10

4. Zapojení mládeže do KPSS v Mikulově

Než se pustím do samotného návrhu zapojování mládeže do KPSS v Mikulově, ráda bych vysvětlila, podle čeho budu postupovat, a proč jsem si vybrala právě město Mikulov. Celý návrh pak bude vycházet z charakteru města, dosud zjištěných informaci i z analýzy mikulovské mládeže.

Mé rozhodnutí pro vytvoření návrhu zapojení mládeže do KPSS v Mikulově
se utvrzovalo s postupnou tvorbou této práce. Zjištění o důležitosti participace mládeže na dění ve společnosti, to, že je tato participace hojně podporována, žádána
a prosazována ve mně upevnilo domněnku správnosti snahy zapojit mladé lidi také
do komunitního plánování. Vědomí toho, že je zde metoda práce, která může představovat další příležitost pro participaci mladých mne motivovalo k dalším krokům. Komunitní plánování by se mohlo zařadit mezi podoby participace na místní úrovni,
o kterou mladí lidé projevují alespoň teoretický zájem. Není v mých silách říci, zdali mladí lidé o tuto příležitost budou mít zájem. Domnívám se však, že pro to má předpoklady. Přestavuje formu participace na úrovni, která je mladým lidem nejblíže, poskytuje pro ni velký prostor, nabízí možnost vyjádřit se k tomu, co mladé lidi může zajímat, co se jich týká, dává jim příležitost pro zkvalitnění prostředí, v něž žijí. Všechny tyto poznatky mě vedou k sestavení vlastního návrhu a dávají mu tímto svůj smysl.

Na základě vymezení a popsání rolí z předchozí kapitoly mohu sestavit návrh zacílený jak na celou skupinu mládeže, tak na každou z rolí zvlášť. Taktéž příklady zapojení mládeže do KPSS v jiných městech mi poslouží jako zdroj inspirace. Budu


se také držet obecných principů komunitního plánování sociálních služeb (Návrhy, 2005) ze druhé kapitoly i pravidel pro zapojování veřejnosti (Sedm kroků,2002), které uvádím níže. Důležité jsou také možnosti samotného města Mikulov i analýza mládeže, jež mohou přinést důležité informace. Můj návrh se bude pohybovat v teoretických možnostech. Pokud by se mi následně podařilo prosadit realizaci alespoň něčeho, byla bych velmi spokojená. Nyní představím město Mikulov a zdejší proces KPSS
a následně provedu zmiňovanou analýzu.

Město Mikulov je malé, ale krásné vinařské město na samém jihu Moravy. Leží přímo na hranicích s Rakouskem a je turisticky velmi oblíbené, zejména díky své bohaté historii, přírodním krásám nejen Pálavských vrchů v jeho okolí a dobrému vínu. Město Mikulov je zároveň mým rodným městem, ke kterému mám velmi hluboký vztah, ačkoliv už téměř tři roky, po dobu mého vysokoškolského studia, žiji v Brně.

Navrhovat a prosazovat zapojení mládeže do komunitního plánování v Mikulově jsem se tedy rozhodla z jednoduchých a možná trošku sobeckých důvodů. Loni v létě jsem totiž z našeho Městského úřadu dostala nabídku ke spolupráci na komunitním plánování. Brzy jsem pochopila, jak má tato metoda sociální práce fungovat, že může být velmi prospěšná a velice se mi zalíbila. Jelikož jsem sama zástupcem jedné
ze skupin (mládeže), která by se tohoto procesu mohla, ne-li měla účastnit, rozhodla jsem se, že bych do něj chtěla pomoci zapojit i ostatní mladé lidi. Aby i oni zjistili,
co všechno mohou dělat, jak mohou ovlivnit situaci a sami pomoci, aby se jim v našem městě žilo lépe.

KPSS se v Mikulově nachází teprve ve fázi příprav. Před mým příchodem byla ustavena a proškolena základní triáda a započato dotazníkové šetření ohledně sociálních služeb. Od té doby jsme se hnuli sotva o malý krůček. Mým úkolem bylo zpracovat podkladové materiály nutné pro započetí s plánováním. Demografickou analýzu, přehled poskytovatelů sociálních služeb, výsledky dotazníků apod. Dotazníkové šetření bylo provedeno spíše pro účely krajského střednědobého plánu, než-li pro samotný komunitní plán Mikulova, ale vzešly z něj i pro nás užitečné informace. Jednou z nich byl nízký zájem veřejnosti, návratnost dotazníků nedosáhla ani požadovaných 5%. Víme tedy alespoň, že s ní budeme muset pravděpodobně počítat i do budoucna. Důležitější pro nás ovšem byly první kontakty na spoluobčany ochotné spolupracovat na komunitním plánování, které jsme z dotazníků také získali. Následujícím krokem tedy bylo kontaktovat zmíněné ochotné spoluobčany, oslovit poskytovatele sociálních služeb a samozřejmě vedení města. Dosavadní snaha vyvrcholila sotva před pár týdny první oficiální schůzkou ke komunitnímu plánování, které se zúčastnili zástupci zadavatelů (vedoucí odboru sociálních věcí, pracovník téhož odboru, chyběla paní místostarostka, která přislíbila účast i zastřešení celého projektu ze strany města), zástupci poskytovatelů (čtyři ze šesti působících v Mikulově) a zástupci uživatelů


(6 osob - senioři, rodiče s dětmi aj. a já za mládež). První schůzka byla věnována obeznámení zúčastněných s komunitním plánováním, návrhům pracovních skupin
a také tvorbě rozšířené triády, která obvykle představuje jakousi řídící skupinu celého procesu.

Myslím si, že právě nyní je ten správný čas začít se zapojováním mládeže. V této chvíli se mohu pokusit prosadit vznik pracovní skupiny pro mládež, a tím je následně zapojit v roli uživatelů. V nastávající fázi vznikání nových struktur, šíření informací


o komunitním plánování mezi veřejností, hledaní dalších ochotných spolupracovníků
se může mládež také zapojit, a sice v druhé roli, skrze participaci na plánování pro ostatní.

4. 1 Analýza mládeže

Když se začíná s prací v jednotlivých pracovních skupinách, je potřeba udělat analýzu dané skupiny. V takové analýze může být obsaženo mnoho informací, stav sociálních služeb v dané oblasti, aktuální počet uživatelů těchto služeb, prognóza vývoje uživatelů, součástí je také tzv. SWOT analýza a další.

Já nyní provedu podobnou analýzu mikulovské mládeže, abych zjistila základní informace související s významem zapojování mládeže a plánování pro tuto skupinu. Zaměřím se na skutečnosti jako je počet mladých lidí, počet evidovaných na OSPOD, tyto údaje mohou sloužit jako argument pro zapojování mladých. Dále zmapuji vzdělávací a volnočasové možnosti, abych zjistila, jaké zázemí mají mladí lidé ve městě aj. Pokud v rámci komunitního plánování vznikne skupina pro mládež, bude se muset tato mnou provedená analýza více prohloubit, bude potřeba udělat šetření týkající
se názoru mladých na nejrůznější záležitosti, zmapovat problémy, s jakými se mladí lidé potýkají apod. Pro účely mé práci ji však považuji za dostatečnou.
Mikulov je malé město s počtem obyvatel sotva přesahujícím hranici sedmi tisíc (7373 obyvatel – údaj k 31.12.2007). Ani počet mladých lidí tedy nebude nikterak vysoký. Při zjišťování jejich počtu jsem vycházela z aktuálních záznamů evidence obyvatel Městského úřadu Mikulov, které hovoří o čísle 1217 lidí ve věku 15-26 let v roce 2007 (viz. tab. č. 3). Toto číslo se zdá poměrně nízké, ale v kontextu našeho města představuje šestinu všech obyvatel.
Tab. č. 3. Počet mladých lidí ve městě Mikulov v r. 2007


Věková kategorie

(k 31.12.2007)



Počet obyvatel

15-26 let

1217

Zdroj: Evidence obyvatel, Městský úřad Mikulov.

V následujících tabulkách uvádím počty mladých lidí evidovaných na OSPOD Městského úřadu v Mikulově k 31.12.2007, které dokazují potřebnost plánování sociálních služeb pro tuto skupinu uživatelů.
Tab. č. 4. Klienti řešení kurátorem pro mládež v r. 2007


Klienti řešení kurátorem pro mládež

 

z toho

celkem

děti

mladiství

Trestná činnost

27

14

13

Přestupky

29

0

29

Výchovné problémy

59

30

29

Dohledy

6

5

1

Uložená výchovná opatření mladistvím

1

0

1

opatření uložená dětem mladším 15 let

4

4

0

Návrh na předběžné opatření

2

0

2

Návrh na ústavní výchovu

2

2

0

Zdroj: Roční výkaz o výkonu sociálně právní ochrany dětí, 2008.



Tab. č. 5. Sledování výchovy a výkonu dohledu v r. 2007 podle záznamů OSPOD Mikulov


Sledování výchovy a výkonu dohledu

OSPOD sleduje děti

 

počet dětí

V ústavní a ochranné výchově

12

V péči jiných fyzických osob než rodičů

17

Nad jejichž výchovou byl stanoven dohled

soudem

22

obecním úřadem

19

Zdroj: Zdroj: Roční výkaz o výkonu sociálně právní ochrany dětí, 2008.



Tab. č. 6. Týrané a zneužívané děti v r. 2007 podle záznamů OSPOD Mikulov


Týrané a zneužívané děti

 

 

 

chlapci

dívky

Tělěsné týrání

0

1

Sexuální zneužívání

2

3

Dopad na dítě: posttr.stresová porucha

2

4

těhotenství

0

1

Zdroj: Zdroj: Roční výkaz o výkonu sociálně právní ochrany dětí, 2008.




Kriminalita mládeže

Z výroční zprávy Městské policie za rok 2007 vyplývá, že agresivita a brutalita mládeže poklesla, nicméně je zdůrazňován stále přetrvávající problém s drogovou scénou v Mikulově. Důsledkem neřešení drogové problematiky je sní spojená trestná činnost mládeže, zde se jedná zejména o trestnou činnost majetkové a násilné povahy (Hamerník, 2008).


Vzdělávání

Co se týče sítě vzdělávacích institucí, je v Mikulově relativně dobře zajištěno předškolní a základní vzdělávání. Mateřské a základní školy, obě v počtu dvou a jedna speciální ZŠ, svou kapacitou relativně vyhovují požadavkům obyvatel. U škol středních a vysokých je situace jiná. Nachází se zde pouze jedna střední škola (všeobecné gymnázium) a jedno střední odborné učiliště. Již za středoškolským vzděláním tedy mladí lidé mnohdy dojíždějí. Často do bývalého okresního města Břeclav, které


je z Mikulova dobře dostupné, nebo do Brna. Další nebo vysokoškolské vzdělávání je pak nejlépe dosažitelné v opět v Brně, popř. jinde v kraji. V Mikulově se žádné vzdělávací zařízení poskytující další nebo vysokoškolské vzdělání nenachází.
Volný čas a kultura

Mladí lidé mají v našem městě mnoho možností, jak trávit volný čas. K dispozici zde je zejména mnoho příležitostí sportovního vyžití. Fotbalový klub, tenisový klub, basketbalová, florbalová a jiná družstva, další volně přístupné sportoviště, haly, koupaliště, jezdecký klub aj. V současné době se pracuje také na modernizaci skate parku, který je místní mládeží hojně využíván. Z nesportovních aktivit město nabízí mladým lidem např. dobrovolnický divadelní spolek, pro mladší pak Dům dětí


a mládeže – mládež zde figuruje spíše jako vedoucí jednotlivých kroužků, Základní uměleckou školu. Z dalších spíše kulturních možností na trávení volného času je zde např. muzeum, kino, knihovna, galerie aj. Město pořádá také množství dalších kulturních akcí jako jsou festivaly, koncerty, výstavy atd.
Sociální služby

Když se vrátím zpět k oblasti sociálních služeb, musím konstatovat, že v našem městě pro mladé lidi téměř žádné sociální služby nefungují. Jednou z mála takových služeb je břeclavská Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, která má


v Mikulově své odloučené pracoviště. V rámci městského úřadu, Odboru sociálních věcí, existuje oddělení sociálně právní ochrany dětí, které se zabývá náhradní a ústavní výchovou, trestnou činností mládeže, drogovou a romskou problematikou atd. Jistou dobu zde fungovalo také odloučené pracoviště K-centra, které ale kvůli nízkému zájmu klientů brzy zaniklo. V současnosti na území města působí terénní pracovníci Diecézní charity Břeclav, kteří sem nepravidelně přijíždějí. Myslím si však, že problém s drogami mezi místní mládeží se natolik zvětšuje, že by si „zasloužili“ vlastního terénního pracovníka, popřípadě kontaktní centrum. Své klienty a příznivce by si jistě v našem městě našel i nízkoprahový klub pro mládež.
Z provedené analýzy vyplývá, že plánování sociálních služeb pro mládež by jistě v našem městě mělo svůj význam. Mladí lidé se zde potýkají z řadou problémů, které by bylo vhodné řešit organizovaně a pokud možno za jejich vlastního přispění. Přehled škol i volnočasových a kulturních možností může sloužit jako dobrá informace o tom, kde všude se mladí lidé mohou zdržovat, kde jsou dosažitelní, kde je možné
je kontaktovat.
1   2   3   4   5   6   7   8   9   10


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©atelim.com 2016
rəhbərliyinə müraciət