Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky

səhifə	8/11
tarix	27.06.2016
ölçüsü	1.07 Mb.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Další cizí výrazy vyskytující se ve zkoumaných textech v oblasti odívání a kosmetické péče, avšak neužívané v této oblasti výhradně (nejčastěji internacioanlizmy řecko-latinského původu, ať už vytvořené v těchto jazycích dávno přirozeně nebo vytvořené později uměle): akne, (vizažistički) alat, alternativac (u odjevanju), ambalaža (parfema), amonijak (komponent kosmetičkog preparata), antikvitet (o odjeći), antioksidacija (učinak kosmetičkog preparata), aplikacija (preparata), aplikator (preparata), aroma (kosmetičkog preparata), aromakologija, aromaterapija, atribut, avantgarda (stil odjevanja), (kozmetički) brand, briljantić, brineta, celulit, cirkulacija (potaknuti cirkulaciju kože), (modni) časopis, derma, dermatolog, dermotip (kože), (modni) detalj, detoksikacija, dijagnoza (kože), dijamant, dimenzija (bora), doza (energetskih tvari; u kremi)), dreniranje (kože), (limitirana) edicija (muških majica Eco Polo), (lifting) efekt, egzotika (o parfemu), eksperimentiranje, ekspert (Lancaster, ekspert za...), ekstenzije (u trepavicama), elastičnost (kože), elastin (krema potiče proizvodnju elastina), eliksir, emulzija, (zaštitni) faktor (u kremi za sunčanje), fantazija, farmaceut, faza (krema djeluje u dvije faze), fen, feniranje, fibroplast, figura, (zaštitni) filter (u kremi), fitoekstrakt, fitokompleks, forma (frizure), formula (o kremi – dnevna formula, nočna formula), fotografija, fototip (kože), gel, generacija (krema), granule (u pilingu), harmonija (mirisa), hidratacija (kože), higijena, hydrokomplex, identitet, (modna) ikona, indikator, individualnost (u odjevanju), (modna) industrija, inovacija, (fashion) insiderica, (stilska) inspiracija, iritacija (kože), kampanja (mirisa Burberry London), karizma, katalog, klasika, kolagen, kolekcija, kolorist, (modna) kombinacija, kompleks (Anti Aging kompleks), (mornarski, seksi) komplet, kompletić, koncentracija (preparata), koncentrat, kondicija (kože), konture (lica), konzervans (komponent kosmetičkog preparata), koralj, (modna) kreacija, kreativnost (u modi), (modni) laboratorij, linija (pripremati liniju make upa; korektivna linija Couverance; linija tijela; koračati po modnim linijama; držiti liniju modne fronte; odjeća klasičnih linija; sitne linije = bore), luksuz (Dove), manira
(u maniri dominira...), (modna) marka, masaža (lica), materijal, mehanizam (krema Rossal Antistress potiče obrambeni mehanizam kože), melanin, metal (modni dodaci od metala, narukvice od metala), metoda (stavljanja umjetnih trepavica), mikrocirkulacija, mikročestice, mikrodermoabrazija, mikroveličina, minimum (Revitalift svest će bore na minimum), miks (odjeće), motiv (majica s motivom plesačice), neseser, (modna) nijansa, nostalgija (u odjevanju), (modni) novitet, organizam, originalnost, paleta (boja za kosu), peroksid (komponent kosmetičkog preparata), pH (kosmetičkog preparata), (modna) pista, preparat, princip (modne dodatke biramo prema principu...), proces (zatezanja bora), profil, program (njege), proporcije, regenerator (kose, kože), regulacija (celulita), reklama, reputacija (haljina ima odličnu reputaciju), retinol, (modna) revija, revitalizacija, rezultat (garantirani rezultati kreme), rubin, salon (modni, frizerski), sapun, sedef, sebum, seksepil, senzualnost (mirisa), sezona (model sezone), simbol (ženstvenosti), simptom (krema), sinteza (kolagena; u kremi), spa, sparivanje, stik, stimulacija (mikrocirkulacije), šampon, šamponiranje, šarm, tehnika (šminkanja), tehnologija (Elseve tehnologija), tekstura (tkanine), test (kože), tester, tip (kože), ton (kože), tonus (kože), tradicija, tradicionalist (u odjevanju), (kozmetički) tretman, (vizažistički) trik, tubica (s kosmetičkim preparatom), tuširanje (gel za tuširanje), vinil (detalji od vinila), vitamin (komponent kreme), vitalnost (kože), volumen (kose, usana), vosak (za depilaciju, kosu), wellness, zona (T-zona).

V rámci názvů aromatických složek parfémů, krémů a dalších kosmetických přípravků můžeme vydělit ještě poměrně početnou skupinu rostlin, často exotických:

Ambra, avokado, carambola, cekropija, centela, cimet, gardenija, ginko, gingko biloba, guarana, hibiskus, irisa, jasmin, lavanda, ljiljana, limun, lotos, magnolija, mandarina, menta, mošus, naranča, orhideja, pačuli, sandalovina.

Objevují se i v českých textech: ambra, avokádo, karambola, gardénie, gingko biloba, guarana, ibišek, iris, jasmín, levandule, lotos, magnólie, mandarinka, máta, mošus, pomeranč, orchidej, pačuli, santal.

Elementy řeckého a latinského původu s číselným nebo intenzifikačním významem: (jako první část kompozita)
mikro-: mikrocirkulacija, mikročestice, mikrodermoabrazija, mikromini, mikroveličina;

mini-: minisuknja (minica - pouze přidání sufixu), minihaljina, minikomplet; minišortky; maxi-: (pouze v českých excerptech): maxináušnice, maxibrýle .

První části kompozit (řeckého a latinského původu):
anti-: antikvitet, antioksidacija;

aroma: aroma, aromakologija, aromaterapija;

derma: derma, dermatolog, dermokozmetika, dermotip;

fito-: fitoekstrakt, fitokompleks;

foto-: fotografija, fototip;

hidra-, (i s původním pravopisem (v chorvatštině)) hydro-: hidratacija, hydrokomplex;

retro: retro, retrodetalj, retrokroj, retronaočale, retrostil.

Další kompozita (jednotlivé komponenty i z jiných jazyků než z řečtiny a z latiny):

Ampir-kroj, balon-suknja, bikini-zona, dolčevita, depilacija, dezodorans, gel-krema, hit-mascara, kapri-hlaće, lasteks-traperice, leopard, manikura, outfit, platforme, push-up, Raybanice, roll-on, šal-kragna, top-model, traper-minica.
Lze pozorovat, že v češtině jsou často ekvivalentem chorvatských kompozit, v nichž první část blíže určuje druhou (a je ve nesklonné podobě), vyjádření pomocí spojení adjektiva (častěji sklonného) a substantiva, např. ampir-kroj - empírový střih, balon-suknja - balonová sukně, gel-krema - gelový krém, šal-kragna - šálový límec, traper-minica - džínová (riflová) minisukně, ale i v češtině se samozřejmě vyskytují kompozita tohoto druhu nebo adjektiva nesklonná, avšak méně často.
Zkratky a zkratková slova se vyskytují zřídka:

denim, mini (minisuknja), retro.
Přejatých substantiv týkajících se výlučně odívání a kosmetické péče se v textech Cosmopolitanu objevilo na 160 (z nich 33, tj. 25 %, z oblasti kosmetiky), dalších přejatých substantiv, která se vyskytují i mimo oblast odívání a kosmetické péče, bylo na 205 (z nich 145, tj. 71 %, z oblasti kosmetické péče, jde totiž často výrazy z oblasti chemie a biologie (názvy složek kosmetických přípravků, názvy procesů po jejich aplikaci atp. a názvy z lékařství); celkově tedy 365, z toho 178, tj. 49 %, z oblasti kosmetické péče.
Ze substantiv týkajících se výlučně odívání a kosmetické péče bylo asi 30 % přejato do chorvatštiny z angličtiny (za původní byl určován ten jazyk, který byl v příručkách uveden jako nejhlubší zdroj výrazu), asi 18 % z latiny, 14,5 % z francouzštiny, 8 % z řečtiny, 7,5 % z němčiny, 6 % z italštiny, 4,5 % z turečtiny, 3,5 % z perštiny, 2 % z arabštiny, 2 % z maďarštiny, z dalších jazyků, tj. ze španělštiny, ruštiny, egyptštiny, tahitštiny, nizozemštiny, skotštiny, litevštiny a hindštiny, po 0,5 %. V případě češtiny jsou výsledky podobné, avšak pro některá slova, která jsou v chorvatštině přejatá z angličtiny, má čeština domácí slovo, stejně je tomu v případě němčiny, kdy má čeština pro v chorvatštině původní německé výrazy české ekvivalenty, ekvivalenty výrazů v chorvatštině přejaté z turečtiny má čeština půjčené ve dvou případech z němčiny, v jednom z románských jazyků a v jednom případě má výraz domácí, dvěma výrazům v chorvatštině přejatým z perštiny významově odpovídají výrazy do češtiny přejaté z němčiny, v jednom případě má čeština domácí výraz, jedno označení pro skutečnost, které přejala chorvatština z arabštiny, přejala čeština z latiny, ekvivalenty výrazů v chorvatštině přejaté z maďarštiny jsou v češtině přejaty z angličtiny, turkotatarských jazyků a v jednom případě má čeština výraz původem z řečtiny, jedno označení pro oděv má však čeština půjčené z maďarštiny, kdežto chorvatština z němčiny. Zkoumaných slov přejatých z angličtiny je pak v češtině 28 %, 18,5 % z latiny, z němčiny 9 %, 8,5 % z řečtiny, z turečtiny 2 %, z perštiny 1,5 %, z arabštiny 1,5 %, z ruštiny 0 %, z turkotatarských jazyků 0,5 %, z maďarštiny 0,5 %, a ostatní zastoupení

jazyků v přejímání zkoumaných slov zůstává stejné, zbytek, tj. asi 4 %, tvoří slova domácí, tj. česká.

Vedoucí postavení má v přejímání do chorvatštiny angličtina i pokud uvažujeme pouze oblast odívání (25,5 %), následuje latina (9,5 %), francouzština (8,5 %), němčina (7 %) italština (6 %), turečtina (3,5 %), řečtina (3,5 %) a pak další, kdežto nejpočetnějším zdrojem pro přejímání slov z oblasti kosmetické péče je latina (8 %), následuje řečtina (4,5 %) a francouzština (4,5 %), angličtina (4 %), další jazyky 0,5 % - 0 %.

Údaje nejsou samozřejmě přesné, protože, jak jsme viděli, slovníky se často v původu slov neshodují. Jak už bylo řečeno, pro naše zpracování byly považovány za původní ty jazyky, v nichž se vyskytují původní kořeny zkoumaných slov, v případě, že bylo uváděno vícero jazyků, z nichž výraz přešel do chorvatštiny/češtiny, byl vybrán údaj, na kterém se shodovalo příruček nejvíc, tedy který převažoval.

Pokud jde o prostřednictví jazyků, asi 30 % přejatých slov přešlo do chorvatštiny/češtiny prostřednictvím dalších jazyků, skoro polovina jich je z oblasti kosmetiky, mírně větší polovina z oblasti odívání. Nejčastějším jazykem prostředníkem je francouzština (asi ve čtvrtině případů), dále němčina (asi pětina), o něco méně turečtina (zejména v případě chorvatštiny), dále angličtina, řečtina, italština, arabština (zejména v případě chorvatštiny), latina, ojediněle perština, litevština, např. maďarština vůbec. Často dochází také k tomu, že je při přejímání slova přítomno několik zprostředkujících jazyků, slovo tak postupně přechází do jednotlivých jazyků, které na něm většinou zanechají nějakou svoji stopu, a v této změněné podobě je výraz přejímán dál. Ve zpracování slovníků však opět pozorujeme nejednotnosti i v otázce prostřednictví přejímání, opět se tedy při našem zpracování postupovalo tak, že se bral v úvahu ten zprostředkující jazyk, který byl v příručkách uváděn nejčastěji.

Nejčastější zprostředkování se odehrávalo při přejímání slov do chorvatštiny/češtiny z latiny prostřednictvím francouzštiny (15 %) (pouze z latiny přes francouzštinu, ne tedy předchozí přejetí z jiného jazyka do latiny) a z latiny prostřednictvím němčiny (10 %) (pouze z latiny přes němčinu, ne tedy předchozí přejetí z jiného jazyka do latiny) – je zajímavé, že jde většinou o výrazy z oblasti kosmetiky, v případě němčiny výhradně o výrazy z oblasti kosmetiky.

Prostřednictvím francouzštiny byla dále početněji zkoumaná slova přejata např. z řečtiny a z italštiny, prostřednictvím němčiny slova z italštiny, francouzštiny, prostřednictvím turečtiny slova z arabštiny, perštiny a řečtiny, prostřednictvím angličtiny slova z latiny, perštiny, prostřednictvím řečtiny výraz z egyptštiny, italština hrála roli prostředníka při přejímání z latiny, francouzštiny a arabštiny, arabština při přejímání z perštiny (často), latina při přejímání z řečtiny a egyptštiny, perština při přejímání z latiny, ruština při přejetí z litevštiny (v tomto výčtu je tedy zaznamenáno zprostředkování jazyků v jednotlivých dvojicích jazyků, jak se odehrávalo ještě před přejetím do chorvatštiny, resp. do jazyka prostředníka, který výraz poskytl dalšímu jazyku prostředníku, ve skutečnosti by šlo např. o řadu perština > arabština > turečtina > chorvatština, perština > arabština > italština > němčina > chorvatština/čeština, latina > francouzština > němčina > chorvatština/čeština atd.).

Můžeme také zaznamenat, že latinské, resp. řecké výrazy jsou do často přejímány prostřednictvím dalších jazyků, časté je přejetí řeckých výrazů přes latinu a latinských přes němčinu a francouzštinu.

Většina substantiv byla přejata přímo, tedy bez prostřednictví jiných jazyků.

Většina přejatých substantiv nezískala v procesu adaptace sufix nebo koncovku, u těch, ke kterým byla koncovka nebo sufix připojeny, byla v obou jazycích nejčastější koncovka –a, ostatní (např. –ka, -e, -ija, -ice atd.) jen řídce.

Dále 12 % slov vzniklo z vlastních jmen, a to převážně zeměpisných, několikrát šlo o název z vlastního jména osoby nebo značky výrobku; asi ve třetině případů byl původní výraz anglický, dále francouzský, italský, skotský, čínský; šlo o výrazy z oblasti odívání, ne kosmetiky.
Co se týká stáří přejetí, je ho těžké odhadovat, o jednotlivých slovech sice můžeme pravděpodobnou dobu přejetí předpokládat, např. na základě míry přizpůsobení, původního jazyka, jevu, který označuje, zachycení ve slovníku atd. (i když ani tyto faktory samy o sobě někdy nebývají jasným ukazatelem pro stáří přejetí – vysoká míra přizpůsobení není ještě dostatečným důkazem pro dávné přejetí a naopak; jazyk, ze kterého se přejímalo, mohl sice být z různých důvodů dominantní a důvody pro tuto dominanci a půjčování už nemusejí existovat, a přesto nelze vyloučit, že se z něj může přejímat i později; označuje-li nějaký výraz novou skutečnost, nemusí ještě proto jít o výraz nový, může docházet k obměnám, rozšiřování a přenášení významu), přesto nelze
jednoznačně určit, zda to které slovo je pociťováno běžnými uživateli chorvatštiny (a i češtiny) za zcela zdomácnělé nebo přejaté a přizpůsobené (ve smyslu prostředního článku mezi slovy cizími, tj. přejatými a zcela nebo některým svým rysem velmi nápadně cizí, tedy ne domácí, a slovy zdomácnělými, tj. původem cizími, ale běžnými uživateli jazyka již nepociťovanými jako cizími). Můžeme však poměrně bezpečně identifikovat slova, která byla přejata pravděpodobně v několika posledních desetiletích – splňují výše uvedené podmínky – jsou nepřizpůsobená (zejména svou grafikou, která neodpovídá zásadám pravopisu v jazycích přijímatelích, seskupení hlásek se neshoduje se seskupováním hlásek ve slovech v systému chorvatštiny/češtiny, grafická podoba se neshoduje s výslovnostní, čtení (výslovnost) slova neodpovídá výslovnosti v jazycích přijímatelích; z převážné většiny jde o slova z angličtiny a o slova označující jevy dříve neexistující nebo neužívané, mnohé nejsou zachycené ve slovnících chorvatštiny/češtiny, což opět podporuje teorii, že tato slova byla přejata v několika posledních desetiletích. Zároveň byla z této kategorie slov vyloučena všechna ta, která sice výše uvedené podmínky splňují, avšak byla u nich pochybnost, která by mohla domněnku o přejetí výrazu právě v posledních desetiletích vyvrátit. Dospělo se tak k závěru, že asi 25 % přejatých substantiv bylo přejato posledních desetiletích (tj. řekněme od 50. let). Jsou to slova jako např.: accessoires, allure, dolčevita, lifting, look, make-up, make over, minica, outfit, roll-on, styling atd. (viz výše) (některá z těchto slov sice v jazyce dárci existovala již dříve (avšakv jiných významech), ale nebyla již dříve přejata do chorvatštiny/češtiny). Z těchto 25 % nejnověji přejatých výrazů je 23 % výrazů z oblasti kosmetiky (z angličtiny, italštiny a řečtiny) a 77 % z oblasti odívání (z angličtiny, řečtiny, italštiny, francouzštiny, latiny). Asi 70 % těchto slov je přejato z angličtiny. Asi 2 % z těchto slov jsou nesklonná.
Dále lze konstatovat, že většina slov byla přejatá na základě výslovnosti (postupovalo se přitom tak, že byl srovnáván výraz nejbližší přejatému do chorvatštiny/češtiny, tj. např. výraz posledního jazyka zprostředkovatele, výrazy prapůvodní jsou totiž často velmi odlišné právě od výrazu v posledním zprostředkujícím jazyce (a chorvatštině/češtině) a slovníky někdy ani tyto prapůvodní podoby výrazů nezmiňují.

Mnohá ze slov byla dále adaptována ještě tak, že jim v jazyce přijímateli byla dodána koncovka, přípona či byla jinak upravena (zkrácení atd.) (např. Schild, Schildkappe

> šilterica a mnoho jiných).

Dále 7 % si zachovalo svůj původní pravopis (který se odlišuje od českého a který se neshoduje s výslovností, většinou šlo o slova přejatá v několika posledních desetiletích, převážně z angličtiny, pak také z francouzštiny, italštiny; výrazy z oblasti kosmetiky a odívání jsou v nich zastoupena stejným dílem. Jsou to tedy opět slova jako např.: accessoires, allure, lifting, look, make-up, make over, outfit, roll-on, styling atd. (viz výše).

Mezi chorvatskými excerpty se objevilo o něco více slov, která se v české mutaci časopisu (a ani ve slovnících) nevyskytovala, šlo tedy asi spíše o slova označující nové módní prvky (nebo nově přejatá cizí pojmenování, která už své pojmenování v jazyce přijímateli měly), např. accessoires, allure, espadrile, mikromini uggsice, které jsou pravděpodobně v Chorvatsku reflektovány rychleji než v Česku. Vzhledem k tomu, že jde současně o slova, která jsou adpatována málo nebo vůbec, byl tak mezi chorvatskými excerpty zaznamenán ve srovnání s češtinou větší počet cizích slov (která se v češtině nevyskytují vůbec nebo se užívají omezeně jako expresivní atp., nejde však jen o nejnovější výrazy: dimije, frizer, frizura, halter, kragna, marama, nanule, punđa, sat, šminka, špangica, štikla, šubara, trenirka, za která má čeština domácí výrazy) a mírně větší počet méně adaptovaých slov. Samozřejmě by bylo možné nalézt i takové dvojice slov, v nichž by do češtiny přejatému cizímu slovu odpovídal domácí výraz chorvatský, přesto podle analýzy je počet cizích slov mírně větší v chorvatštině než v češtině.

3. 2. Adjektiva
Četnost a různorodost výskytu adjektiva anti-age, viz „Anti-age krema“^²⁰⁹, „Anti-age njega“^²¹⁰, „Anti-age sastojci“^²¹¹, „Anti-Aging Cream s Anti-Aging kompleksom“^²¹², svědčí o častém požívání tohoto adjektiva (v posledních letech, kdy se stále více a intenzivněji bojuje proti projevům stárnutí pleti) a nezměněná, navíc na první pohled cizí podoba a kolísání v jeho psané podobě (anti-age, anti-aging) ukazuje na novost přejetí. Novost výrazu potvrzuje i skutečnost, že slovo není zachyceno v žádném z použitých slovníků. V české mutaci zkoumaného časopisu se toto adjektivum vyskytovalo pouze jako součást celého cizího názvu, těžko je tedy odhadnout, jak by se slovo chovalo mezi českými slovy, tj. např. ve spojení se substantivem. Toto adjektivum se však objevilo např. v časopise Šťastný život^²¹³ „díky evelle anti-aging programu [...]“ „s anti-aging medicínou proti stárnutí“, „cílem celé anti-aging medicíny však není [...]“, kde, jak vidíme, zůstávalo rovněž nesklonné. V AČČAS, AČČAS2 ani v ITSAČ adjektivum anti-age, anti ageing nenajdeme, pouze v ITSAČ se vyskytuje označení pro krém/přípravek k redukci vrásek (ne tedy proti stárnutí obecně), a to antiwrinkle cream/treatment.
Anticelulitan – NSČ2 uvádí adjektiva anticelulitidový a anticelulitidní (působící proti celulitidě) s poznámkou, že jsou užívána v odborném vyjadřování a v reklamě. Výslovnost –ti- (zde na dvou místech) je i přes psaní i tvrdá, což ukazuje na cizost slova. Ostatní příručky toto slovo ani jeho základ neuvádějí. RSR uvádí celulitis s odkazem na cellula – jde o latinské slovo s významem buňka. V češtině tedy nezní adjektivum anticelulitní (jako v chorvatštině), nýbrž anticelulitidový a anticelulitidní (v chorvatštině celulit, v češtině celulitida).
Adjektivum baršunast je odvozeno od cizího základu (baršun – viz výše) cizí příponou -ast. Tato přípona podle HJS vyjadřuje podobnost s tím, co vyjadřuje základové slovo^²¹⁴. V češtině je adjektivum sametový odvozeno také od cizího základu (samet) domácím sufixem -ový.
Přídavné jméno brokatni je desubstantivní odvozeninou od základového slova brokat (viz výše) sufixem -ni, přestože i čeština disponuje tímto sufixem (resp. sufixem -ní), adjektivum odvozuje pomocí přípony -ový.
Slovo dekoltiran je odvozeno od francouzského dekoltirati, dekolte, jde o galicizmus

– décolleter znamená obnažit šíji, vystřihnout dekolt u šatů. RSR uvádí, že francouzský výraz décolleter s významem otvírat dekolt byl přejat přes němčinu (dekolletieren). V NČČNS a v NČČNS2 se sloveso se základem dekolt nevyskytuje. NASCS uvádí, že je sloveso přejaté z francouzštiny a sloveso s podobou dekoltovat se (vid nedokonavý i dokonavý) má význam obnažovat hrdlo a šíji, pak např. i dekoltovaná žena, toaleta. SSČ, NSČ a NSČ2 adjektivum neuvádí.

Dizajnerski – odvozeno od slova dizajner domácím sufixem -ski; viz dizajner.

Slovo dizajniran, tj. navržen(ý), od slovesa dizajnirati, viz dizajn (výše).

Drapiran – v RHJ, podobně jako v RHJ2 je slovo drapirati uvedeno bez původu, substantivum draperija je pak označeno jako galicizmus. RSR uvádí drape (genitiv drapea) podle původního fracouzského výrazu drapé (s významem druh jemné česané vlny a nabranou látku), drapirati potom nabírat látku a zdobit visícími tkaninami

– z německého drapieren s odkazem na draperija (to je z francouzského draperie). I SSČ zmiňuje pouze galicizmus draperie. NASCS uvádí galicizmus drap (genitiv drapu; maskulinum) nebo nesklonné drapé středního rodu s významem jemná tkanina v nezřetelné keprové vazbě; slovo draperie je pak podle NASCS mj. zřasení roucha (jde o přejetí z francouzštiny prostřednictvím němčiny) a adjektivum je k němu draperiový (vedle drapový ve významu hnědý; germanizmus). Podle FČČFS2 je draperie výroba sukna; závěs; draperie, v NČČNS a v NČČNS2 nebylo slovo nalezeno.

Přídavné jméno elegantan je odvozeno od základového slova elegancija (viz výše) příponou -an (tvar jmenný), resp. -ni, podobně jako v češtině (-ní).

Ve spojení slov eye kompleks se vyskytuje cizí adjektivum a adaptované cizí slovo. Domácí slovo pro cizí eye existuje (očni, tj. oční), cizí je pak pravděpodobně ponecháno z důvodu ozvláštnění nebo touhy po světovosti. Samozřejmě pak toto adjektivum zůstává nesklonné. V českých textech se takovéto spojení neobjevilo.

„Fashion (insiderica)“^²¹⁵ – ve slovnících se toto adjektivum nevyskytuje. Pouze RSR a NASCS je zaznamenávají. RSR uvádí, že jde o anglicizmus s významem styl v odívání, který je v určitém období populrární, uvádí dokonce i původní anglické adjektivum fashionable, tj. který se chová podle módy, vybírá oblečení podle módy. NASCS uvádí fashion jako nesklonné substantivum ženského rodu s výslovností [fešn] přejaté z francouzštiny prostřednictvím angličtiny s knižním významem móda, módnost, (dobrý) vkus, pěstěný životní styl. Slovo je přejato na základě původní grafické podoby, která se neshoduje s výslovností, neskloňuje se, je pravděpoodbně přejato v několika posledních desetiletích, je tedy téměř neadaptované.

Frizerski je adjektivum odvozené od substantiva frizer, viz substantivum frizura (výše).
Frotirni – v chorvatských slovnících je uveden původ francouzský, RSR jde tradičně blíže ke kořenům slova, když u substantiva frotir (s obsahem tkanina se smyčkami a ručník z této tkaniny) uvádí zdroj v německém Frotir (šátek, látka) s dalším odkazem na sloveso frotirati – to má být přejato z latinského fricare (třít) prostřednictvím francouzštiy (frotter). Podle SSČ a NASCS jde v češtině také o galicizmus a o nesklonné substantivum středního rodu i nesklonné adjektivum. Froté označuje tkaninu se smyčkami. Zde tedy naopak čeština přejala adjektivum v původní nesklonné podobě a chorvatština šla v procesu adaptace dále, když substantivu přidala sufix a začala ho skloňovat. Zajímavé je, že podle FČČFS2 se francouzsky froté řekne tissu nebo éponge a ani žádný z francouzských výrazů obsažených ve FČČFS2 a FČČFS začínajícíh na fro- nemá, alespoň na první pohled, souvislost s jevem označovaným u nás froté.
Glamurozan – adjektivum k přizpůsobenému substantivu glamur (viz výše), anglicky glamorous – vidíme tedy i přejetí adjektivního sufixu -ous (v podobě -oz), ale ještě navíc přidání -an/ni, také v tomto případě by šlo o slovotvornou adaptaci (viz ležérní). V tomto případě došlo k přejetí adjektivního tvaru, tedy s adjektivní příponou -ous (adaptovanou na -ozan, avšak HJS uvádí sufix -oz(a)n, který je latinského původu (-osus); je málo produktivní. V české mutaci časopisu Cosmopolitan se adjektivum objevilo ve spojení „glamour plíšky“^²¹⁶, můžeme tedy sledovat, že v češtině se vyskytuje původní (a nepřizpůsobené) anglické substantivum ve funkci adjektiva, i když v angličtině samotné je slovo glamour pouze substantivum a pro vyjádření adjektivní má slovo glamorous.
Slovo hidratantan, tj. hydratační, je zachyceno pouze v NASCS, i když se vcelku často a určitě již desítku let v kosmetice užívá k označení vlastnosti prostředků způsobujících hydrataci pokožky. Pouze v NASCS je přídavné jméno hydratační, avšak jako adjektivum k technickému a chemickému významu slova hydratace. Poslední, třetí význam slova hydratace je medicínský, znamená zavodnění (těla) a odpovídá námi uvažovanému významu. Jde o výraz původem řecký (hydro v první části slova složenin = voda), chorvatština přizpůsobila psaní y svému grafickému systému, tj. nahradila ho i. V ITSAČ je uvedeno, že označení pro hydratační krém v angličtině je zcela jiné, tj. moisturizer, výraz tedy pravděpodobně není přejat z angličtiny (ani AČČAS2 výraz s tímto významem odvozený od hydro- neuvádí).
Ispeglan – podle německého slova pegla, pak peglati, ispeglati; pegla je podle RHJ hovorový slangový výraz pro glačalo. Čeština má (podle SSČ a NASCS domácí výraz žehlička – žehlit, vyžehlit, vyžehlený).
Kapri (hlaće), (kapri-hlaće) – ve slovnících se toto adjektivum nenachází, i když toto označení pro letní kalhoty s délkou nohavic pod kolena není nejnovější. Přesto nebylo nalezeno ani v ostatních slovnících cizích jazyků, těžko je tedy odhadovat, z jakého jazyka se k nám a do chorvatštiny dostal. Jisté je, že pravděpodobně půjde o označení vzniklé ze jména italského ostrova (Capri), což však ještě nutně nemusí znamenat, že je

slovo přejato z tohoto jazyka, resp. že není v procesu přejímání jazyka prostředník. I v češtině se užívá nesklonného tvaru tohoto adjektiva, v hovorové češtině je možná i opětovná substantivizace (konverze) tohoto desubstantivního adjektiva, tj. jednoslovné označení kapri místo delšího kapri kalhoty.

Kariran – podle RHJ jde o galicizmus, v RHJ2 původ uveden není, autoři RSR vidí původ v německém karieren > kariert a nabízejí i srovnání s výrazem kara, vzniklým z francouzského historického vojenského výrazu carré, který označuje čtvercovou vojenskou formaci. Výraz se vyskytl i v české mutaci časopisu Cosmopolitan ve spojení károvaná sukně. Také SSČ a NASCS uvádí, že jde o původ slova francouzský ve významu kostkovaný.
Kaubojske (čizme) – vedle výrazu kaubojke (viz výše) se vyskytuje i v opisu, tj. ve spojení adjektiva se substantivem, tj. kaubojske čizme, od anglicizmu kauboj je odvozeno sufixem -ski, v češtině ekvivalentem -ský, tj. kovbojský.
Konfekcijski (broj) – v chorvatských slovnících je uvedeno základové slovo, tj. původem latinské substantivum konfekcija. Podle SSČ, které uvádí i adjektivum konfekční (např. konfekční průmysl, konfekční šaty), jde o galicizmus s významem odvětví zabývající se hromadnou výrobou oděvů; obchod s oděvy; hromadně vyráběné oděvy. NASCS přidává i význam z oblasti publicistiky, tj. produkt průměrné úrovně. Rovněž NASCS považuje za původní výraz francouzský. V LČS byl nalezen možný původní výraz confectio (femininum) (význam zhotovení), který tedy možná byl podle chorvatských autorů prvním vzorem pro slovo konfekcija, i když pravděpodobně modifikovaný význam, v jakém ho chápeme v našem kontextu (v oblasti odívání) získal asi až ve francouzštině. Ve francouzštině slovo confection (femininum) podle FČČFS2 znamená zhotovení; konfekční výroba; konfekce. Ve všech uvažovaných jazycích je základové substantivum ženského rodu, částečně bylo přejato i na základě původní výslovnosti.
Kozmetički – adjektivum odvozené sufixem -ički (dle HJS^²¹⁷ i GHJ^²¹⁸ jde o sufix, který se dodává k cizím základům, NHG specifikuje, že k základům řecko-latinským) a v češtině jeho ekvivalentem -ický; viz substantivum kozmetika.
Kremast – adjektivum odvozené cizím sufixem -ast, který vyjadřuje podobnost s tím, co označuje základové slovo, čeština odvozuje domácím sufixem -ový, tj. krémový. Viz substantivum krema.
Krep tekstura, krep haljina – v RHJ je zaznamenáno jako substantivum francouzského původu, v RSR taktéž (s uvedením původního slova crêpe a s významem druhu tkaniny), v RHJ2 je však zmíněn i příklad krep papir – je to tedy známka i o adjektivním významu slova. V češtině se skloňuje, tedy krepový.
Kričav – v kontextu kričava boja by šlo pravděpodobně o kalk, ale ve slovnících tato domněnka není potvrzena, i když by měl být, alespoň v některých slovnících kalk označen. I v češtině existuje podobné vyjádření, tj. křiklavá barva. Domněnce nasvědčuje fakt, že toto spojení existuje i v jiných jazycích – podle NČČNS2 eine Schreiend Farbe, schreien=křičet, dle AČČAS (v AČČAS2 není o barvě) loud – křiklavý o barvě, loud=hlasitý, podle FČČFS2 křiklavá barva – criarde, crier=křičet.

Vedle vyjádření se substantivem („biti u leopardu“, viz výše) se užívá popisu látky s vzorem leopardí srsti i pomocí adjektiva, např. „leopardova (uzorka)“, „leopardov uzorak“; v češtině je to výhradně vyjádření adjektivní, tj. „leopardí vzor“^²¹⁹ atp. Ve slovnících je odkaz na základové substantivum leopard (viz výše).

Slovo ležerni je v RHJ popsáno jako adjektivum i adverbium francouzského původu. Z pohledu slovotvorby a onomaziologických kategorií jde o typické slovo z kategorie adaptace – slovo přejaté z cizího jazyka pomocí slovotvorného afixu do české slovní zásoby beze změny či obměny významu, např. francouzské léger > české ležér-ní^²²⁰. V SSČ je také galicizmus ležérní popsán jako adjektivum s významem nenucený, nedbalý co se týče pohybů, chování, a jako přísovce v případě způsobu nošení oděvů, např. ležérně nasazený klobouk. Pokud je v chorvatštině (nejen) adjektivum ležerni ve tvaru středního rodu, tj. ležerno, má stejnou podobu jako adverbium, tj. ležerno, v češtině tomu tak není. V Cosmopolitanu šlo o spojení “ležerni stav“.^²²¹
Slovo lifting se v textech nevyskytuje pouze jako substantivum (viz výše), ale také jako nesklonné adjektivum, např.: „lifting učinak“, „lifting efekt“^²²². Více o slově lifting (substantivum) výše. NSČ2 uvádí adjektivum liftingový – určený, sloužící k vyhlazení vrásek na obličeji (liftingu). Žádný z ostatních slovníků však adjektivum neuvádí (NASCS uvádí pouze adjektivum ke slovu liftink, tj. liftinkový, vztahující se k liftinku, tj. střídavému pokrčování nohou k uvolnění svalstva a kloubů. Na rozdíl od chorvatštiny tedy v češtině není adjektivum v podobě lifting a nesklonné, nýbrž mu byla dodána přípona a skloňuje se.
Manekenski – desubstantivní adjektivum vytvořené v obou jazycích sufixem -ski, resp. -ský. Základové substantivum viz výše.
Mat RHJ nesklonné adjektivum francouzského původu, hovorově bez lesku (vedle homonymního orientalizmu (s totožnou akcentuací - mät) ve významu způsobu zakončení hry šachu), RHJ2 uvádí také oba významy, jen u druhého z nich uvádí přesneji původ turecký. Autoři RSR považují za původní latinský výraz mattus (vlhký, měkký), který přešel do francouzštiny (mat) a přes němčinu (matt) byl přejat do chorvatštiny. SSČ uvádí jednak mat jako výraz z oblasti šachu – původ považuje za perský; dále uvádí í adjektivum matový, matný jako přejaté z latiny přes němčinu s významem mající jen nepatrný lesk, malou průhlednost; matující a matovat. NASCS uvádí původ slova mat označujícího zakončení šachu jako arabský; matový je podle NASCS přejato pouze z němčiny, matný z francouzštiny přes němčinu; uvádí i sloveso matovat; a hlavně uvádí (tak jako chorvatské

slovníky) slovo mat ve zkoumaném významu – popisuje jej jako nesklonné adjektivum

francouzského původu přejaté do češtiny přes němčinu. Podle FČČFS2 má původní francouzské slovo mat [mat] význam mdlý, matný, mat(ova)ný. Podle NČČNS2 má v němčině slovo podobu matt a význam mj. malátný, mdlý, unavený; matný, bez lesku, což by spíše nasvědčovalo přímému přejetí z francouzštiny. V české mutaci Cosmopolitanu se vyskytuje sklonné adjektivum matující: „matující make-up“.^²²³
Slovo modni je ve slovnících uvedeno jako adjektivum k substantivu móda s odkazem na substantivum móda; viz výše. Adjektivum se často vyskytuje i v české mutaci zkoumaného časopisu.
Najglamurozniji – superlativ od glamurozan, viz výše.
Našminkan – původ a adaptace slova viz substantivum šminka.
Pamučan – desubstantivní adjektivum, viz substantivum pamuk (výše), český ekvivalent, tj. bavlněný, je odvozen nepříliš produktivní příponou -ěný.
Parfemski – adjektivum odvozené od substantiva parfem (viz výše) sufixem -ski, v češtině je ekvivalentem adjektivum parfémový, tedy odvozený příponou -ový.
Parfumiran – od parfimirati, resp. parfumirati, viz parfem (výše); v češtině parfémovaný.
Slovo pink se v chorvatském Cosmopolitanu vyskytuje ve spojení „pink na usnama“, „Think pink!“^²²⁴ (dále se ale v textu pokračuje s domácím slovem stejného významu, tj. ružičast). V RHJ ani v RHJ2 slovo není, v RSR se však objevuje, popsáno je jako nesklonné adjektivum s významem růžový. V žádné z českých uvažovaných příruček se slovo nevyskytuje, v české mutaci Cosmopolitanu také ne, avšak v katalozích s oděvy se pink jako nesklonné adjektivum ve významu výrazně růžové barvy vyskytuje.
Plisiran – chorvatské slovníky se shodují na francouzském původu slova plisirati (RSR navíc dodává i substantivum plise a jeho původní podobu, tj. plissé). V původu slova se shodují i SSČ a NASCS. SSČ uvádí plisé, plizé jako nesklonné substantivum středního rodu s významem drobné, natrvalo sežehlené pravidelné záhyby tkaniny, uvádí i sloveso plisovat, plizovat s významem upravovat tkaninu v plisé, adjektivum plisovaný s významem upravovený v plisé; stejné údaje přináší NASCS.
Popeglan – viz ispeglan.
Pudrast – desubstantivní adjektivum je utvořené přidáním přípony –ast, vyjadřující, jak už bylo řečeno výše, podobnost, v češtině –ový; základové slovo puder viz výše.
Push-up (ve spojení push-up grudnjak) – v RHJ a v RHJ2 výraz není, v RSR je uveden jako anglicizmus, druh ženské podprsenky, pouze jako substantivum (maskulinum). V SSČ, v NASCS ani v NSČ výraz není, v NSČ je: push-up podprsenka, podprsenka push-up, pušapka (výslovnost podle angličtiny [pušap]) s významem podprsenka s vyztuženými košíčky zvýrazňující poprsí. V chorvatské mutaci Cosmopolitanu se vyskytlo spojení „push-up grudnjak“^²²⁵, v české mutaci se vyskytl výraz push-upka - „[...] objevila push-upku“^²²⁶, tedy podoba, která stojí mezi podobami zmíněnými v NSČ. Jde o substantivum utvořené od původního slova push-up (v AČČAS, AČČAS2, ITSAČ se slovo nenachází, nevíme tak, zdali jde pouze o adjektivum nebo i substantivizovanou podobu) přidáním domácí koncovky (-ka), ale s původním pravopisem, ne s pravopisem podle původní výslovnosti (jak uvádí NSČ; podle NSČ se původním pravopisem píše push-up v případě, že jde o (nesklonné) adjektivum). Push-upka je tedy hybridní slovo.
Satenkast – adjektivum odvozené od substantiva saten (viz výše) sufixem -kast (podle HJS vyjadřující deminuci; pravděpodobně k -ast)^²²⁷, v češtině příponou -ový.

Satenski – adjektivum odvozené od substantiva saten (viz výše) sufixem -ski, v češtině sufixem -ový.
Stilski – adjektivum odvozené od substantiva stil (viz výše) sufixem -ski, v češtině by to bylo sufixem -ový.
Šifonski – odvozeno od substantiva šifon (viz výše) domácím sufixem -ski, v češtině sufixem -ový.
Tekstilni – v RHJ popsáno jako klasický evropeizmus s významem pletený. Podle SSČ a NASCS jde o výraz přejatý z latiny. Výslovnost je tvrdá, v češtině je zde tedy opět nesoulad mezi psaním i a tvrdou výslovností předcházejícího t. V obou jazycích je sufix -ni, resp. -ní, NASCS připouští i příponu -ový.
Tetoviran – viz verbum istetovirati a substantivum tetovaž.
Tigrast – slovo odvozené cizím sufixem –ast. Ve slovních se vyskytuje většinou pouze základové substantivum tygr, v SSČ je tygr uvedeno jako přejaté z perštiny přes latinu, uvádí se pouze adjektivum tygří (např. tygří kůže). Stejné údaje jsou i v NASCS, kromě adjektiva tygří (tygrům vlastní, např. tygří kůže) je uvedeno i adjektivum tygrovaný (pruhovaně zbarvený jako tygr). V české mutaci zkoumaného časopisu se vyskytují obě adjektiva: „tygří potisk“, „tygří styl“^²²⁸ i „tygrovaný potisk“^²²⁹.
Toaletna (voda)^²³⁰ – vedle původního (neadaptovaného) francouzského slovního spojení eau de parfum (viz níže) se vyskytuje i tento kalk, v chorvatských slovnících je uveden pouze původ základového slova, tj. toaleta, jde o galicizmus. Stejného spojení, tj. toaletní voda, se užívá vedle eau de parfum i v češtině.

UV zrakovi, UVA/UVB filtri – NASCS pouze uvádí, že UV-filtr, UV filtr je spojení vycházející z latiny a přes latinu a němčinu přejaté do češtiny, jde o chemické látky používané k ochraně před ultrafialovými paprsky slunečního záření. UV je zkratka z ultra a violet (fialový).
Vizažistički – je pouze v NSČ2, jde o adjektivum odvozené od substantiva vizažist sufixem -ički, v češtině jeho ekvivalentem -ický; má význam vztahující se k vizážistice, vizážistům, viz substantivum vizažist. Viz i vizažist.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11