Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav

2.Organizační struktura

Sdružení „Ruská lidová univerzita v Praze“

Vzhledem k výše uvedeným důvodům došlo v roce 1925 k reorganizaci. Bylo vytvořeno česko-ruské Sdružení „Ruská lidová univerzita v Praze“. Ustavující schůze sdružení se konala 8. prosince 1925. Schůze se zúčastnilo přes 400 zakládajících členů. Prvním předsedou byl zvolen profesor stavební mechaniky na ČVUT Zdeněk Bažant, který se z titulu své funkce ve sdružení stal také předsedou kuratoria. Prof. Bažant vykonával tyto funkce až do roku 1942, kdy jako celá řada členů Sdružení na svoje funkce na protest proti přílišné loajálnosti vůči nacistickému režimu rezignoval.

Sdružení „Ruská lidová univerzita v Praze“ pak bylo provozovatelem univerzity po zbytek její existence.³²¹ Veškerou učební a vědeckou činnost řídil i nadále profesorský sbor, ale administrativně-organizační správu univerzity mělo v kompetenci kuratorium ve spolupráci s předsednictvem a valnou hromadou.

Členem sdružení se mohl stát téměř každý, bez ohledu na národnost.³²² Řádná valná hromada sdružení se konala jednou ročně, vždy na počátku správního roku v budově univerzity. Do roku 1930 byl správní rok definován jako: “období, které začíná prvním říjnem a končí 30. zářím následujícího roku.“³²³ Ve změně stanov z roku 1930 byl správní rok definován jako období: „které začíná 1. ledna a končí 31. prosince“.³²⁴ Valná hromada byla svolána předsednictvem kuratoria a měla být oznámena v celorepublikově vycházejícím periodiku v dostatečném předstihu.³²⁵ Kromě toho Valná hromada rozhodovala o výši členských příspěvků, jmenování čestných členů Sdružení, popřípadě o změně stanov Sdružení. Ze svého středu nominovala Valná hromada čtyři až šest členů kuratoria.

Kuratorium

předseda prof. Z. Bažant (1925-1942)

prof. A. N. Fatejev (1942-1945)

místopředseda prof. S. V.Zavadskij (1925-1935)

prof. A. N. Fatejev (1935-1942)

prof. P. A. Ostrouchov (1942-1945)

jednatel prof. M. A. Cimmerman (1925-1927)

prof. N. M. Mogiljanskij (1927-1932)

prof. D. N. Ivancov (1932-1945)
Z titulu své funkce byl členem Kuratoria úřadující rektor, vedoucí jednotlivých oddělení (jejichž počet se v průběhu let měnil), dále zástupci z řad profesorského sboru volení Valnou hromadou, později také zástupce Vědecké společnosti badatelské. Kromě toho členy Kuratoria byli zástupci Ministerstva zahraničních věcí (dr. A. Zavázal, vyslanec V. Maxa, konzul Novotný, konzul Galia, konzul Tomeš, dr. Znojemský, vrchní odborový rada dr. M. Černý, prof. P. Růžička), resp. Ministerstva školství a národní osvěty (prof. A. Inderka, prof. J. Urban, dr. F. Matoušek, prof. Polák, dr. Pokorný, prof. V. Vymětal). Dále také zástupci českých vysokých škol (Karlovu univerzitu po dlouhá léta zastupoval prof. B. Němec) a Svazu ruských akademických organizací za hranicemi a Zemgoru. Od roku 1933 byl také členem kuratoria úřadující tajemník univerzity. Tato funkce byla sloučena s funkcí tajemníka univerzity.³²⁸

Kuratorium se scházelo jednou měsíčně, přičemž předseda kuratoria formálně obesílal pozvánku členům kuratoria. Obvyklý čas schůzek byl půl šesté či šestá hodina večerní v budově univerzity. Předmětem schůzek kuratoria byl vždy podobný bodový scénář:³²⁹

• 
  Vyslechnutí zápisu kuratoria z minulého zasedání.
  
• 
  Výdaje univerzity za předcházející měsíc.
  
• 
  Referát o činnosti univerzity za stejné období (přednesený rektorem či jeho zástupcem).
  
• 
  Plánované výdaje univerzity na následující měsíc.
  
• 
  Referáty vedoucích jednotlivých oddělení univerzity.
  
• 
  Organizace výuky ruského a cizích jazyků.
  
• 
  Zpráva Vědecké společnosti badatelské (založena v 1933).
  
• 
  Zpráva Kulturně – historického muzea (založeno 1935)
  
• 
  Diskuse
  

Každoročně pak kuratorium schvalovalo akademický plán univerzity na příští školní rok a plán populárně-vědeckých přednášek konaných v Praze a mimo Prahu. V ojedinělých případech kuratorium rozhodovalo o přijetí nových členů a popřípadě o změnách či doplňcích stanov (ovšem hlasovala o nich valná hromada). V případě potřeby kuratorium přijímalo či propouštělo úředníky a zřízence pro administrativní správu univerzity.

V rámci kuratoria existovalo tzv. Předsednictvo.³³⁰ De facto se jednalo o zúžené kuratorium. Úkolem předsednictva bylo připravovat návrhy a referáty pro kuratorium. Předseda (místopředseda) a jednatel předsednictva kuratoria měli právo podepisovat právní a důležité listiny.

Čelní představitelé

Novým rektorem byl 16. října 1939 zvolen profesorským sborem univerzity dosavadní prorektor prof. V. S. Iljin.³³² Prof. Iljin byl zajisté výtečný vědec, ovšem problematická postava vzhledem k jeho vztahu k nacismu. V literatuře se hovoří o jeho koncepci společenského vývoje s nespornými rysy fašismu či o jeho ostře antisovětském vztahu a o loajálnosti k nacistickému režimu. Iljin, stejně jako někteří jeho kolegové, shledával nacismus menším zlem než byl komunismus, potažmo stalinismus. V únoru 1945 prof. Iljin, krátce před svým v odchodem z Československa, písemně požádal svého dosavadního zástupce prof. A. N. Fatejeva, aby přijal úřad rektora.³³³

Do roku 1933 zastávali úřad prorektora hned dva členové profesorského sboru. Do konce školního roku 1927/28 byl jedním z prorektorů prof. Je. A. Ljackij. Toho v této funkci vystřídal prof. S. Zavadskij. Vedle prof. Ljackého zastával funkci prorektora (do 1928/29) prof. N. S. Timašev. Po jeho odchodu do USA jej nahradil prof. A. Kizevetter, který zastával tento úřad až do své smrti v roce 1933. Od roku 1933, v souvislosti s reorganizací univerzity, zastávala funkci prorektora pouze jedna osoba. Výše uvedený prof. S. Zavadskij zastával tuto funkci až do své smrti v červenci 1935. Poté byl na funkci prorektora zvolen prof. V. S. Iljin. Po odchodu M. Novikova na Slovensko povýšil prof. V. Iljin do funkce rektora. Ve funkci prorektora nahradil Iljina prof. A. N. Fatejev. Později, když byl Fatejev požádán, aby nastoupil úřad rektora, byl V. Iljinem rovněž vyzván prof. P. A. Ostrouchov, aby přijal úřad prorektora.

Tajemníkem univerzity byl prof. M. A. Cimmerman. Po jeho odchodu v roce 1929 na Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně zastával tuto funkci až do konce existence univerzity prof. D. N. Ivancov.

Prezidium profesorského sboru se skládalo z rektora, prorektora, tajemníka a vedoucích jednotlivých oddělení (z nichž dva plnili funkci prorektora). Počet členů prezidia se tedy vždy odvíjel podle počtu oddělení.³³⁴ Prezidium se zabývalo koordinací vědecké a vzdělávací činností univerzity. Poté, co převzala Ruská vědecká společnost badatelská většinu kompetencí vědeckých oddělení, ztratilo Prezidium význam a bylo zrušeno.

Rektor

Prof. V. S. Iljin (1939-1945)

Prof. A. N. Fatejev (1945)

Prorektor

Prof. S. V. Zavadskij a prof. N. S. Timašev (1928-1929)

Prof. S. V. Zavadskij a prof. A. A. Kizevetter (1929-1933)

Prof. S. V. Zavadskij (1933-1935)

Prof. V. S. Iljin (1935-1939)

Prof. A. N. Fatejev (1939-1945)

Prof. P. A. Ostrouchov (1945)

Tajemník

Prof. D. N. Ivancov (1929-1945)

Kancelář

Po smrti Sergejenka nastoupil na jeho místo jeho dosavadní zástupce Alexandr Vojevodin, který se postupně v souladu s úspornými opatřeními stal jediným pracovníkem kanceláře.³³⁸ Zaměstnancem univerzity byl A. A. Vojevodin, známý svými antifašistickými postoji, až do 11. června 1942, kdy byl v době vrcholící heydrichiády zatčen gestapem.³³⁹

Posledním správcem kanceláře byl Pavel Špakovský (to bylo poprvé za dobu existence univerzity, kdy nebyl správcem kanceláře ruský emigrant). Přestože vzhledem k předchozím rokům postupně klesal počet pravidelně konaných přednášek, zaměstnávala kancelář univerzity v listopadu 1943 vedle správce také dvě pomocné síly (N. Antipov a B. Sekakov).³⁴⁰ Důvodem zvýšení počtu personálu kanceláře byl zřejmě fakt, že neustále rostl počet posluchačů jazykových kurzů.