Ana səhifə

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky


Yüklə 1.07 Mb.
səhifə9/11
tarix27.06.2016
ölçüsü1.07 Mb.
1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11

Z adjektiv cizího původu, která se nevztahují pouze na tematiku odívání a kosmetické péče můžeme vydělit slova označující barvu:

antracitni, bisernosmeđi, bež, koraljni, koraljnorozi, lila, narančasti, neonski, pariškoplavi, pastelni, purpurni, roskasti, roza, ružičasti, tirkizni.
Slova označující styl v oblékání nebo styl oděvu, resp. módního doplňku:

decentni, military i militaristički, motoristički, romantični, sportski; dále:

a) podle stylů epoch a uměleckých směrů, i dosti dávných:

boemski, dekadentni, futuristički, gotički;

vedle vyjádření stylu nějaké osoby, např. „u stilu Vidal Sassoona“,231 nebo určitých let, např. „u stilu 60-ih232;



  1. podle stylu hudby (vyskytují se i jako substantiva i adjektiva):

gotika, grunge, funky, hardcore, punk, rock i rokerski, rockabilly.

(Např.: „Ove sezone pistama je prodefiliralo gotovo 50 godina mode nadahnute glazbom: od rockabillyja, punka, gotike do grungea [...]233, „[...] a uklapaju se u hardcore, rock i punk stil.“234, „jesenska moda pleše rock235).



Cizí výrazy vyskytující se ve zkoumaných textech v kontextu odívání a kosmetické péče, avšak neužívané v této oblasti výhradně (jde většinou
o internacionalizmy, většinou latinsko-řeckého původu, ať už vytvořené v těchto jazycích dávno přirozeně nebo vytvořené později uměle, méně původu anglického, resp. francouzského atd.): cool, coolerski (coolerska verzija: čizmice nataknute na baršunastoj trenirci), cosmo (často jako název nějaké rubriky – např. Cosmo djevojka, Cosmo moda, Cosmo scope; i v české mutaci časopisu, např. „Cosmo expertka236; nesklonné adjektivum vzniklé pravděpodobně zkrácením názvu Cosmopolitan (v překladu světoobčan) vágního obsahu ve smyslu bez určitého obsahu, Cosmopolitanový, -á, příznivkyně a čtenářka Cosmopolitanu, ve stylu raženém Cosmopolitanem, ne ve smyslu cosmo (vesmírný) - řecký původ), dermalan, dermatološki (tretman), hidriran (koža hidrirana), hipoalergen (krema), in (retro je in), inovativan (inovativan relaksirajući fitokompleks), kompletan (tretman, outfit), kultni (kultni (cvjetni uzorak nazvan liberty), maskiran (maskirna šilterica), minijaturan (minijaturna haljina), minimalistički (minimalističke forme; o odjeći), moderan, ok (Ok mi je biti u toplesu na plaži.), revolucionaran (revolucionarna generacija krema), seksi (topić), sintetički (sintetičke trepavice), stiliziran (stilizirane tenisice), super, superkoncentriran (preparat), supermoderan, superuski (superuske traperice), šik (remen, kaput), trendy, ultradugi (džemper), ultramoderan, ultravisok (ultravisoke čizme), ultraženstven (ultraženstvena odjeća).

Zvláštní pozornost můžeme věnovat i adjektivům, která se sice neužívají výhradně v oblasti odívání a kosmetické péče, ale vyskytují se v ní velmi často:

Seksi – ve většině slovníků najdeme pouze základové slovo seks, resp. slovo seksi bez uvedení původu. Podle RHJ jde o klasický evropeizmus, podle RHJ2 jde o slovo přejaté z latiny, podle RSR je původ slova v latinském sexus a adjektivum seksi je anglicizmus. SSČ uvádí pouze slovo sex, a to jako přejaté z latiny přes angličtinu. NASCS uvádí jako latinský pouze výraz sexus, kdežto sex jako latinský přejatý přes angličtinu, sex- jako první část složeniny s významem sexuálně přitažlivý nebo týkající se sexuálního chování jako původu latinského. Slovo sexy pak popisuje jako hovorový a slangový výraz, nesklonné adjektivum s významem sexuálně působivý, vyvolávající sexuální přitažlivost, výraz přejatý z latiny přes angličtinu. NSČ uvádí slovo sexy ve stejných významech bez označení
původu, NSČ2 už toto adjektivum neuvádí, nýbrž uvádí různá kompozita, která ho obsahují. Původní latinské sexus s významem pohlaví (maskulinum), je tedy přejato do angličtiny v podobě sex (v latině se výraz sex vyskytuje pouze s číselným významem šest – dle LČS). I v české mutaci časopisu se často objevuje toto adjektivum, např.: „sexy džíny237, „sexy kousky238, „sexy šaty239.

Super – jako první část slova má význam v nejvyšší míře, ve zkoumaném časopise se vyskytlo např. jako: super, superkoncentrirani, supermoderni, superuski, podobně i v české verzi časopisu – supermoderní atp. SSČ uvádí super- jako první část slov jako původu latinského, podobně jako NASCS (význam je pak nadřazený, nejvyšší, , větší než, vyšší než, nej-, hyper-) a samostatné super, supr uvádí jako nesklonné adjektivum s významem prvotřídní, skvělý, výjimečný původu latinského a přejetí přes němčinu a příslovce super, supr s významem prvotřídně, skvěle, výjimečně s původem pouze latinským. Přitom v latině se podle LČS slovo super vyskytuje jako adjektivum (s výzanem horní) i adverbium (s výzanem nahoře).

Šik – v chorvatských slovnících se nevyskytuje, i když není nově přejatým výrazem, v SSČ je pouze jako germanizmus s významem formace vojáků, v NASCS je kromě tohoto významu i námi hledaný význam homonyma šik, v NASCS uvedený jako nesklonné adjektivum i adverbium vkusný, elegantní, vkusně, elegantně (se oblékat), v tomto případě jde o galicizmus. (V NSČ a v NSČ2 není, pravděpodobně právě proto, že není výrazem přejatým v posledních dvou až třech desetiletích, které tyto příručky právě sledují.) Ve francouzštině má slovo podobu chic, šlo tedy v obou jazycích o přejetí na základě výslovnosti. Nesklonnost tohoto výrazu svědčí o neúplné adaptaci do jazykového systému chorvatštiny a češtiny, které jsou flektivními jazyky.

Trendy – v chorvatských slovnících výraz není, v RSR je uveden anglicizmus trendovski, v české mutaci Cosmopolitanu se objevila adaptovaná, sklonná podoba přídavného jména, tj. trendový „s trendovým šátkem240. V textech týkajícíh se módy by však pravděpodobně bylo možné objevit i nesklonnou podobu trendy + substantivum, a to jak v textech českých, tak i chorvatských. V SSČ a NASCS je pouze substantivum trend, adjektivum odvozené od něj nenabízí, v  NSČ není vůbec, v NSČ2 je obsaženo

adjektivum trendový – vztahující se k aktuálním kulturním, hudebním, módním ap. trendům, jsoucí v jejich duchu, dále je uvedeno, že se vyskytuje právě zejména v oblasti módy, kultury a v publicistice.



Intenzifikátory, většinou řecko-latinského původu:

super-: superkoncentrirani, supermoderni, superuski;

ultra-: ultradugi, ultramoderni, ultravisoki, ultraženstveni; (dle RHJ se jím označuje přehnaná míra, podle SSČ nad, přes, více, krajně)

ale i domácí: naj-: najglamurozniji, najmoderniji, najseksepilniji, najšarmantniji (domácí, naj-), v českém Cosmopolitanu např. nejležérnější; (užívání superlativů je časté, často v textech reklamních s persvazivní funkcí).


Kompozita s první částí řecko-latinského původu:

anti-: Anti-age, Anti-Aging , anticelulitni, antistress, antistresni;
Zkratky a zkratková slova se vyskytují ojediněle:

UV (zrakovi), UVA/UVB (filtri).

Přejatých adjektiv týkajících se výhradně kosmetické péče a odívání bylo 48, třetina z nich byla z oblasti kosmetické péče, dvě třetiny z oblasti odívání (dalších 31 slov tvoří ta, která se vyskytují i v jiných oblastech, z nich 24 z oblasti odívání a 7 z oblasti kosmetické péče).

Asi dvě třetiny slovotvorných základů zkoumaných adjektiv vyskytujících se výlučně v oblasti odívání a kosmetické péče se objevily již jako základy substantiv (viz výše), jde o adjektiva odvozená od těchto již zkoumaných substantiv. Nově (bez výskytu slovotvorných základů u již zkoumaných substantiv, buď se tato substantiva ve zkoumaných textech nevyskytla nebo substantiva s takovými základy neexistují) se objevují pouze slova přejatá z francouzštiny, a to v přibližně stejném poměru jako galicizmy, jejichž základ se objevil již v substantivech, a z latiny, taktéž  přibližně ve stejném poměru, řídce z angličtiny, perštiny, italštiny a němčiny.

Jednotlivé jazyky, z nichž jsou adjektiva vyskytujících se výlučně v oblasti odívání a kosmetiky jsou zastoupeny přibližně takto: 36 % adjektiv je z francouzštiny, 19 % z latiny, 12 % z angličtiny, 8 % z řečtiny, 8 % z němčiny, 3 % z arabštiny, 3 % z italštiny, 3 % z turečtiny, 3 % z maďarštiny, 3 % z perštiny.

Nejvíce výrazů z oblasti kosmetiky bylo francouzských, dále latinských, pak řeckých, německých, jedno anglické.

Přibližně polovina adjektiv je přejatá prostřednictvím dalších jazyků. Přibližně polovina z nich je přejatá prostřednictvím němčiny (skoro polovina z nich je z oblasti kosmetiky), 15 % prostřednictvím latiny, 15 % prostřednictvím francouzštiny, 9 % prostřednictvím angličtiny, 5 % prostřednictvím němčiny, 5 % prostřednictvím italštiny atd., žádné z adjektiv přejatých prostřednictvím dalších jazyků (kromě němčiny) není z oblasti kosmetiky, pouze ze sféry odívání.

Většina substantiv byla přejata přímo, tedy bez prostřednictví jiných jazyků.

Přibližně 5 % adjektiv vzniklo z vlastních zeměpisnách jmen, italského a perského.


Opět je většina slov přejatá podle výslovnosti. Vyskytují se i slova s původní grafikou (zcela neadaptovaná), která se velmi odlišují od systému chorvatštiny/češtiny a neshodují se s chorvatskou/českou výslovností, např. anti-age, eye, fashion, lifting, push-up.

Asi 10 % adjektiv je přejato v posledních desetiletích, asi tři čtvrtiny jsou původu anglického, dále latinského.


Opět lze pozorovat, podobně jako tomu bylo u kompozit (viz výše, substantiva), že čeština častěji než chorvatština skloňuje, v tomto případě adjektiva, např. v chorvatštině krep – v češtině krepový; mat – matující, matový, matovaný, matný; lifting – liftingový (i lifting) některá jsou však nesklonná v obou jazycích, např. push-up (ale substantivum push-upka), anti-age, kapri, ve dvou případech je naopak adjektivum přizpůsobené přidáním sufixu a sklonné (na rozdíl od češtiny) frotirni – froté, glamurozan – glamour.

Asi pětina zkoumaných adjektiv je v chorvatštině nesklonná, v češtině je to o něco méně.


Nejčastější příponou u přejatých adjektiv bylo v chorvatštině -ni/-an, o něco méně -ski, dále -ast, -ički, v češtině nejčastěji -ový, asi o polovinu méně -ný, dále -ský, -ní, -cký atd.

3. 3. Numerália
Vyskytují se i slova řecko-latinského původu s číselným významem, např.: mega doza (energetskih tvari; u kremi) (mega=nadměrně veliký, milionkrát větší); dále (a zejména) jako první části složenin, např. mili- (tisíc, tisícina), mikro- (malý; miliontina), jako součást substantiva jsou však zpracovány v rámci substantiv, viz výše.

3. 4. Verba
Depilirati – v chorvatských slovnících slovo není, z českých je pouze v NASCS, kde je uveden pouze význam, tj. provádět depilaci. Viz výše (depilacija). Můžeme pozorovat, že chorvatština využila typickou kmenotvornou příponu, kterou uplatňuje při přejímání cizích sloves, tj. -ira-, která je i sama o sobě také cizí, přejatá z němčiny, a čeština má kmenotvornou příponu domácí, tj. -ova-. U slovesa není ve slovnících uveden původ, což by ukazovalo na stejný původ jako má základové slovo. V případě chorvatského slovesa by však bylo možné u tohoto slovesa (na rozdíl od základového substantiva) očekávat navíc uvedení i původu německého, protože kmenotvorná přípona -ira- je přejata z němčiny (tato poznámka by se vztahovala i k dalším slovesům s kmenotvornou příponu -ira, viz níže).
Sloveso dizajnirati se ve slovních nevyskytuje nebo se jeho původ ve slovních nezachycuje jako odlišný od původu základového substantiva dizajn, proto viz výše (substantivum dizajn). V uvažovaných českých příručkách se sloveso odvozené od slova dizajn nevyskytuje vůbec, sloveso nebylo zaznamenáno ani v české verzi zkoumaného časopisu.
Původ slovesa fenirati není ve slovních zaznamenán, pravděpodobně tedy není odlišný od základového slova, tj. fen. Opět vidíme, že chorvatština využívá kmenotvornou příponu -ira- a čeština -ova-.
Hidratizirati – slovo je pouze v NASCS ve významech provádět, provést hydrataci a slučovat se, sloučit s vodou. V námi uvažovaném případě jde o hydrataci pleti, tedy význam první. NASCS uvádí řecký původ slova. Vedle kmenotvorné přípony -ira- se i -izira- spojuje s cizími základy – doloženo i v HJS241.
Sloveso isfenirati, tj. vyfénovat, viz fenirati, tj. fénovat, a fen, tj. fén.


Istetovirati – u slovesa není ve slovnících uveden původ slova istetovirati (tj. vytetovat) ani tetovirati (tj. tetovat), pouze RSR uvádí jako původní tahitský výraz tatau, terý přešel přes němčinu (tätowieren) do chorvatštiny; viz substantivum tetovaž. Istetovirati a tetovirati je vidovou dvojicí.
Sloveso matirati se v chorvatských slovnícíh častěji vyskytuje ve významu dát mat a v tomto případě je původ slova arabský. Zde však uvažujeme význam matovat – dodávat matový vzhled, provádět matování. I z českých příruček nabízí i tento význam pouze NASCS (u matovat – dávat mat uvádí také původ arabský). V námi uvažovaném významu se tedy bude jednat o galicizmus, viz adjektivum mat výše. V časopise se v obou mutacích vyskytovalo v kontextu matovat pleť, v české i zmatňovat.
Napudrati (se)napudrovat (se), pozorujeme zde i prefixačně-sufixační desubstantivní odvozování, jde o vyjádření dokonavosti vůči nedokonavému slovesu pudrovat se. Chorvatština využívá kmenotvornou příponu -a-, čeština -ova-. Viz základové slovo puder (výše).
Našminkati (se) – v chorvatských slovních je pouze původ u základového slova, tj. šminka, viz substantivum šminka výše.
Sloveso natapirati, které bylo excerpováno, se v chorvatských slovnícíh nevyskytuje, v RHJ není ani tapirati, v RHJ2 sloveso tapirati najdeme, a to s popisem, že jde o galicizmus. V SSČ najdeme slovo tupírovat s významem načechrávat vlasy hřebenem označené jako původem francouzské a přejaté přes němčinu. Ve FČČFS2 je však pod heslem tupírovat slovo crêper a ani ve francouzsko-české části žádné ze slov začínající na tup-, tap- atp. svým významem nepřipomíná možné původní slovo. Jediným takovým je toupet (maskulinum) s významem chomáč(ek) vlasů. Až v němčině pak tedy pravděpodobně došlo k vytvoření slovesa na základě tohoto slova, tj. toupieren.
Tonificirati – ve většině slovníků se slovo nevyskytuje, viz substantivum tonik. Podle NASCS tonizovat znamená zvyšovat tonus k zlepšení funkce organizmu a slovo tonus je (stejně jako tonizovat) přejaté z řečtiny přes latinu. Podle NASCS jde dále o biologický

a fyziologický název s významem trvalý stupeň napětí živé tkáně ovládaný nervstvem. Slovo se v  časopisu vyskytovalo v  kontextu vlastností krému, který má mj. udržovat tonus pleti.


Tonirati – ve většině slovníků se slovo nevyskytuje. Slovo je užito v souvislosti účinkem samoopalovacího krému, který má tónovat pleť, tj. dodat barevný tón, odstín. Sloveso tónovat i substantivum tón najdeme v NASCS. Původ slova tón je podle NASCS i RHJ2 řecký, má několik významů, mj. právě odstín, dále zvuk atd. Pozorujeme, že chorvatština využila pro sebe typickou kmenotvornou příponu -ira- a čeština -ova-.

Cizí výrazy vyskytující se ve zkoumaných textech v kontextu odívání a kosmetické péče, avšak neužívané v této oblasti výhradně (zejména internacionalizmy řecko-latinského původu ať už vytvořené v těchto jazycích dávno přirozeně nebo vytvořené později uměle):

aktivirati (o kremi), apsorbirati (o kremi), balansirati (boje sjenila), dominirati, eksperimentirati (s trendovima), formirati, frustrirati, impresionirati, inspirirati, intenzivirati, iritirati (kožu), isprobati, kamuflirati (ten, akne), karakterizirati, koketirati (s dječačkim stilom), kombinirati, kompletirati, kreirati (trendove, model), masirati (kožu), neutralizirati, nijansirati (boju kose), oksidirati (kožu), pakirati, polirati (kožu), pozirati, reflektirati (svjetlost; o kosi), regulirati (o kremi), relaksirati (emuzija relaksira tijelo i dušu), revitalizirati, spariti (košulje i topove), stimulirati (sintezu kolagena), tuširati (se), zrihtati se.
I většina sloves, která se objevují výlučně v oblasti odívání a kosmetické péče, je řecko-latinského původu a kromě jednoho jsou všechna z oblasti kosmetické péče, kromě jednoho se dále všechna vyskytla již v rozborech substantiv (jde o slova odvozená, většinou jde o desubstantivní slovesa, méně o deverbativní substantiva).

Z 36,5 % jde o výrazy původem z latiny, z 27,5 % z řečtiny, z 18 % z francouzštiny, z 9 % z němčiny a z 9 % z tahitštiny.

Sloves, která se objevují výlučně v oblasti odívání a kosmetické péče, bylo zaznamenáno 12, pouze jedno z nich je z oblasti odívání, 11 z oblasti kosmetické péče.

Počet sloves, která se neobjevují výhradně v oblasti odívání a kosmetické péče je dalších 33, z nich přibližně třetina je z oblasti kosmetické péče.


Je zajímavé, že převážná většina těchto cizích sloves má kmenotvornou příponu -ira-

(39), typickou pro odvozování cizích slov v chorvatštině242 (v srbštině je to -ova-) a přejatý z němčiny. Můžeme však sledovat, že tato původem německá přípona pro odvozování sloves (podle vzoru německých sloves, např. demonstrieren, musizieren atd.) se uplatňuje i při odvozování od slov jiných základů než německých, i když všechna z nich nepřešla do chorvatštiny přes němčinu. Naopak pět z nalezených sloves (namirisati, napudrati, našminkati, isprobati, zrihtati (se)), která zahrnují z většiny slovesa přejatá z němčiny, tento původem německou kmenotvornou příponu nemají (jsou odvozena kmenotvornou příponou –a), je zde i jedno sloveso odvozené sufixem –i, tj. spariti.
Je také zajímavé, že přestože u sloves, která obsahují tuto původem německou příponu, přesto není většinou ve slovnících tento fakt zaznamenán, německé prostřednictví v těchto případech nezmiňuje.

V 55 % však byl přejat prostřednictvím němčiny již základ těchto sloves (většinou substantivní) (viz např. favonius (latinsky) > Föhn (německy); pulver (latinsky) > poudre (francouzsky) > Puder (německy) atd.).



3. 5. Adverbia

Baršunasto – slovo se objevilo ve spojení „baršunasto meka koža243 (tj. sametově měkká kůže) – viz adjektivum baršunast.
Glamurozno – ve spojení „izgledati glamurozno244 viz adjektivum glamurozni, substantivum glamur.

Slovo ležerno je v RHJ popsáno jako adjektivum i adverbium francouzského původu. V SSČ a NASCS je příslovce ležérně popsáno jako způsob nošení oděvů a způsob chování v případě způsobu nošení oděvů, v SSČ je příklad ležérně nasazený klobouk. V Cosmopolitanu šlo o spojení “ izgledati ležerno“.245


Modno – ve spojení „modno osviještena246 viz adjektivum modni a substantivum moda.

Cizí výrazy vyskytující se ve zkoumaných textech v oblasti odívání a kosmetické péče, avšak neužívané v této oblasti výhradně (z většiny o internacionalizmy, většinou latinsko-řeckého původu, ať už vytvořené v těchto jazycích dávno přirozeně nebo vytvořené později uměle):

aktivno (krema djeluje aktivno), alarmantno (vruć bikini), antibakterijski (krema djeluje antibakterijski),, antioksidacijski (krema djeluje antioksidacijski), apsolutno, (izgledati) cool, dermatološki (provjereno; o kremi), diskretno (ujadnačava ten; o puderu), efektno (efektno djeluje; o odjeći), (izgledati) fantastično, (izgledati) fino, instantno (zateže kožu), intenzivno (hidratizira), kemijski (tretirana koža), (ruž djeluje) koketno, koloristički (koloristički usklađeni uzorci), (izgledati) ležerno, magnetski (privlači), (izgledati) moderno, (osviještena) modno, nepretenciozno, porculanski (krhko),
(izgledati) seksepilnije, (izgledati) seksi, (izgledati) senzacionalno, senzualno (usnice se senzualno otvaraju), stresno, (izgledati) super, svilenkasto (meka koža), (izgledati) šarmantno, totalno (izgledati totalno drukčije od drugih), vizualno (tamne traperice vizualno stanjuju).

Zvláštní pozornost můžeme věnovat i adverbiím, která se sice neužívají výhradně v oblasti odívání a kosmetické péče, ale vyskytují se v ní velmi často:

in – jako první část slova má význam negace nebo vnášení, jde o slovo přejaté z latiny (podle RHJ). V námi zkoumaných textech se vyskytovalo ve významu biti in, resp. být in, tj. být v módě. V SSČ není, v NASCS je popsáno jako příslovce a anglicizmus, být in je označeno za hovorové a publicistické vyjádření s významem mít o něčem přehled; být v souladu s módou, s módními trendy. Také NSČ uvádí, že jde o anglicizmus podle anglického to be in, tj. být módní, být v módě.
Z adverbií, která se vyskytují výlučně v oblasti odívání a kosmetické péče, v tomto případě pouze odívání, jde z 25 % o výrazy z latiny, z 25 % z francouzštiny, 25 % z maďarštiny a 25 % z angličtiny. Ve všech případech jde o výrazy, které jsou odvozené od substantiv, která se již objevila v rozborech substantiv.

Dalších 32 je adverbií, která se vyskytují i mimo oblast kosmetické péče a odívání, třetina z nich je z oblasti kosmetické péče.



3. 6. Prepozice
Ve zkoumaném časopisu se objevily i cizí předložky, i když samozřejmě nejde o výrazy užívané výlučně v oblasti módy, pro zajímavost jsou uvedeny. Jsou to:

a la – např. ve spojení „trepavice a la Bardot247 – z chorvatských slovníků zpracováno pouze v RSR – uvádí i možnost alla – předložka s 1. pádem vyjadřující na způsob. SSČ a NASCS uvádějí zcela původní pravopis, tj. à la, s tímtéž významem (na způsob) a s udáním původu z francouzštiny. Jde o předložku s 1. pádem. V české mutaci Cosmopolitanu se vyskytlo spojení „střih a là župan248 a „a là Milla Jovovich249 – o cizosti a nezdomácnělosti této předložky (i když nejde o nejnovější přejetí) svědčí chybný pravopis těch, kdo ji užívají (a là místo à la), přispívá k tomu i fakt, že grafém à je pro češtinu cizí. (Chybné psaní samozřejmě nemusí být zapříčiněno jen cizostí výrazu, běžně se chybuje i ve slovech domácích, dávno ustálených a známých; tím spíše pak ale na neznalost přesné podoby tohoto výrazu může mít vliv fakt, že je navíc slovo cizí, píše se nezvykle a neužívá se často.)

vs. (versus) – „sportske vs. kaubojske čizme250 – podle NASCS jde o předložku s 1. pádem latinského původu, jde o výraz ze sportovní oblasti, který vyjadřuje vztah soupeření, proti , zkratka v., vs.

3. 7. Interjekce
V časopisu se objevilo citoslovce, i když samozřejmě nejde o výraz z oblasti módy a kosmetiky:

Baj-baj – „baj-baj bore251 (tj. bye-bye vrásky) – v NASCS je výraz pouze v původní podobě, tj. bye nebo bye-bye s původní výslovností, tj. [baj (báj)], v ostatních příručkách není.

3. 8. Slovní spojení
Objevují se i slovní spojení, a to francouzská, např. „eau de parfume“252, „eau de toilette“253; ze spojení neužívaných výlučně v oblasti odívání a kosmetiky dále femme fatale254 i anglické modni „must have““255 (tzn. módní nutnost, oděv nebo doplněk, který čtenářka musí za každou cenu mít). Tyto výrazy v žádném ze slovníku nejsou, jen NASCS eau de Cologne, tj. kolínská voda, přejaté z francouzštiny. Vyskytuje se i spojení alfa i omega, které však není typické pouze pro oblast módy, zde však v tomto kontextu je („Crna je alfa i omega elegancije.“256).

U slovních spojení pozorujeme zachovávání původního pravopisu a často i nesklonnost (a tedy nepřizpůsobenost, přestože nejde o slova nejnověji přejatá), někdy i jejich překládání do domácího jazyka podle cizího vzoru (např. toaletní voda, parfémovaná voda), tedy kalkování.


Ze slov vyskytujících se pouze v oblasti odívání a kosmetiky, v tomto případě pouze v oblasti kosmetiky, se tedy objevují pouze slovní spojení přejatá z francouzštiny.

Vyskytují se i celá cizí spojení v rámci chorvatského textu, např.: „iza no make up lookaskriva se dosta make upa257; ovo se zove „walk on the wild side““258, „u stilu „Simply the Best““259, „2 boje sjenila [...], izvrsne za blagi smokey eyes260 nebo spojení cizího a domácího slova, např.: „Eye kompleks261, více cizích než domácích elementů ve větě, např.: Retro je in.262


3. 9. Další zaznamenané jevy
Objevují se také figury, pro publicistický styl příznačné, např.: „modni panteon“263, „modni tron“264, „modna ikona“265, „ikona stila“266, „epidemija dugih trepavica“267; „začinjeno francuskim šarmom“268, „ukrcajte se u „stil-express““269, „korak ispred trenda270, „u modi vlada dekadentnije raspoloženje271, „naočale [...] govore svim modnim jezicima272, „modni koktel,[parfem] nadahnut diskoglazbom273, „jesenska moda pleše rock274 atd.

Častá byla, jak lze očekávat, spojení s adjektivem „módní“, např.: „modni časopis275, „modni dodatak276, „(držiti liniju) modne fronte277, „modna fuzija278, „modna interpretacija279, „modne intervencije280, „modni laboratorij“,281modna lekcija282, „modna linija283, „modna marka284, „modne piste285, „modne revije286, „modni salon287.


Z jedné strany se u některých výrobků upřednostňuje co největší, nejdelší, nejobjemnější, nejintenzivnější atributy, např.:

ekstenzije u trepavicama288, „epidemija dugih trepavica289, Max Factor 2000 Calorie290, sprej za volumen291, (još) intenzivnije (crne trepavice)“292; mega doza (energetskih tvari; u kremi)293, multiaktivna (krema); u jiných se zdůrazňuje jejich minimální velikost, např.: minijaturna (haljina), minikomplet, mikrocirkulacija, mikročestice, mikrodermoabrazija, mikromini, mikroveličina, minica, minihaljina, minimalističke forme (odjeće)294.


Jako publicistický text ale samozřejmě plní i funkci informativní a zábavnou, reaguje rychle na nové poznatky a předává je recipientům, jde o poznatky z oblasti odborné – kosmetika a přejímá je tento styl – stírání stylové příznakovosti, móda, kosmetika často z oblasti dermatologie, biologie a chemie – dochází k distribuci těchto odborných výrazů, termínů, i mimo původní okruh jejich uživatelů. Jde o různé slovní druhy, některé z nich internacionalizmy, např.:

antibakterijski, antioksidacijski, antioksidans, benzoilperoksid, beta-glukan, bioflavonoid, biotin, Bioymetine, eksfolijacija, esencijalne masne kiseline, eterična ulja, ginseng, fitoekstrakt, fitokomplex, flavonoid, folikula, folna kiselina, fototip, glikolna kiselina, hidratacija, hydrokomplex, Eye kompleks, koalin, karotenoid, kolagena, konzervans, magnezij, mangan, melanin, mikrocirkulacija, mikrodermoabrazija, mineral, molekula, oleorezin, oligoelement, parafin, peroksid, pigment, protein, slobodni radikali salicilna kiselina, sinteza, stimulirati, urtikarija, vitamin E atd., dále např. „osobna dijagnoza Laboratorija Vichy“295, „simptome krema tretira [...]“296, „klinički test“297, „uz pomoć farmaceuta odredite identitet svoje kože“298, „stimulirati sintezu kolagena“, „stimulacija mikrocirkulacije“299.
V rámci složek kosmetických přípravků se objevují i registrační, ochranné známky a patenty složek těchto výrobků, např.: FomblinHC®300, purisoft301, patentirana RPF tehnologija302, patentiran Planifol303, AquaBiO-3 Complex®304, které se také snaží pomocí vyvolání dojmu (který samozřejmě může být opodstatněný), že jsou garancí kvality, inovativnosti, účinnosti a věrohodnosti, zvýšit prodejnost .


Kalky:

Mezi excerpty se vyskytlo i několik slov (převážně adjektiva), která by mohla být kalky, např.: samotamnjenje (krema za samotamnjenje) (substantivum), resp. samoopalovací (krém) (adjektivum), vodootporna (mascara), resp. voděodolný pravděpodobně podle anglického water-proof), kričav, resp. křiklavý (o barvě), vruć, resp. horký (pravděpodobně podle anglického hot). Vyskytuje se i překlad spojení podle wash and go“, viz prema načelu operi i vozi““305, v češtině wash and go [vlasy ] umýt a jít.


V textech Cosmopolitanu se často objevuje přesvědčování (jak ne/má žena vypadat, co ne/má nosit atd., ať už přímo nebo nepřímo), objevují se často i imperativy a reklama (která je také součástí publicistického stylu), v rámci toho i hra se slovy, která způsobuje ozvláštnění a vzbuzení pozornosti, např. „ShoeBeDo306 (značka obuvi), „Think pink!307.
Pozorujeme i časté výrazy, které se snaží garantovat vysokou účinnost např. nějakého kosmetického přípravku, často přehnané, pro reklamu typické: „atraktivna cijena308,

atraktivan modni dodatak309, „garantirani rezultati kreme310, „učinak u rekordnom




roku311, „bore nemaju šanse 312, revolucionarna generacija krema313, „inovativan

fitokompleks314, „intenzivan serum315, „intenzivno (hidratizira)316, „eliksir mladosti i ljepote317, ale z druhé strany „limitirana kolekcija318, limitirana edicija muških majica Eco Polo,319 (omezené množství a tudíž exkluzivnost), i již zmíněné „modni must have““320, „senzacionalna (ponuda)321 nebo imperativy jako „Natrackajte se hranjivom kremicom...322, „Ukrcajte se u „stil-express“!323, „Zagrizite u Lacosteovu kolekciju.324, „Vichy Oligo 25 – probudite mikrocirkulaciju325, „Imperativ ove sezone je retro.326 v podstatě nutí čtenářku, aby si určitou věc koupila, je jí sugerováno, že bez ní by byla nemožná. Přehnaným a významově nekompatibilním je spojení „sofisticiran parfem327, „sofisticiran make-up328, inteligentan šampon329.
Podobné výroky lze sledovat i v českých textech. I další vyjádření o kosmetických prostředcích a popis jejich vlastností vybízí k jejich koupi: luksuzni, prestižni, ekskluzivni, superkoncentrirani, supermoderno atd.

V obou mutacích Cosmopolitanu se často vyskytovala také vlastní jména, zejména názvy značek a výrobků.


Často se vyskytují cizí názvy výrobků (nejčastěji internacionální, anglické

a francouzské), někdy kombinované i s cizími výrazy již adaptovanými, např.: „Revolucionarni Superconcentrated Anticellulite Night Treatment Anticelulitna strategija“330 (opakování slova Anticellulite, resp. Anticelulitna v cizím i domácím názvu, resp. dodatku k názvu), „Elancyl Koncentrat Lipo-Reducteur“331.


Zajímavé je pozorovat jejich skloňování:
Některá cizí slova, především vlastní jména (názvy značek, výrobků) se v textech Cosmopolitanu skloňují, např.:

Mislila sam kako ću ući u Nikeovu trgovinu i kupiti tenisice332, „Maybellineovo sjajilo333, „Avonova maskara334, „Levi´sov koncept335, „sjenilo iz Chanelova Ireelle Don Flash-Backa336, „distributer SKECHERS-a337, „Givenchyjeve ambasadorice ljepote338, někdy se neskloňují např.: „sa SwarowskiØ kristalnim privjeskom339, „LancômeØ inovacija340(tedy v tomto případě ne Lancômeova inovacija)“341, někdy se na jednom místě skloňují i neskloňují, např.: „Zagrizite u Lacosteovu kolekciju“ (ale i „nove tenisice Lacoste342, ne tedy Lacosteove tenisice), „poput novog Chanelovog Deep PurifyingØ343, „uz visok postotak Vichyjeve termalne vode“ ale „iz laboritorija Vichy344.

V češtině je spíše tendence vyhnout se cizímu slovu v pozici shodného přívlastku a tyto názvy neskloňovat, např. do obchodu Nike;, nová oslnivá vůně s dárkem, pravým křišťálem značky Swarovski; krém od Vichy; džíny Levi´s (i když se může přidat sufix -ky a slovo skloňovat – Levisky, genitiv Levisek..., ale nikoliv jako v chorvatštině Levi´sovy džíny); řasenka od Avonu (tedy skloňuje se, ale nikoliv jako v chorvatštině Avonova

řasenka) atd.

V obou jazycích tedy můžeme pozorovat různá řešení, tj. skloňování i neskloňování názvů, což svědčí o jejich neustálenosti.


Z výrazů všech slovních druhů z oblasti odívání a kosmetické péče dohromady bylo na 200, asi třetina z nich je z oblasti kosmetické péče a zbytek z oblasti odívání; včetně výrazů, které se vyskytují i mimo oblast odívání a kosmetické péče je to na dalších 300 výrazů, z nichž je asi 60 % z oblasti kosmetické péče a menší část z oblasti odívání; celkem tedy na 500 výrazů, z nichž je asi polovina z oblasti kosmetické péče a polovina z oblasti odívání.

Z výrazů všech slovních druhů z oblasti odívání a kosmetické péče byla většina výrazů (asi dvě třetiny) přejata přímo, tedy bez prostřednictví dalších jazyků.


Také bylo možno pozorovat, že kromě domácích sufixů se při přejímání cizích slov (a následné adaptaci) nebo při jejich odvozování mohou uplatňovat i cizí sufixy, které se většinou přidávají právě k cizím slovotvorným základům, existují i domácí sufixy, které se však podle příruček také užívají často nebo zpravidla při odvozování základů cizích.
Kromě spisovných prvků se ve zkoumaných textech vyskytují i prvky hovorové, i nespisovné, expresivní, možno říci i slangové z oblasti módy, což může být pro tento typ publicistických textů, které se snaží být blízko svým recipientům, příznačné. Samotné názvy oděvů a kosmetických přípravků, jak bylo možné pozorovat v analýze, jsou nezřídka hovorové, nespisovné atp.

Objevují se i obrazná pojmenování, publicizmy (např. trend) a módní výrazy (např. balerine, cool, imidž, (biti) in, ok, styling, trendy), vlastní názvy výrobků a názvy vzniklé odvozením z nich, názvy patentovaných složek výrobků a značek.

Zkoumané texty splňovaly funkce publicistického stylu, bylo možné pozorovat, že v nich dochází k informování, zábavě i přesvědčování čtenářů (spíše čtenářek). V rámci informování nejde jen o informace o módních trendech a životním stylu, jde i o informace z odborných oblastí, se kterými např. kosmetika hraničí, tj. biologie, dermatologie.

Celkem tedy z výrazů všech slovních druhů z oblasti odívání a kosmetiky dohromady bylo na 200, asi třetina z nich je z oblasti kosmetiky a zbytek z oblasti odívání; včetně výrazů, které se vyskytují i mimo oblast odívání a kosmetiky je to na dalších 300 výrazů, z nichž je asi 60 % z oblasti kosmetiky a menší část z oblasti odívání; celkem tedy na 500 výrazů, z nichž je asi polovina z oblasti kosmetiky a polovina z oblasti odívání.

Z výrazů všech slovních druhů z oblasti odívání a kosmetiky byla většina výrazů (asi dvě třetiny) přejata přímo, tedy bez prostřednictví dalších jazyků.

IV. Závěr
Téma této diplomové práce náleží do oblasti lexikologie a stylistiky, cizí (přejatá) slova, která jsou předmětem jejího zkoumání, totiž spadají do oblasti zkoumání lexikologie a zkoumaná slova a slovní spojení byla excerpovaná z časopisu, nesou proto mj. znaky charakteristické pro oblast publicistického stylu.

Práce má dvě části, teoretickou a praktickou.

V první části se zkoumají poznatky z odborné literatury o publicistickém stylu a o přejatých slovech.

Druhá část práce je založena na excerptech z chorvatské mutace časopisu Cosmopolitan. Jde o cizí (přejatá) slova týkající se módy v oblasti odívání a kosmetické péče. Na slovech byl zkoumán jejich původ, prostřednictví dalších jazyků při přejetí, míra a způsob adaptace, a to v rovině hláskoslovné, tvaroslovné, slovotvorné, významové atp., a souvislost stáří přejetí a míry přizpůsobení slov. Zejména zkoumání původu a prostřednictví přejetí slov bylo provedeno na základě údajů ve slovních jednotlivých zkoumaných jazyků a slovnících cizích slov (a neologizmů) těchto jazyků. Údaje v těchto jazykovědných příručkách se nezřídka liší, a to nejen co se týká rozdílných údajů ve slovních chorvatských a českých, nýbrž i v rámci slovníků jednoho jazyka. Uvedeny jsou tedy všechny možnosti s zamyšlením nad tímto různým pojetím. Dále bylo využito překladových slovníků jednotlivých cizích jazyků. zejména k porovnání podoby, výslovnosti a významu původního slova, resp. slova ve zprostředkujícím jazyce a tím k určení míry a způsobu adaptace v chorvatštině, češtině, resp. ve zprostředkujícím jazyce. Dále se srovnávala míra adaptace zkoumaných přejatých slov v chorvatštině a češtině.

Jako důsledek vzájemných styků různých národů se objevuje větší či menší výměna kulturních jevů a v procesu jejich šíření má největší význam jazyk.345 Jazykové půjčování může být intimní nebo kulturní, přímé nebo zprostředkované. Na základě poznatků ze zkoumané literatury lze konstatovat, že názvosloví pro označení různě adaptovaných přejatých slov je nejednotné. Pro původem cizí slova neadaptovaná se nejčastěji užívá označení cizí slova, resp. tuđice, pro výrazy, které jsou částečně adaptovány až po výrazy
plně adaptované pak různí autoři užívají různých názvů jako primljenice (tj. slova přejatá), prilagođenice (slova přizpůsobená), posuđenice (slova vypůjčená), čeština má pak pro původem cizí výrazy, které se však již zcela adaptovaly systému češtiny tak, že je mluvčí nepociťují jako cizí, jednotný název slova zdomácnělá. Nutno však podotknout, že kterákoliv z těchto variant je mírně vágní, všechna tato slova jsou totiž přejatá a všechna jsou svým původem cizí. Odborné články se věnují různým aspektům vztahujícím se k přejímání cizích slov, chorvatské články poskytují komplexnější, zachycují přejímání z každého jazyku samostnatně, sledují styky s tímto jazykem v průběhu historie a uvádějí jednotlivé rysy při přejímání. Na chorvatštinu vzhledem k jejímu rozložení působily v různých místech různé jazyky, s různou intenzitou (z jedné strany vliv románský, z další turecký, německý, také maďarský, ve srovnání s tím byla čestina vzhledem ke své poloze vlivům vystavena více méně rovnoměrně. Do obou jazyků pronikaly jazykové vlivy latinské (a řecké) zejména prostřednictvím němčiny a francouzštiny, oba jazyky byly vystaveny intimnímu půjčování z němčiny, oba byly po určitou dobu po druhé světové válce zasaženy internacionalizací související s politickou situací a přejímáním souvisejícíh výrazů z ruštiny. Zejména od druhé světové války a výrazně více po roce 1989 jsou oba jazyky vystaveny silné anglicizaci a přejímáním i anglických internacionalizmů.

Současné komunikační možnosti umožňují rychlé šíření informací, cizích slov a neologizmů. Publicistický styl se také vyznačuje obraznými pojmenováními, automatizovanými a aktualizovanými výrazy. Publicistický styl z jedné strany hraničí se stylem odborným (informuje a pojednává o odborných jevech), využívá tedy k vyjádření spisovný jazyk, ze strany druhé se stylem uměleckým (v případě beletristických? žánrů v publicistickém stylu, kde je v popředí autorský subjekt), pro přiblížení se adresátovi mu může přizpůsobit své prostředky, a tak využívat i prvky nespisovného jazyka. Publicistický styl díky své všudypřítomnosti, veřejnosti a rychlosti reflektuje nové jevy v jazyce a přejímá také znaky jiných funkčních stylů. Pro publicistický styl jsou charakteristické internacionalizmy a cizí slova. Publicistický styl plní funkci sdělnou, informativní, komunikační, zábavní, ovlivňovací, přesvědčovací a získávací (poslední jmenované jsou nejpříznačnější pro reklamu, která je také součástí publicistického stylu).



Substantiva:

Přejatých substantiv týkajících se výlučně módy v odívání a kosmetické péči se v textech Cosmopolitanu objevilo na 160 (z nich 33, tj. 25 %, z oblasti kosmetické péče), dalších přejatých substantiv, která se vyskytují i mimo oblast odívání a kosmetické péče, bylo na 205 (z nich 145, tj. 71 %, z oblasti kosmetické péče, jde totiž často výrazy z oblasti chemie a biologie (názvy složek kosmetických přípravků, názvy procesů po jejich aplikaci atp. a názvy z lékařství); celkově tedy 365, z toho 178, tj. 49 %, z oblasti kosmetické péče.

Ze substantiv týkajících se výlučně odívání a kosmetické péče bylo asi 30 % přejato do chorvatštiny z angličtiny (za původní byl určován ten jazyk, který byl v příručkách uveden jako nejhlubší zdroj výrazu), asi 18 % z latiny, 14,5 % z francouzštiny, 8 % z řečtiny, 7,5 % z němčiny, 6 % z italštiny, 4,5 % z turečtiny, 3,5 % z perštiny, 2 % z arabštiny, 2 % z maďarštiny, z dalších jazyků, tj. ze španělštiny, ruštiny, egyptštiny, tahitštiny, nizozemštiny, skotštiny, litevštiny a hindštiny, po 0,5 %. V případě češtiny jsou výsledky podobné. Zkoumaných slov přejatých z angličtiny je pak v češtině 28 %, 18,5 % z latiny, z němčiny 9 %, 8,5 % z řečtiny, z turečtiny 2 %, z perštiny 1,5 %, z arabštiny 1,5 %, z ruštiny 0 %, z turkotatarských jazyků 0,5 %, z maďarštiny 0,5 %, a ostatní zastoupení jazyků v přejímání zkoumaných slov zůstává stejné, zbytek, tj. asi 4 %, tvoří slova domácí, tj. česká.

Vedoucí postavení má v přejímání do chorvatštiny angličtina i pokud uvažujeme pouze oblast odívání (25,5 %), následuje latina (9,5 %), francouzština (8,5 %), němčina (7 %) italština (6 %), turečtina (3,5 %), řečtina (3,5 %) a pak další, kdežto nejpočetnějším zdrojem pro přejímání slov z oblasti kosmetické péče je latina (8 %), následuje řečtina (4,5 %) a francouzština (4,5 %), angličtina (4 %), další jazyky 0,5 % - 0 %.

Údaje nejsou samozřejmě přesné, protože, jak jsme viděli, slovníky se často v původu slov neshodují. Jak už bylo řečeno, pro naše zpracování byly považovány za původní ty jazyky, v nichž se vyskytují původní kořeny zkoumaných slov, v případě, že bylo uváděno vícero jazyků, z nichž výraz přešel do chorvatštiny/češtiny, byl vybrán údaj, na kterém se shodovalo příruček nejvíc, tedy který převažoval.

Pokud jde o prostřednictví jazyků, asi 30 % přejatých slov přešlo do


chorvatštiny/češtiny prostřednictvím dalších jazyků, skoro polovina jich je z oblasti kosmetické péče, mírně větší polovina z oblasti odívání. Nejčastějším jazykem prostředníkem je francouzština (asi ve čtvrtině případů), dále němčina (asi pětina), o něco méně turečtina (zejména v případě chorvatštiny), dále angličtina, řečtina, italština, arabština (zejména v případě chorvatštiny), latina, ojediněle perština, litevština, např. maďarština vůbec. Často dochází také k tomu, že je při přejímání slova přítomno několik zprostředkujících jazyků, slovo tak postupně přechází do jednotlivých jazyků, které na něm většinou zanechají nějakou svoji stopu, a v této změněné podobě je výraz přejímán dál. Ve zpracování slovníků však opět pozorujeme nejednotnosti i v otázce prostřednictví přejímání. Nejčastější zprostředkování se odehrávalo při přejímání slov do chorvatštiny/češtiny z latiny prostřednictvím francouzštiny (15 %) (pouze z latiny přes francouzštinu, ne tedy předchozí přejetí z jiného jazyka do latiny) a z latiny prostřednictvím němčiny (10 %) (pouze z latiny přes němčinu, ne tedy předchozí přejetí z jiného jazyka do latiny) – je zajímavé, že jde většinou o výrazy z oblasti kosmetické péče, v případě němčiny výhradně o výrazy z oblasti kosmetiky. Většina substantiv byla přejata přímo, tedy bez prostřednictví jiných jazyků.

Většina přejatých substantiv nezískala v procesu adaptace sufix nebo koncovku, u těch, ke kterým byla koncovka nebo sufix připojeny, byla v obou jazycích nejčastější koncovka –a, ostatní (např. –ka, -e, -ija, -ice atd.) jen řídce.

Můžeme také zaznamenat, že latinské, resp. řecké výrazy jsou do často přejímány prostřednictvím dalších jazyků, časté je přejetí řeckých výrazů přes latinu a latinských přes němčinu a francouzštinu.

Dále 12 % slov vzniklo z vlastních jmen, a to převážně zeměpisných, několikrát šlo o název z vlastního jména osoby nebo značky výrobku; asi ve třetině případů byl původní výraz anglický, dále francouzský, italský, skotský, čínský; šlo o výrazy z oblasti odívání, ne kosmetiky.

Co se týká stáří přejetí, je ho těžké odhadovat, o jednotlivých slovech sice můžeme pravděpodobnou dobu přejetí předpokládat, např. na základě míry přizpůsobení, původního jazyka, jevu, který označuje, zachycení ve slovníku atd. Na základě zvážení všech relevantních faktorů se tak došlo k závěru, že asi 25 % přejatých substantiv bylo přejato posledních desetiletích (tj. řekněme od 50. let). Jsou to slova jako např.: accessoires, allure, dolčevita, lifting, look, make-up, make over, minica, outfit,
roll-on, styling atd. Z těchto 25 % nejnověji přejatých výrazů je 23 % výrazů z oblasti kosmetické péče (z angličtiny, italštiny a řečtiny) a 77 % z oblasti odívání (z angličtiny, řečtiny, italštiny, francouzštiny, latiny). Asi 70 % těchto slov je přejato z angličtiny. Asi 2 % z těchto slov jsou nesklonná.
Dále lze konstatovat, že většina slov byla přejatá na základě výslovnosti. Mnohá ze slov byla dále adaptována ještě tak, že jim v jazyce přijímateli byla dodána koncovka, přípona či byla jinak upravena (zkrácení atd.). Dále 7 % si zachovalo svůj původní pravopis (který se odlišuje od českého a který se neshoduje s výslovností, většinou šlo o slova přejatá v několika posledních desetiletích, převážně z angličtiny, pak také z francouzštiny, italštiny; výrazy z oblasti kosmetiky a odívání jsou v nich zastoupena stejným dílem. Jsou to tedy opět slova jako např.: accessoires, allure, lifting, look, make-up, make over, outfit, roll-on, styling atd. (viz výše).

Mezi chorvatskými excerpty se objevilo o něco více slov, která se v české mutaci časopisu (a ani ve slovnících) nevyskytovala, šlo tedy asi spíše o slova označující nové módní prvky (nebo nově přejatá cizí pojmenování, která už své pojmenování v jazyce přijímateli měly), např. accessoires, allure, espadrile, mikromini uggsice, které jsou pravděpodobně v Chorvatsku reflektovány rychleji než v Česku. Vzhledem k tomu, že jde současně o slova, která jsou adaptována málo nebo vůbec, byl tak mezi chorvatskými excerpty zaznamenán ve srovnání s češtinou větší počet cizích slov (která se v češtině nevyskytují vůbec nebo se užívají omezeně jako expresivní atp., nejde však jen o nejnovější výrazy: dimije, frizer, frizura, halter, kragna, marama, nanule, punđa, sat, šminka, špangica, štikla, šubara, trenirka, za která má čeština domácí výrazy) a mírně větší počet méně adaptovaých slov. Samozřejmě by bylo možné nalézt i takové dvojice slov, v nichž by do češtiny přejatému cizímu slovu odpovídal domácí výraz chorvatský, přesto podle analýzy je počet cizích slov mírně větší v chorvatštině než v češtině.

Často se vyskytují elementy řeckého a latinského původu s číselným nebo intenzifikačním významem: (jako první část kompozita), např. mikro-: mikrocirkulacija, mikročestice, mikrodermoabrazija, mikromini, mikroveličina; mini-: minisuknja (minica – pouze přidání sufixu), minihaljina, minikomplet; minišortky; maxi-: (pouze v českých excerptech): maxináušnice, maxibrýle .

Dále jsou to první části kompozit (řeckého a latinského původu), např. anti-: antikvitet, antioksidacija; aroma: aroma, aromakologija, aromaterapija; derma: derma, dermatolog, dermokozmetika, dermotip; fito-: fitoekstrakt, fitokompleks; foto-: fotografija, fototip; hidra-, (i s původním pravopisem (v chorvatštině)) hydro-: hidratacija, hydrokomplex; retro: retro, retrodetalj, retrokroj, retronaočale, retrostil.

Dalším prvkem v textech jsou kompozita, jejichž jednotlivé komponenty jsou i z jiných jazyků než z řečtiny a z latiny, např.: ampir-kroj, balon-suknja, bikini-zona, dolčevita, depilacija, dezodorans, gel-krema, hit-mascara, kapri-hlaće, lasteks-traperice, leopard, manikura, outfit, platforme, push-up, Raybanice, roll-on, šal-kragna, top-model, traper-minica.

Lze pozorovat, že v češtině jsou často ekvivalentem chorvatských kompozit, v nichž první část blíže určuje druhou (a je ve nesklonné podobě), vyjádření pomocí spojení adjektiva (častěji sklonného) a substantiva, např. ampir-kroj – empírový střih, balon-suknja – balonová sukně, gel-krema – gelový krém, šal-kragna – šálový límec, traper-minica – džínová (riflová) minisukně, ale i v češtině se samozřejmě vyskytují kompozita tohoto druhu nebo adjektiva nesklonná, avšak méně často.

Zkratky a zkratková slova se vyskytují zřídka, např. denim, mini (minisuknja), retro.
Adjektiva:

Přejatých adjektiv týkajících se výhradně kosmetické péče a odívání bylo 48, třetina z nich byla z oblasti kosmetické péče, dvě třetiny z oblasti odívání (dalších 31 slov tvoří ta, která se vyskytují i v jiných oblastech, z nich 24 z oblasti odívání a 7 z oblasti kosmetické péče).

Asi dvě třetiny slovotvorných základů zkoumaných adjektiv vyskytujících se výlučně v oblasti odívání a kosmetické péče se objevily již jako základy substantiv (viz výše), jde o adjektiva odvozená od těchto již zkoumaných substantiv. Nově (bez výskytu slovotvorných základů u již zkoumaných substantiv, buď se tato substantiva ve zkoumaných textech nevyskytla nebo substantiva s takovými základy neexistují) se objevují pouze slova přejatá z francouzštiny, a to v přibližně stejném poměru jako galicizmy, jejichž základ se objevil již v substantivech, a z latiny, taktéž  přibližně ve stejném poměru, řídce z angličtiny, perštiny, italštiny a němčiny.

Jednotlivé jazyky, z  nichž jsou adjektiva vyskytujících se výlučně v oblasti odívání

a kosmetické péče jsou zastoupeny přibližně takto: 36 % adjektiv je z francouzštiny, 19 % z latiny, 12 % z angličtiny, 8 % z řečtiny, 8 % z němčiny, 3 % z arabštiny, 3 % z italštiny, 3% z turečtiny, 3 % z maďarštiny, 3 % z perštiny.

Nejvíce výrazů z oblasti kosmetiky bylo francouzských, dále latinských, pak řeckých, německých, jedno anglické.

Přibližně polovina adjektiv je přejatá prostřednictvím dalších jazyků. Přibližně polovina z nich je přejatá prostřednictvím němčiny (skoro polovina z nich je z oblasti kosmetiky), 15 % prostřednictvím latiny, 15 % prostřednictvím francouzštiny, 9 % prostřednictvím angličtiny, 5 % prostřednictvím němčiny, 5 % prostřednictvím italštiny..., žádné z adjektiv přejatých prostřednictvím dalších jazyků (kromě němčiny) není z oblasti kosmetiky, pouze ze sféry odívání.

Většina substantiv byla přejata přímo, tedy bez prostřednictví jiných jazyků.

Přibližně 5 % adjektiv vzniklo z vlastních zeměpisných jmen, italského a perského.

Opět je většina slov přejatá podle výslovnosti. Vyskytují se i slova s původní grafikou (zcela neadaptovaná), která se velmi odlišují od systému chorvatštiny/češtiny a neshodují se s chorvatskou/českou výslovností, např. anti-age, eye, fashion, lifting, push-up.

Asi 10 % adjektiv je přejato v posledních desetiletích, asi tři čtvrtiny jsou původu anglického, dále latinského.

Opět lze pozorovat, podobně jako tomu bylo u kompozit (viz výše, substantiva), že čeština častěji než chorvatština skloňuje, v tomto případě adjektiva, např. v chorvatštině krep – v češtině krepový; mat – matující, matový, matovaný, matný; lifting – liftingový (i lifting) některá jsou však nesklonná v obou jazycích, např. push-up (ale substantivum push-upka), anti-age, kapri, ve dvou případech je naopak adjektivum přizpůsobené přidáním sufixu a sklonné (na rozdíl od češtiny) frotirni – froté, glamurozan – glamour.

Asi pětina zkoumaných adjektiv je v chorvatštině nesklonná, v češtině je to o něco méně.

Nejčastější příponou u přejatých adjektiv bylo v chorvatštině -ni/-an, o něco méně -ski, dále –ast, -ički, v češtině nejčastěji -ový, asi o polovinu méně -ný, dále -ský, -ní, -cký atd.

Z adjektiv cizího původu, která se nevztahují pouze na tematiku odívání a kosmetické péče můžeme vydělit slova označující barvu:

antracitni, bisernosmeđi, bež, koraljni, koraljnorozi, lila, narančasti, neonski,

pariškoplavi, pastelni, purpurni, roskasti, roza, ružičasti, tirkizni.

Poměrně častá jsou slova označující styl v oblékání nebo styl oděvu, resp. módního doplňku:



decentni, military i militaristički, motoristički, romantični, sportski; dále podle stylů epoch a uměleckých směrů, i dosti dávných: boemski, dekadentni, futuristički, gotički; podle stylu hudby: (vedle adjektiv i substantiva) gotika, grunge, funky, hardcore, punk, rock i rokerski, rockabilly.

Často se vyskytovala adjektiva, která se sice neužívají výhradně v oblasti odívání

a kosmetické péče, ale objevují se v ní velmi často, např.: seksi, super, šik, trendy. Často se objevuje i adjektivum modni, resp. módní.

Objevují se intenzifikátory, většinou řecko-latinského původu, např. super-: superkoncentrirani, supermoderni, superuski; ultra-: ultradugi, ultramoderni, ultravisoki, ultraženstveni; ale i domácí: naj-, resp. nej-: najglamurozniji, najmoderniji, najseksepilniji, najšarmantniji.

Také se vyskytují kompozita s první částí řecko-latinského původu anti-: Anti-age, Anti-Aging , anticelulitni, antistress, antistresni;

Zkratky a zkratková slova se vyskytují ojediněle, např. UV (zrakovi), UVA/UVB (filtri).



Verba:

I většina sloves, která se objevují výlučně v oblasti odívání a kosmetické péče, je řecko-latinského původu a kromě jednoho jsou všechna z oblasti kosmetiky, kromě jednoho se dále všechna vyskytla již v rozborech substantiv.

Z 36,5 % jde o výrazy původem z latiny, z 27,5 % z řečtiny, z 18 % z francouzštiny, z 9 % z němčiny a z 9 % z tahitštiny.
Sloves, která se objevují výlučně v oblasti odívání a kosmetické péče, bylo zaznamenáno 12, pouze jedno z nich je z oblasti odívání, 11 z oblasti kosmetické péče.

Počet sloves, která se neobjevují výhradně v oblasti odívání a kosmetické péče je dalších 33, z nich přibližně třetina je z oblasti kosmetické péče.

Je zajímavé, že převážná většina těchto cizích sloves má kmenotvornou příponu -ira- (39), typickou pro odvozování cizích slov v chorvatštině346 (v srbštině je to -ova-) a přejatý z němčiny.

Je také zajímavé, že přestože u sloves, která obsahují tuto původem německou příponu, přesto není většinou ve slovnících tento fakt zaznamenán, německé prostřednictví v těchto případech nezmiňuje.

V 55 % však byl přejat prostřednictvím němčiny již základ těchto sloves (většinou substantivní) (viz např. favonius (latinsky) > Föhn (německy); pulver (latinsky) > poudre (francouzsky) > Puder (německy) atd.).
Adverbia:

Z adverbií, která se vyskytují výlučně v oblasti odívání a kosmetické péče, v tomto případě pouze odívání, jde z 25 % o výrazy z latiny, z 25 % z francouzštiny, 25 % z maďarštiny a 25 % z angličtiny. Ve všech případech jde o výrazy, které jsou odvozené od substantiv, která se již objevila v rozborech substantiv.

Dalších 32 jsou adverbia, která se vyskytují i mimo oblast kosmetické péče a odívání, třetina z nich je z oblasti kosmetické péče.

Velmi často se objevovalo adverbium in ve spojení biti in, resp. být in.


Ojediněle se vyskytly i předložky (à la, versus) a citoslovce (baj-baj) a také slovní spojení, psaná (v souladu s pravidly) původním pravopisem, tedy nepřizpůsobená jazyku příjemci (eau de parfume, eau de toilette, femme fatale, must have, alfa i omega).

Vyskytují se i celá cizí spojení v rámci chorvatského textu, např.: u stilu Simply the Best, blagi smokey eyes nebo spojení cizího a domácího slova, např.: Eye kompleks atd.

Mezi excerpty se vyskytlo i několik kalků, např. kričav, resp. křiklavý (o barvě), vruć, resp. horký.
V textech Cosmopolitanu se často objevuje přesvědčování objevují se často i imperativy a reklama (která je také součástí publicistického stylu), v rámci toho i hra se slovy, která způsobuje ozvláštnění a vzbuzení pozornosti, např. ShoeBeDo (značka obuvi), Think pink!

Některá vyjádření o kosmetických prostředcích a popis jejich vlastností se snaží přesvědčit k k jejich koupi, jsou zde známky reklamy, např.: atraktivan, garantiran, inovativan, intenzivan, eksluzivni, limitiran, luksuzni, prestižni, rekordni, revolucionaran senzacionalna superkoncentrirani, supermoderni, přehnaná a nadsazená jsou pak spojení jako sofisticiran parfem, sofisticiran make-up, inteligentan šampon.

Objevovaly se i výrazy internacionální.

Také bylo možno pozorovat, že kromě domácích sufixů se při přejímání cizích slov (a následné adaptaci) nebo při jejich odvozování mohou uplatňovat i cizí sufixy, které se většinou přidávají právě k cizím slovotvorným základům, existují i domácí sufixy, které se však podle příruček také užívají často nebo zpravidla při odvozování základů cizích.


Kromě spisovných prvků se ve zkoumaných textech vyskytují i prvky hovorové, i nespisovné, expresivní, i slangové z oblasti módy, což může být pro tento typ publicistických textů, které se snaží být blízko svým čtenářům, příznačné. Samotné názvy oděvů a kosmetických přípravků, jak bylo možné pozorovat v analýze, jsou nezřídka hovorové, nespisovné atp.

Vyskytovala se také vlastní jména, nejčastěji názvy výrobků, nezřídka velmi dlouhé, např. Revolucionarni Superconcentrated Anticellulite Night Treatment Anticelulitna strategija.

V rámci složek kosmetických přípravků se objevují i registrační, ochranné známky a patenty složek těchto výrobků, např.: FomblinHC® purisoft™ patentirana RPF tehnologija, patentiran Planifol AquaBiO-3 Complex®.

Objevují se i obrazná pojmenování, publicizmy (např. trend, (biti) in) a módní výrazy (např. balerine, cool, imidž, (biti) in, ok, styling, trendy), vlastní názvy výrobků a názvy vzniklé odvozením z nich, názvy patentovaných složek výrobků a značek.

Ve zkoumaných textech bylo možné zaznamenat funkce typické pro publicistický styl, tj. informativní,  zábavná i přesvědčovací. V rámci informování nešlo pouze o informace z oblasti módy v odívání a kosmetice, nýbrž i o poznatky z odborných oblastí, se kterými např. kosmetika hraničí, např. biologie a dermatologie: antibakterijski, antioksidacijski, antioksidans, benzoilperoksid, beta-glukan, bioflavonoid, biotin, Bioymetine, eksfolijacija, esencijalne masne kiseline, eterična ulja, ginseng, fitoekstrakt, fitokomplex, flavonoid, folikula, folna kiselina, fototip, glikolna kiselina, hidratacija, hydrokomplex, Eye kompleks,
koalin, karotenoid, kolagena, konzervans, magnezij, mangan, melanin, mikrocirkulacija, mikrodermoabrazija, mineral, molekula, oleorezin, oligoelement, parafin, peroksid, pigment, protein, slobodni radikali salicilna kiselina, simptom, sinteza, stimulirati, urtikarija, vitamin E atd., dochází k determinologizaci.

V rámci názvů aromatických složek parfémů, krémů a dalších kosmetických přípravků můžeme vydělit ještě poměrně početnou skupinu rostlin, často exotických (jedná se o substantiva):



Ambra, avokado, carambola, cekropija, centela, cimet, gardenija, ginko, gingko biloba, guarana, hibiskus, irisa, jasmin, lavanda, ljiljana, limun, lotos, magnolija, mandarina, menta, mošus, naranča, orhideja, pačuli, sandalovina. Objevují se i v českých textech: ambra, avokádo, karambola, gardénie, gingko biloba, guarana, ibišek, iris, jasmín, levandule, lotos, magnólie, mandarinka, máta, mošus, pomeranč, orchidej, pačuli, santal.

Objevují se také figury, pro publicistický styl příznačné, např.: modni panteon, modni tron, modna ikona, epidemija dugih trepavica, začinjeno francuskim šarmom, korak ispred trenda, u modi vlada dekadentnije raspoloženje, naočale govore svim modnim jezicima, modni koktel, [parfem] nadahnut diskoglazbom, jesenska moda pleše rock atd.

Celkem tedy z výrazů všech slovních druhů z oblasti odívání a kosmetické péče dohromady bylo na 200, asi třetina z nich je z oblasti kosmetické péče a zbytek z oblasti odívání; včetně výrazů, které se vyskytují i mimo oblast odívání a kosmetické péče je to na dalších 300 výrazů, z nichž je asi 60 % z oblasti kosmetické péče a menší část z oblasti odívání; celkem tedy na 500 výrazů, z nichž je asi polovina z oblasti kosmetické péče a polovina z oblasti odívání.

Z výrazů všech slovních druhů z oblasti odívání a kosmetické péče byla většina výrazů (asi dvě třetiny) přejata přímo, tedy bez prostřednictví dalších jazyků.



Použitá literatura:

Prameny:
Cosmopolitan, Zagreb: Globus International d.o.o., 2006, 1-12.
Cosmopolitan, Praha: Stratosféra, s. r. o., 2006, 1-12.

Odborná literatura:
Ajduković, Jovan. Uvod u kontaktologiju. Teorija adaptacije rusizama. Beograd, 2004.
Anić, Vladimir. Rječnik hrvatskog jezika. Zagreb: Novi Liber, 1994.
Anić, Vladimir, Goldstein, Ivo. Rječnik stranih riječi. Zagreb: Novi Liber, 1999.
Babić, Stjepan, Barić, Eugenija, Lončarić, Mijo et al. Hrvatski jezik-Najnowsze dzieje

języków słowiańskich. Opole : Uniwersytet Opolski - Instytut Filologii Polskiej, 1998.
Badurina, Lada. Neke odlike leksika u suvremenoj hrvatskoj publicistici. Filologija,

1998, 30/31, s. 417-426.


Barić, Eugenija, Lončarić, Mijo, Malić, Dragica et al. Hrvatska gramatika. Zagreb:

Školska knjiga, 1997.

Barić, Eugenija, Hudeček, Lana, Koharović, Nebojša et al. Hrvatski jezični savjetnik.

Zagreb: Pergamena; Školske novine, 1999.


Beneš, Josef, Plachý, Adolf. Německo-český a česko-německý slovník. Praha: SPN,

1965.
Bezděk, Jaroslav, Frýbort, Zdeněk. Italsko-český a česko-italský slovník. Praha: Simon and Simon Publishing, 1997.


Blaskovics, Josef, Hradský, Ladislav. Maďarsko-český česko-maďarský kapesní slovník. Praha: SPN, 1968.
Brettová, Jelizaveta, Kolafová, Věra, Pleský, Rostislav at al. Kapesní rusko-český a česko-ruský slovník. Praha: SPN, 1960.

Brozović, Dalibor. Rječnik hrvatskoga jezika. Zagreb, 2000.


Buchtelová, Růžena, Confortiová, Helena, Kraus, Jiří et al. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2005.

Czerwiński, Maciek. Pseudoanglicizmi u hrvatskom jeziku. Riječ, 2001, 7, 2, s. 15-20.


Čechová, Marie, Chloupek, Jan, Krčmová, Marie et al. Stylistika současné češtiny. Praha: ISV, 1997.
Čmejrková, Světla. Reklama v češtině, čeština v reklamě. Praha: Leda, 2000.
Dabo-Denegri, Ljuba, Dragićević, Dragica , Menac, Antica et al. Adaptacija posuđenica iz šest europskih jezika u hrvatskom. In Zbornik Zagrebačke slavističke škole 2002., Zagreb 2003.
Dabo-Denegri, Ljuba. Galicizmi u hrvatskom jeziku – morfološka adaptacija imeničkih sufiksa. Riječ, 2002, 8, 1, s. 21-29.
Daneš, František, Bachmannová, Jarmila, Čmejrková, Světla et al.: Český jazyk

 na přelomu tisíciletí. Praha: Academia, 1997.


Daneš, František, Filipec, Josef, Machač, Jaroslav. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2005.
Grepl, Miroslav, Hladká, Zdeňka, Jelínek, Milan et al. Příruční mluvnice češtiny. Praha: NLN, 2003.
Hauser, Přemysl. Nauka o slovní zásobě. Praha: SPN, 1980.

Hlavsa, Zdeněk, Hrušková, Zdenka, Hůrková, Jiřina et al. Pravidla českého pravopisu. Praha: Academia, 2001.


Hovorková, Martina, Hausner, Tomáš, Mitchell, Leigh et al. Ilustrovaný tematický slovník česko-anglický. Plzeň: Fraus, 2005.
Karasová, Milada. Slunce už mi vrásky nedělá!. Šťastný život, Hamburg 2002, 2,

s. 19-20.


Martincová, Olga, Mejstřík, Vladimír, Janovec, Ladislav et al. Nová slova v češtině: Slovník neologizmů. Praha: Academia, 1998.
Martincová, Olga, Mejstřík, Rangelová, Albena et al. Nová slova v češtině: Slovník neologizmů 2. Praha: Academia, 2004.
Neznámý autor [online], [cit. 16. května 2007],

Dostupné z: < http://www.ohmyshoes.it/category/scarpe-donna/ballerine/>


Neznámý autor [online], [cit. 16. dubna 2007], Dostupné z:

1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©atelim.com 2016
rəhbərliyinə müraciət