Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky
|
|  Yüklə 1.07 Mb.
|
částečné kalky – jeden element je přenesen věrně, druhý volně – tento rozdíl od předlohy ve slovotvorné rovině je nejčastěji
polokalky – výrazy, u nichž je jedna část cizího slova přeložena a druhá ponechána nepřeložená, např. femme fatale > fatalna žena, film noire > crni film, web page > web-stranica; formalně nezávislé neologizmy – strukturálně se zcela liší od předlohy, protože jazyk přijímatel musel nalézt vlastní slovotvorný model, protože cizí není možné přenést, např. do-it-yourself > sam svoj majstor, play off > doigravanje; sémantické kalky – již existujícímu slovu se pod vlivem cizího jazyka přidává nový význam, např. Kolben > klip – ve významu „část motoru“; frazeologické kalky, např. vis major > viša sila, vox populi > glas naroda.139 Autoři PMČ (i HG) charakterizují kalky obdobně, liší se však pojetí PMČ a autorky (HG a GHJ se podrobněji kalky nezabývá) v jejich dělení: a) slovotvorné (vznikají překladem slovotvorných částí, např. sub/scribere – pode/psat; b) frazeologické (vznikají překladem struktury frazému, např. im Bilde sein – být v obraze; c) sémantické (vznikají připojením dalšího významu podle cizího vzoru, např. slovo zámek – „zařízení na zamykání“ získalo druhý význam „palác“ pod vlivem německého Schloβ, které znamená obojí.).140 V článku Srozumitelnost a stylistické znaky kalků tatáž autorka dále doplňuje předešlý výklad o kalkování, které je motivováno především potřebou tvoření terminologických termínů, a proto většinu kalků tvoří odborné názvy, tj. výrazy připadající odbornému stylu. Říká, že kdysi byly kalky pouze doménou odborného stylu, ale dne se kalkuje i pro potřeby ostatních funkčních stylů. Pokud se funkce kalků omezuje na užší komunikaci uvnitř oboru, tehdy jsou kalky stylisticky bezpříznakové. Avšak různorodost společenských komunikačních potřeb způsobuje přenášení jazykových skutečností z jednoho do druhého funkčního stylu. Do publicistického stylu, který nese znaky veřejnosti, se tedy vnášejí znaky ostatních stylů. Současné komunikační možnosti umožňují rychlé šíření informací a neologizmů. Díky rysu všudypřítomnosti přejímá publicistický styl úlohu přenašeče kalků z jiných funkčních stylů. Jako skutečnosti hovorového a publicistického stylu často jsou to pojmenování obrazná a zahrnují v sobě konotativní významy. Přechod kalků z jednoho stylu do druhého provází proces opouštění primární designace se současným procesem konotace.141 Těžkostmi při určování slova jako kalku a identifikací jeho druhu a jazyka prostředníka se dále zabývá ve svém článku „Lexikální a sémantické kalky v chorvatském jazyce“142 („Leksički i semantički kalkovi u hrvatskome jeziku“). III. Praktická část 3. 1. Substantiva Vedle chorvatského slova dodatak, v kontextu oblasti módního stylu objevující se zpravidla ve spojení modni dodatak (který se i v textech zkoumaného časopisu na několika místech vyskytuje), je přibližně stejnou měrou zastoupen i cizí výraz pro tutéž skutečnost, tj. módní doplněk, a to accessoires. Uvedené cizí slovo se v chorvatštině vyskytuje ve své původní podobě, pravopisně je zcela nepřizpůsobeno chorvatštině a jejímu pravopisu. Nepřizpůsobené však zůstává částečně, v některých spojeních totiž můžeme pozorovat jeho skloňování, i když chybné, např.: „s usklađenim accessoiresom“ 143, „kao stvorene za snažan [...] accessoires144“, „dodajte zanimljiv accessoires“145 – slovo accessoires, které je ve tvaru množného čísla (podle Francouzsko-českého a česko-francouzského slovníku146 accessoires je plurál s významem módní doplňky a rekvizity; tvar singuláru accessoire má význam vedlejší (adjektivum), resp. přídavek (substantivum), podle novějšího Francouzsko-českého a česko-francouzského slovníku147 má význam módní doplňky pouze slovní spojení accessoires de mode, ve francouzštině dokonce existuje i sloveso accessoiriser s významem opatřit módními doplňky; podle Anglicko-českého a česko-anglického slovníku148 podobně plurál accessories ve významu příslušenství a (dress) accessories (módní) doplňky; v jednotném čísle se vyskytuje pouze jako tvar accessory, tedy nikoli accessorie a nese význam součástka nebo vedlejší (adjektivum), podobně jako ve francouzštině), ve zkoumaném časopise je skloňováno jako by bylo ve tvaru čísla jednotného. V novějším Anglicko-českém a česko-anglickém slovníku149 se nachází pouze singulárový tvar accessory ve všech výše zmíněných významech kromě významu módní doplněk. Doba přejetí tohoto slova je patrně nedávná, nasvědčuje tomu kromě jeho pravopisné nepřizpůsobenosti fakt, že se slovo vedle slovníků jednotlivých jazyků, tj. chorvatského150 a českého151, nevyskytuje ani ve slovnících cizích slov v češtině152 a v chorvatštině153 a slovníku neologizmů154 (z toho důvodu také není známo, jak se v chorvatštině přesně vyslovuje, tedy do jaké míry je přizpůsobeno z výslovnostního hlediska). Jak už bylo zmíněno, redakcí je užíváno přibližně rovnocenně jak výrazu domácího, tak i cizího, přičemž by mohlo být užito výhradně domácího výrazu, který se sémanticky plně shoduje s cizí přejímkou. Avšak zřejmě pod vlivem sílících tendencí k přejímání, z vlivu globalizace nebo z touhy po exkluzivitě, originalitě a ozvláštnění, které jsou často cizími výrazy v lidech vyvolávány, je ponecháno cizí slovo a do národního jazyka se nepřekládá. Kromě lidí pohybujících se v módních kruzích a čtenářek podobně zaměřených periodik by snad ani běžný uživatel jazyka, pokud neovládá jazyky, z nichž slovo bylo přejato, a nezná kontext, nevěděl, co si má pod uvedeným pojmem představit, slovo se pravděpodobně u většiny lidí nevyskytuje ani v pasivní slovní zásobě, a v aktivní tedy pravděpodobně o to méně. Další otázkou je, z kterého jazyka bylo slovo přejato. Protože chybí jakýkoliv doklad o uvedeném výrazu v jazykových příručkách, můžeme se pouze domnívat, že z francouzštiny – v chorvatském periodiku se totiž nachází výraz shodný s francouzským, tj. accessoires, kdežto v angličtině má slovo mírně odlišný tvar accessories. V české mutaci časopisu se sice slovo objevilo, avšak ve srovnání s chorvatskou ojediněle (zpravidla se vyskytuje domácí výraz doplňky, doplněk), a to v podobě accessorize, a pouze v nominativu, těžko tedy odhadovat, zda by ho pracovníci redakce užili v jiné pozici jako sklonné (jako i jejich chorvatští kolegové). Dalším cizím slovem z oblasti kosmetiky je allure (ve spojení „allure na usnama“)155. Jelikož toto slovo není zachyceno v žádné příručce, české ani chorvatské, lze se o jeho původu, výslovnosti, a tedy i míře přizpůsobení pouze domnívat. Co se však grafické podoby slova týče, můžeme s ohledem na podobu slova v jazycích, z nichž bylo pravděpodobně přejato, konstatovat, že zůstalo v původním stavu, nepřizpůsobené. Vzhledem k tomu, že slovo není v žádném ze slovníků obou jazyků a že běžný uživatel, který se nepohybuje v oboru, pravděpodobně nezná význam slova, můžeme předpokládat, že slovo bylo přejato v nedávné době a vzhledem ke kontextu pravděpodobně z angličtiny (která však mohla toto slovo přejmout dříve z jiného jazyka a je tedy jen prostředníkem), slovo se totiž vyskytuje v angličtině (dle AČČAS) s významy kouzlo, půvab sex-appeal (vedle významu sloves svést, přitahovat, okouzlovat – AČČAS2 uvádí pouze významy slovesné), a ve francouzštině (podle FČČFS) s významy chůze, chod, vystupování, chování nebo tvářnost, ale také jako adjektivum alluré šik, mající švih (FČČFS2 uvádí významů méně). V tomto případě by tedy šlo, zejména s ohledem na slovní druh a kontext slovního spojení, o přejímku z angličtiny, význam slova by pak mohl být půvab (na ústech). Vzhledem k neobratnosti vyjádření při překladu by bylo spíše vhodné užití allure usne – půvabná ústa. Slovo je v časopise doloženo jen v nominativu, proto nevíme, jestli bylo morfologicky přizpůsobeno. Totéž platí o jeho výslovnosti, která není zachycena v žádném ze slovníků českého a chorvatského jazyka. V textech z oblasti kosmetiky, v nichž se píše o složení krémů a jiných preparátů k ošetření pleti, se vyskytuje i slovo aloe (zejména ve významu výtažků z této rostliny), slovo se ve zkoumaném časopisu skloňuje („s aloom“156). V RHJ slovo není, v RHJ2 je uveden základní tvar aloe bez původu. RSR uvádí, že slovo je původem řecké (alóē) a přes latinu (aloe) bylo přejato do chorvatštiny v podobě aloja (femininum). V NSČ a v NSČ2 se slovo nevyskytuje, v SSČ i v NASCS ano. Podle obou příruček je slovo ženského rodu jak nesklonné, tak i ohebné, v tom případě je genitiv singuláru aloe, SSČ uvádí vzhledem k neobvyklosti zakončení slova netypického pro češtinu, a tedy poukazující na cizí původ (-oe) i další tvary dativu a lokálu singuláru aloi. Přídavné jméno v češtině zní aloový – seskupení dvou hlásek o taktéž svědčí o cizosti slova. Slovo je přejaté z řečtiny, o případném prostřednictví latiny se české příručky nezmiňují. SSČ slovo aloe uvádí také jako femininum nebo nesklonné neutrum. Amblem (např. ve spojení „odjeća s amblemom Pepe Jeans“157) je podle RHJ a RHJ2 slovo přejaté z francouzštiny. Zajímavé je, že RSR uvádí původ řecký (émblēma) a že se slovo teprve přes latinu dostalo do francouzštiny v podobě emblème. I podle NASCS a SSČ (v NSČ2 není) je česká podoba tohoto přejatého slova (emblém) původem řecká. Podle FČČFS má slovo ve francouzštině podobu emblème, jde o maskulinum s významem symbol, odznak. Pravděpodobně díky téměř shodné výslovnosti francouzského slova ve francouzštině i v chorvatštině a češtině se pak psaná podoba slova v těchto dvou slovanských jazycích významně neliší od psané podoby francouzské (v případě velmi rozdílné výslovnosti a grafické podoby by se pak přejaté slovo mohlo v chorvatštině a v češtině psát podle výslovnosti a od původní psané podoby by se pak mohlo velmi lišit). Přesto chorvatština v psané podobě tohoto slova více sleduje výslovnost slova než čeština. Ampir-kroj, tedy empírový střih (šatů) se v české mutaci časopisu nevyskytoval. NASCS uvádí původ slova empír z francouzštiny a uvádí adjektivum empírový a empirový (vidíme tedy, že na rozdíl od chorvatštiny čeština slovo více adaptovala, dodala mu příponu a skloňuje ho, kdežto v chorvatštině zůstal i v původní podobě a nesklonný). SSČ uvádí původ slova empir, empír latinský a přejetí prostřednictvím francouzštiny, adjektivum taktéž empírový, uvádí výslovnost [ampír], NASCS [empír i ampír]. Chorvatské příručky slovo neuvádějí. Ve FČČFS2 nalezneme slovo empire (význam moc, vláda, které se pak přeneslo na označení stylu prvního francouzského císařství), v latině mu mohlo být předlohou slovo imperium (vláda, vládní moc) (podle LČS). Francouzská výslovnost pak měla vliv na podobu přejatého výrazu v chorvatštině – píše se i vyslovuje přibližně podle francouzské výslovnosti, tj. [ampir], kdežto v češtině je výraz přejat podle podoby grafické. Slovo badić se v RHJ, RHJ2, ani v RSR nenachází. Původ má zřejmě v němčině – viz Německo-český a česko-německý slovník158 - der Badeanzug - koupací oblek, (baden – koupat se, der Anzug - oděv, šaty, oblek), dle novějšího slovníku der Badeanzug nese význam pouze dámské plavky159 . Mohlo by tedy jít o hybridní slovo – bad- převzato z části německého výrazu v nezměněném tvaru a přidání domácího sufixu –ić. Druhý výraz pro tentýž oděv, tj. pro plavky, je v chorvatštině kupaći kostim (někdy i zkráceně kupaći) a je možné, že jde o kalk podle němčiny. Oba výrazy se plně skloňují. Čeština má domácí pomnožné slovo plavky. Balerinke ve významu obuvi připomínající obuv pro balet, tedy obuv pro baleríny, jsou popsány pouze v RSR (jinde maximálně ve významu tanečnice baletu) a ve FČČFS2. Ve FČČFS2 je uvedeno slovo ballerine (femininum) jak ve významu balerína, baletka, tak také ve významu baletní obuv. V RSR je u slova balerinka s významem lehké letní obuvi podobné baletní odkaz na slovo balet – to je pak určeno jako italizmus (ballo > balletto) přejatý do chorvatštiny přes francouzštinu (ballet). Jde pravděpodobně o přenesení významu slova balerina. Slovo balerína je podle SSČ i NASCS přejato z italštiny. ČES uvádí německé prostřednictví při přejetí italského balletto a prapůvod slova vidí až v pozdnělatinském ballare. V češtině se taktéž používá výraz piškoty, který je (avšak pouze ve významu cukrářského výrobku, v přeneseném významu obuvi se vůbec nevyskytuje) podle SSČ a NASCS přejat z italštiny prostřednictvím němčiny. NSČ, NSČ2 ne. V Italsko-českém a česko-italském slovníku160 zkoumané slovo není vůbec, v Italsko-českém slovníku161 je slovo ballerina (femininum) uvedeno pouze ve významu tanečnice. Avšak fakt, že určité slovo není uvedeno ve slovníku určitého jazyka ještě nemusí nutně znamenat, že se ve slovní zásobě daného jazyka nevyskytuje, protože žádný slovník není dokonalý a nemusí některé výrazy (resp. nové významy výrazů) obsahovat, přičemž na tento fakt nemusí mít vliv novost (a tedy předpokládaná aktuálnost) vydání slovníku, viz případ se slovem accessories v jednotlivých anglických slovnících. Výraz ballerine ve významu obuv připomínající obuv baletek však můžeme najít na italských internetových stránkách – potvrzuje se tedy předpoklad, že absence výrazu ve slovníku ještě neznamená, že výraz v jazyce neexistuje, tím spíše, pokud jde o výraz (nebo nový význam výrazu) v jazyce nový; internet jako médium reaguje samozřejmě na nové skutečnosti nepoměrně rychleji než sběr dat do slovníků a jejich vydání162. V AČČAS, AČČAS2, FČČFS, NČČNS a v NČČNS2 slovo není, přestože nejde o výraz nový (i když je nyní, na rozdíl od minulosti, kdy se pravděpodobně nacházel pouze v profesní či slangové mluvě tanečníků, módním slovem) a i v českém jazyce existuje: v české mutaci časopisu se slovo objevilo v podobě deminutivní jako v chorvatštině, tj. balerínky, avšak v katalozích obchodů s obuví můžeme vidět i podobu baleríny. Baloner má v RSR i v RHJ2 uveden odkaz na slovo balonac, oba slovníky také vysvětlují význam slova chorvatským synonymem ogrtač. RSR pak u hesla uvádí, že jde o hovorový výraz pro označení daného jevu (pro který chorvatština má domácí pojmenování), kabátu z balonového hedvábí, odkaz je tedy na slovo ballone (< balla, tj. koule) z italštiny.V RHJ, NASCS, NSČ ani v NSČ2 není. V RHJ je pouze slovo balon, které je označeno za přejaté z italštiny. V NASCS je alespoň pod heslem balon, resp. balonový, slovní spojení balonový plášť (vyráběný původně z balonového hedvábí). SSČ uvádí i hovorový výraz pro balonový plášť - baloňák. Zajímavé je, slovo balon je podle SSČ přejat z italštiny přes francouzštinu. Tomu by nasvědčovalo i srovnání daného výrazu v italštině pallone (maskulinum) a ve francouzštině ballon (maskulinum). Slovo baloňák se již nepociťuje jako cizí, vyskytlo se i v textech české verze Cosmopolitanu: „módní baloňák“163. Mezi excerpovanými výrazy se našlo i kompozitum balon-suknja, v češtině by se element vyjadřující příznak substance vyjádřil sklonným adjektivem, tj. jako balonová sukně. V RSR je i slovní spojení balon-suknja mezi jinými uvedeno, s vysvětlením, že jde o část oblečení, která tvarem připomíná balón, protože nesleduje tvar těla, který pokrývá. Slovo balzam, které označuje kosmetický přípravek pro pokožku, vlasy, tělo, vyrobený z vonných pryskyřic cizokrajných dřevin (i ve zkoumaných textech se vyskytuje balzam za usne, balzam za kosu, balzam za kožu164), je v RHJ označen jako klasický evropeizmus, kterým je podle pojetí autora ve slovníku rozuměno slovo z kulturní vrstvy řečtiny a latiny a těchto jazyků jako prostředníků jiným jazykům, a to jak slova přímo přejatá z těchto jazyků, tak i slova utvořená podle těchto jazyků nově, ať už důsledně nebo jen částečně. RHJ2 je konkrétnější, podle této příručky jde o grécizmus, RSR se s tímto ztotožňuje a jde ještě hlouběji: uvádí původní podobu slova v řečtině (bálsamon) a také v latině (balsamum), která zde hrála úlohu zprostředkovatele. V SSČ je jako jeho původ označená řečtina, zatímco v NASCS latina. Slovo je uvedeno i v NSČ, avšak bez udání původu (pro tuto příručku běžné).
tohoto substantiva na rozdíl od chorvatštiny, která přidala sufix –ka a tím zařadila substantivum do ženského rodu; přestože však není žádný doklad v uvažovaných slovnících, i v češtině existuje podoba baretka). Slova jsou v obou jazycích ohebná, nepociťují se jako cizí. Slovo bermude ve významu oděvu, tj. šortek sahajícím ke kolenům, se v RHJ stejně jako v ostatních příručkách kromě RSR, RHJ2 a NASCS nevyskytuje. Pouze RSR však poskytuje informaci o původu slova – podle autorů jde o americký anglicizmus. Je však zajímavé, že v žádném z uvažovaných anglických slovníků (AČČAS, AČČAS2 ani v novějším Ilustrovaném tematickém slovníku česko-anglickém165) se výraz v tomto významu nevyskytoval (což neznamená, že se nevyskytuje třeba v jiných). Nenalezneme jej ani ve FČČFS, FČČFS2, IČS, v NČČNS a v NČČNS2. Taktéž je zajímavé, že např. IČČIS slovo i ve významu oděvu obsahuje bermuda (femininum); srov. souostroví v italštině Bermude (femininum). NASCS uvádí, že bermudy jsou pomnožné podstatné jméno vzniklé z vlastního jména, tj. podle Bermud, ostrovů v Atlantském oceánu. Bermudy jsou zase pojmenovány podle svého objevitele Juana Bermúdeze. Jsme tak svědky zajímavého zřetězeného přenášení pojmenování, nejprve z vlastního jména na zeměpisné a pak na název oděvu. Slovo je adaptováno. V originále zní slovo Bermuda(s), jde o plurál. Bikini – podle RSR je to označení pro druh dámských plavek inspirováno názvem ostrovů Bikiny a původ slova bikini je francouzský. V RHJ není uveden původ tohoto slova, je zde jen heslo Bikini - ostrovy v Tichém oceánu, a dvoudílné plavky minimálních rozměrů, genitiv singuláru bikinija. Vidíme tedy, že v chorvatštině je slovo na rozdíl od češtiny pojímáno jako singulární, o tom svědčí i doložený singulární tvar adjektiva při jeho spojení s tímto substantivem ve zkoumaném časopise („vruć bikini“166). V NASCS a SSČ jsou bikiny, genitiv bikin (femininum, pomnožné substantivum, hovorové) označeny jako vzniklé z vlastního jména, v SSČ uvedeny pouze jako zeměpisné jméno; v NSČ a NSČ2 výraz není. V AČČAS, AČČAS2, ITSČA, FČČFS2, NČČNS2 je, převážně ve starších slovnících, FČČFS, IČS, NČČNS, není. (ITSČA uvádí pouze bikini pants.) Podle FČČFS2 je slovo bikini ve francouzštině maskulinum. Je zajímavé, že významy slov bermudy a bikiny jsou oba přeneseny ze zeměpisného názvu souostroví, původně tedy označují více než jeden jev (skupinu ostrovů), a obě slova mají i svou povahou v přeneseném významu oděvu (srov. analogicky bermudy např. s kalhoty, trenýrky, kraťasy, šortky, boxerky; resp. bikiny např. s plavky) předpoklad pro to, aby byla pomnožná, resp. v plurálu, ale je tomu tak pouze v češtině. Chorvatština více sleduje původní výraz, tj. původní plurál u slova: anglický původní výraz Bermuda(s) (plurál) – chorvatský přejatý výraz bermude (plurál), resp. francouzský výraz bikini (maskulinum) – chorvatský bikini (maskulinum). V české mutaci časopisu Cosmopolitan se slovo bikiny vyskytuje též. V chorvatské mutaci časopisu Cosmopolitan bylo zaznamenáno i „bikini-zona“, genitiv „bikini-zone“167 ve smyslu nezakryté části těla těsně vedle spodního dílu bikin, v češtině bylo pro tuto oblast zaznamenáno pouze označení bikiny (depilace: nohy, ruce, bikiny ap.). |