3.Činnost Ruské lidové / svobodné univerzity
3.1. období od založení po vrchol aktivity (1923-1929)
Školní rok 1923/1924
Ruská lidová univerzita slavnostně zahájila svoji činnost dne 16. října 1923 přednáškou V. Gureviče na téma Krize demokracie a socialismu.341 První školní rok existence univerzity byla její činnost utvářena v následujících sedmi odděleních:342
1) oddělení sociálních věd
2) oddělení historicko-filozofické
3) oddělení přírodních věd
4) oddělení aplikovaných věd
5) oddělení pro studium Československa
6) oddělení odborných (jazykových) kurzů
7) oddělení „základních škol“
Vzdělávací činnost univerzitního typu probíhala v prvních pěti odděleních. V seminářích a studijních skupinách, které vedli členové profesorského sboru univerzity, se mohli do vědecké práce též aktivně zapojit posluchači. Prezentace vědecké práce probíhala ve formě přednášek či referátů. Rovněž zde byly tzv. kurzy, což byly jakési přednáškové cykly, zabývající se určitou problematikou. V těchto kurzech, na rozdíl od seminářů či studijních skupin, nebyla od posluchačů vyžadována žádná aktivita.
Oddělení sociálních věd se zaměřovalo na ekonomický a politický život v současném Rusku, na sociální problematiku ostatních evropských států. Dále byl prostor věnován otázkám teorie práva a geopolitiky, organizaci a činnosti Společnosti národů a Kominterny a mnoha dalším tématům. V tomto školním roce pracovaly v rámci oddělení následující semináře: seminář pro studium současného Ruska vedený V. N. Tukalevským (12 hodin), seminář pro studium současného mezinárodního života a práva, který vedl priv. doc. M. A. Cimmmermann (12 hodin), skupina pro studium současných sociálních problémů pod vedením K. I. Kočarovského (11 hodin). Dále byla vedena výuka v dalších kurzech a přednáškách. Vedoucím oddělení byl až do své smrti prof. P. I. Novgorodcev, po jeho smrti jej ve funkci vystřídal jeho dosavadní zástupce prof. N. S. Timašev a jeho zástupcem se stal priv. doc. P. N. Savickij.
Historicko – filozofické oddělení se v budoucnu mělo stát základem zamýšleného projektu založení filozoficko-filologické fakulty. V tomto oddělení probíhaly přednášky o dějinách umění, vzájemných vztazích církve a státu, přednášky věnované význačným ruským osobnostem (Tolstoj, Dostojevskij atd.). Prostor byl rovněž věnován současné filozofii, etice, ruské gramatice, stylistice a literatuře. Již v průběhu školního roku vznikla studijní skupina ctitelů ruského slova (pod vedením prof. S. V. Zavadského), která byla každoročně organizována až do smrti (1935) vedoucího kroužku. Výuka v oddělení byla rozdělena do tří základních směrů: historie, filozofie a literatura a umění. V tomto školním roce bylo při oddělení vedeno 17 kurzů. Vedoucím oddělení byl prof. A. A. Kizevetter, jeho zástupcem prof. V. A. Florovskij.
V oddělení přírodních věd byl věnován prostor výuce základních pojmů v biologii a antropologii. Dále byla pozornost věnována systematickému studiu přírodního bohatství a obyvatelstva Ruska. Základem práce oddělení byl seminář obecných otázek přírodních věd pod vedením prof. M. M. Novikova, který byl vyučován po celou dobu působení Novikova na univerzitě a vždy se těšil velké popularitě (jeho návštěvnost daleko přesahovala průměrnou návštěvnost jiných přednášek). Vedoucím oddělení byl prof. M. M. Novikov, jeho zástupcem prof. V. V. Lepeškin.
V oddělení aplikovaných věd se pozornost soustředila např. na otázku vzniku a původu půdy se speciálním přihlédnutím k rozvoji a současnému stavu ruského zemědělství. Pro ruské zemědělce byly zorganizovány speciální kurzy, které měly přiblížit a pomoci pochopit současné československé zemědělství. Vedoucím oddělení byl prof. A. P. Fan der Flit, jeho zástupcem byl prof. V. V. Stratonov.
Cílem oddělení pro studium Československa bylo spíše seznamovat ruské studenty s dějinami, politickou situací, geografií, hospodářstvím a právním řádem Československa. Oddělení se většinou omezovalo na organizování jednotlivých přednášek či krátkých přednáškových cyklů (kurzů). V tomto školním roce se konalo 22 dvouhodinových přednášek. Vedoucím oddělení byl prof. J. Polívka, jeho zástupce prof. I. I. Lapšin.
Tabulka celkové dotace hodin vědeckých oddělení RLU ve školním roce 1923/24343
Oddělení
|
Počet hodin
|
sociálních věd
|
203
|
historic.-filoz.
|
174
|
přírodních věd
|
140
|
aplikovaných věd
|
78
|
pro studium ČSR
|
22
|
Oddělení odborných kurzů a oddělení „základních škol“ mělo společného vedoucího. Byl jím P. F. Klimuškin (v té době rovněž správce kanceláře), jeho zástupce byl A. Je. Jelagin. V rámci oddělení odborných kurzů byly dominantní kurzy cizích jazyků, vyučované od 10. října 1923 do 15. května 1924 (celkově 1777 hodin). Jazykové kurzy byly jedinými učebními aktivitami univerzity, které byly po celou dobu existence univerzity zpoplatněny. Vyučovalo se v odpoledních a večerních hodinách – většinou 2 až 3 x týdně. Konverzační hodiny měly klubovní ráz a posluchači při čaji a za řízení profesora a jeho pomocníků rozpřádali besedu v řeči, kterou studovali. Posluchačům kurzu ruského jazyka se kromě toho doporučovalo navštěvovat přednášky pořádané univerzitou. Zápis do jazykových kurzů probíhal buď v sídle univerzity či přímo na místě výuky.
Tabulka výuky cizích jazyků na RLU ve školním roce 1923/24344
Jazyk
|
Počet skupin
|
Počet osob
|
Čeština
|
3
|
61
|
Angličtina
|
8
|
153
|
Francouzština
|
4
|
81
|
Ruština
|
5
|
97
|
Němčina
|
7
|
110
|
Tzv.“základní školy“ (též školy gramotnosti) byly určeny pro negramotné příslušníky ruské emigrace v celém Československu. Kromě Prahy organizovala RLU tyto kurzy také v Košicích a Užhorodě.
Tabulka výuky škol gramotnosti pořádané RLU ve školním roce 1923/24345
Město
|
Hodin denně
|
Počet osob
|
Praha
|
3-4
|
31
|
Užhorod
|
2-3
|
18
|
Košice
|
3
|
16
|
Celkem navštívilo přednášky obou oddělení 514 posluchačů a bylo realizováno 2422 hodin.
Ruská lidová univerzita každoročně organizovala populárně – vědecké přednášky. Kromě hlavního města se přednášky konaly v mnoha ostatních městech Čech, Moravy, Slovenska a Podkarpatské Rusi.346 Každý přednášející předložil kanceláři univerzity krátkou zprávu, kde bylo zaznamenáno téma přednášky, místo a datum, počet posluchačů. Tomu bylo na základě zprávy proplaceno jízdné a honorář za přednášku. Přednášejícím mohl být každý člen profesorského sboru univerzity. Většina přednášek byla v ruštině. Nicméně někteří přednášející svoje příspěvky prezentovali jak v ruštině, tak i v češtině.
V hlavním městě se takových přednášek uskutečnilo 50 s celkovou návštěvností 3988 posluchačů (prům. účast 80 posluchačů). Mimo Prahu se konalo 45 přednášek s celkovou návštěvností 4349 posluchačů (prům. účast 96 posluchačů).347
Bezprostředně po založení univerzity vznikla pro studenty malá příruční knihovna, která obsahovala 600 knih o historii, filozofii a přírodních vědách.348 Počet publikací se postupně zvyšoval. Později byla pro posluchače otevřena také bezplatná čítárna. Do této knihovny byly později zdarma zasílány kromě význačných čsl. periodik také deníky a časopisy ruských komunit ze zahraničí.349
Školní rok 1924/1925
Již v druhém roce existence univerzity došlo k reorganizaci. Oddělení aplikovaných věd bylo přiřazeno k oddělení přírodních věd a také se sloučila oddělení odborných (jazykových) kurzů s oddělením „základních škol“. Organizační struktura RLU měla následující oddělení:350
1) oddělení sociálních věd
2) oddělení historicko-filozofické
3) oddělení přírodních a aplikovaných věd
4) oddělení pro studium Československa
5) oddělení odborných (jazykových) kurzů a „základních škol“
V oddělení sociálních věd byla pozornost věnována třem základním tématům: základům sociálních věd, současnému Rusku a výstavbě v Československu. V oddělení byly tři studijní skupiny: současného hospodářství (prof. S. N. Prokopovič), mezinárodních vztahů (doc. M. Cimmmermann) a sociální agronomie (prof. V. E. Brunst a S. S. Maslov). Dále bylo v oddělení 16 kurzů a 84 přednášek.
V rámci historicko-filozofického oddělení byl vytvořen seminář pro studium Dostojevského (dr. A. L. Bém), který se stejně jako studijní skupina ctitelů ruského slova – vzniklá již v předešlém roce – stal jedním z tradičních. V oddělení bylo organizováno 7 kurzů v celkovém počtu 76 hodin.
Dřívější dvě oddělení (přírodních a aplikovaných věd) byla sloučena v jedno. Sloučen byl i název oddělení, které se nazývalo oddělení přírodních a aplikovaných (užitých) věd. První pololetí byl vedoucím oddělení prof. M. M. Novikov. Druhé pololetí jej ve funkci vystřídal jeho dosavadní zástupce prof. V. V. Lepeškin, jeho zástupcem se stal prof. N. M. Mogiljanskij.
V oddělení pro studium Československa byly vedle přenášek také zorganizovány 4 exkurze po Praze.
Tabulka celkové dotace hodin vědeckých oddělení RLU ve školním roce 1924/25351
Oddělení
|
Počet hodin
|
sociálních věd
|
85
|
historic.-filoz.
|
150
|
příd. a apl.věd
|
80
|
pro studium ČSR
|
30
|
V oddělení odborných kurzů a škol gramotnosti byly opět dominantní kurzy cizích jazyků. Výuka probíhala od 1. října 1924 do 1. července 1925. Skladba kurzů cizích jazyků byla následující:
Tabulka výuky cizích jazyků na RLU ve školním roce 1924/25352
Jazyk
|
Počet skupin
|
Počet osob
|
Čeština
|
2
|
78
|
Angličtina
|
4
|
125
|
Francouzština
|
5
|
168
|
Němčina
|
4
|
143
|
Kromě cizích jazyků a škol gramotnosti zorganizovalo oddělení také zemědělské a knihovnické kurzy, které však byly pro nedostatek zájmu zrušeny.
Tabulka výuky škol gramotnosti pořádané RLU ve školním roce 1924/25353
Město
|
Počet hodin
|
Počet osob
|
Praha
|
330
|
12
|
Užhorod
|
160
|
14
|
Košice
|
156
|
16
|
Populárně – vědeckých přednášek se v Praze uskutečnilo 30, s celkovou návštěvností 1676 posluchačů (prům. účast 56) a mimo Prahu 130 přednášek, které navštívilo 9378 osob (prům. účast 72).354
Školní rok 1925/1926
V oddělení sociálních věd byla hlavní pozornost věnována třem hlavním cyklům otázek: novým idejím v sociologii, současné Evropě a současnému Rusku. Skladba studijních skupin byla stejná jako v předchozím roce. Dále při oddělení fungovaly dva kurzy, věnované národohospodářské problematice (prof. V. A. Kosinskij a doc. D. N. Ivancov).
Historicko-filozofické oddělení uspořádalo řadu kurzů o otázkách současné filozofie a o rozvoji etiky, v oboru historickém, o vzájemných stycích mezi jižním a západním Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou, v oboru dějin umění o starém ruském malířství, v oboru literární historie o přehledech ruské a francouzské literatury. Kromě toho probíhala výuka v semináři pro studium Dostojevského (dr. A. L. Bém) a studijní skupině ctitelů ruského slova (prof. S. V. Zavadskij). Vedení oddělení nedoznalo žádných změn. V únoru 1926 se součástí historicko-filozofického oddělení stala Ruská Filozofická společnost.
Oddělení přírodních a aplikovaných věd uspořádalo řadu kurzů o základech fyziky nebeských těles, o základních pojmech biologických a antropologických, o historii kultury a o výchově i hygieně dětí v souvislosti s jejich nervovým systémem. Rovněž se podařilo zorganizovat při kurzu o základech biologie praktická cvičení v laboratořích KU. Při oddělení fungoval již tradiční seminář o obecných otázkách přírodovědných (prof. M. M. Novikov).
Oddělení pro studium Československa uskutečnilo přednášky o národnostním složení Československa, o otázce národnostních menšin a o hlavních obdobích československých dějin.
Tabulka výuky vědeckých oddělení RLU v Praze ve školním roce 1925/26355
Oddělení
|
Počet
|
kurzy
|
semináře
|
hodin
|
sociálních věd
|
7
|
4
|
89
|
historic.-filoz.
|
11
|
3
|
128
|
přír. a apl. Věd
|
8
|
2
|
140
|
pro studium ČSR
|
2
|
-
|
12
|
Oddělení odborných kurzů výrazně omezilo činnost tzv. škol gramotnosti, které se nadále (byť krátce) vyučovaly pouze v Košicích. Jako již tradičně, oddělení dominovaly kurzy cizích jazyků. Výuka probíhala od 1. října 1925 do 1. září 1926. Celková dotace hodin byla 2620 hodin.
Tabulka výuky cizích jazyků na RLU v Praze ve školním roce 1925/26356
Jazyk
|
Počet skupin
|
Počet osob
|
Francouzština
|
8
|
245
|
Angličtina
|
6
|
139
|
Němčina
|
6
|
146
|
Čeština
|
3
|
85
|
Ruština
|
2
|
39
|
Srbština
|
1
|
12
|
Dále oddělení odborných kurzů zorganizovalo následující kurzy: kurz fotografování, který se nakonec pro nedostatek zájmu nekonal. Kurz účetnictví, do kterého se zapsalo 15 posluchačů, trval celý školní rok a jeho celková dotace byla 306 hodin. Naproti tomu kurzy těsnopisu trvaly 3 měsíce, navštěvovalo je 26 posluchačů a celkový počet hodin byl 64. Dále byl zorganizován kurz pro knihovníky, který rovněž trval tři měsíce. Rovněž byly uspořádány kurzy psaní na stroji. V druhé polovině školního roku byl také zorganizován kurz teorie hudby a kompozice, který vedl skladatel prof. A. G. Česnokov. Vedoucím oddělení odborných kurzů se stal tajemník univerzity doc. M. A. Cimmerman, který nahradil P. F. Klimuškina. Zástupcem oddělení zůstal A. Je. Jelagin.
Populárně – vědeckých přednášek se v Praze uskutečnilo 22, s průměrnou návštěvností 90 posluchačů a mimo Prahu 142 přednášek s průměrnou účastí 92.357
Školní rok 1926/1927
Vzdělávací činnost i nadále probíhala ve čtyřech odděleních. Oproti předchozím rokům byl patrný nárůst této činnosti.358 V oddělení sociálních věd byl prostor věnován následujícím tématům: základy sociologie, současný svět, přehled současného stavu průmyslu a hospodářství Ruska, světová hospodářství, politická konjunktura a vnitřní uspořádání současných států. Vznikla nová skupina pro studium současného Ruska.
Historicko-filozofické oddělení zorganizovalo kromě již tradičních - semináře pro studium Dostojevského (dr. A. L. Bém) a studijní skupina ctitelů ruského slova (prof. S. V. Zavadskij), také řadu jiných přednášek a referátů z oboru filozofie, dějin, literárních dějin či dějin umění. Nově vznikl seminář pro studium Tolstého pod vedením prof. Je. A. Ljackého.
Jako úplná novinka fungovala skupina pro studium světové války, jež vznikla na jaře 1927 z iniciativy studentů, a která byla organizována Výborem posluchačů univerzity. Do kroužku se okamžitě přihlásilo 76 posluchačů. Vedoucím byl gen. prof. M. A. Inostrancev. Stálými hosty byli i důstojníci generálního štábu československé armády. Činnost skupiny se ubírala dvěma hlavními směry. Za prvé vojenským rozborem I. světové války a rolí ruské armády a za druhé novinkami a současnými trendy ve vedení války a boje.359
Oddělení přírodních a aplikovaných věd organizovalo výuku jednak v oblasti technických věd a rovněž v oblasti věd přírodních. Do této sekce patřil již obligátní seminář prof. M. M. Novikova o obecných otázkách přírodovědných. Prof. Novikov vedl i další kurz o dědičnosti. Dalším cyklem přednášek byl seminář o hlavních jevech v životě rostlinstva a živočichů (prof. V. V. Lepeškin). Praktická cvičení opět probíhala v laboratořích Karlovy univerzity. Rovněž byla uskutečněna jedna exkurze.
V oddělení pro studium Československa vzbudila pozornost problematika vnějšího uspořádání Československa v přednášce prof. M. A. Cimmermana: „Panevropa a slovanské národy“. Témata dalších přednášek byla následující: ústavní systém a politické strany Československé republiky, česká literatura, česká hudba, idea míru a mezinárodní organizace v Čechách v 15. st., národní hospodářství Československa.
Tabulka výuky vědeckých oddělení RLU ve školním roce 1926/27360
Oddělení
|
počet
|
kurzy
|
sem. a kroužky
|
hodin
|
sociálních věd
|
10
|
3
|
96
|
historic.-filoz.
|
9
|
4
|
118
|
přír. a apl. věd
|
8
|
1
|
146
|
pro studium ČSR
|
5
|
-
|
14
|
V tomto školním roce došlo k reorganizaci oddělení odborných kurzů. Z oddělení odborných kurzů byly jazykové kurzy převedeny do samostatného oddělení. Vedoucím nově vzniklého oddělení (oddělení ruského a cizích jazyků) se stal jeden z tehdejších prorektorů prof. Je. A. Ljackij, jeho zástupcem byl A. N. Vinogradov, sekretářem oddělení byl A. I. Umancev. Důvodem reorganizace byl nárůst zájmu o jazykové kurzy, zejména ze strany Čechů, kdežto Rusové vykazovali jen 35 % úhrnného počtu absolventů jazykových kurzů.
Kurzy ruského jazyka se pro svoji popularitu otevíraly i v jiných městech (většinou za pomoci místních Česko-ruských spolků), např. Brně, Bratislavě, Kladně, Roudnici, Českých Budějovicích. Jen v Praze se do kurzů ruštiny přihlásilo přes 150 posluchačů. Vedle toho byly organizovány kurzy ruštiny pro úředníky ministerstva zahraničních věcí a pro chovance Švehlovy koleje (25 posluchačů).361
Jedním z aspektů výše zmíněné popularity byl fakt, že v tehdejší době bylo velmi málo institucí, které vyučovaly ruštinu. Masarykův lidovýchovný ústav vyučoval ruštinu pro začátečníky pouze ve školním roce 1924/25 a dále v kurzech nepokračoval. Klub moderních filologů započal s výukou ruštiny až na podzim v roce 1928. Ústřední dělnická škola zorganizovala v roce 1927/28 kurz ruštiny pro začátečníky, ve kterém další rok již nepokračovala.362
Tabulka výuky cizích jazyků na RLU ve školním roce 1926/27363
Jazyk
|
Počet skupin
|
Počet osob
|
Němčina
|
5
|
140
|
Francouzština
|
5
|
131
|
Angličtina
|
4
|
112
|
Čeština
|
1
|
31
|
Srbština
|
1
|
23
|
Španělština
|
1
|
17
|
Oddělení odborných kurzů v tomto školním roce zorganizovalo následující program: Kurzy účetnictví, které trvaly 3 měsíce (březen až květen 1927), s návštěvností 22 posluchačů. Kurzy měly celkovou dotaci 56 hodin. Kurzy pro studium Východu byly zorganizovány ve druhém semestru, měly 12 posluchačů a jejich celková dotace byla 32 hodin. Předsedou oddělení byl A. Je. Jelagin, zástupce G. F. Heller.
Populárně-vědeckých přednášek se v Praze konalo 18, jejichž průměrná účast dosáhla počtu 100 posluchačů. Mimo hlavní město bylo takových přednášek celkem 100 s průměrnou účastí 80 posluchačů.364
V tomto školním roce byl založen Kulturně osvětový kroužek v Újezdě nad Lesy. Kroužek, jemuž předsedal prof. A. A. Kizevetter, vznikl z iniciativy posluchačů Ruské lidové univerzity a byl organizován Výborem posluchačů univerzity.365
Školní rok 1927/1928
První významnou událostí tohoto školního roku byly nové volby Prezidia univerzity. Do čela univerzity byli znovu zvoleni činitelé, kteří stáli v čele univerzity od jejího založení. Rovněž ve vedení jednotlivých oddělení nedošlo k žádným personálním změnám.
Další událostí bylo zrušení oddělení odborných kurzů. Neznamenalo to ovšem, že univerzita již nadále tyto aktivity neprovozovala. V budoucnu ovšem měly být jednotlivé kurzy přímo podřízeny tomu oddělení univerzity, ke kterému měly svým zaměřením nejblíže. Organizační rozdělení univerzity na pět oddělení pak prakticky přetrvalo až do roku 1933, kdy vznikla Vědecká společnost badatelská. Vědecko-pedagogická činnost univerzity i nadále pokračovala v tradičních odděleních, kde vedle seminářů a studijních skupin byla činnost soustředěna do krátkých dvou, nejvýše čtyř přednáškových cyklů.366
V oddělení sociálních věd v průběhu zmíněného roku 1927/28 působily dva semináře: seminář studia současného Ruska (V. N. Tukalevskij) a seminář současných mezinárodních vztahů (prof. M. A. Cimmerman). Dále byly v oddělení organizovány přednášky či cykly přednášek. Např. Světové družstevní hospodářství po válce (prof. D. N. Ivancov, 4 hodiny), Finance sovětského Ruska (prof. A. A. Vilkov, 4 hod.), Sociální struktura současné ruské vesnice (priv. doc. P. N. Savickij, 4 hod.), Základy geopolitiky (prof. A. N. Fatejev, 4 hod.) a mnoho dalších. Koncem studijního roku v rámci oddělení založena skupina pro studium práva, jenž se skládala zejména z absolventů Ruské právnické fakulty.
V historicko-filozofickém oddělení vedle tradičního semináře pro studium Dostojevského (dr. A. L. Bém, 16 hod.), studijní skupiny ctitelů ruského slova (prof. S. V. Zavadskij, 14 hod.) a semináře pro studium Tolstého (prof. Je. A. Ljackij, 8 hod.) vznikl také historicko-literární seminář, opět pod vedením prof. Je. A. Ljackého. Dále bylo uspořádáno dalších 46 přednášek, z toho 22 historických, 14 filozofických, 7 literárně-historických a 3 kunshistorické. V historické sekci to byly cykly přednášek: Ruská vesnice po reformě v roce 1861 (prof. A. A. Kizevetter, 6 hodin), Západnictví a slovanofilství v Rusku (prof. V. A. Mjakotin, 6 hod.), Rusko-české vztahy v novějších dějinách (prof. V. A. Florovskij, 4 hod.), balkánští Slované a Rusko (prof. I. I. Lappo, 6 hod.). Ve filozofické sekci to byly především tři přednášky prof. S. I. Hessena (Lev Tolstoj jako filozof, Lev Tolstoj jako pedagog, Dostojevskij a V. Solovjev) a šestihodinový přednáškový cyklus prof. I. I. Lapšina o české filozofii. V sekci literární historie to byly přednáškové cykly: Místní aspekty v ruské literatuře (prof. Je. A. Ljackij, 6 hod.), Současná ruská próza (dr. A. L. Bém, 6 hod.) a Lev Tolstoj (prof. S. V. Zavadskij, 4 hod.). Při oddělení působila i velmi populární skupina pro studium světové války. Počet posluchačů vzrostl v krátké době na 220. Stálými hosty byli i důstojníci generálního štábu československé armády.
V oddělení přírodních a aplikovaných věd pracoval tradiční seminář obecných otázek přírodních věd pod vedením prof. M. Novikova, kterému byla v tomto školním roce vyhrazena celková dotace 16 hodin. Dále byly v oddělení následující přednáškové cykly: Ruská přírodověda a její postavení ve světové kultuře (prof. M. M. Novikov, 6 hod.), Historická etnografie Ruska (prof. N. M. Mogiljanskij, 6 hod), Družstevní hospodářství v Rusku a jeho potřeby (prof. V. E. Brunst, 4 hod.), Cukrovarský průmysl v Rusku (prof. V. N. Isajev, 6 hod.) a další. Dále v oddělení působila skupina pro studium jihu a jihovýchodu Ruska (prof. N. M. Mogiljanskij), která rovněž vznikla z popudu posluchačů univerzity.
V oddělení pro studium Československa se konaly následující přednášky: dr. Kůrka - moderní česká literatura (19. a 20.st.), dr. Čepička - česká skulptura, prof. I. Lapšin - česká filozofie, priv. doc. P. N. Savickij - průmysl ČSR, S. S. Maslov – zemské uspořádání v ČSR, prof. J. Šimák - moderní historie Československa, prof. M. A. Cimmerman – Boj Čechů za národní rovnoprávnost v 19. st., V. A. Gurevič - Čechoslováci v Rusku a jejich účast ve světové válce.
Tabulka výuky vědeckých oddělení RLU ve školním roce 1927/28367
Oddělení
|
počet
|
kurzy
|
sem. a kroužky
|
hodin
|
sociálních věd
|
19
|
2
|
84
|
historic.-filoz.
|
11
|
5
|
163
|
přír. a apl. věd
|
9
|
1
|
92
|
pro studium ČSR
|
4
|
-
|
10
|
V oddělení ruského a cizích jazyků se v tomto roce vyučovalo kromě ruštiny také češtině, francouzštině, němčině, angličtině a španělštině. Největší pozornosti se těšily kurzy ruského jazyka, jež navštěvovalo v Praze, Brně, Kolíně, Bratislavě, Kladně a Roudnici přes 500 posluchačů.
Populárně-vědeckých přednášek se v tomto školním roce konalo 165. Z toho 28 (s prům. účastí 82 osob) v Praze a dalších 137 (prům. účast 101 posluchačů) mimo hranice hlavního města.368
Úhrnný rozsah vyučovací a vědecké práce ve zmíněném roce vykazoval 3893 přednáškových hodin, což bylo v porovnání s rokem předchozím o 25% více. Tento poměrně výrazný nárůst aktivity byl předně způsoben rozšiřováním jazykových kurzů. Zvýšené příjmy z těchto kurzů naopak zpětně vyvolávaly zvýšenou aktivitu univerzity, a tím rovněž umožnily univerzitě zahájit vydávání sborníku Vědecké práce Ruské lidové univerzity v Praze.
V tomto školním roce začala RLU spolupracovat s Asociací ruských absolventů vysokých škol v ČSR. Hlavním cílem Asociace bylo vyhledávat v Československu a v jiných zemích volná pracovní místa. Činnost RLU spočívala jednak v tom, že využívala rozsáhlých kontaktů členů profesorského sboru. Dále pak RLU organizovala specializované kurzy, které měly potenciálním uchazečům pomoci při získání zaměstnání.369
Školní rok 1928/1929
Školní rok byl zahájen slavnostním shromážděním k 5. výročí založení univerzity. Po zprávě rektora prof. M. Novikova o činnosti univerzity v předchozím školním roce a po zprávě předsedy kuratoria a Sdružení prof. Z. Bažanta, následovaly přednášky prof. A. A. Kizevettera na téma:“deseti-letí ČSR“ a prof. Je. A. Ljackého „Tolstoj jako učitel“.370
Školní rok 1928/29 představoval naprostý vrchol aktivity univerzity v celé historii univerzity. Všechny akce organizované univerzitou dosáhly celkové hodnoty přes 5600 hodin a jejich návštěvnost přesáhla 60000.371 A to i přesto, že univerzita se musela potýkat s poklesem zájemců o studium, který byl způsoben zejména všeobecným úbytkem příslušníků ruské emigrace v Praze, potažmo v Československu.
Tabulka činnosti RLU ve školním roce 1928/29372
|
přednášky
|
semináře
|
kurzy
|
Celkem
|
odd. sociálních věd
|
38
|
24
|
-
|
62
|
odd. historic.-filoz.
|
20
|
106
|
-
|
126
|
odd. př. a apl. věd
|
14
|
36
|
1324
|
1374
|
odd. pro studium ČSR
|
20
|
-
|
12
|
32
|
kurzy jazyků
|
-
|
-
|
3640
|
3640
|
přednášky v Praze
|
12
|
-
|
-
|
36
|
přednášky mimo Prahu
|
79
|
-
|
-
|
138
|
Celkem
|
183
|
166
|
4976
|
5408
|
V oddělení sociálních věd pracovaly následující semináře: seminář novinek v politickém životě a seminář současných mezinárodních vztahů (prof. M. A. Cimmerman), seminář novinek v ekonomickém životě (prof. D. N. Ivancov) a společensko-agronomický seminář (prof. V. E. Brunst).373
V historicko-filozofickém oddělení pracovaly tradiční semináře a skupiny: seminář pro studium Dostojevského (dr. A. L. Bém), seminář pro studium Tolstého (prof. Je. A. Ljackij), studijní skupina ctitelů ruského slova byla přetvořena v seminář pro studium ruské gramatiky a stylistiky (vedoucím zůstal prof. S. V. Zavadskij). Dále vznikla nová studijní skupina psychologie tvořivosti (prof. I. I. Lapšin). Při oddělení rovněž působily dva kurzy (cykly přednášek) zabývající se problematikou vzájemného působení církve a státu v dějinách Ruska a osobností L. N. Tolstého (při příležitosti stého vý ročí narození). Dále při oddělení působila Filozofická společnost a rovněž velmi populární skupina pro studium světové války.374
V oddělení přírodních a aplikovaných věd působil i nadále seminář prof. M. Novikova o obecných otázkách přírodních věd. Vedle toho byly založeny nové semináře: seminář pro studium Sibiře (prof. N. M. Mogiljanskij), který se v tomto školním roce zaměřil na geografii a etnografii a seminář pro studium eugeniky (prof. B. F. Matušenko). Dále byly v sekci přírodních věd otevřeny dva nové kurzy: kurz fyziky se zaměřením na nejnovější vědecké poznatky a kurzy astronomie se specializací na souhvězdí malých velikostí. Rovněž v sekci aplikovaných věd byly otevřeny dva nové kurzy: zeměměřičský, pod vedením J. Pantoflíčka a kurz výstavby silnic, který vedl prof. K. Špaček (oba působili na ČVUT). Silničně stavitelský kurz trval 6 týdnů a absolvovalo jej 32 posluchačů. Zeměměřičský kurz trval až do října 1929 a dokončilo jej 30 studentů.375
V oddělení pro studium Československa byly zorganizovány přednášky s následujícími tématy: dějiny Čech, zápas českého národa za národní a politickou svobodu, historie české literatury a umění, současná finanční a daňová soustava a aspekty zahraniční politiky Československa. Navíc bylo zorganizováno 6 exkurzí po Praze. Vedoucím oddělení zůstal prof. J. Polívka a jeho zástupcem prof. I. I. Lapšin.376
V oddělení ruského a cizích jazyků hrály opět prim kurzy ruského jazyka. Počet posluchačů kurzů ruštiny v Praze dosáhl čísla 194. Dále byly kurzy ruského jazyka vyučovány v Brně, kde byl počet studentů 50, i v jiných městech. Navíc dalších 52 studentů absolvovalo intenzivní tříměsíční kurzy. Rovněž se vyučovaly další cizí jazyky, tentokrát se jednalo o angličtinu, francouzštinu, němčinu a španělštinu. Ve všech kurzech bylo zapsáno 381 osob. Poměrně zajímavé je národnostní složení účastníků, z čehož bylo 187 Čechů, 117 Rusů, 9 Němců a 6 Maďarů. Celková dotace hodin v celém oddělení dosáhla 3640 hodin. Populárně – vědeckých přednášek bylo v Praze zorganizováno 6 a mimo Prahu 73, které předneslo 27 členů profesorského sboru. Návštěvnost se pohybovala od 15 do 600 posluchačů.377
|