Ana səhifə

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky


Yüklə 1.07 Mb.
səhifə7/11
tarix27.06.2016
ölçüsü1.07 Mb.
1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11
Look – v RHJ a RHJ2 není, podle RSR jde o anglicizmus a slangový výraz s významem vzhled, styl v módě. Z českých příruček zaznamenává look pouze NSČ2 – uvádí, že jde o anglicizmus s výslovností [luk] (podle výslovnosti anglické) a znamená vzhled, vzezření někoho, něčeho. Slovo je módní a lze je nahradit českým vzhled beze zbytku. Přestože je doba jeho přejetí nedávná, což se projevuje v jeho psané i výslovnostní podobě (dle originálu), lze sledovat přizpůsobení v rovině morfologické. I když se v textech většinou objevuje v nominativu, je sklonné – viz např. „iza „no make up looka“ skriva se puno make upa191. Rod slova look je v obou jazycích mužský, možná podle domácího vzhled, resp. izgled, příp. galicizmu vizáž.
Losion – v RHJ není, v RHJ2 je uveden původ francouzský, v RSR latinský (lotio
(umývání) > francouzské lotion. V SSČ slovo není, v NASCS výraz lotion je, a to s uvedením dvojího původu (angličtina a francouzština) a dvojí výslovnosti [losjon] i [loušn] – podle výslovnosti francouzské a anglické. Výraz je označen za farmaceutický s významem (v kosmetice) pleťová voda. a výslovnosti

Make over v žádném ze slovníků není (pouze v AČČAS, ale ve významu slovesa s uvažovaným významem nesouvisejícím), v textu zkoumaného časopisu šlo o vyjádření vztahující se k celkovému vzhledu a stylu účesu.
Make up, make-up – lexém v RHJ ani v RHJ2 nejsou, což je zajímavé, protože nejde o zcela nové a zřídka používané pojmenování, zvláště v Chorvatsku. Může však jít o to, že je považováno za nespisovné, a tudíž není do lexika slovníku spisovného jazyka zahrnuto, i když jiné nespisovné výrazy jsou. RSR uvádí význam lexému: jednak kosmetické přípravky, jednak vzhled člověka po jejich aplikaci. O jazykové neustálenosti svědčí různé psaní lexému: make up, make-up. V SSČ lexém taktéž chybí, v NASCS je make-up uveden jako anglicizmus s významem (v kosmetice) barevný snadno roztíratelný krém na líčení tváří a způsob tohoto líčení a publicistický význam vnější vzhled, povrchová úprava nějakého výrobku (tento nový význam tohoto lexému uvádí i NSČ). Make-up se v obou jazycích vyslovuje přibližně podle výslovnosti v původním jazyce, psaná podoba v těchto jazycích je také podle psané, nikoli výslovnostní podoby v jazyce dárci. V angličtině má make-up význam sestavení, nalíčení, zevnějšek. V chorvatštině i v češtině se výrazu make-up běžně užívá, ale chorvatští puristé považují toto cizí pojmenování za nepotřebné a doporučují ho nahrazovat „chorvatským“ (resp. v chorvatštině zdomácnělým germanizmem) šminka, v češtině by to mohl být český ekvivalent líčení. Avšak make-up má podle výše zmíněných slovníků i význam konkrétního barevného krému, v tomto případě by se tedy širší význam líčení, nalíčení, líčidla atp. použít nemohl. Alespoň v češtině však máme pro tento užší význam barevného krému také částečně české a zdomácnělé pojmenování jako např. podkladový nebo krycí krém. V samotné angličtině je pak označení pro podkladový make-up foundation, pro krycí make-up concealor192 (nikoli make-up) a make-upem se pak

rozumí skutečně pouze líčení obecně. Lexém se v obou jazycích skloňuje. V české mutaci zkoumaného časopisu se vyskytuje spojení „korekční make-up193, „matující make-up194.


Slovo manikura v RHJ není, v RHJ2 najdeme pouze hesla manikirati, manikerstvo, maniker – původ označen za francouzský. RSR předpokládá původ tohoto kompozita v latinském manus (ruka) a cura (péče) > francouzské manucurer > německé maniküren. NASCS uvádí varianty manikúra, manikýra (s tvrdou výslovností [-ny-]) jako přejaté z francouzštiny, SSČ však rozlišuje: manikúra jako přejaté z latiny a manikýra jako přejaté z francouzštiny, u slova manikýra jde však pravděpodobně pouze o určení původu na základě francouzské výslovnosti latinského slova, slovo však vyšlo také z latiny a francouzština by tak hrála pouze úlohu zprostředkovatele; pokud ovšem v češtině nedošlo k přejetí stejného slova vzniklého skutečně samostatně a nezávisle na sobě a možná i v různých obdobích ze dvou jazykových systémů. Oba výrazy mají tvrdou výslovnost [-ny-]).
Maneken, manekenkav RHJ se slovo nevyskytuje, RHJ2 uvádí původ francouzský, RSR nizozemský: nizozemské mannekijni (ve významu človíček) > francouzské mannequin již ve významu model – člověk předvádějící na módních přehlídkách modely. SSČ a NASCS se s přejetím slov manekýn, manekýna a manekýnka z nizozemštiny přes francouzštinu s RSR ztotožňují.
Mantil – autor RHJ slovo považuje za německý evropeizmus, autor RHJ2, podobně jako autoři RSR za přejaté z němčiny. RSR připouští vedle mantil i variantu mantel. V němčině je to Mantel. V SSČ slovo není, NASCS uvádí slovo mantl (jako zastaralé a obecně české) s významem plášť, kabát jako přejaté z latiny přes němčinu.
Slovo marama je podle RHJ orientalizmus, podle RHJ2 turcizmus, podle RSR je slovo přejato z arabštiny (migrämä) > do turečtiny (mahrama). Český ekvivalent, šátek, je podle jazykových příruček slovo domácí, v  SSČ původ uveden není, v NASCS se

slovo nevyskytuje vůbec.


Slovo maska je v RHJ označeno za francouzský evropeizmus, také podle RHJ2 je původ slova francouzský. RSR však za původní považuje latinský výraz mascara (černý) > středověká latina masca (čarodějnice, duch) > italsky maschera > francouzsky masque. SSČ uvádí přejetí slova maska z arabštiny přes italštinu, NASCS z arabštiny přes frncouzštinu. Slovníky uvádějí zpravidla význam prostředek k zakrytí tváře, škraboška atp., neobjevuje se však příliš v modifikovaném významu kosmetického přípravku, který se nanáší na tvář za účelem péče o její pokožku a který také po nanesení je určitou maskou jako v základním významu, i když za jiným účelem než maskovacím. Odkud je tento nový význam přejat, je těžké říci. Ve významu pleťová maska se slovo vyskytuje ve francouzštině (FČČFS2) i v angličtině (ITSAČ).
Maskara – toto slovo v RHJ není, i když se v chorvatštině užívá běžně (na rozdíl od češtiny, která užívá domácí výraz řasenka). V RHJ2 a RSR je označeno za výraz přejatý z italštiny (màscara) (RSR uvádí i homonymní výraz, který je přejatý z arabštiny – másharä (ve významu žert) přes turečtinu). V SSČ ani v NASCS není, i když se v textech týkajících se kosmetiky toto slovo poměrně často objevuje, převážně jde totiž o součást názvu určitého druhu řasenky, např. „černá řasenka Mascara Regard195.
Mikromini – ve slovních výraz není, pravděpodobně jde o novotvar, uvádí se pouze výraz mini, minisuknja (v RHJ2). Výrazem se pravděpodobně rozumí sukně velmi malých rozměrů – viz nadměrné nahromadění elementů s významy označujícími velmi malou velikost (mikro + mini). V české mutaci časopisu nebylo slovo zaznamenáno, v češtině se slovo neužívá, alespoň o tom nejsou doklady ve slovnících. Přestože je původu řeckého a latinského, jde zde o příklad nového výrazu, který označuje novou skutečnost; je vytvořen na základě elementů těchto jazyků uměle mimo ně. Můžeme ho však také považovat za zkrácené kompozitum – minisuknja > mikrominisuknja > mikromini nebo minisuknja > minni > mikromini, kdy by šlo o kalk z původního anglického nebo francouzského výrazu pro označení sukně malých rozměrů, přikláníme se k variantě původnosti anglického výrazu miniskirt.
Slovo minica v RHJ ani v RHJ2 není, v RSR se tímto výrazem rozumí sukně nebo šaty do půli stehen s odkazem na nesklonné adjektivum mini, označené jako evropeizmus, např. mini suknja. Zajímavé bylo v chorvatské mutaci časopisu spojení „superkratka minica196 – jde totiž o nadužívání elementů pro vyjádření malého rozměru tohoto oděvu – minica již v sobě díky elementu mini- obsahuje informaci, že jde o malou, nejmenší, resp. krátkou sukni, ve spojení kratka minica se tedy tato její vlastnost zdvojuje a superkratka minica ztrojnásobuje. Jde o hybridní slovo, v němž je první část cizí a druhá, sufixální, domácí. V češtině je v druhé části tohoto kompozita užito konkrétně slova, které výraz označuje (sukně) - minisukně; řidčeji se užívá pouze mini (nesklonné), bez dalších sufixů (jako v chorvatštině -ca). I v chorvatštině existuje podobně slovo minisuknja. Slovo minica, minisuknja, resp. minisukně vzhledem ke skutečnosti, kterou označuje, není staré, vznik by spadal asi do 20. století (pokud dříve neoznačovalo jinou skutečnost), pokud jde o výraz mini, ten je velmi starý, avšak nový význam – krátká sukně – získal pravděpodobně až v minulém století.. Těžko odhadnout, ve kterém jazyce bylo slovo v tomto významu poprvé užito a z kterého jazyka bylo přejato do dalších jazyků. V anglických slovních - AČČAS2 a ITSAČ (jakožto i v německých – NČČNS a NČČNS2, italském - IČS a starším francouzském - FČČFS) se totiž slovo nevyskytuje. Paradoxně ve starším anglickém slovníku (AČČAS) najdeme výraz miniskirt, slovo se tedy v angličtině vyskytuje. Vzhledem k tomu, že v novějším francouzském slovníku (FČČFS2) se kromě výrazu mini (ve významu minisukně; femininum) vyskytuje celá řada slovních spojení příbuzných, např. être mini (nosit minisukni/minišaty), mode mini (móda mini), s´habiller mini (oblékat se podle módy mini), nasvědčovalo by to možná předpokladu, že slovo v tomto významu vzešlo právě z francouzštiny, přičemž není vyloučeno, že úlohu prostředníka do dalších jazyků mohla hrát angličtina či jiný jazyk. (Z neoficiálních zdrojů se lze dovědět, že minisukně byla podle mytologie vynalezena ve Francii ještě před rokem 1500 před Kristem... I pokud tomu tak bylo, otázkou ještě zůstává, jak setento oděv označoval jazykově, o tom zmínka chybí. Každopádně revoluce v novém nošení krátkých sukní byla prý vedena Mary Quantovou v Anglii a Andrém Courragesem ve Francii, což by znamenalo, že úlohu distributora tohoto slova hrály tyto

jazyky.197)


Kompozita jako minihaljina, minikomplet atp., složená z latinského komponentu mini, tj. nejmenší, malý, a domácího nebo cizího druhého elementu, jsou častá (i s jinými prvními, většinou latinskými nebo řeckými komponenty, např. maksi, resp. maxi, ultra, hidro, resp. hydro, fito, resp. fyto atd., která označují nějakou vlastnost druhého elementu kompozita). Výrazy pomocí těchto komponentů lze tvořit skoro neomezeně, ve slovnících tedy zpravidla zpracována nejsou, pokud ovšem nejde o často užívaná a již ustálená kompozita. V české mutaci Cosmopolitanu se objevuje např. slovo minišortky, ale také slova s prvním komponentem vyjadřujícím vlastnost opačnou než mini-, tj. maxi, např. maxináušnice, maxibrýle.
Slovo moda je dle RHJ francouzský evropeizmus, podle RHJ2 je původ slova také francouzský, RSR uvádí cestu přejetí: latinské modus (způsob) > francouzské mode. Podle SSČ jde také o galicizmus s významem způsob chování nebo styl úpravy předmětů, úpravy oděvů ap., příznačný pro jistou dobu nebo místo. NASCS také uvádí, že je slovo původu francouzského. Slovo vyznačující se pro češtinu neobvyklou hláskou ó je příznakem cizosti.
Výraz model je v RHJ označen za francouzský evropeizmus, v RHJ2 pouze za výraz původu francouzského, autoři RSR odhalují hlubší kořeny tohoto slova: latinské modulus (modul, vzorek, vzor oděvu, který se odlišuje novostí) – modellus > italské modello > francouzské modelle > německé Modell. Podle SSČ a NASCS jde o italizmus, který označuje mj. jak věc, tak i osobu sloužící jako předlohu pro výtvarné zpracování. Pokud tedy výchozí slovo v latině existuje, pravděpodobně jde o slovo původu latinského (i když tento původ většina příruček neuvádí), italština a latina, které jsou uváděny jako zdroj tohoto slova, vznikly stejně na základech latiny. Možná však v těchto jazycích došlo k mírné modifikaci, resp. rozšíření významu.

Moher – v  RHJ slovo nenalezneme, v RHJ2 a RSR je uvedeno jako anglicizmus.

V angličtině má slovo podobu mohair. Adaptováno bylo podle přibližné výslovnosti, což přispělo i k odstranění cizích seskupení hlásek – ai. V češtině má podobu mohér a podle SSČ i NASCS je to výraz z arabštiny přejatý přes angličtinu a jde o srst angorské kozy jako textilní suroviny.


Slovo muslin v RHJ není, v RHJ2 je, s uvedením francouzského původu, podle RSR jde o italizmus (mussolina) podle města Mosul v Iráku, kde byla tato látka původně vyráběna > francouzské monsseline > chorvatské muslin. V SSČ se taktéž praví, že slovo mušelín (jedná se o jemnou, skoro průsvitnou látku) vzniklo z arabského zeměpisného jména a do češtiny bylo taktéž přejato prostřednictvím francouzštiny. NASCS uvádí pouze to, že vzniklo z vlastního jména, města Mosulu v Iráku.
Najlonke – podle RHJ jde o anglický evropeizmus, RHJ2 bez původu, najlon z angličtiny; v RSR je odkaz na najlon,  anglický název látky, vzniklý v roce 1938, tj. nylon®, což je zkratka NY (New York) a LON (London). V chorvatštině došlo k přejetí slova v rovině grafické i výslovnostní na základě anglické výslovnosti, v češtině existuje slovo v původním pravopise, tj. nylon, a výslovnost slova je (dle SSČ a NASCS) anglická, tj. [najlon] i česká, tj. [nylon] (připouští ji vedle anglické NASCS). Slova jsou v obou jazycích sklonná. V české mutaci časopisu se vyskytuje slovo silonky a punčocháče.
Nanule – v RHJ označeno jako orientalizmus, v RHJ2 konkrétněji jako turcizmus nesoucí význam bota s dřevěným podpatkem. RSR dokládá turecký původ slova i jeho původní podobou náläynnalin. V češtině by možná mohl být ekvivalentem český název dřeváky.

Outfit – slovo v RHJ ani v RHJ2 není, v RSR nalezneme údaj, že jde o anglicizmus s významem oděv, který se nosí pro určitou příležitost. Slovo je na první pohled díky nezvyklému seskupení hlásek odhalitelné jako cizí, resp. anglické. Přejato bylo v nedávné době, kdy se vyskytlo, jde spíše o módní a „světový“ výraz, který se užívá nejen pro označení oděvu pro určitou příležitost, nýbrž pro oděv obecně, tudíž je nahraditelný domácími a běžnějšími výrazy, svědčí o tom i skutečnost, že jsme se bez tohoto výrazu
až do dnešních dnů obešli. V ITSAČ je slovo outfit obsaženo v rámci tematického okruhu oblékání s uvedením významu šaty, souprava, výstroj. V chorvatském Cosmopolitanu je i spojení „kompletan outfit198, v české mutaci Cosmopolitanu se objevuje např. spojení „obyčejný outfit199, což by potvrzovalo, že je obsah tohoto slova skutečně vágní a nemusí jít o speciální oděv, nošený pro určitou příležitost.
Slovo pamuk je podle RHJ orientalizmus, RSR dokládá původ a prostřednictví jednotlivých jazyků konkrétními podobami slov v těchto jazycích: persky penbepanbuk > turecky pamuk; v RHJ2 původ není. V češtině užívaný výraz označující stejnou skutečnost, tj. bavlna, je podle SSČ a NASCS přejat z němčiny, v níž má podobu Baumwolle. Je viditelné, že tento germanizmus byl češtině přizpůsoben velmi, a to tak, že už se jeho cizí původ nemusí pociťovat. Obě substantiva jsou rodu ženského.
Parfem – podle RHJ a RHJ2 je slovo z francouzštiny, RSR konkretizuje proces přejímání i s prostřednictvím dalších jazyků: latinsky perfumum (přes dým, kouř) > italsky profumo > francouzsky parfum. SSČ i NASCS uvádějí, že slovo parfém je z francouzštiny. Forma a základní obecný význam asi i v češtině pochází z latiny, význam, v jakém ho chápeme dnes, tj. koncentrovaná voňavka, však mohl získat až v dalších jazycích (ve francouzštině).
Parfumerija – RHJ i RHJ2 uvádějí, že slovo je přejaté z francouzštiny. RHJ uvádí i podobu parfimerija, která více sleduje výslovnost v původním jazyce, ne psanou podobu jako je tomu u slova parfumerija. SSČ původ slova parfumerie neuvádí. NASCS uvádí, že původ slova parfumerie je francouzský. Ve francouzštině, která je posledním jazykem v řadě, a z které tedy byla slova parfem, parfumerija, resp. parfém, parfumerie přejata do chorvatštiny a češtiny, mají tato slova podobu parfum, parfumerie, je tedy zajímavé, že v chorvatštině i v češtině je slovo parfum přejato jako parfem, resp. parfém, ale parfumerie, kde je u ve zcela stejném postavení jako ve slově parfum, jako parfumerija, resp. parfumerie, příp. parfimerija (podobně parfimirati). Pohlédneme-li však do francouzského slovníku (např. FČČFS2), zjistíme, že přes podobnost slov se
přece jen u ve slově parfum vyslovuje mírně jinak než u ve slově parfumerie, což se pravděpodobně odrazilo i na adaptaci těchto výrazů v jazycích, které je přejaly, a to tedy pravděpodobně na základě výslovnosti. Jak už bylo zmíněno výše, HJS v popisu přípon mj. uvádí, že i přípona –erija je v chorvatštině přejata z francouzštiny (-erie) prostřednictvím němčiny (-erei) a přidává se k cizím slovotvorným základům.200
Slovo pelerina je podle RHJ italizmus, RHJ2 uvádí původ francouzský, RSR sleduje původ detailněji: francouzské pèlerin (poutník) > pèlerine > německy Pelerine. Podle SSČ a NASCS je slovo pelerína přejato z francouzštiny. Označuje pláštěnku s vystřiženými otvory pro ruce, původně nošenou poutníky (pélerin=poutník, viz výše). Slovo pelerína se objevilo i v Cosmopolitanu české mutace.
Perle – původ slova je dle RHJ italský a francouzský, podle RHJ2 je perla z francouzštiny. Podle SSČ je slovo perla do češtiny přejato z románských jazyků. Označovaná skutečnost se vyskytuje v české mutaci časopisu v podobě výrazu korále.
Perlice – v RHJ je slovo perlica charakterizováno jako deminutivní tvar od perla nebo v případě užití plurálu může jít o skleněné či jiné kuličky navlečené na šňůru, které zdobí dekolt, česky tedy korále (ne ve významu původním, tj. korále ze skutečných korálů, tj. mořských tvorů - řecké korállion > latinské corallium), v RHJ2, RSR není.
Slovo pidžama je v RHJ popsáno jako anglicizmus a orientalizmus označující dvoudílné oblečení na spaní, v RHJ2 pouze jako anglicizmus, RSR uvádí tyto zdroje: anglicky pajama < z hindštiny < z perštiny. (Podle ITSAČ je varianta pajamas v americké angličtině a pyjamas v britské, vzhledem k údaji v RSR tak můžeme dedukovat, že slovo bylo přejato z americké angličtiny.) V angličtině je však slovo v plurále – pajamas/pyjamas, v singuláru se objevuje pouze jako adjektivum ve spojení se substantivem – pajama/pyjama suit, pajama/pyjama trousers, v obou jazycích, které slovo přejaly, je však slovo v základním tvaru singulárním (přestože jde o dvoudílný oděv, je v  singuláru – v češtině koncovka -o, v  chorvatštině -a), v chorvatštině jde
o femininum, v češtině o neutrum. Chorvatština opět slovo více adaptovala podle původní výslovnosti [--], které je bližší anglické výslovnosti [-d -] než česká výslovnost (a i grafika) [-ž-]. Chorvatština opět zaměňuje pro sebe nezvyklé y za i (v češtině je y běžné, avšak podle určitého seskupení hlásek (v tomto případě pyž-) také poznáme, že jde o slovo cizí.
Piling – v RHJ slovo není, v RHJ2 a v RSR je označeno za anglicizmus s možnou podobou piling i peeling, což svědčí o nedávné adaptaci, a tudíž i neustálenosti. V české verzi Cosmopolitanu bylo slovo také – vyskytovalo se i v instrumentálu (peelingem), což svědčí o jeho flektivnosti. V SSČ a v NSČ2 není, v NASCS je peeling uveden s označením, že jde o anglicizmus (i v NSČ) s výslovností [píl-], čeština tedy na rozdíl od chorvatštiny přejala slovo v původní grafické podobě, kdežto chorvatština slovo přizpůsobila podle původní výslovnosti (samozřejmě přibližné, kdy se nahrazují hlásky původního jazyka nejbližšími domácími), i v češtině se slovo vyslovuje podle anglického originálu, tedy ne podle českého čtení grafické podoby [peeling]. Na anglický původ slova ukazuje koncové –ing. Výraz v totožné podobě existuje i v angličtině (ITASAČ; v AČČAS není), nejde tedy o pseudoanglicizmus. Jde o výraz z oblasti kosmetiky, znamená odstraňování odumřelých buněk z pokožky.
Platforme – RHJ a RHJ2 uvádějí francouzský původ slova, RSR i původní podobu slova ve francouzštině, tj. platte forme (zvýšený povrch) – v jazycích, které slovo přejaly tedy došlo ke spojení obou původních slov (adjektiva a substantiva) v jedno. Slovo je jako galicizmus označeno i v SSČ a NASCS s uvedením několika významů, avšak žádný z nich (ani v NSČ, NSČ2) neuvádí hovorové označení obuvi právě na vyšších podrážkách - jde tedy o přenášení významu části na celek. ITSAČ uvádí platform shoes s překladem boty na platformě. V české mutaci Cosmopolitanu se objevuje opisné vyjádření „boty na platformě201.
Print – v RHJ ani v RHJ2 takovéto heslo nenajdeme, v RSR ano, avšak pouze ve významu výtisk z počítače, resp. tiskárny. V našem případě však jde o potisk na oděvech. V  české verzi Cosmopolitanu se výraz nevyskytl, v češtině by se pravděpodobně užilo

právě domácího pojmenování potisk. Pomineme-li mírně odlišnou výslovnost chorvatského a anglického r, můžeme konstatovat, že výslovnost i grafická podoba slova je v originále i v jazyce přijímateli stejná. Slovo se vyskytlo v nominativu, tedy není doklad o jeho skloňování, lze však předpokládat, že je v chorvatštině sklonné.


Slovo prsluk v RHJ není, v RHJ2 je uvedeno bez původu. Označuje vestu a na první pohled by se zdálo, že jde, alespoň co se první části slova týče, o domácí slovo – mohli bychom se domnívat, že je zde souvislost se slovem prsa (odtud prs-), kterážto vesta zakrývá. Ve skutečnosti jde o adaptovaný element německý (viz výše), který je paradoxně spojen s elementem orientálním (luk).
Puder – v RHJ a RHJ2 je uveden původ slova francouzský, v RSR latinský s prostřednictvím francouzštiny a němčiny: latinské pulver (prach) > francouzské poudre > německé Puder. SSČ i NASCS uvádějí původ francouzský.
Pulover – RHJ, RHJ2 i RSR uvádějí, že jde o slovo anglického původu. Původní výraz je pullover s výslovností [puləuvə]. SSČ i NASCS se také shodují na anglickém původu slova pulovr i na jeho významu – jde o svetr oblékaný přes hlavu. Česká výpůjčka více sleduje původní výslovnost, přestože koncové seskupení hlásek (–vr) není pro češtinu právě nejobvyklejší.
Punđa – chorvatské slovníky se shodují na maďarském původu slova, které má v originále podobu punty. Čeština má vlastní pojmenování – drdol.
Raybanice – jde o typ slova označující výrobek určité značky, zde brýle značky Ray Ban. Jde tedy o slovo vytvořené z vlastního názvu (spojením obou částí názvu, s původním pravopisem), a to přidáním domácího sufixu, jde tedy o hybridní slovo. V české verzi zkoumaného časopisu se slovo nevyskytlo, v češtině by se pravděpodobně spíše vyjádřilo opisem, tj. brýle značky Ray Ban, ale není ani vyloučeno, že by uživatel mohl užít podobného zkrácení a také tendenci flektivního jazyka k vyhnutí se podobným opisům a skutečnost vyjádřit sufixem, užít tak výrazu nejspíše např. *Raybanky apod., v češtině již v minulosti např. adidasky (obuv značky Adidas; avšak v podobě apelativa).

Slovo není, pravděpodobně vhledem ke své povaze, zpracováno ve slovnících.


Retro (jako zkrácené samostatné substantivum), retrodetalj, retrokroj, retronaočale, retrostil atp. – v RHJ, RHJ2 a v RSR se praví, že se vyskytuje jako první část slova s významem nazpět, znovu oživený. RSR uvádí, že jde původem o latinský element retro a vyskytuje se jako součást různých kompozit, např. retrolook. I v české mutaci Cosmopolitanu se objevuje slovo retrostřih, je v něm i ve zkrácené substantivizované podobě substantivizované – „v kombinaci retra, klasiky a punku202. V SSČ nalezneme pouze adjektivum latinského původu retrográdní. V NASCS je slovo zaznamenáno ve všech významech (i gramatických), ve kterých se objevuje ve zkoumaném časopisu, tj. jako substantivum, nesklonné adjektivum i jako první část složeniny. Retro jako substantivum (podle NASCS přejaté z latiny přes francouzštinu a pak angličtinu do češtiny) nese význam směr v módě, filmu, hudbě aj. vracející se ke stylu staršího, minulého období (původně ke stylu 20. a 30. let 20. století) a dílo vytvořené ve stylu retro. Podobný proces přejetí (z latiny přes francouzštinu a pak angličtinu do češtiny) uvádí NASCS i u adjektiva retro, avšak u komponentu retro- jako první části složeniny jde podle NASCS o slovo přejaté z latiny (s významem vztahující se zpět v čase, místě a vztahující se ke stylu retro). Pokud tedy stejný zdroj (v našem případě NASCS) uvádí u slova totožné formy různé cesty přejetí (avšak s tímtéž prapůvodním zdrojem – v našem případě latina), pravděpodobně to znamená, že svůj význam jako substantivum a adjektivum, které získalo zkrácením, dostalo až ve francouzštině, resp. angličtině. V NASCS nalezneme i několik kompozit s prvním komponentem retro, např. retrostyl (z latiny), retromóda (z latiny a francouzštiny přes francouzštinu a pak angličtinu do češtiny – tedy ve francouzštině pravděpodobně došlo ke spojení retro (latinské) + mode (francouzské) a s nějakou modifikací přes angličtinu (v angličtině je výraz pro módu taktéž mode) do češtiny a dalších jazyků). Také NSČ z roku 1998 již uvádí retro jako substantivum, adjektivum a retro- jako první část složenin a některá konkrétní kompozita; NSČ2 z roku 2004 už jen dodává retro- jako součást nových výrazů.
Roll-on se v žádném ze zkoumaných chorvatských slovníků nevyskytuje. V SSČ a

v NSČ2 není. NASCS uvádí roll-on jako nesklonné adjektivum, anglicizmus s významem kuličkový, např. roll-on deodorant. NSČ uvádí kromě toho, že jde o nesklonné maskulinum přejaté z angličtiny, i výslovnost [rol on], význam slova popisuje jinak – jde podle něj o kosmetický přípravek aplikovaný otáčením kuličky v uzávěru nádobky a uvádí, že v běžném vyjadřování se užívá domácího slova kulička, právě podle způsobu aplikace. Je zajímavé, že NASCS uvádí pouze význam adjektivní a NSČ pouze substantivní. I když se v NSČ uvádí, že jde o nesklonné substantivum, lze si představit, že je slovo dnes již větší měrou adaptováno a skloňuje se – roll-on, genitiv roll-onu atd., i když to není doloženo v příručkách. O slově roll-on v angličtině viz heslo dezodorans (výše).


Slovo ruž se v RHJ nevyskytuje, i když jde o běžný a ne zcela nový výraz, v RHJ2 a RSR je uvedeno, že jde o galicizmus - francouzsky rouge (červený, ruměný). Slovo bylo v rovině hláskoslovné a grafické přejato na základě původní francouzské výslovnosti, samozřejmě přizpůsobené chorvatskému hláskoslovnému systému a k substantivizaci a přenesení významu (podle FČČFS2 se totiž ve francouzštině slovo rouge ve významu rtěnka nevyskytuje, význam rtěnka je ve francouzštině vyjádřen různými opisy s tímto komponentem – bâton de rouge atp.). V češtině se běžně užívá český výraz rtěnka, slovo růž se však v české slovní zásobě vyskytuje také (doloženo v SSČ a NASCS s uvedením původního francouzského výrazu rouge).
Sako – v RHJ je slovo označeno za italizmus a anglicizmus, v RHJ2 za italizmus, RSR uvádí původní italské sacco (pytel) > německé Sakko. (Pokud však autoři uvedli jako původní i italské slovo, které má význam pytel, je pak možné jít ještě dále k původnímu latinskému saccus (maskulinum) s tímtéž významem, tj. pytel.203) V SSČ a v NASCS je toto slovo s významem krátký kabát, součást obleku, označeno za italizmus. Pohlédneme-li však do nového italského slovníku (IČS), zjistíme, že se slovo sacco (maskulinum) opravdu vyskytuje pouze ve významu pytel, vak (sako se v italštině řekne giacca) a podle NČČNS2 má slovo v němčině (das Sakko) význam pouze sako. Forma tohoto slova tedy pravděpodobně byla přejata z italštiny, ale význam druhu kabátku získala až v němčině. V češtině se zachoval i střední rod jako v němčině, v chorvatštině se slovo stalo podle pravidel o přejímání cizích slov maskulinem, z důvodu přiřazení k mužskému rodu a současnému zakončení na samohlásku o, je zajímavé i skloňování – sako, genitiv sakoa atd.

Salonka – v RHJ a RHJ2 není původ určen, v RSR je údaj, že označení pro tuto obuv ke svátečnímu nebo večernímu oděvu je odvozen od francouzského slova salon. Ve FČČFS2 označení pro tuto obuv nebylo nalezeno, proto je těžké odhadnout, jak zní slovo v originále, pokud vůbec speciální výraz pro tento druh obuvi v tomto jazyce existuje a nebyl vytvořen např. až v chorvatštině. Pokud slovo ve francouzštině existuje, vzhledem k povaze jazyka půjde nejspíš o spojení slov, ne jako v tomto flektivním jazyce, ve kterém se slovo vytvořilo přidáním sufixu. Slovo se v české verzi časopisu nevyskytlo, v SSČ, NSČ a v NSČ2 slovo není, v NASCS je uvedena salonka (galicizmus) s významem cukrovinky.
Slovo sandala (femininum) je v RHJ označeno za orientalizmus (vedle sandal (maskulinum) – voňavé indické dřevo), v RHJ2 jje uveden arabský a francouzský původ, RSR specifikuje proces přejetí: arabsky sandäl (sandalovo drvo (chorvatsky), tj. santalové dřevo) > turecky sandal > řecky sandalion > francouzsky sandale (městská lehká letní obuv nahoře otevřená) – pravděpodobně tedy původně ze santalového dřeva. (Pod heslem sandal (maskulinum) uvádí význam santalové dřevo a plátěnou tkaninu, je tedy i možný výklad opírající se o motivovanost slova označujícího druh této obuvi právě plátěnou tkaninou, tedy plátěná obuv.). SSČ u slova sandál uvádí řecký původ, podobně jako NASCS, tento zdroj (NASCS) ještě kromě významu lehká letní obuv uvádí i význam (ve starověku) obuv připevňována k noze řemínky. Slovo mělo tedy význam otevřená obuv již pravděpodobně v řečtině. ČES uvádí, že slovo sandál je přejato přes německé Sandale ze středolatinského sandalum, které pochází z řeckého sándalon, jehož původ se hledá v perštině či egyptštině. Slovo je zdomácnělé.
Sat podle RHJ jde o orientalizmus, RHJ2 určuje původ přesněji, a to jako turecký, RSR taktéž: turecky Saat < arabsky sāa. Čeština má domácí pojmenování hodinky.
Saten – v RHJ slovo není, v RHJ2 se nachází, a to s uvedením původu francouzského, RSR jde tradičně hlouběji ke zdroji: francouzsky satin < arabsky zaitūnī - zajtunski (podle čínského města Zaitum, dříve Tseutung) – pravděpodobně se tedy v tomto městě původně tato látka vyráběla. SSČ a NASCS se s RSR v původu tohoto slova (v češtině satén) s významem lesklá látka s atlasovou vazbou shoduje – je přejato z arabštiny přes

francouzštinu. Slovo není ve slovní zásobě češtiny novým.


Serum – podle RHJ jde o klasický evropeizmus, RHJ2 a RSR uvádí konkrétněji, že slovo je přejato z latiny – latinsky serum. Slovo si tedy ponechalo v jazycích, do nichž bylo přejato, původní podobu jak v rovině výslovnostní (pokud neuvažujeme přízvuk), tak i grafické. V oblasti morfologické se v češtině na rozdíl od chorvatštiny pro nezvyklé zakončení slova na -um uplatňuje zvláštní skloňování s odstraněním právě této části slova, tj. sérum, genitiv séra, ale chorvatsky serum, genitiv seruma.
Skechersice – jde opět o název obuvi vytvořený na základě vlastního jména (značky obuvi Skechers) chorvatským sufixem, který ho přiřazuje (možná i podle analogie k tenisice) k ženskému rodu. Jde tedy o hybridní slovo, ve slovnících doloženo není, v české verzi zkoumaného časopisu také ne.
Sprej – v RHJ, RHJ2, RSR, SSČ i NASCS je slovo označeno za anglické (původně spray) s významem rozprašovač nebo roztok v rozprašovači. Slovo je v obou jazycích adaptováno na základě původní výslovnosti [sprej], skloňuje se běžným způsobem.
Slovo stil je v RHJ považováno za klasický evropeizmus, v RHJ2 konkrétněji za výraz přejatý z latiny (latinské stilus - rydlo, kterým se psalo do voskové tabulky). Slovo styl získalo vícero významů, obecně můžeme uvést jeden ze základních (a námi uvažovaný): individualita, která se projevuje ve vkusu osoby celkový ráz činnosti a jejích výsledků (NASCS). I podle SSČ je původ slova latinský.
Stilist – v RHJ2 je uveden význam slova: dobrý ve stylistice, původ slova označený za německý (Stilist) s odkazem na slovo stil (slovo stilist bylo přejato již jako odvozené (od slova stil), přesto by možná bylo na místě zmínit, že HJS uvádí, že přípona –ist se při odvozování přidává zejména k  cizím slovotvorným základům a označuje konatele
děje204). Tento výklad slova se však netýká námi uvažovaného významu slova stilist, nejde nám o původní obecnější význam, nýbrž o význam spojený s oblastí módy (a odvozeného od anglického slova styling – odtud pak i odlišná, anglická výslovnost), který však chorvatské příručky nepřinášejí. Podobně je tomu u českých slovníků

– význam slova stylista [stylista] uvedený v SSČ a NASCS je: kdo stylizuje. V NSČ však námi uvažovaný význam najdeme: podle NSČ je stylista [stajlista] ten, kdo se zabývá stylingem [stajlingem]s poznámkou, že se jedná o výraz užívaný v profesním vyjadřování v oblasti módy. Styling a stylist jsou možná nové výrazy, o čemž by svědčilo, že nejsou v AČČAS ani v novějším AČČAS2; výraz např. hair stylist nalezneme vedle hairdresser pouze v nejnovějším ITSAČ. I v české verzi Cosmopolitanu se vyskytuje výraz stylistka.


Styling podle chorvatskýchpříruček jde o anglicizmus s významem konečný tvar, např. účesu. V SSČ výraz není, v NASCS a v NSČ původem anglické slovo styling [stajling] s významem úprava účesu, popř. celého vzhledu, směřující k dokonalé harmonii (např. vlasový styling, styling modelek) najdeme. V NSČ je opět poznámka, že se jedná o výraz užívaný v profesním vyjadřování v oblasti módy.

Šal - podle RHJ jde o slovo přejaté z němčiny, podle RHJ2 z perštiny a angličtiny, podle RSR z perštiny přes angličtinu: perština šāl > anglicky shawl. Toto slovo označující tkaninu nošenou kolem krku popisuje i SSČ a NASCS za přejaté z perštiny přes angličtinu. Slovo je zdomácnělé. V češtině existuje slovo v podobě šál (maskulinum) i šála (femininum), v chorvatštině je slovo šala (avšak s jinou akcentuací než šal) německého původu (Schale) s významem žert. Šal-kragna – původně označení substance šal (šála) zde plní funkci nesklonného prvního člena subordinační složeniny, skloňuje se pouze druhá část kompozita, viz např. „košulja sa šal-kragnom205. V češtině je spojení šálový límec, první část spojení se tedy skloňuje.
Šampon - RHJ popisuje výraz jako přejatý anglickým prostřednictvím, RHJ2 jako anglicizmus, RSR uvádí původ tento: hindské chām > anglické shampoo > německé Schampon. Podle SSČ je původ slova šampon indický a přejatý je přes angličtinu. NASCS uvádí pouze angličtinu.

Šilterica – v RHJ slovo není, v RHJ2 je označeno slovo šilt jako německé, RSR odkazuje na heslo šiltkapa, které má být slangovým regionálním výrazem přejatým z němčiny. V češtině máme také germanizmus kšiltovka, kšilt. V němčině je podle NČČNS2 das Schild mj. štítek čepice, die Schildkappe čepice se štítkem. Místo pro němčinu typické kompozice dvou slov (Schild + Kappe) se v češtině i v chorvatštině užívá k označení čepice s kšiltem spíše (v češtině výhradně) sufixu, v chorvatštině –erica, v češtině -ovka. V SSČ se slovo neuvádí, NASCS popisuje kšilt jako slovo přejaté z němčiny a obecně český výraz s význam štítek čepice, u kšiltovky uvádí také platnost obecně českou s významem čepice se štítkem (kšiltem). Opět se potvrzuje tvrzení, že se přejaté germanizmy často vyskytují v oblasti nespisovného nebo hovorového jazyka. V SSČ se slovo neuvádí. Slovo kšiltovka nalezneme i v české mutaci Cosmopolitanu.
Šifon – v RHJ a v RHJ2 se píše, že jde o galicizmus, RSR uvádí i originální francouzský výraz chiffon. SSČ uvádí tentýž původ tohoto slova označujícího lehkou bavlněnou látku z jemné příze jako chorvatské slovníky, stejně i NASCS.
Šminka – RHJ, RHJ2 i RSR uvádějí německý původ slova (Schminke). SSČ výraz neuvádí, NASCS uvádí, že jde o obecně český výraz s významem líčidlo přejatý z němčiny. Opět můžeme pozorovat, že je původem německý výraz přejat do češtiny nespisovné. Dále se objevují odvozená substantiva šminkanje, tj. líčení, název děje, a šminker, tj. nositel vlastnosti, pozorujeme i cizí, v tomto případě pravděpodobně také německou příponu, -er, pro označení člověka, který je nositelem vlastnosti, substance.
Slovo šorc v RHJ ani v RHJ2 není, v RSR je popsáno jako anglicizmus (shorts, short pants) s významem krátké kalhoty. V češtině se vedle slova šortky užívá i výraz domácí, tj. kraťasy, který je stejně jako v angličtině odvozen od adjektiva krátký a vyskytuje se v plurálu (pomnožné substantivum). Slovo bylo do obou jazyků přejato podle přibližné výslovnosti v angličtině, čeština ho přejala bez koncového –s, které označuje plurál, a přidala svoji domácí koncovku, která plurál vyjadřuje, tj. -ky. V chorvatštině si anglická
výpůjčka (šorc) plurálovou koncovku (-s) zachovala (i když je kvůli výslovnosti [-ts]>[-c] nezřetelná, plurálová koncovka –s je tak skrytá v –c, které se pak podle výslovnosti uplatňuje i v grafické podobě přejatého slova) v singuláru, i když v angličtině je slovo již v plurálu. V české mutaci časopisu se užívá jak slova šortky, tak jeho domácího ekvivalentu kraťasy, a to s převahou této české varianty.
Špagerica – v RHJ je slovo pouze popsáno jako obuv s podpatkem pleteným z provázků, v RHJ2 je také uvedeno bez původu, RSR odkazuje na slovo špaga: špaga < německy Spage – Spagat < italsky spago. Podle IČS má italský výraz spago význam provaz a podle NČČNS2 Spagat provaz také. V italštině je však výslovnost [sp-], kdežto v němčině [šp-] – v tomto se projevuje stopa německého prostřednictví při přejetí italského slova do chorvatštiny (i když v některých italských dialektech by se jako [šp-] vyslovovalo také ). Ve významu obuvi slovo s tímto základem v IČS a v NČČNS2 není, je tedy možné, že se tedy toto slovo pro označení tohoto druhu obuvi na základě slova spago, Spagat nevyskytuje a pojmenování vzniklo v chorvatštině. V češtině se slovo nevyskytuje, v české verzi Cosmopolitanu se neobjevilo.
Špangica – v RHJ je výraz španga – jde o slangový hovorový výraz přejatý z němčiny s významem spona na oděv a vlasy, v RHJ2 je také pouze slovo španga - regionální výraz přejatý z němčiny, i podle RSR je výraz přejat z němčiny (Spange). Opět je zde viditelné přejetí na základě německé výslovnosti – počáteční [šp-]. V tomto případě, kdy slovo existuje i s koncovkou –a, sufix –ica, ukazuje na deminutivní výraz. SSČ u výrazu spona, sponka původ neuvádí a ve slovníku cizích slov (NASCS) výraz není vůbec, což by nasvědčovalo tomu, že je v češtině užívaný výraz spona, sponka, domácího původu. Lze však pozorovat určitou podobnost právě s německým výrazem, bylo by proto docela dobře možné, že jde také o germanizmus, avšak o již zdomácnělé slovo, které tedy uvedené příručky jako cizí nezachycují a nezpracovávají. To však nepotvrzují údaje v ČES, které uvádějí za původní sloveso pnout (praslovanské *pęti), podobnost s německým výrazem však není nahodilá, autor ČES poukazuje právě na příbuznost s německým spinnen a dalšími, všechna jsou totiž od indoevropského *(s)pen – napínat, příst.

Slovo štikla je podle RHJ germanizmus, jde o slangový výraz s významem podpatek, také RHJ2 popisuje slovo jako přejaté z němčiny, RSR uvádí i originální výraz, německé Stöckel. Podle NČČNS2 der Stöckel má význam špalík, špalíček a vysoký podpatek, starší, tj. NČČNS, uvádí význam špalík, podpatek. V NASCS je sice uvedeno slovo štekl (jako obecně český a slangový výraz přejatý z němčiny), avšak ve významu kolík, západka. SSČ, NSČ a NSČ výraz neuvádí. V hovorové češtině se však výraz štekl ve významu podpatek užívá (a nejde o užívání nové), i když to není doloženo v jazykovědných příručkách. V tomto případě sleduje vzor více čeština – je zde shoda přejatého slova a originálu v rodě (maskulinum), slovo si zachovává na rozdíl od chorvatštiny (-kla) i původní zakončení slova (i když podle výslovnosti, tedy -kl a ne -kel), a také výslovnost (a psaní) e (v první slabice slova), které je německému ö bližší než do chorvatštiny přejaté i. Oba jazyky shodně přejaly i počáteční st- podle výslovnosti, tedy [št-], a ne podle psané podoby, tj. st-.


Šubara – RHJ a RHJ2 uvádí původ německý, z hlediska významu jde o kapuci s  kožešinou, podle RSR jde o rusizmus podle ruského šuba. V NČČNS ani v NČČNS2 se však toto slovo, ani žádné jemu podobné, nenachází. Podle Kapesního rusko-českého a česko-ruského slovníku206 je шýба femininum s významem kožich. V SSČ a v NASCS se slovo nenachází.
Tajice – slovo v RHJ ani v RHJ2 není, v RSR je odkaz na slovo tajce, které je popsáno jako anglicizmus – v originále tights. V češtině se užívá výrazu elasťáky nebo legíny. V SSČ a v NSČ2 není žádné z nich, v NASCS je pouze slovo legíny – toto pomnožné substantivum je označeno za přejaté z indiánských jazyků – má jít o indiánské nohavice přivazované k opasku a chránící dolní končetiny a dětské nebo dámské přiléhavé kalhoty. V NSČ se jako v jediné příručce vyskytuje i pomnožné substantivum elasťáky označující podle autorů v běžné mluvě elastické, těsně obepínající kalhoty. U hesla legíny (genitiv legín, pomnožné substantivum ženského rodu) je v NSČ uveden význam pružné přiléhavé kalhoty, je uveden i původ z anglického leggins a poznámka, že v  inzerátech se vyskytuje i v podobě legins jako nesklonné pomnožné substantivum
ženského rodu. V ITSAČ je slovo tights uvedeno ve významu punčochové kalhoty, punčocháče (v britské angličtině) a leggings jako legíny (i v AČČAS2 je leggings [legiŋz] - kožené kamaše), podobně v AČČAS2 tights jen jako adjektivum těsný a tights pouze jako punčocháče. V chorvatštině došlo opět k přejetí na základě původní výslovnosti, tj. [tajts]. Přestože je opět i v přejatém slově přítomen element označující plurál v původním jazyce (s – v chorvatštině potom kvůli předcházejícímu t, tj. seskupení ts vyslovováno a psáno jako c), chorvatština ještě přidává vlastní prostředek k vyjádření plurálu (resp. pomnožného čísla), tj. –e. V případě přejetí slova leggins tomu tak není, v češtině se původní element označující plurál odstraní a přidá se vlastní, –y. V české mutaci časopisu se slova legíny a elasťáky vyskytují také.
Tange – v RHJ a v RHJ2 tento výraz nenajdeme, v RSR je heslo tanga (femininum) popsané jako anglicizmus s významem vzadu vykrojené kalhotky, móda konce 20. století. Je zajímavé, že v AČČAS2 (a AČČAS) slovo není a v ITSAČ zjistíme, že se pro naše označení tanga (pomnožné) užívá název G string a thong. I v české mutaci zkoumaného časopisu nalezneme slovo tanga, jde o pomnožné substantivum. V SSČ, NASCS výraz není, v NSČ2 je uvedeno slovo tanga (genitiv tang) jako pomnožné substantivum a také jako nesklonné adjektivum s významem vztahující se k vysoko vykrojeným vykrojeným spodním kalhotkám (tangům), jsoucí v jejich stylu, ale také jako adjektivum více adaptované, a tudíž i sklonné, tj. tangový. Podle výše zmíněných chorvatských slovníků by slovo jako adjektivum neexistovalo vůbec, není ale ještě proto vyloučeno, že v jazyce skutečně neexistuje (a pouze není zpracováno lexikograficky), pravděpodobně se však nebude vyskytovat ve sklonné variantě. Protože v anglických slovnících se vyskytuje pouze v ITSAČ, a to pouze jako substantivum (viz výše), nelze se stoprocentní jistotou tvrdit, že slovo se v angličtině vyskytuje i jako adjektivum a nezískalo tento adjektivní význam až v jiném jazyce. NSČ (z roku 1998) uvádí pouze tanga jako substantivum, NSČ2 (z roku 2004) už i jako nesklonné adjektivum (tanga) a také adaptované adjektivum tangový (podobně jako NASCS).
Tenisice – v RHJ, RHJ2 ani v RSR výraz není, pouze slovo tenis – v RHJ označeno za anglický evropeizmus, v RSR a v RHJ2 za anglicizmus. Podobně i v českých příručkách (SSČ, NASCS). V NSČ a v NSČ2 není, pravděpodobně proto, že nejde o nejnověji přejatý výraz, je uveden pouze anglický původ slova tenis a u slova teniska je údaj, že jde o lehkou plátěnou obuv původně určenou pro hraní tenisu. Slovo je adaptováno, v češtině na cizí původ ukazuje nesoulad mezi tvrdou výslovností a psaním i po n. V angličtině v podobné podobě slovo neexistuje, je zde vyjádřeno slovním spojením tennis shoes, court shoes, plimsolls (podle AČČAS2), tennis shoes, court shoes (podle AČČAS), plimsolls (britská angličtina), sneakers (americká angličtina) podle ITSAČ. Podle NČČNS2 je to der Tennisschuh, podle FČČFS2 chaussure (femininum) de tennis (maskulinum), v IČS není, příp. v ruštině тєннисные түфли. V těchto jazycích, které by mohly být zdroji nebo prostředníky při přejetí tohoto slova se tedy slovo v obdobné podobě odvozeniny od slova tenis (tenis + sufix) pro označení obuvi nevyskytuje, vždy jde o složeninu nebo slovní spojení, lze se tedy domnívat, že podoba slova byla vytvořená na základě slova tenis až v těchto jazycích, v chorvatštině sufixem -ica, v češtině -ka. V obou jazycích jde o feminina, možná na základě analogie – cipela, resp. bota jsou také feminina. V textech české mutace zkoumaného časopisu se výraz tenisky vyskytuje také.
Tetovaž – v RHJ je jen sloveso tetovirati, označené za přejaté evropským prostřednictvím, v RHJ2 je u slova tetovirati uveden původ tahitský a německý, v RSR je podobně odkaz na sloveso tetovirati, které by mělo být exotizmem, uveden je dále původní tahitský výraz tatau a německé tätowieren. Slovo tedy bylo z tohoto jazyka pravděpodobně přejato prostřednictvím němčiny. V SSČ a NASCS je uvedeno, že je slovo přejato z polynéských jazyků, o německém prostřednictví se nehovoří, stejně jako se nepovažuje za původní sloveso (místo substantiva). (v NSŠ a v NSČ2 původ slova není uveden) Podle FČČFS2 je ve francouzštině tetování tatouage (maskulinum), což by ukazovalo (i vzhledem k zakončení –age [-až] i vzhledem ke kontaktům mezi Francií a Polynésií) na prostřednictví francouzské; v němčině navíc dle NČČNS2 die Tätowierung. V češtině je domácí sufix tetování, tetovat.
Toaleta – v RHJ je slovo označeno jako francouzský evropeizmus, v RHJ2 jako galicizmus, v RSR najdeme odkaz na toalet, které je přejato z původního francouzského toilette. I v SSČ a NASCS je toto totožné označení pro slavnostní večerní ženský oděv (toaleta) považováno za přejaté z francouzštiny. Slovo je výslovnostně i pravopisně adaptováno na základě francouzské výslovnosti slova, dvojí t by ukazovalo na cizost slova. V obou jazycích je slovo přiřazeno k ženskému rodu. I ve francouzštině je slovo femininum. Podle SSČ má slovo kromě označení dámského oblečení shodně
s francouzštinou také význam úprava zevnějšku. Pode SSČ je posledním z významů ještě místnost k úpravě zevnějšku, tj. klozet, toaleta, avšak podle FČČFS2 má ve francouzštině poslední z významů podobu toilettes. Podle FČČFS2 má zase slovo navíc význam toaletní stolek, kdežto čeština má podle SSČ pro tuto skutečnost slovní spojení toaletní stolek.
Tonik – podle RHJ jde o klasický evropeizmus, podle RHJ2 je tonik řeckého a anglického původu a tonikum řeckého původu, RSR uvádí u tonic odkaz na tonik, což je podle něj také anglicizmus, a to jak ve významu nápoje, tak i kosmetického přípravku, u hesla tonikum uvádí, že jde o farmaceutický výraz pro lék na posílení (s uvedením původu, tj. řecky tónos – napětí), tak o slovo s významem v oblasti kosmeticky. Podobně jako české zdroje (SSČ a NASCS) uvádějí chorvatské slovníky také tonic, resp. tonik ve významu nahořklého nápoje, podle všech jde o anglicizmus. Tonikum SSČ, NASCS, NSČ a NSČ2 neuvádějí.
Slovo top je anglického původu (RHJ, RHJ2, RSR), v RSR je popsáno jako bluza bez rukava (existuje i homonymum se stejnou akcentuací (töp), avšak původu orientálního s významem dělo). Top se vyskytuje i v české mutaci časopisu. V SSČ slovo není, v NASCS pouze jako publicistické nesklonné adjektivum přejaté z angličtiny ve významu vrcholný, špičkový. V NSČ a NSČ2 je top popsán v obou významech (adjektivním i substantivním), substantivum znamená lehký svrchní horní oděv oblékaný na trička nebo místo nich (je tedy popsán obecně, jako svrchní oděv, bez rozlišujícího faktoru, kterým by se odlišoval od jiných svrchních oděvů, a tedy kvůli kterému by tedy bylo potřeba tento v něčem se odlišující svrchní oděv pojmenovat jinak, resp. v našem případě přejmout z jiného jazyka. Přejímá se tak slovo, pro které už označení v přijímajícím jazyce existuje. A i pokud budeme uvažovat význam pouze tričko bez rukávů, opět narazíme, protože se slovo top vyskytuje i pro označení triček s rukávy aj. – lze pozorovat v časopise při popisu oděvů zobrazených na četných fotografiích, jde tedy o pojem vágní, a i když je v povědomí uživatelů, asi by mnoho z nich nedokázalo přesný význam určit). V NSČ2 je navíc zachyceno i jako první část slova s významem vysoce postavený, vedoucí atp. nebo prvotřídní, nejlepší. Je zajímavé, že v oblasti oděvů a módních doplňků vznikají nová slova pouze na základě toho, že pojmenovávaná
skutečnost, která už dříve měla svoje jazykové označení, se nyní jen v nějakém nepatrném detailu odlišuje, a proto je ihned jakási potřeba za zcela novým pojmenováním, resp. půjčováním nových pojmenování z jiných jazyků. Z druhé strany se pak ale interpretace významu nového označení daného jevu dosti odlišují, jako je tomu např. i v tomto případě.

V časopise se objevuje i deminutivum topić, resp. topík. V chorvatské mutaci časopisu se vyskytlo i kompozitum top-model. V tomto případě má anglicizmus top význam adjektivní, a to ve spojení se jménem, jako nejlepší, nejkvalitnější, RSR dále uvádí, že jde o nesklonné adjektivum. Totéž platí o tomto anglicizmu v češtině.


Toples v RHJ a v RHJ2 není, v RSR je popsáno jako anglicizmus a jako nesklonné adjektivum s uvedením příkladu „toples varijacija“, „toples kostim“. V Cosmopolitanu však můžeme najít i větu „Ok mi je biti u toplesu na plaži207, z níž je zřejmé, že se slovo skloňuje a je zde vlastně v podobě substantiva, což žádný ze slovníků nereflektuje. Je však poněkud zvláštní vyjádření biti u toplesu, tj. být v toplesu, když ve skutečnosti žena v ničem není, naopak nemá na sobě, tedy na horní polovině těla, nic. Vhodnější je tedy opravdu vyjádření s nesklonným adjektivem, tj. biti toples, tj. být nahoře bez (lze i sledovat, že v češtině existuje kalk utvořený podle tohoto slova, který se možná užívá častěji než původní anglický výraz (možné však je i to, že české vyjádření nevzniklo na základě anglického, nýbrž samostatně opisem pojmenovávané skutečnosti), tj. nahoře bez: top (vršek, hořejšek, horní), -less (bez); jde o kalk částečný, protože jedna (v našem případě první) část je přeložena volně, jde o jiný slovní druh), za ne zcela shodnou by mohla být považována i druhá část výrazu (tj. –less a bez, -less se ve významu bez, chybějící atp. přidává jako sufix na konec slov, kdežto bez je skutečná předložka a klade se před jméno). NASCS jakožto i NSČ a NSČ2 také uvádí topless jako anglicizmus a nesklonné adjektivum s významem zachycující ženu bez oblečení v horní polovině těla, NSČ uvádí i výraz topleska, tj. číšnice nahoře bez oděvu a NSČ2 uvádí další význam slova topless, tj. mající obsluhu se servírkami bez oblečení v horní polovině těla jako např. topless bar. V češtině tedy pravděpodobně dochází k sekundární adaptaci, když se na základě již adaptovaného slova, tj. toples, utvoří nové slovo pomocí vlastních prostředků jazyka, což také svědčí o adaptovanosti slova pomocí sufixu –ka označuje

nositelku vlastnosti vyjádřenou základovým slovem). Přitom vidíme, že zatímco chorvatština výraz adaptovala (jedno s), v češtině je (kromě výrazu topleska) dosud původní výraz s původním pravopisem. Výslovnost se shoduje s psanou podobou, v tomto ohledu tedy není těžkostí. SSČ slovo neuvádí. V AČČAS2 slovo není, nelze tedy posoudit jeho gramatickou platnost a všechny významy.


Torba – podle RHJ jde o orientalizmus, podle RHJ2 a RSR turcizmus. V textech se bjevuje i deminutivum torbica. V češtině stejnou pojmenovávací funkci plní také cizí slovo, i když již zdomácnělé, a to germanizmus kabela, kabelka (deminutivum). V češtině se sice slovo torba, které je rovněž turcizmem, vyskytuje také (SSČ), ale význam je mírně odlišný, jde o tašku s řemeny k nošení na ramenou.
Traperice – chorvatské slovníky se shodují na anglickém původu tohoto slova. Původně jde o kalhoty ve stylu amerických lovců srstnaté zvěře, tzv. traperů, resp. o kalhoty ve stylu amerických farmářů, někdy pak též označované jako farmerice (RSR uvádí traper jako substantivum i adjektivum a doplňuje ještě řidčeji užívané denim a džins). V AČČAS2 je však pouze heslo trapper, tj. lovec kožešin, nikoli od něj slovo odvozené s významem kalhot ve stylu těchto lovců; stejně je tomu s výrazem farmer, ve slovníku je pouze toto heslo s významem farmář atp. V češtině se tento druh kalhot označuje také původem anglickým slovem džíny, texasky. Podle SSČ je původem slova texasky americké zeměpisné jméno; u hesla je odkaz na džín(s)y (genitiv džínsů) - jsou také anglicizmem. Podle NASCS jsou texasky také pojmenovány podle vlastního jména, původně byly tyto pevné, původně modré kalhoty nošené v Texasu. Odkaz na džín(s)y prozrazuje, že i podle NASCS je slovo přejaté z angličtiny, dodaná je poznámka, že džín(s)y byly původně vyráběné z denimu (podle ITSAČ je denim džínsovina). Je zajímavé, že anglické jeans již v sobě zahrnuje informaci o množném čísle (s na konci slova), přesto čeština dodává ještě vlastní koncovku pro označení plurálu, tj. –y, slovo má tak dvě plurálové koncovky, jednu anglickou a jednu českou. V češtině se ještě používá slovo rifle (genitiv riflí, jde o pomnožné substatntivum), podle NASCS jde o umělecké slovo, džín(s)y, texasky, značky Rifle. Došlo tedy k rozšíření tohoto označení (původně propria) na všechny druhy džínů, nejen džínů této značky. V chorvatském Cosmopolitanu se často objevovala slova typu traper-minica, traper-šorc, traper jakna apod., v české mutaci časopisu pak spojení sklonného adjektiva se substantivem, např. „džínová bunda“208.
Na původu slova trend se RHJ, RHJ2 i RSR shodují – jde o anglicizmus. NASCS uvádí, že jde o anglicizmus a o publicistický výraz s významem základní směr vývoje sledovaného jevu, vývojová tendence. S tím se shoduje i popis hesla v SSČ, navíc uvádí, že jde nejen o výraz publicistický, nýbrž i odborný. Slovo trend je typickým publicizmem, vyskytuje se často i ve zkoumyných textech, zde samozřejmě hlavně ve smyslu trendů módních.
Trenirka – v RHJ2 je slovo uvedeno bez původu, RHJ, RHJ2 i RSR odkazují na slova jako trener a trenirati, která mají být přejatá z angličtiny (RHJ, RHJ2), francouzštiny a němčiny (RSR). Čeština má vlastní slovo tepláky.
Slovo tunika je v RHJ označeno jako klasický evropeizmus, v RHJ2 jako přejaté z latiny s významem šaty podobné košili, bez rukávů, v RSR se uvádí i původní latinský výraz tunica. SSČ i NASCS se také shodují na latinském původu slova, rozdíl je v podání významu: SSČ popisuje tuniku pouze jako starořímské a středověké splývavé roucho, NASCS nabízí kromě tohoto historického názvu, který popisuje ještě detailněji, ještě další významy: svrchní část sukně střižená vcelku s hořejší částí oděvu nebo přišitá na spodní sukni; odborný a biologický název s významem ochranný obal, membrána obalující orgán. Opět pozorujeme nesoulad mezi psaním měkkého i po n, ale jeho tvrdé výslovnosti, což je pro cizí slova v češtině příznačné. V obou jazycích jde o sklonné femininum. Slovo tunika se vyskytuje také v textech české mutace zkoumaného časopisu.
Tvid – v RHJ není, v RHJ2 i v RSR se uvádí, že jde o anglicizmus, RSR konkrétněji uvádí: anglické tweed < skotské twill, SSČ: silnější látka s uzlíky, zpravidla dvoubarevná, přejato z angličtiny zeměpisného jména. Podle NASCS jde také o vlastní jméno, a to skotské řeky Tweed ( NASCS uvádí velmi podrobnou charakteristiku této tkaniny; twil uvádí zvlášť a bez souvislosti s tvídem – jde o anglicizmus označující tkaninu keprové vazby).
Slovo uggsica není zpracováno v žádném ze slovníků, jde pravděpodobně o módní a velmi mladý výraz, který se ani nenachází v žádném z použitých slovníků cizích jazyků. Pokud nejsme právě odborníci na nejnovější módní trendy, můžeme pouze podle fotografie v časopisu odhadovat, co slovo označuje – jde o zimní obuv sahající ke kolenům, která je vyrobená z kožešiny (nebo umělého materiálu) s dlouhou srstí.
Vesta – RHJ slovo považuje za přejaté z italštiny, RHJ2 z latiny a italštiny, RSR uvádí, že je odvozeno od latinského slova vestis. V NASCS je však údaj, že v češtině jde o přejetí z francouzštiny přes angličtinu a uvádí tři významy: horní součást mužského obleku, bez rukávů, vpředu zapínaná, nošená pod sakem; pletený krátký kabátek s rukávy i bez rukávů; co připomíná tuto část oděvu, např. záchranná, plovací. SSČ uvádí v podstatě stejné významy jako NASCS, avšak původ jiný - z francouzštiny přes němčinu. Co se týká chorvatštiny, původ tedy bude zřejmě v latině s prostřednictvím italštiny (latinky vestis > italsky veste > chorvatsky vesta) . Co se týká češtiny, zdroje se shodují na francouzštině, která však jako taková vychází z latiny, a proto pokud chorvatské zdroje uvádějí již latinu, půjde pravděpodobně i v případě přejetí do češtiny o prapůvodní výraz z latiny, čemuž napovídá i chorvatskými zdroji uváděný latinský výraz vestis; české zdroje však mohou zmiňovat jako původní francouzštinu možná např. proto, že slovo, které sice v latině je svou formou (vestis) zdrojem pro výraz vesta, avšak tento význam nebo modifikaci významu získalo až ve francouzštině. Pak se oba české zdroje liší ještě určením zprostředkujícího jazyka – podle SSČ by tedy byl proces přejetí tento: francouzsky veste (femininum) > německy Weste (femininum) a podle NASCS: francouzsky veste (femininum) > anglicky vest. Vidíme tedy, že ve všech jazycích (kromě angličtiny, která má zpravidla pro slova označující věci střední rod) je slovo ženského rodu, stopa jazyka prostředníka tedy nebude ve změně rodu. Navíc v chorvatských zdrojích uvádění italštiny a v českých francouzštiny je zajímavé také proto, že v obou jazycích zní slovo stejně – veste. V procesu přejímání a prostřednictví jazyků půjde tedy pravděpodobně o změny a modifikace významů slova variant slova veste (veste, Weste, vest). Pro srovnání údaje z FČČFS2, IČS, NČČNS2, AČČAS2: francouzsky veste (femininum) ve významu sako, kabátek, italsky veste (femininum) ve významu ženský šat, roucho, německy die Weste s významem vesta, anglicky vest vedle prvního významu tričko, nátělník i vesta. Vedle výrazu vesta mají však jazyky pro tento
druh oděvu i jiné výrazy, francouzština např. gilet, angličtina waistcoat, cardigan, které jsou dokonce při hledání výrazu vesta v překladovém slovníku uváděny jako první nebo v případě francouzštiny jediné (slovo veste při hledání francouzského překladu slova vesta nenajdeme, pouze gilet). Slovo vesta se objevuje i v české mutaci časopisu.
Slovo viskoza je podle RHJ klasický evropeizmus, podle RHJ2 jde přesněji o výraz přejatý z latiny, s čímž se ztotožňuje i RSR, který uvádí původ konkrétně: viscosus (lepivý) < viscum (jmelí) - (lepidlo ze jmelí). Podle SSČ a NASCS je slovo viskóza taktéž latinského původu. Na cizost upozorňuje pro češtinu nezvyklé ó, resp. –óza.
Vizažist, vizažistica – v RHJ, RHJ2 i v RSR výrazy chybí. Ve FČČFS2 je výraz visage ([vizaž], jde tedy o přejetí na základě výslovnosti) (maskulinum) ve významu obličej, tvář, líce; vzezření, tvářnost a visagiste (maskulinum i femininum) kosmetik, kosmetička, vizážist(k)a. V SSČ můžeme nalézt heslo vizáž s popisem, že jde o hovorový výraz s významem tvář, obličej, v NASCS je u tohoto hesla uveden význam výraz obličeje, tvář. NASCS nabízí i popis slova vizážista, vizážistka, který má tedy být také francouzského původu a označovat toho, kdo se odborně stará o celkový vzhled osoby (o účes, líčení, sladění oděvu a doplňků atp.). V angličtině se k pojmenování člověka zabývajícího se touto činností užívá spojení. make-up consultant. V textech české mutace zkoumaného časopisu se objevuje slovo vizážistka. Je však možné použít i domácích slov – např. izgled (lica), resp. vzhled (obličeje), vzezření v češtině.
Volan – všechny chorvatské slovníky (RHJ, RHJ2, RSR) se shodují na francouzském původu tohoto slova, ve francouzštině má slovo podobu volan a jde o maskulinum – jako maskulinum ho i oba jazyky přejaly. NASCS ho také označuje za galicizmus. SSČ výraz neuvádí.
Slovo žersej je podle RHJ francouzského a anglického původu, v RHJ2 není, podle RSR je původ anglický podle ostrova Jersey. Podle SSČ jde také o anglicizmus, slovo žerzej označuje pleteninu, název podle zeměpisného jména. I NASCS říká, že jde původně o vlastní jméno, britský ostrov Jersey. Slovo je přejato na základě původní výslovnosti jen částečně anglicky ([d ə:zi]), v podstatě pouze první hláska, a to jen

částečně – [ž] místo anglického [d ], které je stále ještě bližší než psané [j], ostatní spíše na základě psané podoby [-ersej], resp. [-erzej], přičemž čeština vykazuje větší podobnost s originálem – [z] místo chorvatského [s].


1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©atelim.com 2016
rəhbərliyinə müraciət