Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav

3.3. období Protektorátu (1938-1945)

Školní rok 1938/1939

Společenské a politické změny v souvislosti s Mnichovem a pozdějším vytvořením Protektorátu se nevyhnuly ani univerzitě. V souvislosti s politickými změnami byla v průběhu podzimu 1938 ukončena činnost odbočky univerzity v Užhorodě.⁴²¹

V průběhu jara roku 1939 byly okupačními úřady pořízeny seznamy všech osob ruské národnosti v Čechách a na Moravě a byla zřízena tzv. Ruská emigrantská ústředna v Praze.⁴²² V rámci dozoru nad ruskou emigrantskou kolonií byli všichni zaměstnanci a členové profesorského sboru nuceni vyplnit strukturovaný životopis. Vedle tradičních otázek obsahoval i dotazy na členství v politických stranách; dobu, od kdy bydlí v Německé říši; zahraniční cesty a pobyty a na závěr měl životopis obsahovat reference dalších dvou osob.⁴²³ Tyto materiály byly potom předány kromě jiného i např. Sicherheitsdienstu. Např. na životopisu prof. M. M. Novikova byla připsána krátká, leč výstižná charakteristika „Ein Mann, der sich in jeder Lage zurechtfinden kann“.⁴²⁴ Posluchači univerzity obdrželi legitimace, které sloužily jako potvrzení o navštěvování jednotlivých aktivit univerzity.⁴²⁵

Přesto činnost univerzity pokračovala a na tento školní rok byly naplánovány následující aktivity:

Nicméně ani podle měsíčních rozpisů v daném období se mi nepodařilo zjistit, zda se všechny plánované aktivity uskutečnily. Zcela určitě se konaly všeobecné ženské lékařské kurzy, které v dané době navštěvovalo 52 posluchaček.⁴²⁷

Školní rok 1939/1940

Na počátku školního roku oficiálně předal funkci rektora rezignoval prof. M. M. Novikov. Krátce nato se Novikov i se svojí rodinou přestěhoval do Bratislavy, kde až do roku 1945 působil na zdejší univerzitě.⁴²⁸ Novým rektorem se stal dosavadní prorektor prof. V. S. Iljin. Zcela nepochybně byla volba nového rektora jednou ze změn, kterými se univerzita přizpůsobovala nové politické situaci. Činnost univerzity byla podřízena berlínské ruské emigrantské kolonii, kterou v Praze zastupoval její zplnomocněný zástupce.

Postupně se univerzita stávala organizací, která zastřešovala všechny ruské emigrantské spolky a organizace. Cílem těchto centralizačních procesů bylo bezpochyby koncentrovat dozor nad ruskou emigrací, resp. její činností. V souladu s tímto trendem byla v průběhu roku k univerzitě přičleněna Ruská historická společnost, Ruská knihovna a Ruské kurzy pro děti (Škola pro ruské děti).⁴²⁹ Poslední dvě jmenované organizace na rozdíl od Historické společnosti měly i nadále svůj rozpočet a vedly samostatné, na univerzitě nezávislé účetnictví.

Ruská knihovna v Praze byla založena v listopadu 1921 jako knihovna a čítárna Zemgoru. V roce 1930 byla knihovna přejmenována na Masarykovu ruskou veřejnou knihovnu. Do roku 1933 pak byla vedena Zemgorem. Poté vznikla a knihovnu nadále spravovala česko-ruská Společnost Masarykovy ruské veřejné knihovny. Knihovna měla oddělení v Brně, Hradci Králové a do října 1938 také v Užhorodě, Košicích, Mukačevu a Bratislavě.⁴³⁰ Do roku 1938 ji vláda podporovala každoroční subvencí ve výši 36000,- Kč. Za dobu své existence měla knihovna přes 7000 stálých vypůjčovatelů. V roce 1940 obsahovala knihovna přes 30000 svazků. Knihovna nejprve sídlila na Krakovské 8 a později (asi v červnu 1940) přesídlila do Zelené ulice č. 15 (Praha – Dejvice).⁴³¹ V tomto kontextu je důležité nezaměňovat Ruskou (Masarykovu) knihovnu a knihovnu univerzity, která byla podstatně menší a fungovala v rámci univerzity již od jejího založení. V rámci této knihovny fungovala od roku 1926 Komise pro rozšiřování knižního fondu.⁴³²

Činnost ruských kurzů pro děti byla vedena rodičovským výborem (5 členů) a revizní komisí (složenou ze 4 členů učitelského sboru). V čele stál doc. S. Puškarev, který zároveň vyučoval ruský jazyk v starších skupinách, a vykonával veškerou sekretářsko-administrativní práci, včetně daní a vedení účetnictví. Biblickou dějepravu vyučoval archimandrita Issakij, A. Kamneva vedla vyučování ruštiny pro mladší. Dále se děti seznamovaly s počty, ruskou historií a geografií atd. Děti se podílely na pravoslavných bohoslužbách, hrály divadlo atd. Každoročně byla pro ně organizována vánoční besídka. Kurzy dostávaly subvence od Ministerstva školství a národní osvěty a někdy také od Magistrátu hlavního města Prahy. Pro vylepšení finanční situace byly rovněž pořádány sbírky mezi rodiči žáků. ⁴³³

Přestože byl počátek školního roku naplánován na říjen, neexistuje v archivních dokumentech ani jediná zmínka o tom, že by výuka probíhala podle plánu. Podle zpráv o činnosti univerzity, které každý měsíc předkládal rektor univerzity kuratoriu, započala výuka někdy na konci září 1939. Německé úřady rovněž zakázaly univerzitě pořádat pro širokou veřejnost tzv. populárně-vědecké přednášky v Praze i ostatních českých moravských městech.

Do celkového součtu nejsou započítány společnosti, které se k univerzitě připojily v průběhu školního roku.

Do ruských kurzů pro děti bylo v tomto školním roce zapsáno 62 žáků (z toho 36 děvčat a 26 chlapců) a výuka probíhala 4x týdně (8 – 10 hodin). Celkem za celý školní rok to bylo 400 hodin.⁴³⁵ Počet posluchaček všeobecných ženských lékařských kurzů činil oproti minulým rokům „pouze“ 43.⁴³⁶

Dále univerzita zahájila od ledna 1940 tříměsíční obchodně-hospodářské kurzy. Kurzy se měly zaměřit na studium soudobého obchodně-hospodářského stavu Ruska. Kurzy byly určeny pro všechny osoby, které již dostatečně ovládaly ruštinu, jakožto vyučovací jazyk. Výuka probíhala v následujících předmětech:⁴³⁷

• 
  obchodní právo
  
• 
  hospodářský zeměpis Ruska
  
• 
  hospodářský systém Ruska a jeho rozdíly v porovnání s hospodářskými systémy západoevropských států
  
• 
  současná organizace ruských průmyslových obchodů
  
• 
  soudobá bankovní technika v Rusku
  
• 
  účetnictví,
  
• 
  obchodní korespondence
  

Školní rok 1940/1941

Rektor univerzity prof. V. S. Iljin inicioval (a postupně uváděl do praxe) pro německé úřady návrh na reorganizaci univerzity. Základem reorganizace, započaté již v předchozím školním roce, měla být výuka ve specializovaných kurzech.⁴⁴⁰ Ty by připravovaly pracovníky správního aparátu nového Ruska, očištěného od bolševiků. Nové Rusko mělo být uspořádáno po vzoru nacistického Německa.

Tyto aktivity mohl prof. Iljin realizovat také díky tomu, že byla posílena jeho pravomoc na úkor Kuratoria. Scházelo se velmi ojediněle a de facto bylo odsouzeno do role pasivního diváka.⁴⁴¹ Prof. Iljin jednotlivé aktivity projednával přímo s vedením Německé univerzity a příslušnými protektorátními úřady.

Činnost univerzity zaznamenala zvýšenou aktivitu, která byla zaměřena zejména na výchovu proněmecky orientovaných úředníků, či „pouze“ na propagaci nacistického systému. Na univerzitu bylo přijato 20 profesorů a přibližně stejný počet odborných asistentů či docentů.

Právnické kurzy byly koncipovány na 3 roky (6 semestrů) a de facto fungovaly na principu klasického univerzitního studia, kdy každý semestr byl zakončen zkouškovým obdobím. Pokud měl uchazeč právnické vzdělání, tak mohl studium absolvovat během 2 semestrů. Přijetí do kurzů předcházela nezbytná doplňující práce, kterou posuzovalo kolegium vyučujících. Kurzy byly zahájeny 1. října a měly následující podobu:

Dne 13. února 1941 byly zahájeny další specializované kurzy pro studium hospodářsko-správního řádu současných států, ve kterých byla drtivá většina přednášek věnována problematice hospodářského a právního řádu nového Německa.⁴⁴⁴ Stejné kurzy probíhaly výhradně pro členy Ruského národně sociálního hnutí jako teoretická příprava členů k aplikaci v „totalitním hospodářství“, přesně v duchu nacistické ideologie.

Výše popsaná reklamní kampaň kurzů ruštiny měla pozitivní výsledky a od září 1940 probíhala výuka ruštiny ve 12 skupinách.⁴⁴⁵ Kurzy ruštiny byly také obnoveny v Brně. Ruských dětí, jež se zapojily do výuky, bylo celkem 50. Z toho 29 děvčat a 21 chlapců. Vyučovalo se 4x týdně (po 8 – 10 hodinách).⁴⁴⁶

Rektor univerzity prof. Iljin sestavil v říjnu 1940 Memorandum o situaci ruských vědců v protektorátu. Zde Iljin nejprve zmínil pohostinnost československé vlády, která umožnila ruským učencům pokračovat ve vědecké práci; zachování a rozvíjení tradic ruské vědy; výchovu mladé generace vědců a v neposlední řadě vydávání vědeckých prací. Nicméně v další částí zdůrazňuje „složitou situaci“ ruských vědců a požaduje navýšení dotací pro univerzitu.⁴⁴⁷ Skutečností je, že dotace na rok 1941 byla takřka dvojnásobná než za rok 1940. Výše popsaná Iljinova reforma nalezla jistě kladnou odezvu u okupačních úřadů a tak se nabízí myšlenka, zda přidělená částka byla na základě rozhodnutí protektorátních úřadů či intervencí.

Nejpozději do konce roku 1940 byla RSU umístěna pod dohled německé Karlovy univerzity, resp. jejího prorektora prof. Erwina Gamprla, který, jak uvádí zpráva univerzity „zachovával velmi příznivý postoj k činnosti univerzity“. Jemu se napříště překládal plán činnosti RSU a schvalování nových členů profesorského sboru.⁴⁴⁸

Školní rok 1941/1942

Již 24. června 1941 obdržela univerzita z Berlína oběžník, oznamující, že všichni ruští emigranti nemají právo cestovat z místa svého bydliště nebo měnit místo bydliště bez souhlasu berlínské centrály. Dále byla povinnost řádně se zaregistrovat, včetně svých rodinných příslušníků.⁴⁴⁹

Vyhlášení války mezi Německem a SSSR znovu evokovalo u části profesorského sboru univerzity, resp. u příslušníků ruské emigrace naději, že po definitivní porážce bolševiků se ruská emigrace vrátí zpět do vlasti. Po návratu měli najít uplatnění ve spolupráci s Němci. Členové profesorského sboru univerzity se měli stát členy nově vzniklých vědeckých institucí v Rusku. Univerzita se dokonce připojila k výzvě německých úřadů, aby se příslušníci ruské emigrace připojili k boji proti SSSR.

Prof. A. N. Fatejev vypracoval pro německé úřady nabídku spolupráce v boji proti bolševismu. Za tímto účelem navrhoval vytvořit seznamy zájemců (v němčině), kteří by byli v případě potřeby okamžitě k dispozici.⁴⁵⁰

Právnické kurzy zahájily druhý rok výuku. Osnova prvních dvou semestrů se oproti minulému roku nezměnila. Druhý rok právnických kurzů měl následující podobu:⁴⁵²

1. politická ekonomie 12 h. prof. Ivancov

2. hospodářské právo 10 h. dr. Varšavskij.

3. finanční právo 6 h. prof. Vilkov

4. občanské právo 10 h. dr. Varšavskij

5. trestní právo 10 h. dr. Varšavskij

6. právo držby pozemků a organizace hosp. 4 h. prof. Odincov

7. obchodně-průmyslové právo 4 h. prof. Ostrouchov

8. filozofie práva 4 h. prof. Fatejev

Další specializované kurzy byly soudně-administrativní, které měly vychovávat pracovníky okupačního a později možná i nového ruského správního aparátu, který se měl vytvořit po definitivní porážce bolševiků. Kurzy měly následující podobu:⁴⁵³

1. encyklopedie práva 12 h.

2. základy politické ekonomiky 12 h.

3. základy současného hosp. zřízení 10 h.

4. teorie hospodářství 10 h.

5. státní právo 10 h.

6. finanční právo 6 h.

7. občanské právo a proces 10 h

8. trestní právo a proces 10 h.

9. filozofie práva 4 h.
Kromě toho byla organizována doplňující výuka v seminářích pro studium problematiky administrativního a kooperativního práva a k otázce světové justice a místní samosprávy. Tato doplňující výuka, společně s některými výše uvedenými předměty, byla společná právnickým a soudně-administrativním kurzům.

Odborníky v oblasti výchovy měly připravovat nově organizované pedagogické kurzy, které zahájily svoji činnost 15. ledna 1942. Výuka probíhala v podvečerních hodinách vždy v pondělí a čtvrtek (18 - 19³⁰ a 19³⁰ - 21 hod.). Kurzy byly zakončeny zkouškou a posluchači obdrželi vysvědčení o absolvování. Skladba předmětů měla zajistit pokrytí co možná nejširšího spektra vyučovacích předmětů. Na každý předmět připadlo 8 až 10 vyučovacích hodin.⁴⁵⁴

1. historie pedagogiky Lapšin

2. psychologie dětského růstu Lapšin

3. historie školy v carském Rusku Novožilov

4. škola v sovětském Rusku Bém

5. současný systém výchovy v Německu, Itálii a Japonsku (neobsazeno)

6. metodika biblické dějepravy Isaakij

7. metodika ruského jazyka Kopeckij

8. metodika počtů Bunickij

9. metodika přírodovědy Jegunova

10. metodika historie Puškarev

11. metodika hudebního vývoje Černosvitová

12. metodika kresby a modelování Karapalkin

13. metodika ručních prací Karapalkin

14. metodika tělesné výchovy (neobsazeno)

15. školní hygiena Vatulin

16. literatura pro děti Novožilov

Pro nejmladší generaci ruské emigrantské kolonie probíhalo vyučování na „ruských kurzech pro děti“. Vyučovalo se podle již zaběhnutého scénáře 4x týdně. Celkem bylo zapsáno 32 dětí, z toho 15 děvčat a 17 chlapců.⁴⁵⁵

Do kurzů ruštiny se přihlásilo přes 200 posluchačů. Vyučování se konalo v 10 skupinách (7 pro začátečníky, 2 pro pokročilé a 1 pro zdokonalení). Kromě toho autonomní odbočka kurzů ruštiny v Brně vyučovala dalších 35 posluchačů. Rovněž byla založena další autonomní odbočka kurzů ruštiny – tentokrát pro Prahu XIV a XV.⁴⁵⁶ Jednalo se o následující pražské čtvrtě Praha XIV – Krč, Michle, Nusle a Pankrác; Praha XV- Braník, Hodkovičky, Lhotka a Podolí. Výuka pro tuto odbočku probíhala v budově Ruského gymnázia na Pankráci. Kurzy zde navštěvovalo dalších 45 studentů.⁴⁵⁷ Na organizaci těchto kurzů se podílel Spolek ruských profesorů a Spolek pro vydržování ruských středních škol.

Školní rok 1942/1943

Na protest proti očividně velmi dobrým vztahům s okupačními orgány a také proti výše popsané reorganizaci rezignovala řada členů Sdružení „Ruská svobodná univerzita v Praze“. Na zasedání valné hromady podal svoji demisi dlouholetý (a doposud jediný) předseda Sdružení prof. Z. Bažant, na jehož místo nastoupil dosavadní místopředseda prof. A. Fatejev. Svoji funkci pokladníka Sdružení nadále odmítl vykonávat F. Matoušek. Této funkce se ujal dosavadní člen kuratoria prof. P. Ostrouchov.⁴⁵⁸ Žádosti filozofa Losského o zbavení členství přednácházelo podle jeho vzpomínek řada neshod s vedením univerzity, především s V. S. Iljinem.⁴⁵⁹ V případě Losského šlo ovšem o formální rezignaci, protože již od dubna 1942 působil na Filozofické fakultě v Bratislavě.⁴⁶⁰

Kurzy pro sociální pracovníky byly určeny posluchačům Sociálně-politického institutu.

V únoru 1943 započaly svoji činnost dramatické kurzy, které měly 3 semestry, z nichž každý trval 4 měsíce. V I. semestru byly vyučovány tyto předměty:⁴⁶³

1. Dikce (jasnost ve výslovnosti)

2. Zlepšení nedostatku řeči

3. Četba

5. Umělecké čtení

6. Scénické vystupování

7. Pozice hlasu

8. Historie divadla

Posluchači kurzů si vždy na závěr každé části kurzu připravili divadelní představení.

Při univerzitě i nadále působily ruské kurzy pro děti, které v tomto školním roce navštěvovalo 43 děti, z toho 19 děvčat a 24 chlapců. Výuka probíhala podle zavedeného vzoru 4x týdně po 8 – 10 hodinách. Vyučovala se biblická dějeprava (2 hod. v týdnu a ruský jazyk, ruské dějiny a geografie, v několika skupinách, 6 – 8 hodin v týdnu).⁴⁶⁴

Kurzy ruštiny byly vyučovány v 19 skupinách (z toho 14 skupin začátečníků). Prázdninové kurzy ruštiny se vyučovaly ve 2 skupinách pro začátečníky a v 6 skupinách pro pokročilé. Celkem tyto kurzy navštěvovalo 510 posluchačů. Navíc autonomní odbočky kurzů ruštiny pro Prahu XIV a XV navštěvovalo 65 posluchačů a v Brně 35 posluchačů.⁴⁶⁵

V dubnu 1943 byla Ruská svobodná univerzita v Praze z nařízení kanceláře říšského protektora přejmenována na Ruskou vědeckou akademii.⁴⁶⁶

Školní rok 1943/1944

Činnost akademie zaznamenala opět pokles v porovnání s předchozím rokem. Výjimkou byly opět velmi populární kurzy ruštiny. Školní rok byl zahájen 6. září 1943 a ukončen 29. června 1944 divadelním představením absolventů dramatických kurzů. Výuka probíhala i nadále v tradičních seminářích a studijních skupinách.

V rámci výuky pokračovaly dramatické kurzy započaté v únoru 1943. Předměty v II. a III. semestru měly následující skladbu:⁴⁶⁸

II. semestr

2. Scénické vystupování a improvizace

3. Rozbor úryvků z literárních děl

4. Práce s rolí

5. Pozice hlasu

6. Historie divadla

7. Historie scénické literatury

III. semestr

2. Příprava divadelního představení

3. Líčidla

4. Historie kostýmů

5. Historie scénické literatury

6. Dekorativní umění

Vyučování se konalo i v ruských kurzech pro děti, ačkoliv počet žáků byl menší než v předchozích letech (23 žáků, z toho 10 děvčat).⁴⁷⁰

Kurzy ruštiny byly vyučovány v 27 skupinách (pro začátečníky, mírně pokročilé a velmi pokročilé). Kurzy trvaly 9 měsíců a byly rozděleny do dvou semestrů, přičemž školné se platilo za jeden semestr. Jako novinka byly zavedeny kurzy ruštiny, které probíhaly pouze 1x týdně. Pro kurz konaný 1x týdně byla vyučovacím dnem středa (školné za jeden semestr 130,- Kč) a pro kurz konaný 2x týdně byly vyučovacími dny pondělí a čtvrtek či úterý a pátek (školné za jeden semestr 250,- Kč). Zápis probíhal jako vždy v sídle Akademie či místě výuky. Zápisné činilo 10,- Kč.⁴⁷¹ Těchto kurzů se dohromady zúčastnilo 837 osob. V prázdninových kurzech ruštiny (léto 1944) probíhala výuka ve 12 skupinách. Dále vyučovaly autonomní odbočky kurzů v Brně, kde bylo 72 posluchačů a v Praze XIV a XV, kde navštěvovalo kurzy 150 studentů.⁴⁷²

Podle Akesenové  a Dostal měli v průběhu roku 1944 opustit Akademii, resp. její profesorský sbor opustit další členové.⁴⁷³ Naopak novými členy profesorského sboru se stali: S. E. Borisov, P. D. Rasktokin, A. I. Tarasevič, B. P. Vyšeslavcev.⁴⁷⁴

Školní rok 1944/1945

Na podzim 1944 došlo k reorganizaci. Byla vytvořena dvě oddělení: humanitní a přírodovědecké. Přičemž humanitní oddělení mělo tyto sekce: sociální geografie, filozofie, ruské slovesnosti, sociologicko-právnickou, historickou a ekonomickou. Přírodovědecké oddělení mělo jedinou, fyzikálně-matematickou sekci. Součástí reorganizace bylo také vytvoření tzv. studia kresby a malby.⁴⁷⁵ Iljinova snaha o zakládání nových a „nekonfliktních“ předmětů měla za cíl přinést univerzitě finanční prostředky, které by umožnily ekonomické přežití. Návratnost investic měla být o to vyšší, že tyto nové předměty již nebyly primárně určené ruským emigrantům.

Přesto tato reorganizace nebyla nikdy uvedena v praxi. Krátce po začátku školního roku zastavily svoji činnost dramatické kurzy. Kurzy ruštiny, které pokračovaly přes celé léto, byly koncem srpna 1944 zrušeny.⁴⁷⁶ Zrušení kurzů znamenalo de facto uzavření, jelikož tím Ruská vědecká Akademie přišla o jediný zdroj svých příjmů. De iure došlo ke zrušení Ruské vědecké akademie až 19. října 1944.⁴⁷⁷ Přesto podle zprávy o Ruské vědecké akademii z dubna 1945 se v obtížných podmínkách školního roku 1944/45 podařilo v 7 sekcích Akademie zorganizovat 75 neveřejných schůzí, na kterých zazněly vědecké referáty. ⁴⁷⁸

O tom, že akademie alespoň částečně fungovala, svědčí i dopis rektora prof. Iljina adresovaný vrchnímu odborovému radovi Ministerstva školství a národní osvěty – dr. J. Pokornému, ve kterém požaduje dodatečnou subvenci. Svoji žádost odůvodnil tím, že zastavením výuky kurzů ruštiny byl přerušen jeden z hlavních zdrojů podporující rozpočet Akademie.⁴⁷⁹ Nicméně od ledna 1945 prakticky Akademie nevykazovala žádnou činnost.

Podle toho, jak se vyvíjela situace na frontě, rozhodla se část profesorského sboru opustit Protektorát a uchýlit se do částí Německa a Rakouska obsazených západními spojenci.⁴⁸⁰ Části profesorského sboru pomohly v odchodu z Protektorátu nejrůznější vystěhovalecké spolky ruské emigrace. Např. rektor V. S. Iljin využil ke svému odchodu Sdružení ruských emigrantů pro vystěhování do Jižní Ameriky, které bylo založeno v roce 1935.

Epilog

Po osvobození chyběla politická vůle pro pokračování existence RSU. Proti aktivitám univerzity (ostatně jako všech emigrantských organizací) protestovala sovětská strana prakticky od počátku dvacátých let. Po válce byla ovšem situace jiná. Univerzitě navíc velmi uškodil fakt, že v době války se její vedení přiklonilo na stranu nacistů. Tento postoj jí sice pomohl přežít válku, ale tato kolaborace jí nakonec zlomila vaz.

Někteří členové se sice pokoušeli obnovit činnost znovu přejmenované Ruské svobodné univerzity. To bylo dočasně umožněno (s požehnáním sovětské vlády) pouze v případě v té době velmi populárních kurzů ruštiny. RSU disponovala erudovanými lektory a mohla nabídnout více jak dvacetileté zkušenosti s organizací jazykových kurzů v takovém množství. Kurzy byly obnoveny (podle tradičního schématu) v květnu 1945 a probíhaly po celý školní rok 1945/46.⁴⁸¹

Jedním z důvodů byl také fakt, že v té době existovalo velmi málo organizací, které byly schopny pořádat jazykové kurzy v takové rozsahu. Největším „konkurentem“ byla Obchodní akademie hlavního města Prahy na Smíchově. Zde existovala tzv. „Škola slovanských jazyků Slovanského ústavu“, která ve školním roce 1945/46 vyučovala kromě srbochorvatštiny, polštiny a češtiny pro cizince také ruštinu.⁴⁸² Definitivní tečku i za touto kapitolou činnosti RSU napsal Svaz československo-sovětského přátelství, který začal ve velkém pořádat kurzy ruštiny až na jaře 1946.

Obnovení činnosti RSU by ale také zřejmě nebylo možné z personálních důvodů. Ruská intelektuální emigrace přestala prakticky existovat. Část ruských emigrantů z obav před sověty z Československa odešla. Ti, kteří se rozhodli zůstat, byli buď sovětskou NKVD či SMERŠ zatčeni, nebo se snažili stáhnout do ústraní a zbytečně na sebe neupozorňovat.

Likvidace univerzity pokračovala předáváním více jak 11000 knih (z Ruské knihovny při univerzitě) do Archivu hlavního města Prahy. Předávání probíhalo od října 1945 do května 1946. V listopadu 1948 se prof. P. A. Ostrouchov obrátil na Ministerstvo zahraničních věcí s prosbou o vyškrtnutí Sdružení “Ruské svobodné univerzity“ z registru spolků. Oficiálně se tak stalo 2. března 1949.