Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav

3.2. období po Mnichovskou dohodu (1930-1938)

Školní rok 1929/1930

Školní rok byl slavnostně zahájen shromážděním k 6. výročí založení univerzity. Po tradičních zprávách o činnosti univerzity za uplynulý školní rok (rektor prof. M. M. Novikov) a o činnosti kuratoria univerzity (předseda kuratoria prof. Z. Bažant) se slova ujal prof. A. A. Eichenbaum, který přednášel na téma „Aristoteles a Demokritos ve fyzice“. O hudební doprovod se postaral pěvecký sbor A. A. Archangelského.³⁷⁸

Od tohoto školního roku započal pokles zájmu o činnost univerzity. Oproti předchozímu roku klesl počet hodin v tomto školním roce na polovinu. Důvodem, proč byla univerzita nucena omeziti svoji aktivitu, bylo snížení subvencí od čsl. vlády související jednak s úspornými opatřeními a rovněž s výše popsaným úbytkem příslušníků ruské emigrace v ČSR. Od ledna 1930 přešla univerzita výhradně pod správu MŠNO. Omezené finanční možnosti měly za následek menší počet „vypsaných předmětů“, což se zpětně odrazilo v menším zájmu posluchačů.

Zmíněný pokles zájmu může dokumentovat zpráva prof. N. M. Mogiljanského o přednášce prof. S. V. Zavadského o Čechovovi.: „…přenáška byla výborná, ale navštívilo ji sotva dvacet mladých lidí a několik šedovlasých starců a pisatel pateticky volá:“Kde je naše ruské auditorium? To auditorium, které ještě před 3-5 lety plnilo posluchárny Lidové univerzity?…“³⁷⁹

Tabulka činnosti RLU ve školním roce 1929/30³⁸⁰

V oddělení sociálních věd zůstaly aktivní semináře novinek v politickém a ekonomickém životě a seminář geopolitiky a filozofie práva. Oddělení se rozloučilo se svým vedoucím prof. N. S. Timaševem (zastával rovněž funkci jednoho z prorektorů), který opustil Československo a odjel vyučovat do Paříže (později do USA). Ve funkci jej nahradil doc. P. N. Savickij.

V historicko-filozofickém oddělení byly ponechány pouze dva nejstarší semináře: seminář pro studium Dostojevského a seminář ruské gramatiky a stylistiky. Krátce po založení Slovanského ústavu byla založena Československé společnosti pro studium Dostojevského při SÚ. Jedním ze zakládajících členů této Společnosti byl i vedoucí semináře dr. A. L. Bém.³⁸¹ Velkou aktivitu vykazovala skupina pro studium světové války, která během zmíněného školního roku vykázala 36 referátů. V rámci skupiny dokonce vznikl užší seminář, který se výhradně věnoval problematice vedení války a současných trendů a výzbroje.

V oddělení přírodních a aplikovaných věd i nadále působil tradiční seminář pro obecné otázky přírodních věd. Dále zde působil seminář pro studium eugeniky a seminář pro studium etnografie. Proběhly i šestitýdenní kurzy silniční výstavby. Ovšem nejvíce hodin v oddělení bylo věnováno kurzům psaní na stroji a zeměměřičským kurzům. V oddělení pro studium Československa byly zorganizovány pouze 4 dvouhodinové přednášky.

Oddělení ruského a cizích jazyků zorganizovalo v tomto školním roce 1546 hodin, což vyjádřeno počtem hodin byla více jak polovina veškeré činnosti univerzity (včetně jejího kulturně – osvětového programu). Celkový počet zapsaných posluchačů v jazykových kurzech dosáhl v lednu 1930 počtu 267, přičemž podíl českých studentů činil jako dříve zhruba 70 %.

V druhé polovině školního roku probíhaly kurzy následujícím způsobem: Výuka trvala od 15. ledna do 15. dubna 1930. Vyučovalo se v odpoledních a večerních hodinách vždy 3x týdně po 90 minutách (pondělí, úterý a čtvrtek) v místnostech dívčího gymnázia Elišky Krásnohorské. Jedno setkání bylo věnováno konverzaci a zbylé dvě gramatice. Zápisné pro všechny kurzy činilo 15 Kč. Počet posluchačů v obyčejných skupinách byl omezen na 15. Pro posluchače, kteří si přáli urychlit studium, byly organizovány zvláštní pětičlenné skupiny.³⁸²

Dále existoval speciální každodenní kurz němčiny pro děti (měsíční poplatek 25 Kč,-). Kromě toho vypsala univerzita kurzy dalších cizích jazyků. Konkrétně se jednalo o polštinu, bulharštinu, španělštinu, portugalštinu a srbo-chorvatštinu. Kurzy se ovšem nakonec nekonaly, protože se nepřihlásil dostatečný počet studentů.

Populárně-vědeckých přednášek se v Praze uskutečnilo 8, zatímco mimo Prahu 83. Přednášky v hlavním městě byly tříhodinové, na rozdíl od těch mimopražských, které trvaly o hodinu méně. Tyto přednášky se konaly v 25 městech.

Školní rok 1930/1931

Složení seminářů a studijních skupin ve vědeckých odděleních univerzity bylo totožné s předchozím rokem. Pouze v oddělení přírodních a aplikovaných věd již nebyly vyučovány kurzy psaní na stroji a kurzy silniční výstavby. A v oddělení pro studium Československa byly navíc organizovány exkurze po památných místech a muzeích v Praze. Navíc při oddělení vznikla skupina pro studium Podkarpatské Rusi. Skupina spolupracovala se Sborem pro výzkum Slovenska a Podkarpatské Rusi při Slovanském ústavu. Sbor dokonce finančně podporoval ruské učence při výzkumu Slovenska a Podkarpatské Rusi.³⁸⁴

V druhé polovině byla k RLU přidružena Pedagogická společnost. Předsedou společnosti byl nejprve doc. N. I. Žekulin, poté prof. S. I. Hessen.³⁸⁵

Tabulka činnosti RLU ve školním roce 1930/31³⁸⁶

Jazykové kurzy navštěvovalo přes 250 posluchačů, přičemž 65% bylo Čechů. Vyučovalo se kromě ruského jazyka také angličtině, francouzštině, němčině a španělštině.

RLU ve spolupráci s Červeným křížem opět po dlouhé době zorganizovala školu gramotnosti, která byla vyučována v budově Ruského reálného reformovaného gymnázia v Praze - Strašnicích. Výuka byla zaměřena na češtinu, ruštinu a počty. Počet studentů se pohyboval mezi 12 a 21.

V Praze bylo tříhodinových populárně-vědeckých přednášek 9 (s průměrnou účastí 52 posluchačů) a mimo Prahu dalších 71 (dvouhodinových). Průměrná účast byla 130 posluchačů.

Školní rok 1931/1932

Pozvolný pokles „vypsaných hodin“ provázený všeobecným poklesem návštěvnosti pokračoval i tento školní rok. Program výuky ve vědeckých odděleních univerzity byl následující:³⁸⁷

V oddělení sociálních věd bylo přednáškám vyhrazeno 16 hodin. Dále v oddělení pracovaly tři semináře: seminář novinek v ekonomickém životě (8 hodin), seminář novinek v politickém životě (6 hodin) a seminář geopolitiky a filozofie práva (6 hodin).

V historicko-filozofickém oddělení bylo přednáškám věnováno 16 hodin. Dále zde pracovaly dva tradiční semináře: seminář pro studium Dostojevského a seminář ruské gramatiky a stylistiky (oba 12 hodin). Rovněž pracovala velmi populární skupina pro studium světové války (20 hodin). V tomto školním roce vznikla nová skupina, která se zabývala problematikou dějin ruské filozofie (8 hodin). Při oddělení rovněž pracovaly Filozofická společnost (20 hodin) a Pedagogická společnost (10 hodin).

V oddělení přírodních a aplikovaných věd vedle jednotlivých přednášek (16 hodin) působil velmi oblíbený seminář pro obecné otázky přírodních věd (12 hodin) a dále skupiny pro studium etnografie a eugeniky (oba 6 hodin). Dále zde opět po celý školní rok působily zeměměřičské kurzy.

I v oddělení pro studium Československa bylo přednáškám věnováno 16 hodin, což bylo v porovnání s jinými roky poměrně dost. Navíc při oddělení již od minulého školního roku úspěšně pracovala skupina pro studium Podkarpatské Rusi. Dalších 8 hodin bylo vyhrazeno pro exkurze.

Také oddělení ruského a cizích jazyků se muselo vyrovnat s poklesem zájmu. Oproti loňským 250 posluchačům jazykových kurzů jich bylo v tomto školním roce zapsáno pouhých 145. Kromě ruského jazyka se vyučovalo pouze němčině, francouzštině a angličtině. Pozvolný pokles zájmu o kurzy ruštiny zřejmě také souvisel s faktem, že nejpozději od roku 1929 existovaly kurzy ruštiny při Slovanském ústavu, které vedl prof. Je. Ljackij, do roku 1927/28 vedoucí oddělení ruského a cizích jazyků.

Populárně – vědeckých dvouhodinových přednášek mimo Prahu bylo zorganizováno 100. Ty se odehrály v 27 městech po celém Československu.

Druhým rokem existovala znovuobnovená škola gramotnosti. Výuka ruského a českého jazyka a počtů byla určena pro nezaměstnané příslušníky ruské emigrace.

Školní rok 1932/1933

Počet hodin v rámci vědeckého, vzdělávacího a kulturně-osvětového programu univerzity v porovnání s předchozím rokem opět poklesl. Nicméně čtyři vědecká oddělení dál organizovala výuku a vědeckou aktivitu.

Skladba seminářů a studijních skupin byla stejná jako v předchozím roce.³⁸⁹ V tomto školním roce zaznamenala univerzita několik personálních změn na pozicích vedoucích oddělení. V lednu 1933 zemřel vedoucí historicko-filozofického oddělení prof. A. A. Kizevetter, který se spolu s profesory Novgorodcevem a Novikovem nejvíce zasloužil o založení univerzity.³⁹⁰ Dojmy z jedné jeho přednášky popisuje M. Višnjak: „Vzpomínám na naše poslední setkání s A. A. Ve volném čase jsem navštívil jeho přednášku na Lidové univerzitě. Kizevetter přednášel o počátcích 17. století. Jeho řečnický talent pomáhal posluchačům poodkrýt všechna temná zákoutí období Smuty. Když přednáška skončila, šel jsem na Kizevetterem a složil mu svůj kompliment. Po Ključevském jste nejlepší vypravěč, kterého jsem měl tu čest poslouchat.“³⁹¹

Na jeho místo nastoupil jeho dosavadní zástupce prof. A. V. Florovskij. Počátkem června zemřel další čelní představitel univerzity, vedoucí oddělení pro studium Československa – prof. J. Polívka.³⁹² Novým vedoucím oddělení pro studium Československa se stal prof. I. I. Lapšin. Na všechny svoje funkce ze zdravotních důvodů rezignoval vedoucí oddělení přírodních a aplikovaných věd (zastával také funkci jednatele kuratoria) prof. N. M. Mogiljanskij. Ve vedení oddělení jej vystřídal prof. V. S. Iljin.

Pokles zájmu se projevil také v oddělení ruského a cizích jazyků. Do jazykových kurzů se přihlásilo 107 posluchačů (oproti loňským 145). Vyučovalo se pouze ruštině, němčině, francouzštině a angličtině.

Tabulka statistiky činnosti RLU v Praze za školní roky 1923/24 až 1932/33³⁹³

Přičemž první řádek reprezentuje všechna vědecká oddělení univerzity (s jejich kroužky, semináři a kurzy) a rovněž všechny populárně-vědecké přednášky v Praze. Mezi speciální kurzy jsou pak řazeny jazykové kurzy (odd. ruského a cizích jazyků) a dále kurzy: zeměměřičské, silniční výstavby, těsnopisu, knihovnické a kurzy psaní na stroji. Z uvedené tabulky je tudíž zřejmé, které aktivity univerzity byly dominantní.

Školní rok 1933/1934

Školní rok započal slavnostním shromážděním k 10. výročí založení univerzity, na kterém po zahajovacím proslovu předsedy Kuratoria prof. Z. Bažanta a po zprávě o činnosti podané rektorem univerzity prof. M. M. Novikovem, přednášel prof. A. N. Fatejev na téma: Turgeněv a Rusko. K této oslavě univerzitě své místnosti v Lobkovickém paláci (Vlašská 19) a pohoštění poskytl Slovanský ústav.³⁹⁴

Vzhledem k neustálému úbytku studentů se univerzita zaměřila především na ryze vědeckou činnost. Za tímto účelem byla při univerzitě založena Ruská Vědecká společnost badatelská (VSB).³⁹⁵ Za založením společnosti je možno nalézt i jiný motiv. S přibývajícím posilováním mezinárodního postavení SSSR se aktivity ruské inteligence postupně stále více přesouvaly od politiky do oblasti vzdělání, výzkumu a kultury. Ruští intelektuálové byli přesvědčeni, že činnost VSB bude nejlepší ochranou tradic ruské vědy a vzdělání. Nově vzniklá společnost byla začleněna do již přejmenované Ruské svobodné univerzity.³⁹⁶ Vědecká společnost postupně nahradila úlohu čtyř vědeckých oddělení. Semináře a studijní skupiny nebyly již organizovány jako doposud jednotlivými odděleními, ale přímo kanceláří univerzity.

Skladba seminářů a studijních skupin byla stejná jako v předchozím roce a navíc byla založena nová skupina pro studium soudobé ruské literatury. Dále od listopadu 1933 byly zahájeny kurzy účetnictví, obchodní korespondence a valut pod vedením prof. Koukolíčka. Rovněž pokračovala škola gramotnosti pro nezaměstnané ruské emigranty. Kurzy ruštiny pokračovaly v Praze a Brně.³⁹⁷

Dále byly opět uspořádány populárně-vědecké přednášky, které se zejména mimo Prahu těšily velkému zájmu posluchačů. Přednášky se konaly celkem v 36 městech republiky.³⁹⁸ Jedny z nejúspěšnějších byly přednášky N. Je. Osipova. Ten působil od svého příjezdu do Československa v roce 1923 jako odborný asistent na lékařské fakultě Karlovy univerzity. Tento psychoanalytik se již v roce 1907 seznámil s S. Freudem a jeho pracemi. Jeho velkým a oblíbeným tématem byla psychologie v ruské literatuře a vytváření psychologických portrétů největších postav klasiků ruské literatury – Tolského, Dostojevského a Gogola. Již od roku 1925 pořádal Osipov pro ruské studenty ve svém bytě přednášky o psychiatrii a psychoanalýze.³⁹⁹

I přes tyto všechny zmíněné aktivity (včetně tradičních kulturně-osvětových akcí) činil celkový počet hodin všech akcí „pouze“ 920, což bylo nejméně v celé dosavadní historii univerzity.

Školní rok 1934/1935

Činnost univerzity v tomto školním roce zaznamenala oproti loňskému roku opět mírný nárůst. Postupně se ustálily nové formy činnosti univerzity. Základem byly vědecké a badatelské aktivity, a to jednak ve Filozofické a Vědecké společnosti badatelské, ale také v seminářích a studijních skupinách, jejichž skladba byla v posledních letech prakticky beze změn.

Studijní skupiny pro studium eugeniky a etnografie byly zabudovány do semináře pro obecné otázky přírodních věd. Dále pracovaly následující semináře a skupiny: seminář pro studium novinek v politickém životě, seminář pro studium novinek v ekonomickém životě, seminář geopolitiky a filozofie práva, seminář pro studium Dostojevského, seminář pro studium ruského jazyka a literatury, seminář pro studium soudobého Ruska, skupina pro studium současné ruské literatury, skupina pro studium dějin ruské filozofie, skupina pro studium Podkarpatské Rusi a v neposlední řadě velmi populární skupina pro studium světové války. Pokračovala také tzv. škola gramotnosti.⁴⁰⁰

Kurzy ruského jazyka v Praze navštěvovalo 62 studentů a v Brně 17 posluchačů.⁴⁰¹ Poprvé byly zorganizovány intenzivní prázdninové kurzy ruštiny, které trvaly od 1. 8. do 15. 9. 1935. Tyto kurzy byly určeny jednak pro začátečníky a pro pokročilé. Výuka probíhala ve večerních hodinách, vždy 2x týdně (pondělí a čtvrtek, úterý a v pátek od 17³⁰ a 19 hod.). Školné za prázdninové kurzy činilo 40.- Kč a zápisné dalších 5.- Kč.⁴⁰²

Univerzita pokračovala i v pořádání populárně-vědeckých přednášek v Praze a ostatních městech republiky.⁴⁰³

Školní rok 1935/1936

Tento školní rok byl zahájen 29. září slavnostním otevřením Ruského kulturně-historického muzea. Počet hodin v rámci vědeckého, kulturně - osvětového a vzdělávacího programu univerzity opět zaznamenal mírný nárůst oproti loňskému roku a měl následující podobu:

Přičemž výuka ve škole gramotnosti byla dotována 4 hodinami týdně. Kurzy ruského jazyka měly v každé skupině 4 hodiny týdně gramatiky a 2 hodiny týdně konverzace. V Praze bylo do kurzů zapsáno 82 posluchačů (6 skupin) a v Brně 24 studentů (2 skupiny).⁴⁰⁵

Školní rok 1936/1937

Skladba činnosti univerzity byla totožná s předchozím rokem, pouze celkový počet hodin opět mírně poklesl.

Kurzy ruského jazyka navštěvovalo v Praze 57 studentů (4 skupiny) a v Brně 29 (2 skupiny).⁴⁰⁷ Teoretická výuka probíhala 4 hodiny týdně a na konverzaci připadaly 2 hodiny. Výuka tzv. školy gramotnosti probíhala jako v předchozím roce 4 hodiny týdně.

V dubnu 1937 vzniklo detašované pracoviště univerzity v Užhorodě.⁴⁰⁸ Tím byla alespoň částečně uspokojena snaha o zřízení vysoké školy na Podkarpatské Rusi. Místní samospráva a řada zdejších organizací již dlouho požadovala zřízení státní univerzity. Mimo jiné se plánovalo zřízení státní univerzity v Chustu, kam měla být přenesena Svobodná ukrajinská univerzita.⁴⁰⁹ Snaha o zřízení filozofické a právnické fakulty v Užhorodě byl jedním z hlavních požadavků rezoluce podkarpatských studentů z ledna 1933. Studenti dále požadovali uskutečnění autonomie, otevření ruského gymnázia v Prešově a měšťanských škol na Prešovsku, zřízení slovensko-ruské techniky v Košicích atd.⁴¹⁰

V souvislosti s RLU již v roce 1929 žádal správní výbor kulturně-osvětového spolku A. Duchonoviče v Užhorodě zřízení odbočky Ruské lidové univerzity.⁴¹¹ Prezidium univerzity se k žádosti připojilo a navrhovalo, aby byla odbočka zřízena na zkušební dobu 3 měsíců (od 1. 1. 1930) a zároveň byla pro tento projekt udělena subvence ve výši 20 000.- Kč.⁴¹²

Narozdíl od univerzity plán spolku předpokládal zkušební dobu 2 semestrů, trvající po třech měsících od 15. září do 15. prosince a od 1. února do 1. května. Na přednášky a semináře v Užhorodě měly být věnovány 4 hodiny týdně a na přednášky v jiných městech 2 hodiny týdně. Celkem to mělo během semestru činit asi 75 vyučovacích hodin a za rok asi 150. Pro jazykové kurzy se předpokládalo vytvoření 5 skupin po 12-15 studentech se 4 hodinami teoretického a 2 hodinami praktického vyučování. Vedení činnosti by bylo svěřeno děkanovi, který by v době semestrů a doby potřebné k vyučování bydlel v Užhorodě.⁴¹³

Nakonec byl tento plán s mírnými změnami realizován v dubnu 1937. Odbočka nesla název Ruská lidová univerzita v Užhorodě při Ruské svobodné univerzitě v Praze. Činnost zahájila odbočka 17. dubna 1937 večerem karpatské hudby a literatury. Sídlo odbočky bylo Krajevoj Sud 30. Na výuce se podíleli jak místní činitelé, tak ruští profesoři dojíždějící z Prahy.⁴¹⁴

Školní rok 1937/1938

Činnost univerzity v porovnání s minulým rokem opět vzrostla. Byl založen nový seminář pro studium hospodářských dějin. Od tohoto školního roku zahájila univerzita všeobecné lékařské kurzy pro ošetřovatelky pod vedením dr. A. M. Vatulina. Kurzy byly celoroční a na závěr byly ukončeny zvláštními zkouškami. V prvním roce konání kurzů se přihlásilo 64 posluchaček.⁴¹⁵ Naopak nebyl již zorganizován seminář pro studium tvorby Puškina a škola gramotnosti. Ostatní činnost zůstala beze změn.

Kurzy ruského jazyka měly v Praze 23 a v Brně 19 posluchačů. Výuka probíhala v 6 hodinách týdně (4 hodiny gramatika a 2 hodiny konverzace).

Odbočka univerzity v Užhorodě se na schůzi 6. února 1938 rozhodla osamostatnit a založit samostatnou Ruskou lidovou univerzitu v Užhorodě.⁴¹⁷ Později bylo toto rozhodnutí zrušeno a odbočka v Užhorodě zůstala detašovaným pracovištěm univerzity.⁴¹⁸ V prvním pololetí zorganizovala odbočka přednášky kromě Užhorodu, také v Prešově, Mukačevu, Svalavě a Chustu.⁴¹⁹ V druhém pololetí k uvedeným přibyla další města: Beregovo, Tačevo a Sevluš.⁴²⁰