Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky
|
|  Yüklə 1.07 Mb.
|
| glamur se v RHJ a v RHJ2 nevyskytuje, v RSR je uveden původní anglický výraz glamour a je popsán i jako adjektivum. V SSČ, NASCS a NSČ výraz není, což svědčí o novosti přejetí tohoto výrazu. Slovo je, taktéž jako adjektivum, zpracováno v novějším NSČ2 – podle autorů jde o nesklonné adjektivum s výslovností [glamúr] šířící se z oblasti módy a modelingu, původ však neuvádějí. Význam slova glamour je okouzlující, nablýskaný, třpytivý.
Grilonke – RHJ ani RHJ2 toto heslo neposkytuje, RSR uvádí, že jde o hovorový výraz označující druh punčochy z grilonu, což je výrobní název syntetického materiálu. V SSČ můžeme nalézt více méně český ekvivalent silonky – jde také o hovorový výraz a silon je zde označen jako československé polyamidové vlákno, bez udání původu slova. NASCS nenabízí heslo silonky, zato uvádí u hesla silon původ – mělo by podle něj být zkratkou českou a anglickou, nezmiňuje však slova, která byla pro zkratku základem. V české mutaci časopisu se vyskytuje slovo silonky a punčocháče. Gumica – v RHJ nalezneme pouze slovo guma, označené za klasický evropeizmus, v RHJ2 za přejaté z egyptštiny a řečtiny, RSR nabízí detailnější pohled na proces přejímání tohoto pojmenování: staroegyptsky kmj (smůla ze stromu – guma se vyrábí vulkanizací kaučuku) > řecky kómmi > latinsky gummi, cummi. SSČ a NASCS uvádějí přejetí z egyptštiny přes latinu, vynechávají tedy na rozdíl od RSR řecké prostřednictví. Slovo guma je jedním ze slov, která jsou sice považovaná za mezinárodní, ale v některém z evropských jazyků se nevyskytují181 – může jít i o dosti významný jazyk, angličtinu (v ní je ekvivalentem slovo rubber – v anglické podobě gum se slovo guma vyskytuje pouze ve významu klovatina a žvýkací guma – chewing-gum182). Halter – v RHJ slovo není, v RHJ2 je označeno za germanizmus, v RSR taktéž, navíc je uvedeno, že jde o výraz hovorový (hovorovost nebo nespisovnost je příznačná pro germanizmy v obou jazycích, tj. v češtině a v chorvatštině), v němčině má podle RSR slovo podobu Halter. NČČNS2 však uvádí pro němčinu příznačný složený výraz: podvazek der Strumpfhalter, das Strumpfband; pro muže der Sockenhalter a podvazkový pás pak der Strumpfhaltergürtel. Čeština má domácí slovo podvazkový pás, i když je možné, že se jedná o kalk podle angličtiny - garter belt (garter – podvazek, belt – pás), resp. podle jiného (v ostatních slovnících uvažovaných jazyků nebylo slovo nalezeno). Hit je podle RHJ, RHJ2, RSR, SSČ i NASCS anglicizmus. Příručky se také více méně shodují co do významu slova, tj. že jde o úspěšnou a dobře se prodávající píseň a pak také v rozšířeném významu úspěšné a dobře se prodávající umělecké dílo (dnes spíše už nejen umělecké). V chorvatské mutaci časopisu se objevilo i kompozitum hit-maskara. Např. RSR slovo uvádí i jako adjektivum – mající charakter hitu. Někteří chorvatští jazykovědci doporučují místo tohoto cizího slova užívání domácího ekvivalentu uspješnica, viz výše. Hlaće jsou ve všech uvažovaných chorvatských slovnících (RHJ, RHJ2, RSR) bez uvedení původu, což bychom mohli interpretovat tak, že je slovo domácího původu. Nahlédneme-li však do Etymologického slovníku chorvatštiny (Etimologijski rječnik hrvatskoga ili srpskoga jezika)183, zjistíme, že cesta přejetí tohoto, dnes již zdomácnělého slova není vůbec jednoduchá. S pociťováním cizosti je na tom pak český ekvivalent kalhoty podobně, dnes by asi málokdo z rodilých mluvčích odhadoval jeho cizost. Je zajímavé, že obě slova, tj. české i chorvatské, která tento druh oděvu označují, mají stejný původ (v italštině), který však odlišným procesem adaptace vyústil v různé konečné podoby těchto slov, srovnej kalhoty a hlaće. Určitou podobnost u slov sice vidíme, avšak s ohledem na fakt, že jsou oba jazyky slovanské, mohli bychom očekávat podobnost větší. ČES uvádí, že výraz kalhoty, ve staré češtině i kalihoty, kalioty, galioty, je jen český a že tento nový módní prvek k nám pronikl asi v 16. století ze západu a nahradil dřívější typ kalhot zvaný nohavicě či hacě a že východisko se hledá v italském caligotte od latinského caliga (bota) asi z calx (pata) a ligare (vázat), byly to tedy asi těsné kamaše vybíhající z vysokých bot. ČES vidí tedy kořeny až v latině. ERHSJ vedle jiných vidí také možnou souvislost s italským výraze pro botu (calza) a calzoni (kalhoty), které možná působily společně s praslovanským kořenem hol-. Opět se vyskytuje i v podobě deminutivní, tj . hlaćice. Slovo imidž v RHJ není, podle RHJ2 jde o anglicizmus, RSR uvádí dvě podoby, původní a přizpůsobenou dle výslovnosti v původním jazyce, tj. image i imidž, což svědčí o jeho neustálenosti. RSR konstatuje, že jde o hovorový výraz s významem vzhled a chování k publiku, veřejnosti, společnosti, dojem o někom (jako i NASCS), latinsky imago (obraz) > starofrancouzsky image > anglicky image. V SSČ není, v NASCS je pouze podoba původní, tj. image, s výslovností původní [imidž]. Na rozdíl od chorvatštiny může slovo podle NASCS být rodu mužského i ženského, NSČ uvádí jako možné všechny tři rody, tj. i včetně středního. NSČ2 uvádí image i jako adjektivum nesklonné s významem vztahující se k image. Slovo se nachází i v české verzi Cosmpolitanu, např. ve vyjádření „image poslušné studentky“184. Jakna – podle RHJ2 i RSR jde o germanizmus (die Jacke), RHJ uvádí původ italský, francouzský a německý. V češtině užívané slovo stejného významu, bunda, je v SSČ označeno jako přejaté z maďarštiny (je zajímavé, že čeština, která má přejímek (a to kvůli zeměpisné poloze a kontaktům skoro výhradně kulturních, ne intimních) z maďarštiny nesrovnatelně méně než chorvatština, přesto toto maďarské slovo přejala, a nepřejala také germanizmus, tím spíš, že ho z maďarštiny nepřejala ani chorvatština, která z maďarštiny jinak přejímá). Slovo bunda se v chorvatštině vyskytuje také, avšak na rozdíl od češtiny ve významu bližším původnímu maďarském, tj. kabát s kožichem (podle MČČMS je maďarsky kožich bunda a bunda zubbonny). Opět se vyskytuje i v podobě deminutivní, tj. jaknica. Na původu slova jantar se všechny chorvatské slovníky shodují, jde o přejímku z ruštiny. České zdroje (SSČ a NASCS) se zase shodují na původu litevském a přejetí tohoto litevského slova prostřednictvím ruštiny. Kapa – RHJ uvádí, že jde o klasický evropeizmus, RHJ2, že jde o výraz přejatý z latiny, RSR z italštiny se zněním cappa. Vedle tohoto výrazu označujícího pokrývku hlavy existuje také homonymum se stejnou akcentuací käpa a označující písmeno řecké abecedy. Ekvivalent slova v češtině má podobu kapuce a podle SSČ je přejat z latiny prostřednictvím italštiny a pak ještě němčiny. NASCS uvádí také přejetí z latiny, ale pouze s prostřednictvím italštiny, ne němčiny. Slovo tedy bylo přejato pravděpodobně z latiny, a to velmi dávno – označuje část oděvu existující dávno, podle něhož byli pojmenováni i členové řádu vycházejícího z řádu františkánů, kteří nosili hnědý hábit s dlouhou kapucí, kapucíni. Označení kapucín má však několik velmi různorodých významů, např. druh holuba (se skloňováním kapucín, gen. kapucína), dále druh mléka do kávy, odrůda hrachu a druh hnědého uhlí (se skloňováním kapucín, gen. kapucínu). Pravděpodobně v obou jazycích jde o slovo zdomácnělé. Slovo kaput je v RHJ, RHJ2 i RSR označeno jako přejaté z italštiny, RSR uvádí původní znění slova v italštině, tj. cappotto. Chorvatská přejímka má akcentuaci kàpūt a RSR uvádí i homonymní výrazy, také cizího původu, které však mají rozdílnou akcentuaci, např. kâput z latinského caput ve významu hlava; kapüt z francouzského capot ve významu pokažený – do chorvatštiny přejato přes němčinu (kaputt). Také toto slovo se objevuje v deminutivním tvaru kaputić. V SSČ u slova kabát původ uveden není a v NASCS (slovník cizích slov) není výraz vůbec, což lze interpretovat tak, že slovo kabát není cizí. Je ale pravděpodobné, že má stejný původ jako chorvatský ekvivalent kaput a slovo není ve slovnících zpracováno proto, že je v jazyce přijímateli již zdomácnělé. Kardigan – v RHJ a v RHJ2 toto slovo není, podle RSR jde o anglicizmus, a to přenesené pojmenování podle J. T. Brudnella, 7. hraběte z Cardiganu (1797-1868), RSR dále uvádí, že tento pletený vojenský kabátek na zapínání nosili britští oficíři ve válce na Krymu, oděv v tomto stylu byl populární ve 20. století. Slovo pravděpodobně nebylo přejato v dávné době a ani pravděpodobně není v aktivním slovníku většiny běžných uživatelů, tento oděv můžeme pojmenovat i domácími, resp. v češtině obvyklejšími prostředky, i když by se pravděpodobně nešlo vyhnout opisu jako kabátek na zapínání atp. SSČ tento výraz neuvádí, v NASCS je označený také jako anglicizmus. V angličtině má podle AČČAS2 podobu cardigan a výslovnost [ka:digən]. Psaná podoba přejatého slova tak sleduje částečně i výslovnost (k místo c), výslovnost je také přizpůsobená chorvatštině a češtině, tj. [kardigan]. Na cizost poukazuje hláska g. V české verzi Cosmopolitanu se slovo kardigan vyskytuje na několika místech. Kašmir – v RHJ2 je slovo uvedeno bez původu, RHJ pod tímto heslem uvádí Kašmír jako zemi v Indii a tkaninu z vlny kašmírských koz, RSR popisuje toto apelativum jako anglicizmus (s anglickou podobou kashmir, cashmere) – přenesené pojmenování podle Kašmíru. SSČ uvádí, že původ slova je v indickém zeměpisném jméně, NASCS ve vlastním jméně. Kaubojke – v RHJ, RHJ2 ani v RSR slovo není zpracováno (jde o slovo s významem boty v kovbojském stylu), pouze základové slovo kauboj, které je přejaté z angličtiny. Podle SSČ i NASCS je kovbojka povídka, román nebo film ze života kovbojů, western. Vidíme tedy, jak může přidání sufixu (-ka), který v obou jazycích může mít příznak pro označení vícero různých skutečností, způsobit nakonec zcela různé významy slova – kaubojka v chorvatštině znamená obuv (je sice pravda, že by se spíše vyskytoval rozlišující tvar plurálu, protože se obuv vyskytuje v páru) a v češtině román, povídku, film. (V hovorové češtině se pak přeneseně podle původního významu slova kovbojka užívá i pro označení události, která měla dramatický průběh.) Teoreticky je však možné, že by výraz kovbojka mohl označovat i obuv, i když to není doloženo. SSČ jinak u hesla kovboj uvádí, že přídavné jméno se od tohoto anglicizmu tvoří příponou –ský, např. kovbojský klobouk. To by pravděpodobně platilo i pro označení obuvi v tomto stylu, tj. kovbojské boty. I v chorvatské verzi můžeme najít kromě výrazy kaubojke také spojení kaubojske čizme, tedy kovbojské boty. Chorvatská výpůjčka více sleduje anglickou výslovnost [kauboj], kdežto česká více psanou podobu [kovboj] (anglická výslovnost je [kauboj], grafická podoba cowboy). ITSAČ uvádí cowboy boots s překladem kovbojské boty (v AČČAS a v AČČAS2 výraz není). Korektor – v RHJ je slovo označeno za klasický evropeizmus, v RHJ2 je údaj, že jde o slovo přejaté z latiny, RSR nabízí i původní podobu výrazu a údaj o prostřednictví němčiny: latinsky corrector – corrigere (opravit) > německy Korrektor. Podobně je v SSČ pod tímto heslem uveden význam kdo provádí korekturu, v NSČ počítačový program k opravě a další podobné, v NASCS obojí (v NSČ2 výraz není). V chorvatské i v české mutaci časopisu označuje toto slovo kosmetický prostředek k zakrytí nedostatků pleti (opravuje nedostatky pleti). Korzet - toto slovo označující dámské prádlo ke stažení trupu je v RHJ i v RHJ2 popsáno jako přejaté z francouzštiny, v RSR je navíc uvedeno německé prostřednictví: francouzsky corset (cors – tělo) > německy Korsett. Podle SSČ a NASCS jde o galicizmus. Podle FČČFS2 je to francouzský výraz mužského rodu, podle NČČNS německý výraz středního rodu. Pokud je tedy v chorvatštině i v češtině korzet mužského rodu, byla by větší podobnost s francouzským výrazem, což by tedy německému prostřednictví nenasvědčovalo. Samozřejmě existují i další faktory, na základě kterých by bylo možné německé prostřednictví předpokládat, např. k (místo c) na začátku slova, které je právě s chorvatskou a českou přejímkou shodné. Jak už jsme však viděli, i přímé přejímky z francouzštiny do chorvatštiny a češtiny jsou adaptovány na základě francouzské výslovnosti, tedy s k, proto ani toto možné vysvětlení německého prostřednictví se nepotvrzuje (např. i přímá přejímka (bez německého a jiného prostřednictví) z francouzštiny creme > česky krém, chorvatsky krema; viz níže). Možné je však hledat stopu němčiny ve výslovnosti s uprostřed slova, ve francouzštině se vyslovuje s a v němčině z tak jako v chorvatštině a v češtině, v nichž se pak vyskytuje i v psané podobě. Slovo kostim v RHJ není obsaženo, v RHJ2 je popsáno jako původu francouzského, RSR uvádí i německé prostřednictví: francouzské costume > německé Kostüm. Podle SSČ a NASCS je slovo kostým přejato z italštiny přes francouzštinu – kromě oděvu skládajícího se ze sukně a saka jde o divadelní nebo maškarní oděv. Opět pozorujeme rozpor v pohledu na přímost, resp. zprostředkovanost přejetí slova z francouzštiny přes němčinu. Většina autorů slovníků uvádí přímé přejetí z francouzštiny (čeští autoři výhradně). Francouzský výraz costume je maskulinum, což se shoduje i s rodem v chorvatštině a v češtině, a tedy v tomto ohledu nenasvědčuje prostřednictví němčiny, která slovo zařazuje ke střednímu rodu (das Kostüm), spíše naopak. Není tu ani možnost uvažovat o prostřednictví němčiny z důvodu přejetí německé (a ne francouzské) výslovnosti některé z hlásek, jako tomu bylo v předchozím případě (u slova korzet). V tomto případě je však možné, že stopu na původně francouzském slově zanechala němčina v modifikaci významu, totiž podle FČČFS2 má slovo costume význam oblek, oblečení, oděv, kroj, divadelní kostým, kdežto tento galicizmus je např. NČČNS2 uveden s prvním významem kostým a druhým oděv, kroj. Je však nutné poznamenat, že se v NČČNS2 nepíše přesně, co se kostýmem rozumí, může tedy jít i o starší význam divadelní kostým (i když tomu tak pravděpodobně nebude a půjde minimálně o významy oba, tedy i dvoudílný oděv skládající se ze sukně a saka a i kostýmu divadelního. Ve starším slovníku (NČČNS) je však u hesla uveden význam oblek, kostým (u slova oblek taktéž není jednoznačně určeno, v jakém konkrétním smyslu je udán). O tom, že se však přece jen v němčině slova často užívá ve smyslu dvoudílného oblečení svědčí hesla v NČČNS, totiž Kostümjacke (kostýmový kabátek) a Kostümrock (kostýmová sukně). Košulja – v RHJ a RHJ2 se slovo vyskytuje bez udání původu (což by ukazovalo na fakt, že není cizí, ale domácí), RSR (slovník cizích slov) ho neuvádí vůbec (což by také svědčilo o tom, že asi není považováno za cizí). Jde však o typické a často citované slovo zdomácnělé, tj. slovo, jehož cizí původ si už uživatelé jazyka neuvědomují. Stejně je tomu i v případě češtiny - slova košile. NASCS (slovník cizích slov) ho neobsahuje, i když cizí je, což na rozdíl od něho a všech chorvatských slovníků český SSČ reflektuje – uvádí, že původ slova je latinský. ČES uvádí, že jde o výraz všeslovanský, v praslovanštině pravděpodobně znějící *košul´a, a že jde o výpůjčku z latinského casula (plášt s kapucí), který se přejal asi severoitalským prostřednictvím s významem svrchní oděv. Slovo kozmetika je podle RHJ2 přejaté z řečtiny, podle RHJ jde o klasický evropeizmus, podle RSR je také původem řecké: řecky kosmeîn (krášlit) – kosmētikós (zkrášlování) > francouzsky cosmetique > německy Kosmetik. V SSČ a NASCS je údaj o pouze řeckém původu slova s významem péče o vnější vzhled pleti, vlasů atp. Podle NČČNS2 je slovo Kosmetik femininum a oba jazyky přijímatelé ho v tomto rodě také přejaly. Výslovnost [-ty-] je v obou jazycích tvrdá, což je pro češtinu, která by v domácím slově vyslovovala měkce, tj. [-ti-], znakem cizosti. Kragna – všechny chorvatské slovníky (RHJ, RHJ2, RSR) se shodují na německém původu tohoto hovorového výrazu. V němčině je slovo mužského rodu (der Kragen), chorvatština slovo přejala na základě německé výslovnosti a přidala koncovku –a, tím ho zařadila k ženskému rodu. Čeština má domácí slovo límec. Krema – v RHJ je výraz označen za evropeizmus, podle RHJ2 a RSR je původ slova francouzský (crème). Vyskytuje se i v deminutivním tvaru – kremica. Podle SSČ i NASCS jde také o galicizmus. Podle FČČFS2 jde o femininum s významem i smetana, krém a nesklonné adjektivum s významem krémový, smetanový. Chorvatština zachovala původní rod tohoto substantiva a přidala koncovku typickou pro ženský rod, -a, čeština slovo pravděpodobně díky přejetí dle výslovnosti zařadila k rodu mužskému. Lak – v RHJ je uveden původ slova jako francouzský a německý, v RHJ2 pouze francouzský, RSR jde ještě dále a uvádí původ perský: persky lák > arabsky lakk > italsky lacca > německy Lack, přičemž na rozdíl od dvou předchozích slovníků nezmiňuje francouzštinu vůbec. SSČ a NASCS uvádí původ z indických jazyků přes němčinu s významem nátěrová hmota, SSČ uvádí např. i nátěrová hmota na vlasy. Právě v tomto významu – lak na vlasy a ještě častěji lak na nehty, se vyskytuje v textech zkoumaného časopisu NASCS uvádí, že jde o nátěrovou hmotu z přírodní nebo umělé
námi uvažované druhy laků, v případě laku na vlasy jde více o ochrannou funkci laku, v případě laku na nehty spíše o estetickou. Slovo je pravděpodobně v obou jazycích zdomácnělé, nepociťuje se jako cizí. Slovo lasteksice v RHJ ani v RHJ2 není, pouze lasteks je uveden jako výraz původem anglický, podle RSR je lastex anglický výrobní název pro syntetický materiál, pravděpodobně podle francouzského élastique185 (elastický). Také SSČ a NASCS uvádějí lastex jako anglickou zkratku pro tento materiál. Lasteksice označují oděv vyrobený z tohoto materiálu, v češtině, resp. v českém Cosmopolitanu se výraz nevyskytuje. V chorvatštině je slovo přizpůsobeno domácímu pravopisu v případě grafému x, který se v chorvatštině nevyskytuje, pro grafický zápis se užívá dvou grafémů, tj. ks. V chorvatské mutaci zkoumaného časopisu se vyskytlo i kompozitum lasteks-traperice, v češtině by se nejspíše první část složeniny nahradila sklonným adjektivem, tedy latexové džíny (pokud však džíny mají svůj název proto, že jsou z džínoviny, resp. traperice z traperu, je zajímavé, že by byly latexové, avšak i zde může docházet k rozšiřování významu). Slovo leopard se v oblasti módy vyskytuje v přeneseném významu, tj. látka s potiskem připomínajícím leopardí kůži (biti u leopardu, „[Ursula Anders] u leopardu“186, tj. být [oblečená] v leopardovi). Vedle užití tohoto substantiva v přeneseném významu se v chorvatských textech vyskytuje i opisné užití s adjektivem od slova leopard – „leopardova uzorka“187, „leopardov uzorak“188, „s leopardovim uzorkom“189. Tak je tomu i v české mutaci Cosmopolitanu, v němž se nachází spojení „leopardí vzor“190. V češtině se neužívá přeneseného spojení být v leopardu, přenášení označení celku na část, v tomto případě názvu zvířete na část, tedy kůži, a z ní vyhotovený výrobek by v češtině bylo teoreticky možné, pokud by se jednalo o kožich, viz např. liška pro označení kožichu z lišky atp. Podle RHJ jde o klasický evropeizmus, RHJ2 udává konkrétně řečtinu, RSR taktéž, avšak navíc předpokládá i latinské prostřednictví: řecky leópardos – leontópardos z léōn (lev) + párdos (panter) > latinsky leopardus. Nezvyklé je pro oba jazyky poloha vedle sebe postavených hlásek eo. Podle SSČ jde o slovo pouze řeckého původu, NASCS shodně s RSR uvádí spojení elementů původu řeckého a latinského, které se přes latinu dostalo do češtiny. Lifting – v RHJ je uveden pouze anglicizmus lift, tj. výtah, který s liftingem má souvislost (vytahování, vypínání kůže, které slouží k redukci vrásek), v RHJ2 není vůbec, v RSR heslo lifting nalezneme s údajem, že jde o anglicizmus. SSČ výraz neuvádí, NASCS a NSČ ano, popisují ho jako anglicizmus s významem vyhlazování vrásek na obličeji. Na to, že jde o anglicizmus, ukazuje koncové –ing, typické mj. pro anglická substantiva, pravděpodobně spíše deverbativa. Na cizost výrazu v češtině navíc ukazuje nesoulad mezi tvrdou výslovností t a následujícím i. Vedle výrazu face-lift (ITSAČ) existuje v angličtině i výraz lifting (AČČAS), jde tedy skutečně o anglicizmus a ne o pseudoanglicizmus. Zajímavé je, že v AČČAS2 se slovem (face) lifting rozumí kosmetika tváře obecně, výraz však najdeme pouze pod heslem kosmetika (tváře) (heslo lifting samostatně v něm nenajdeme). NSČ uvádí taktéž lifting jako vyhlazení vrásek, NSČ2 pak uvádí pod pojmem lifting další významy: změna vzhledu výrobku; změna v chodu továrny, společnosti. NASCS pak uvádí ještě anglicizmus liftink (vidíme tedy rozdíl v míře adaptace – k podle výslovnosti místo původního g, a ve významu, jde o střídavé pokrčování nohou k uvolnění svalstva a kloubů). Likra – v RHJ a v RHJ2 výraz není, nejsou tu ani případné varianty, tj. lycra, licra, v RSR nalezneme výraz lycra, méně přizpůsobený chorvatštině, tím více pokud si uvědomíme, že v chorvatštině se y běžně nevyskytuje. Podle RSR jde opět o název výrobku. V SSČ, NSČ a NSČ2 slovo není zpracováno ani v žádném z potencionálních tvarů, tj. lycra, lykra, likra, v NASCS se vyskytuje s popisem, že jde o anglicizmus, který nese význam polyuretanové vlákno v textilních výrobcích používané pro zpevnění a elastičnost. NASCS uvádí slovo v podobě lycra a s výslovností [lajk-]. Je tedy zajímavé, že slovo (a tedy i jeho grafická podoba) nebyla přejata na základě jeho původní výslovnosti (což je obvyklejší), nýbrž na základě původní grafické podoby. Jako vzor pro výslovnost tohoto slova však podle NASCS slouží výslovnost původní anglická (mezi běžnými uživateli jazyka se však jistě vyskytují i takoví, kteří vyslovují i česky [likra], ti, kteří neovládají anglický jazyk, nevědí o jeho anglickém původu a nenahlédnou do příručky, určitě). V chorvatštině je slovo více adaptováno, což je viditelné na první pohled – i místo y, k místo c. V obou jazycích je slovo sklonné a ženského rodu, k přiřazení k ženskému rodu přispělo pravděpodobně zakončení na –a v originále, které se při adaptaci nezměnilo. V anglických slovnících slovo není. |