Ana səhifə

ZPÁtky do minulosti“ aneb historie osady kováKŮ


Yüklə 74.04 Kb.
tarix25.06.2016
ölçüsü74.04 Kb.
ZPÁTKY DO MINULOSTI“

-

ANEB

HISTORIE OSADY KOVÁKŮ

Jakožto kronikářka postupně pročítám osadní kroniku, která se začala vésti roku 1949 a postupně se od založení osady (1937) rozrůstala.

Jelikož je kronika velice obsáhlá (4 díly), ráda bych se s Vámi podělila o to nejdůležitější.

„Výtažky“ budou vždy vyvěšeny a obměňovány na osadních stránkách či na nástěnce na Cooltooráku .



V prvním díle začínáme s kronikářem panem Kuželovským – těšte se již brzy !

Velký dík patří všem kronikářům, kteří se na psaní pamětí osady podíleli!!!!

www.kovaci.denicek.eu

Lenka Horáková Minářová

Zápisy v kronikách jsou staré a špatně čitelné, proto prosím omluvte určité nepřesnosti a slovosled!

Pokud máte možnost doplnit nějaké nové, zajímavé informace, kontaktujte mě prosím přes Jirku Horáka. děkuji

1949

- dohodnuto, že se bude vést kronika

- kronikář Kuželovský

1937

- pokladník organisace St. Odler – nástrojář ze Škodových závodů dostal nápad, že by se v okolí Hradce Králové mohl sehnat (zakoupiti nebo pronajmouti) pozemek, který by sloužil k odpočinku pracujících, hlavně však odrostu kováků

- kovář z Bělče p.Cejnar upozornil na pozemky u Bělče, avšak bezvýsledně

- J.Flegr z Plačic zdědil po rolníku Vávrovi z Bělče pozemek…

- dohodlo se, že se koupí za 17.750,- Kčs

- zbývalo pouze schválení členů organisace a sehnání úhrady

- stálý delegát všeodborové komise u České obce dělnické v Praze si vymohl na ústředí ČOD za spolupráce tehdejšího tajemníka V.Jehy zápůjčku, která byla povolena členy ústředí za následujících podmínek: odbočka, která si ponechávala 10% z vybraných příspěvků na odměnu pokladníkovi a svoji správní režii musela 2% z této částky dávati jako splátku na tuto zápůjčku, případně může tuto splátku navýšiti.

- to ovšem bylo málo, výboru se jedna o ještě další investici, ta je o postavení spolkové chaty , avšak naděje na další výpůjčku nebyla žádná. Tehdy členstvo organisace odhlasovalo příspěvek 50 Kčs k měsíční známce, který byl vyúčtován zvláště a měl býti základem k dalšímu rozmachu v osadě

- tak se využívají všechny možnosti, abychom se zmohli na malý kapitálek a aby se dařilo.

- scháněly se peníze po zábavách, dokonce i soukromě si lidé brali půjčky.

- po žních došlo k prvním pracem: zřizování cesty v západní části pozemku, postavení dřevěné chaty, která byla zakoupena v Bělečku za 2.500 Kčs od fy.Hájek

- po práci v závodě jsme jezdili pracovati do Bělče i za „nepochopení našich manželek“ byť jsme se prý málo zdržovali doma

- jako první se podíleli: Kolomazník, Řehák, Dvořák, Odler, Černý, Cejnar,…

1938

- v prvních jarních měsících dostává spolková chata č.80 první nájemníky: Kolomazník, Icha, Odler

- schánělo se nářadí na další práce, byl ho nedostatek

- nastala doba jarního vysazování stromků: tajemník Icha sehnal ze školky od Hakra topoly, které se sázely po obouch březích potůčku. Javory a kaštany z městské školky z Malšovic, které zadarmo přivezl statkář Hrubý

- uprostřed této práce zasahuje rušivě do našich řad a práce výzva částečné mobilizace v měsíci máji, avšak uprostřed klidu lesa se na tyto starosti zapomíná

- začínají se stavět chaty jednotlivců: Icha, Odler a V.Manych – redaktor Českého slova. V létě pak: V.Mikeš – prokurista od fy.Skuhurský, Řehák O. – zámečník ze škodovky a odbočka dřevopracovníků, která však chatu nedostavěla a prodala ji K.Koubovi – zámečníku ze škodovky.

- spolková chata mění rovněž nájemníky a jsou to většinou ti, kteří chtějí v nejbližší době sami stavět chatu

- stále je málo peněz

- v květnu navštívil osadu tajemník ČOD a ministr Tučný: vyslovil se pochvalně o naší osadě, a poprosil, zda bychom mohli vybudovati podrobný plán o budoucnosti stavby

- projekt na stavbu byl vybudován stavitelem Hájkem za 750.000 Kčs, projekt na basen provedl ing.Jánský, rozpočet cca 250.000 Kčs. Stavba měla býti provedena ing.Komárkem ze Svobodných dvorů na subvenci ministerstva sociálních věcí

- ještě na zlomku léta se o naší osadu zajímala pražská městská pojišťovna, která měla v úmyslu od nás najmout v zimním období toto středisko pro pobyt svých zaměstnanců. Bohužel k tomu vzhledem k politické situaci nedošlo

- zasahuje mobilizace (na podzim) – mladší členové odchází na vojnu nebo jsou přemisťovány do jiných zbrojních závodů, spojenci nás opustili a zůstali jsme sami

- v pozdním podzimu se postavila studna s čerpadlem a vysazovaly se dále stromky

1939

- když se Odler v Praze dozvěděl, že budou odborové organisace skončeny a některé rozpuštěny, byla snaha převésti majetek do družstva, respektive na jednotlivce. Nepovedlo se, ale majetek byl převeden do nové organisace – Kovoprůmyslového dělnictva. Dozorem a správou byl pověřen soustružník ze Škodovky Tomašík. Tímto dostala spolková chata nové nájemníky: Hražského – strojvedoucího ze Škodovky, Břešťavského – zámečníka a Malýho – soustružníka, který byl pokladníkem organisace a měl míti rovněž dozor a správní věci osady. Šerifem byl Lounek – zámečník, který v této funkci setrval až do konce války.

- změna jména organisace: „Jednota kovoprůmyslového dělnictva“

- další stavění chat: šerif Lounek, Luňák – kotlář ze Škodovky

- tajemník Icha prodal chatu Klumerovi ze Slezkého

- zásahem gestapa byla činnost zastavena a naši hoši byli zatčeny a uvězněni. Odler, Manych a Hrázský

1940

- změněn název organisace: Národní odborová ústředna zaměstnanecká – NOUZ

- nové chaty: Bartoš – úředník nemocenské pojišťovny – jehož chata byla vzorová, mělo se nadále podle ní stavět, ale nestavělo. Dále: Kolomazník – zámečník, Tobišek – soustružník, Šafránek – zámečník, Cejnar – kovář. Cejnar se při stavbě chaty zařídil tak, že se stal markytánem osady a prodával vše čeho hrdlo a žaludek ráčil a u něho se vždy večer i odpoledne scházela společnost , která si potrpěla na dobrém jídle a pití.

- uspořádán turnaj v odbíjené – pozvány okolní osady (zúčastnilo se 16 družstev)

- kvůli letcům byl zakázán táborák

- rozšířen pozemek o jižní část pole za 7.000 Kčs od p.Kašpara z Bělče

1941

-stále lidé alespoň v neděli ujížděli ujížděli před válkou do osady

- postaveny další 2 spolkové chaty o 4 místnostech – jedna na severu a druhá na východu. Č.102: Schejbal - zámečník , Horák – dílovedoucí,Gibirt – zámečník a Říha – zámečník. Č.104: Zahradník – četník, Oupic – kotlář, Martínek – zámečník, Halbrštát – zámečník

- Později byla postavena další chata tak zvaná „TRAFIKA“. Svým vzhledem vypadala na trafiku a z hecu byla postavena – obsadil ji Koza – kotlář

- ke konci zatčen osadník Schejbal – předseda

1942

- v tomto roce stavěl pouze soustružník Tomášek, jelikož za stavu války nebyl o osadu zájem. Bylo i málo materiálu

- ke spolkové chátě byly přistavěny dva díly, které obsadili Koza a Láma – mědikovci

- sport jen pro zábavu – táboráky se nekonali vůbec

- po atentátu na protektora Heidricha nastalo pronásledování českého národa a hromadné popravy vlastenců. První obětí se stal p.Schejbal – v červenci byl popraven v Chathausenu

- poněvač je osada vklíněna do lesů, byla často navštěvována hlídkami vojska, četnicka a gestapa, kteréžto orgány kontrolovaly lesy a hledaly partyzány

- ke konci roku byl p.Tobišek zvolen předsedou osady a zároveň byl předsedou odborové organisace

Z vyprávění pana Manycha – 30.4.2013

Letištní plocha

- byla ke konci války zpřístupněna na dva dny v týdnu. Po zakoupení lístku ve vsi za 3 koruny se do lesa smělo. Do té doby, kdo vstoupil na zakázané území mohl být bez výstrahy zastřelen. Lidé se tam báli chodit

Partyzáni

- majitelé všech chat museli ve vsi odevzdat klíče starostovi, aby byla kdykoliv umožněna kontrola zda v osadě nepřebývají partyzáni

- po navrácení klíčů zjišťovali majitelé škody. Starosta tajně půjčil klíče partyzánům a oni v některých chatách bydleli – ztopili dříví a vyjedli zásoby

Lávka

- mezi Manychem a Sehnoutkou se jmenovala Ichova – po majiteli chaty (tajemníkovi), kterou nyní vlastní Blanka (dříve Milan Henych)

Chata Č.80

- spolková

- byla uprostřed osady, nedaleko ohniště a můstku přes potok – ještě nedávno to byla kůlna na nářadí

Cejnar

- bydlel ve společné chatě (4 kóje)

- v podlaze měl kruhovou díru a pod podlahou kotel v němž chladil dovážené pivo , které sadníkům prodával

- pak se přestěhoval do chaty vedle Icha (nyní Mandys)

- v úzké mezeře mezi chatami měl stolky pro hosty

- v dřevníku měl lednici

- ve žlabu vyměňoval vodu a tam také chladil pívo

- postupem času přikoupil pozemky za osadou (Střelka a další), které postupně prodával a naposledy mu zůstal jen pozemek s domkem, který nyní přestavěl některý z jeho potomků na penzion – nyní za Vávrovým pozemkem

Zapsáno dne 1.5.2013

1943

- ve všední dny se nemůže do osady, jelikož se pracuje až do 17:00

- nastávajícím létem jest porušen klid v osadě a omezen vstup do lesa

- německá Luftvaffe zřídila v necelé vzdálenosti asi 1,5 km od osady leteckou střelnici, takže každý den, někdy i v neděli byl přerušen posvátný klid lesa hlukem letounů. To byla ovšem pohroma pro naše houbaře, kteří museli krásti volné chvilky, aby mohli prosmejčit les a vyčistit ho od hub

1944

- v této době poprvé Němci projevili zájem o osadu a i vedlejší tábor Komenského a nařídili odevzdání klíčů od chat. Vždyť se tam měli nastěhovat uprchlí Němci, takzvaní národní „hosti“. Přesto však, že vstup do osady a pobyt v ní byl zakázán, dost osadníků do chat v neděli dojíždělo. Avšak k obydlení chat Němci nedošlo, neměli již čas. Jen během léta bylo několik chat násilně otevřeno a něco odneseno. Dle způsobu a zjištění odnešených věcí byli to pravděpodobně partyzáni

- na sklonku léta došla zpráva, že St. Adler – iniciátor a zakladatel osady zemřel v Terezíně. Byl po odsouzení na nucené práci v Německu, kde si trest odpykal, avšak nebyl propuštěn, poněvač neměl čistý Árijský původ. Byl tedy druhou obětí německé persekuce. Ještě třetí oběť z naší osady si vyžádal osud. Manych, redaktor Českého Slova – zemřel někde při transportu, přesná data nejsou známa.

1945

- úplné osvobození (viz. Válka)

- začíná se jezdit do osady

- osvobození země i osady nastává. Ze zatčených a uvězněných osadníků se vrací pouze Hrázský. Tři osadníci, již dříve jmenovaní položili život na oltář vlasti. Jejich jména se připojila k nesmrtelným, na něž se „nemá zapomínat“ a mít stále na paměti „zač umírali“

- změněn název organisace ROH

- pozemek byl přidělen do majetku KOR (krajské odborové rady) správu převzala skupina KOVO. Oproti dřívějším zvyklostem, že předseda skupiny jest zároveň předsedou výboru osady mění se ustanovení natolik, že osadu bude spravovati samostatný výbor, který bude volen na dobu jednoho roku vždy na osadní schůzi, která se bude konat vždy uprostřed prázdnin.

- jako první odešel Řehák do pohraničí , chatu si však ponechal ve vlastnictví

- Mikeš prodává chatu Kořínkovi – mechaniku z Kuklen, který ji kupuje společně s Vosáhlou – zámečníkem

- to léto bylo obsazení ve spolkových chatách následující: v č.80 Hrázský, Břešťavský, Malý, Láma a Koza. V č.102 – Schejbalová, Horák a Zahradník

- o prázdninách byl postaven památník zahynuvším osadníkům za okupace a umístěn byl při vstupu do osady na věčnou paměť budoucímu pokolení

- jen jedno osadníkům vadilo a to vypuštěný rybník. Stalo se totiž v jedné zimě, že se provalila hráz rybníka, která byla prokopána jako odpusť rybářským spolkem

- během léta navštívil osadu tajemník Pytlík, který přislíbil všestrannou pomoc v dalším zlepšení osady

- sport se moc nerozvíjel – mladí jezdili často na hory, a starší hráli, aby se neřeklo

- proběhly volby do výboru: předsedou Tobišek, šerifem Podrazil, jednatelem Cejnar

členové výboru: Halbrštát, Lomek a Řehák

- zájemců o chaty zvláště společné byl značný. Výbor uvažoval o tom, že se někde něco koupí a tak se střádaly plány pro příští rok.

1946

- obsazení pro tento rok bylo následující: č.80 Hrázský, Břešťavský, Malý, Láva a Koza. V č.102 Schejbalová, Urlich, Gebert a Halbrštát. V č.104 Koza, Klimeš, Kuželovský a Živnůstka a v trafice Hruška

- v letním období se hodně rozšířily hry ping-pong a odbíjená. V odbíjené vedl Halbrštát a v ping-pongu Vosáhlo a Kořínek. Bylo doplněno sportovní nářadí, hlavně míči a sítí a jiné drahé potřeby.

- během léta jsme měli možnost z akce likvidace dřevěných baráků po ?????, chaty ze závodu Glotišť.

- ačkoli většina funkcionářů z osady se snažila ze všech si, aby naše ústředí uvolnilo peníze na koupení chat, našli se i mezi osadníky někteří, kteří měli vliv na ústředí, že kekoupi nedošlo. Zkrátka po našem: „seděla ropucha na prameni“. A snaha funkcionářů vyzněla na prázdno.

- vždy v sobotu a prázdninách se pořádaly táboráky, při nichž se sedělo dlouho do noci

- ovšem citelně se projevuje nedostatečná a zanedbaná výchova mládeže

- na schůzi zvolen Cejnar. Funkce se šerifem byla sloučena. Kolomazník Jaroslav byl za zásluhy vybudování osady zvolen čestným členem výboru. Další členové: Kuželovský – jednatel, Hruška, pokladník Podrazil, Halbrštát, Jebrich ?, Břešťovský, Šafránek, Koza, Vosáhlo, Gebert a Kouba.

- před vánocemi se osadníci (někteří) zašli do osady podívat pěšky

1947

- tento rok je zapsán v kronice a mysli osadníků jako 10ti leté výročí od založení „osady Kováků“

- před 10ti lety byl položen základ k vybudování osady. Bohužel ten, který se o toto rekreační středisko nejvíce zasloužil, ten již nebyl ve výročí založení osady mezi námi. Jak již jest zaznamenáno zahynul v okupaci. Slavíme – li v tomto roce založení osady, jest naší morální povinností vzpomenouti jeho, bez jehož námahy nikdy bychom žádný z nás nebyl v Bělči.

- spolkové chaty: č.80 – Příhoda – soustružník, v č.102 Gibert – propůjčuje Knáčovům? a v č.104 Koza – Stradovům. Tomášek prodal chatu Součkovi – obchodníku

- do osady zavítal osadník z jiného konce lesa: „Na té vaší Sahaře (tak nás totiž nazývali všichni osadníci z okolí proto, že zde byl jen samý písek a v létě teplo) bych nechtěl být ani po smrti“ a tak jsme mu poskytli azyl, byl totiž ze „Smradu“ – Jan Mišta – soustružník

- o prázdninách stavěl chatu Tuháček – mědíkovec

- stále byl vypuštěný rybník a tak se osadníci rozhodli přiložit ruku k dílu. Koupání pro léto bylo zajištěno. První návštěvníci tábora nám v upomínku darovali album s fotkami z opravy rybníka. Bohužel v zimním období se hráz znovu protrhla a tak naše námaha byla celku marná

- k výročí osady se osadníci usnesli, že znovu oživí uspořádání turnaje v odbíjené, ovšem jen v přátelském provedení. Byli přizvány okolní osady. K tomuto turnaji věnovala KOR putovní pohár a Škodovka z Kuklen a Plotišť další ceny. Vítězem se stalo družstvo „Železničářů“ z Hradce. Zápasu byl přítomen předseda KOR Krátký a taj. Pytlík.

- o prázdninách byla opravdu velká úroda hub

- v současné době vypukla mezi čtyřmi osadníky epidemie a stavitelská horečka. Uvolnilo se částečně dříví a tu se rozhodli Strnad – zámečník, Hruška – soustružník a Hlavatý – vkladník, že si postaví chaty vlastní a svůj plán začali hned provádět. Svými tvary chaty dostaly přezdívky. U Hrušků se říkalo „ve ville“, u Strnadů „na výměnku“ a u Hlavatých „v usedlosti“. Čtvrtý osadník akci ztroskotal a později koupil chatu hotovou. A tak se tento rok nadále stavělo, neboť zájem o osadu byl vysoký!

- na konci prázdnin při opětovných volbách byl znovu zvolen šerifem Cejnar, Podrazil pokladníkem a Kuželovský jednatelem, členy výboru ????, Halbrštát, Hrázský, Mištová, Šafránek, Vinzora?, Vosáhlo a Klimeš. Současně byla založena zvlášť osadní pokladna, do které budou přispívat dobrovolným darem všichni osadníci, aby byla k dispozici určitá částka pro nákup součástí pro sportovní hry a zábavy. Současně byly zakoupeny stojany pro košíkovou

- na ukončení sezóny byl v říjnu pořádán potlach osadníků v hostinci u Housera se zábavným pořadem a tancem

1948

- již na silvestra dostalo pěkné počasí osadníky do chat

- časné jaro přivítalo první pracovníky: Hruška, Strnad a Hlavatý s urychlením dostavují loni začaté chaty

- V brzkém jaru se ve spolkových chatách vyměnili nájemníci: v č.80 po Hrázském nastoupil Ráb – mědíkovec, v č.102 po Gibrtovi nastoupil Ledvinka – úlohář a v „truc-chatě“ po Hruškovi nastoupil Sehnoutka – kotlář. Sehnoutka si k verandě přistavil vlastním nákladem verandu a tím zhodnotil tuto boudu.. Náhradu si nevzal a věnoval ji osadní pokladně. V létě si postavili další osadníci chaty a to Doležal – truhlář společně se švagrem škpt. Kolářem na kraji osady kde se říká na vrátnici a Halbrštát dosavadní nájemce č.102.

- o prázdninách se konaly zdařilé táboráky, které si připravovali sami děti.

- v létě jsme byli vyzváni lesní správou, abychom pomohli při škrabání kůry ze stromů. Této akce se zúčastnila větší část osadníků a výtěžek byl dán do osadní pokladny.

- šerif Cejnar si staví novou chatu na své parcele – po přestěhování prodává chatu Kuželovskému, dosavadnímu nájemci v č.104.

- ke konci prázdnin se konal turnaj v odbíjené o putovní pohár KOR, ve kterémžto zvítězilo družstvo z Třebechovic. Na zakončení prázdnin se konal dětský den s různými hrami a závody. Za svoji námahu a výkony byly děti odměněny dárky, které se zakoupili z osadních peněz a sbírkou mezi osadníky. Tento dětský den byl jednou z nejzdařilejších podniků, který jsme za trvání osady podnikaly. Během léta jsme vybudovali ještě dětské hřiště pro odbíjenou.

- ke konci prázdnin byl zvolen nový výbor. Šerifem zůstal Cejnar, jednatel Kuželovský a pokladníkem Podrazil. Další členové výboru: Lebrich??, Halbrštát, Venzara??, Mištová, Ledvinka, Vosáhlo, Příhoda, Strnad, Kouba a Koza.

- zakončení sezóny opět potlachem v hospodě u Hušků. Děti si uspořádaly svůj vlastní v osadě

1949

- ve spolkových chatách se mění nájemníci. V č.80 po Břešťovským – Horký – soustružník, v č.102 po Halbrštátovi – Mervart, též soustružník a v č.104 po Kuželovským – Vítek – šofér

- stavební ruch v tomto roce byl čilý. Chaty staví Neuvirth – strojvůdce, Příhoda – soustružník, Kalvas – zaměstnanec České pošty, Henych – kotlář, Jahelka – elektromontér

- postavena druhá studna na jižním okraji osady

- současně bylo znovuzahájeno jednání o zavedení elektrického vedení do osady. Bylo nám navrženo, abychom přistoupili za členy družstva, což učinilo 90% osadníků. Také naše osada dala obrovský příspěvek obci na zavedení telefonu pro případ eventulního našeho použití.

- v srpnu se opakoval turnaj v odbíjené, avšak oproti předcházejícím letům museli jsme jej konati v rámci sjednocení tělovýchovy. Vinou špatné organisace a nezájmem vedoucích Sokola Škoda byla účast nepatrná, takže proti jiným letům byl tento turnaj pro nás ostudou. Vítězem turnaje bylo družstvo ZSJ Škoda Hradec Králové

- hned po turnaji byl konán dětský den, který se zase velmi vydařil. Vždyť se na něj sešlo 67 dětí !

- Bylo hodně hub, hlavně křemeňáků a podoubáků, hříbky jen málo

- na schůzi byl zvolen šerifem Podrazil , jednatelem Tuláček a pokladníkem Šafránek. Členové výboru: Venzara??, Zelbich??, Halbrštát, Klimešová, Tobišková, Hruška, Němeček, Ledvinka, Tobišek ml., kosová, Mervart a Kuželovský. Později Tuláčka vystřídal Šafránek a pokladníkem byl Hruška

- v září se konal potlach u Hamplů. Podzim byl teplý oproti létu a tak jsme osadu pročistili od zbytečných keřů

- dodatkem k zápisu nutno zaznamenati, že šerif osady Cejnar při svém odchodu na svoji „farmu“ byl na osadní schůzi zvolen „četným předsedou“ za zásluhy, které měl na výstavbě a rozkvětu osady

Zapsáno dne 15.6.2013




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©atelim.com 2016
rəhbərliyinə müraciət