Ústav pedagogických věd Bakalářská diplomová práce 2008 Gabriela Závrbská Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav pedagogických věd

1.2 Podporované priority a opatření v oblasti participace mládeže

Důležitost participace mládeže je vnímána také vrcholnými polickými zástupci nejen naší země, ale i Evropské unie. Její podporou se tak zabývají mnohé evropské

V této podkapitole se zaměřím na priority a opatření v týkající se participace mládeže, které jsou navrhovány a podporovány ve vybraných dokumentech. Uvedené dokumenty jsem vybrala proto, že představují aktuální programové dokumenty jak naší vlády, tak orgánů Evropské unie a umožňují široký pohled na uvedenou problematiku. Myslím si také, že právě tyto dokumenty poskytují participaci mládeže největší oporu.

• 
  Bílá kniha Evropské komise - Nový podnět pro evropskou mládež (2002)
  
• 
  Usnesení Rady EU o obecných cílech pro participaci a informovanost mladých lidí (2003)
  
• 
  Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže do roku 2007
  
• 
  Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže na období 2007-2013
  

Uvedené dokumenty se zabývají podporou participace mládeže, tedy zapojením mladých do dění ve společnosti. Vyjmenovávají opatření, jež mají být splněny

Participace mládeže je uznána jako žádoucí. Představuje důležitou oblast, která má být maximálně podporována a rozvíjena. Bílá kniha (2002) dále zmiňuje, že právo

Jedním z opatření, které má podpořit participaci mládeže je informovanost, jenž

Aby mohla být rozvíjena skutečná participace mladých lidí, je navrženo další důležité opatření - vytvoření právního rámce v zákoně. Bílá kniha (2002) jej chápe jako nezbytný předpoklad pro rozvoj participace, který by měl poskytnout podporu strukturám participace a stanovit základy výchovy k demokracii.

Pokud se mladí lidé chtějí podílet na životě společnosti, musí k tomu získat nebo rozvinout určité specifické schopnosti. Tyto schopnosti se získávají postupným učením, jehož první krok je vhodné udělat ve svém blízkém okolí. Tedy např. ve škole, čtvrti, obci apod. Právě zde mohou mladí lidé nejlépe dosahovat konkrétních a zejména okamžitě viditelných změn, jež je mohou motivovat k touze po dosažení změn také
na vyšších úrovních (Bílá kniha, 2002). Ale nejen blízké okolí nebo místní úroveň
je považována za důležitou pro započetí s podílením se. Jako další opatření pro rozvoj participace se zdůrazňuje potřeba vzdělávání v oblasti participace. Rada Evropské unie ve svém Usnesení (2003) nabádá k rozvíjení a rozšiřování vzdělávání zaměřené
na participaci v rámci formálního vzdělávacího systému, v oblasti mimoškolní výchovy i ve sféře neformální výchovy a vzdělávání. A podporuje další rozvoj vzájemného ovlivňování těchto forem.

Mimo oblast vzdělávání je třeba podporovat a rozvíjet participaci mládeže, zejména v následujících dvou oblastech. První z nich je účast v občanském životě. Tato účast by se měla rozvíjet skrze větší angažovanost mladých lidí v participačních strukturách, rozvoj aktivit zaměřených na přímé zapojení mladých atd. Druhou oblastí je účast v systému zastupitelské demokracie. V Usnesení Rady (2003) je navrhován pravidelný a strukturovaný dialog mezi veřejnými a/nebo vládními orgány a mladými lidmi a jejich zastupitelskými strukturami.

Jako důležitý úkol je zmiňováno také pojmenování překážek, které brání participaci mladých a podpora opatření a mechanismů, které povedou k zapojení všech mladých lidí s ohledem na jejich rozdíly (Usnesení Rady, 2003).

1.3 Postoje a názory mladých lidí na participaci

Mnohé orgány a instituce uznávají participace mládeže na dění ve společnosti jako důležitou. Ale jak se na tuto záležitost dívají sami mladí? Jak hodnotí své možnosti? Mají vůbec zájem participovat? Tím se zabývají mnohé výzkumy nejen u nás, ale

Jako příklad mohu uvést výzkumy Institutu dětí a mládeže MŠMT ČR. Jedním z nich je výzkum s názvem „Mládež ČR 2002“¹, dalším ze zdrojů informací o názorech mladých lidí je výzkumná zpráva Institutu dětí a mládeže s názvem „Participace mládeže a společnost“². Já jsem se v uvedených zdrojích soustředila zejména na názory mladých na možnosti a zájem o participaci na veřejném životě společnosti.

Za jednu ze základních informací považuji názor mladých na možnost ovlivňovat dění v naší zemi. Z výsledků výzkumu Participace mládeže a společnost (1998) vyplývá, že 23% dotázaných mladých lidí si myslí, že má možnost dění ovlivňovat. Zbývajících 39% si myslí, že spíše ne a 21%, že tuto možnost nemá. Dle autorů výzkumu tento podíl odpovídá podílu mladých lidí, u kterých lze konstatovat potenciál k participaci (Participace mládeže a společnost, 1998).

Zaměřím-li se na zájem mladých lidí o dění ve světě, který byl pozorován výzkumem Mládež ČR 2002 (2002), vidím, že jeho míra je jak u středoškolské mládeže (78% se zajímá o dění ve světě), tak u osob ve věku 20-26 let (cca 77% se zajímá) stejná v obou sledovaných letech. Naproti tomu míra zájmu o politickou situaci u nás, sledovaná stejným výzkumem, má tendenci klesající. U středoškolské mládeže

Na tomto místě si dovolím srovnat uvedené výsledky z České republiky s výsledky evropského výzkumu EUYOUPART³, z nichž vyplývá, že zájem o politiku ve všech sledovaných zemích dosahoval v průměru hodnoty 37% ( Německo – 51%, Itálie – 43%, Rakousko – 42%, Francie – 36%, Finsko – 35%, Velká Británie – 30%, Estonsko – 29%, Slovensko – 28%) (Politická participácia mladých ľudí v Európe, 2006).

Při srovnání je patrné, že zájem mladých lidí o politiku u nás je srovnatelný
se zájmem mladých v ostatních zemích Evropy. Domnívám se, že uvedené hodnoty jsou poměrně vysoké. Pokud by se v průměru téměř polovina mladých lidí opravdu a aktivně zajímala o politiku, pak si myslím, že je tento stav chvályhodný.

Autoři výzkumu EUYOUPART uvádějí, že se většina zkoumané mládeže

Ovlivňovat politiku na státní úrovni však není pro mladé nikterak jednoduché ani dostupné. Naopak participovat na místní úrovni, čili na dění ve svém městě či obci může být snazší, přístupnější a také srozumitelnější. Výzkumy ovšem ukazují, že zájem podílet se na veřejných činnostech mladí lidé mají, ale není doprovázen aktivní činností (tab. č. 1.).

Zdroj: Participace mládeže a společnost, 1998, s. 16.

Pokud se podíváme ještě níže než-li na úroveň měst či obcí, tedy do škol a rodin, kde by výchova k aktivnímu občanství měla mít své počátky, vidíme, že situace

Zdroj: Mládež ČR 2002, 2002, s. 20.

Nízká organizovanost mládeže se projevuje také v jiných zemích Evropy. Potvrzují to výsledky výzkumu Evropské komise „Young Europeans in 2001“ (2001)⁴, které říkají, že mladí lidé obvykle nejsou aktivními členy asociací. Každý druhý mladý Evropan nemá zájem být zapojen do činnosti žádné organizace nebo asociace.

Graf. č. 1. Položka z výzkumu Young Europeans in 2001: Participace v organizacích a spolcích ( % EU 15)

Ve svých závěrech nejsou výzkumy příliš pozitivní. Konstatují, že: „Otázky dotýkající se nějakým způsobem zájmu o politické problémy, nebo aktivní účasti

Důvody těchto stavů jsou podle výzkumné zprávy Participace mládeže

Důležitým krokem pro rozvoj a rozšiřování participace mladých lidí na fungování společnosti bude překonat vytvořené stereotypy jako je centralismus, byrokracie nebo přístup k úřadům a funkcím, které se vytvořily v minulém režimu. Mezi doporučované směry, ve kterých bychom měli hledat řešení, patří zejména oblast legislativního zázemí, propagace dobrých zkušeností, podpora tréninkových aktivit nebo výchova k demokracii a občanské angažovanosti stran školy a mnohé další. (Participace mládeže a společnost, 1998).

Pro mne osobně nejsou výsledky výzkumů nijak překvapující. Sama neznám mnoho mladých lidí, kteří by se aktivně zapojovali do veřejného dění, natož politického. Přesto zjištěný zájem téměř poloviny mladých o politiku hodnotím kladně. Také častější zapojení do činnosti nějaké organizace, než-li úřadu, považuji za pochopitelné. Dle mého názoru, a také dle uvedených výzkumů, tyto státní instituce přijímají aktivní zapojení mladých obtížněji. Myslím si, že myšlenka participace na místní úrovni‚
je správná. Vždyť v první řadě právě „doma“ by měli mladí lidé nalézat pochopení
a podporu svých názorů a potřeb.
V této kapitole jsem se dozvěděla, že nejen já si myslím, že participace mládeže na dění ve společnosti je důležitá. Podporuje ji řada programových dokumentů vlád
a na toto téma se stále organizuje spousta výzkumů. Participace mládeže je tedy velmi aktuální a diskutované téma, kterému stojí za to věnovat pozornost. Já se jím v této práci zabývám zejména proto, že bych ráda obohatila uvedený výčet podob participace mládeže. Metoda práce zvaná komunitní plánování sociálních služeb, které se budu podrobněji věnovat v následující kapitole, dle mého, přináší další příležitost
pro participaci mládeže a myslím si, že se může směle řadit do výše uvedených.

Poznatky z této kapitoly tedy mohou sloužit jako podklad pro kapitoly následující. V mých očích obhajují smysl snahy zapojit mládež také do komunitního plánování sociálních služeb.