Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav

4.Ediční a publikační aktivita

Většina ruských vědců v emigraci se snažila pokračovat ve svých výzkumech a bádání. Nicméně skutečně jenom ti nejznámější mohli publikovat výsledky své práce v odborných periodikách po celé Evropě. Většina ruských učenců byla po jazykové stránce velmi dobře jazykově vybavena (zejména němčina a francouzština). Mnozí z ruských učenců měli možnost si svoje jazykové znalosti vylepšit v rámci svých stáží a vědeckých pobytů, zejména ve francouzsky a německy mluvících oblastech. Například profesoři N. O. Losskij a M. M. Novikov již před první světovou válkou publikovali, v rámci svých studijních pobytů, několik svých prací v němčině.⁴⁸⁴

V případě češtiny to byla ovšem situace poněkud jiná a drtivá většina přípěvků ruských učenců publikovaných v češtině vyžadovala – alespoň v počátečním období – korekturu rodilého mluvčího, navíc odborníka v dané problematice. Filozof F. Pelikán například velmi často překládal články svých ruských kolegů, uveřejněných v časopise Ruch filozofický, do češtiny osobně.⁴⁸⁵ Podle vzpomínek N. O. Losského to F. Pelikán svým ruským kolegům ochotně nabídl a samozřejmě zadarmo.⁴⁸⁶

Zajištění jazykové korektury ovšem znamenalo další náklady pro autora, jelikož málo českých periodik mělo ve svých rozpočtech takového položky. V ojedinělých případech, zejména v případě literárně-vědných textů, byl příspěvek publikován v ruštině. Možnost publikace se skutečně týkala pouze několika jedinců. Většina ruských učenců psala tzv. „do šuplíku“, v naději, že se jejich práce jednou dočká uveřejnění. Přirozeně takovéto příspěvky postupně ztrácely na aktuálnosti.

Výše uvedené důvody vedly k tomu, že krátce po založení byla v rámci RLU zřízena ediční komise, které měla zmapovat celou situaci a především zajistit nezbytné finanční prostředky. Předpokládalo se vydávání prací nejenom členů profesorského sboru, ale takřka všech ruských učenců v Československu, potažmo v celém světě.

Nicméně prvním edičním počinem RLU bylo vydání výroční zprávy o činnosti univerzity. Jednalo se o brožuru zhruba v rozsahu 40 stran. Zde byla velmi detailně popsána veškerá činnost RLU v daném školním roce. Kromě jmenných seznamů čelních představitelů, členů kuratoria a členů profesorského sboru zde lze nalézt zprávy o činnosti veškerých jednotlivých oddělení a kulturně-společenských akcích. Stranou nezůstaly také otázky hospodaření RLU. Na závěr byl věnován prostor také památce zakladatele RLU prof. P. I. Novgorodceva. Takovéto brožury vydávala RLU pravidelně až do roku 1928.⁴⁸⁷ Výroční zprávy za první dva roky byly výhradně v ruštině. Další již byly vydávány v následující podobě: většina textu byla v ruštině, tabulky mapující činnosti RLU a hospodaření byly oboujazyčné a na závěr byl doplněn stručný souhrn v češtině.

V roce 1924 se podařilo ediční komisi vyjednat s nakladatelstvím Plamja uveřejnění prací části ruských učenců. Nakonec byly v průběhu 3 let vytištěny svazky Vědeckých rozprav (Učenyje zapiski). První svazek byl věnován humanitním oborům a byly v něm otištěny příspěvky I. I. Lapšina, N. O. Losského. A. V. Florovského a mnoha dalších.⁴⁸⁸ Další byl věnován matematice, fyzice, chemii a technologii. Mezi autory figurují jména jako. A. S. Lomšakov, A. I. Glazunov, A. P. Fan der Flit, V. V. Stratonov, A. A. Eichenbaum.⁴⁸⁹ V posledním svazku, věnovaném medicínským a biologickým oborům, byly mimo jiné otištěny práce. G. J. Trošina, M. M. Novikova, N. J. Osipova.⁴⁹⁰

Od roku 1928 začala RLU vydávat Vědecké práce Ruské lidové univerzity v Praze (Naučnyje trudy Russkogo narodnogo universiteta v Prage). Do roku 1933 vyšlo pět svazků.⁴⁹¹ První svazek, vydaný v roce 1928, byl věnován 10. výročí vzniku Československé republiky. Druhý svazek vydaný o rok později obsahoval kromě vědeckých příspěvků také výroční zprávu RLU a vyučovací plán na další školní rok. Třetí, vydaný v roce 1930, byl věnován výročí 80. narozenin prezidenta T. G. Masaryka. Čtvrtý svazek byl vydán v roce 1931. Poslední svazek vyšel po roční pauze v roce 1933 a byl věnovaný 10. výročí založení RLU. Drtivá většina studií v těchto sbornících pocházela z pera ruských emigrantů. Velmi ojediněle lze nalézt příspěvky od českých autorů. Tradičními byly v tomto ohledu zprávy předsedy Kuratoria prof. Z. Bažanta.⁴⁹² Dalším z mála českých autorů byl např. prof. B. Němec, který svoji studii publikoval na výslovné přání M. M. Novikova.⁴⁹³

V roce 1930 vydala RLU sborník referátů a přednášek, které zazněly v semináři pro studium Dostojevského během několika předešlých let. Hlavním redaktorem byl vedoucí semináře dr. A. L. Bém.⁴⁹⁴ Na vydání sborníku přispěla také Československá společnost pro studium Dostojevského při Slovanském ústavu.

Na konci roku 1934 vyšel první svazek Rozprav Vědecké společnosti badatelské při Ruské svobodné univerzitě v Praze (Zapiski Naučno-izsledovatel’skago objedinenija pri Russkom svobodnom universitete v Prage). ⁴⁹⁵ První svazek také bývá někdy označován jako šestý, což má symbolizovat kontinuitu s předešlými pěti svazky Vědeckých prací Ruské lidové univerzity v Praze. Do konce roku 1942 bylo vydáno celkem jedenáct svazků. Kromě nich byly vydávány jednotlivé příspěvky ve formě brožur.⁴⁹⁶

Kromě výrazně vědecky zaměřených témat byl ojediněle věnován prostor tématu ruské emigrace. Publikovány byly např. příspěvky o vzniku a aktivitě Vědecké společnosti badatelské,⁴⁹⁷ o ruských lékařích v Československu⁴⁹⁸ či o organizacích ruských intelektuálů v ČSR.⁴⁹⁹ Posledně jmenovaná volně navazovala na jinou Novikovovu studii o práci ruských vědců z oblasti přírodních věd, vydané v rámci edice Kulturní statky ruského národa a pod patronátem Komitétu Dne ruské kultury.⁵⁰⁰

V roce 1936 vydala univerzita sborník přednášek k 170. výročí úmrtí M. V. Lomonosova. Výbor Dne ruské kultury a RLU společně zorganizovali slavnostní večer k tomuto výročí.⁵⁰¹ Na schůzi zaznělo několik přednášek, které byly následně ve formě sborníku vydány. Sborník byl vydán jako pocta jednomu z největších ruských vědců. Byť výrazně převažovaly článku z oblasti přírodních věd, lze nalézt i příspěvky zaměřené na filozofii, religionistiku či historii. Hlavním redaktorem byl prof. M. M. Novikov.⁵⁰²

V roce 1938 při příležitosti 15. výročí založení vydala univerzita publikaci Patnáct let činnosti Ruské svobodné univerzity v Praze (Pjatnacat let raboty Russkogo svobodnogo univerziteta v Prage). Brožura mapuje dosavadní historii univerzity. Kromě souhrnných zpráv o veškeré činnosti, zpráv o jednotlivých odděleních je některým zesnulým členům profesorského sboru věnována krátká vzpomínka.⁵⁰³

Ve stejném roce (1938) byl také vydán katalog sbírek Ruského kulturně-historického muzea v Praze. Publikace má kromě bohaté obrazové přílohy také zhruba 20 stran doprovodného textu o historii a činnosti muzea. Autorem doprovodného textu byl ředitel muzea V. F. Bulgakov.⁵⁰⁴

Všechny vydané publikace byly zasílány všem špičkovým vědeckým pracovištím v Československu. Nicméně o publikace projevovaly zájem i ostatní (emigrantské) organizace, zejména v oblastech s početným rusky hovořícím obyvatelstvem.⁵⁰⁵ Publikace byly rovněž zasílány všem mimopražským ruským emigrantským organizacím. Např. ruské gymnázium v Moravské Třebové mělo svého času k dispozici takřka kompletní sbírku Vědeckých prací.⁵⁰⁶ Také některé místní česko-ruské Jednoty, stejně tak jako další mimopražské emigrantské organizace, vlastnily publikace vydané univerzitou. Tím byli alespoň částečně uspokojováni mimopražští zájemci.

Všechny vydané publikace byly samozřejmě k dispozici v knihovně univerzity. Práce ruských vědců byly ovšem žádané i ve světě a univerzita měla dohodu o výměně publikací s mnoha univerzitami po celém světě. Usilovala o ně mnohá světově proslulá pracoviště. Svědčí o tom korespondence o výměně publikací např. s univerzitami v Berkeley, Wroclavi, Oxfordu, Bruselu, Paříži a mnoha jiných.⁵⁰⁷ Např. ještě v roce 1940 byly do císařské Akademie v Tokiu zaslány publikace I. I. Lapšina Essey on the Russian Actor a N. O. Losského An epistemological Introduction into Logic. Obě publikace byly součástí Rozprav Vědecké společnosti badatelské a byly vydány o rok dříve.⁵⁰⁸

Kromě vydávání vědecky zaměřených publikací byly vydávány i tiskoviny organizačního rázu. Výše uvedené výroční zprávy byly vydávány jen do roku 1928 (potažmo 1929 jako součást Vědeckých prací RLU). V roce 1934 začal vycházet tzv. Informační bulletin, který však po vydání pěti čísel zanikl.⁵⁰⁹

Nahradil jej týdeník Informační list (Spravočnyj listok), který informoval o veškerých akcích pořádaných nejenom univerzitou, ale i mnoha dalšími emigrantskými organizacemi. Nejprve jej vydával redaktor Michal Strachevič (předseda Spolku ruských námořníků v ČSR), odpovědným redaktorem byl F. Herman a tištěn byl v tiskárně Fr. Herman (Bělehradská 97, Praha XII). Od čísla 30 (v roce 1935) vydával vlastním nákladem vedoucí kanceláře A. Vojevodin.⁵¹⁰ Informační list byl vydáván nákladem 1000 kusů nejprve ve formátu A4, od června 1937 ve formátu A5. Při úmrtí význačné osobnosti ruské emigrace bylo celé číslo věnováno zesnulému. Jako např. V. I. Němirovič-Dančenkovi či gen. N. A. Chodorovičovi. Informační list vycházel do května 1939, kdy byl okupačními úřady zakázán.⁵¹¹