Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav

5.Kulturní a společenská činnost

Kulturní a společenská aktivita univerzity by se dala rozdělit do dvou základních rovin. Předně se jednalo o každoročně se opakující a zhruba ve stejném termínu se odehrávající oslavy. Do této skupiny patří oslavy Dnů ruské kultury a Taťjanina dne. Druhou skupinu tak tvoří jednorázové oslavy nejrůznějších výročí, hudební koncerty, divadelní představení, literární večery atd. V rámci univerzity existovala tzv. kulturní komise, která všechny tyto kulturní a společenské aktivity organizovala a následně potom podávala zprávu kuratoriu či valné hromadě. Tato kulturní komise společně s kuratoriem univerzity rozhodovala o dalším využití získaných finančních prostředků.

Poprvé byly tzv. Dny ruské kultury zorganizovány v létě 1925. Hlavním patronem byl ruský básník A. S. Puškin a Dny se každoročně odehrávaly v první červnové dekádě. (při příležitost výročí narozenin tohoto ruského básníka; 6. června). Náplň oslav tvořily především přednášky, koncerty, divadelní představení, výstavy. V prezentaci ruské kultury a umění viděla ruská inteligence šanci, jak poukázat na Rusko, potažmo na ruskou emigraci, a hlavně možnost uplatnění ruských umělců. Záštitu nad oslavou přijímal každoročně Magistrát hl. města Prahy a Národní rada československá a po svém založení (v roce 1928) i Slovanský ústav.⁵¹²

V čele výboru, který Dny ruské kultury připravoval, byla hraběnka S. Paninová. Univerzitu zastupoval rektor M. Novikov, který byl jedním z náměstků výboru.⁵¹³ Na organizaci Dnů ruské kultury se podílely i další význačné emigrantské organizace. Za všechny lze uvést Ruskou historickou společnost, Ruský institut, Svaz ruských spisovatelů a žurnalistů v ČSR a mnoho dalších. Slavnosti se konaly nejenom v Praze, ale i v jiných městech, kde žili ruští emigranti. Zde pomáhaly s organizací místní rusko-české Jednoty. Ta se ustavila již v dubnu 1919 (jako nástupce tzv. Česko-ruského komitétu) s cílem pěstovat česko-ruskou vzájemnost.⁵¹⁴

První ročník Dnů ruské kultury slavnostně zahájila předsedkyně výboru hraběnka S. V. Paninová, poté následovala přednáška prof. A. A. Kizevettera o dějinách ruské kultury.⁵¹⁵ Bylo zajištěno i vydání zvláštních novin – tj. mimořádného listu Dnů ruské kultury.⁵¹⁶ Z přednášek a referátů, které byly v rámci oslav prezentovány, byl později vždy uspořádán sborník.

Na přípravě těchto sborníků se nejvíce podílela jakási redakční rada, tzv. redaktorsko-vydavatelská komise. V druhé polovině dvacátých let byli jejími členy N. Astrov, S. Varšavskij, V. Mjakotin, M. Novikov, Je. Šmurlo a A. Kizevetter.⁵¹⁷ Komise spolupracovala s Ottovým nakladatelstvím a vydávala řadu publikací o ruské kultuře a umění. Např. na počest oslav v roce 1926 byly publikovány studie prof. Je. Šmurla Rusko a Evropa a Asie a prof. A. Kizevettera Koryfejové ruského divadla.⁵¹⁸ Kromě toho byl vydán sborník nazvaný Zodčie russkoj kultury.⁵¹⁹

Jako předzvěst následujících oslav Dnů ruské kultury byla v březnu 1932 v prostorách Národního muzea otevřena výstava „Puškin a jeho doba“.⁵²⁰ Na pořádání výstavy se kromě Výboru Dnů ruské kultury spolupodílel i Slovanský ústav, Národní muzeum a Slovanská knihovna.⁵²¹ Přestože hlavním patronem Dnů ruské kultury byl A. S. Puškin, byly některé ročníky věnovány i jiným význačným ruským spisovatelům. V roce 1933 byl, vzhledem k 50. výročí úmrtí, program Dnů ruské kultury věnován I. S. Turgeněvovi.⁵²² Další ročník byl věnován představiteli ruského kritického realismu N. V. Gogolovi.⁵²³

Na rok 1937 připadlo 100. výroční úmrtí A. S. Puškina. Na univerzitě již několik let působil pod vedením dr. A. Béma seminář pro studium tvorby Puškina.⁵²⁴ Na jaro a léto 1937 navíc RSU zorganizovala populárně-vědecké přednášky pro širokou veřejnost, zabývající se osobností a dílem tohoto významného spisovatele.⁵²⁵ Slovanský ústav ve spolupráci s výborem Dnů ruské kultury zřídil již v roce 1934 komisi, „…která konala přípravné práce k důstojnému uctění památky 100. výročí úmrtí Puškina.“ Předsedou komise byl prof. V. Francev a členy komise dr. A. Bém, prof. Je. Ljackij a doc. R. Jakobson.⁵²⁶

V rámci oslav Puškinova výročí vystoupila operní sekce M. P. Musorgského s divadelním představením Rusalky.⁵²⁷ Ta vznikla při univerzitě někdy počátkem třicátých let a byla velmi aktivní při oslavách Dnů ruské kultury. Např. v roce 1934 vystoupila s operou Musorgského Soročinský jarmark a také předvedla scénu z díla N. A. Rimského-Korsakova nazvanou „Noc před vánocemi“ (vše v původním znění).⁵²⁸

Dlouholetá předsedkyně Výboru Dnů ruské kultury hraběnka S. V. Paninová odjela v prosince 1938 do Švýcarska. V čele výboru ji nahradil kníže P. D. Dolgorukov, který se pokusil realizovat oslavy plánované na rok 1939, ale ty byly nakonec okupačními úřady zakázány. Na rozdíl od Dnů ruské kultury se Taťjanin den (též označován jako den či večer ruské vědy či den studentstva) slavil již v předrevolučním Rusku.⁵²⁹ Historie těchto oslav pochází z dob založení Moskevské univerzity.⁵³⁰ O oslavách Taťjanina dne v době jeho působení na Moskevské univerzitě vzpomínal prof. A. Kizevetter „… v předbolševické Moskvě byly dva svátky – Paschalnaja noc a Taťjanin den – a nebylo Moskvana, který by se nezúčastnil oslav.“⁵³¹ Podle starého moskevského zvyku byly oslavy spojeny s veselím, kdy nejenom studenti, ale i starší generace nechávala stranou starosti a oddávala se zábavě, vzpomínajíce na svá studentská léta. Tuto tradici přenesly jednotlivé kolonie ruských emigrantů do svých nových domovů takřka po celém světě. Podle Magidové ztělesňovala tradici Moskevské univerzity v Praze právě osobnost prof. A. A. Kizevettera.⁵³²

V průběhu takřka dvou desetiletí se na organizaci vystřídala řada emigrantských subjektů. Z těch nejdůležitějších lze jmenovat alespoň Ruskou právnickou fakultu. Ta byla hlavním organizátorem několika prvních ročníků a zisky z oslav činily jednu z příjmových položek této organizace. Nejpozději od roku 1928 organizaci převzala pod patronát RLU.⁵³³ Od roku 1934 pak hlavním pořadatelem byla Vědecká společnost badatelská při RSU. Stěžejním bodem programu byl každoročně společenský večer, doplněný hudebními a pěveckými vložkami.

Poprvé zřejmě ruská emigrace slavila Taťjanin den v roce 1925, kdy připadalo 170. výročí založení Moskevské univerzity.⁵³⁴ Na 175. výročí založení Moskevské univerzity se připravovala pečlivě celá ruská diaspora. Již v dubnu 1929 byl v Paříži založen spolek absolventů Moskevské univerzity. V Praze byl tento spolek založen v červenci téhož roku. Podobně byly založeny spolky v Berlíně, Varšavě, Sofii, Rize a dalších jedenácti městech. Tyto spolky měly spolupracovat s tradičními organizátory.⁵³⁵ Ve všech hlavních centrech ruské diaspory proběhly oslavy, ani Praha nebyla výjimkou. „Oslava 175. výročí založení Moskevské university v Praze… v pátek 24. t. m. o 8 hod. večerní bude v pražské měšťanské besedě uspořádán Taťjanin den… řeč na téma: Moskevská universita a ruská veřejnost přednese bývalý profesor Moskevské university A. A. Kizevetter.“⁵³⁶ Oslavy probíhaly ovšem i v dalších městech Československa, např. v Moravské Třebové „…v Praze a Plzni se slaví jubileum Moskevské university. Ještě v jednom městě se slaví. V moravském městě Moravská Třebová, kde je ruské reálné reformované gymnázium s internátem. Ředitelem je V. I. Svetozarov, sám student Moskevské university. Mezi učiteli a žáky gymnázia je několik Moskvanů… Zde v horách Moravy panuje atmosféra Taťjanina dne bílé Moskvy.“⁵³⁷

U příležitosti jubilea vydal pražský a pařížský výbor oslav dokonce sborník.⁵³⁸ Výtěžek z prodeje sborníku (asi 13 000 Kč) byl převeden do nově založeného fondu. Do fondu, který dostala pod správu RLU přispěli ruští emigranti žijící v západní Evropě a Americe.⁵³⁹ Z tohoto fondu byla do roku 1934 financována stipendia ruských studentů na československých vysokých školách.⁵⁴⁰ Od roku 1934 pak bylo z tohoto fondu financováno vydávání Rozprav Vědecké společnosti badatelské.

Taťjanin den slavila „ruská Praha“ většinou v sálech Měšťanské besedy, Národního domu na Vinohradech, resp. Národního domu na Smíchově.⁵⁴¹ V roce 1934 přijal záštitu nad oslavami tehdejší rektor Karlovy univerzity prof. K. Domin. Od těch dob se ustálila tradice, že každoročně přijímali protektorát nad oslavami rektoři Karlovy univerzity a Českého vysokého učení technického. Mimo to záštitu nad slavností přijímali význační čeští vědci, resp. vědecké ústavy a veřejní činitelé. Většinou se jednalo o čelné představitele jednotlivých pražských vysokých škol, pražského primátora aj. Na organizaci se významně podílel tzv. dámský výbor, složený z manželek profesorů UK a ČVUT, velvyslanců, generálů, policejních úředníků atd.⁵⁴² Poslední oslavy Taťjanina dne se konaly v únoru 1941. Další ročník byl již okupačními úřady zakázán.

Kulturní komise RLU organizovala rovněž hudební koncerty, literární večery a jiné společenské akce. Velmi tradiční bylo úvodní slovo některého z ruských, resp. českých odborníků na dané téma. Hudební koncerty byly nejčastěji věnovány ruským a českým skladatelům. Tyto společenské večery se těšily velké popularitě, zejména ve dvacátých letech. Kulturní komise RLU pomáhala početné ruské kolonii ve Zbraslavi při organizaci tzv. Zbraslavských pátků.⁵⁴³

Např. od ledna do května 1924 bylo univerzitou zorganizováno 8 hudebních koncertů (věnovaných např. Rimskému-Korsakovovi, Čajkovskému, Musorgskému). Celková účast byla 1831 posluchačů. Výtěžek z těchto koncertů, který byl většinou určen ve prospěch chudých studentů ruského gymnázia, činil 5389,- Kč.⁵⁴⁴

O rok později to bylo 9 hudebních koncertů věnovaných jak ruským (Čajkovskij, Prokofjev, Stravinskij, Rachmaninov), tak i českým skladatelům (Dvořák, Smetana, Fibich, Foerster atd.). Vedle toho byly zorganizovány literární večery (L. N. Tolstého a F. M. Dostojevského), literárně-historický "Petrovský večer" při příležitosti 200. výročí smrti Petra Velikého a v neposlední řadě slavnostní večer k výročí 75. narozenin prezidenta T. G. Masaryka. Celková návštěvnost těchto kulturních večerů byla 3794 posluchačů. Celkový výtěžek z těchto akcí činil 10 886 Kč.⁵⁴⁵

Ve školním roce 1925/26 uspořádala univerzita pět literárních večerů a tři historické koncerty. Literární večery byly věnovány památce L. Andrejeva, I. S. Turgeněva, A. P. Čechova, M. E. Saltykova-Ščedrina a Jaroslava Vrchlického. Na prvních třech dokonce účinkovali členové Moskevského uměleckého divadla. Hudební večery byly postupně věnovány Slovanské národní písni, N. Rimskému-Korsakovovi a Vivaldiho dílu „Čtyři roční období“. Posledně jmenovaný se uskutečnil za účasti studentů baletní školy paní Klimešové. Tyto kulturní akce se těšily poměrně velké přízni českého a ruského posluchačstva. O tom svědčí průměrná návštěvnost 260 osob.⁵⁴⁶

Ve čtvrtém roce svojí existence zorganizovala Kulturní komise univerzity tři literární večery a sedm koncertů. Literární večery byly postupně věnovány V. G. Korolenkovi, A. N. Ostrovskému a pražské literární skupině „Skit poetov“. Skladba koncertů byla pečlivě vyvážena mezi náměty národními (Východ v ruské muzice, národní píseň v ruské hudbě, nová ruská hudba) a koncerty, které byly věnovány ruským skladatelům (M. P. Burimovi, A. D. Alexandrovičovi, K. E. Borodinovi).⁵⁴⁷ Aktivita v tomto směru dosáhla svého vrcholu (podobně jako aktivita celé RLU) ve školním roce 1927/28, kdy bylo zorganizováno 7 literárních večerů a 12 koncertů vážné hudby.⁵⁴⁸

Postupně ovšem zájem ruské emigrace opadal. Jednou z příčin byl úbytek příslušníků ruské emigrace v Československu. Stále více se smiřovali s myšlenkou, že jejich naděje na návrat do rodného Ruska nebude tak rychlý jak si představovali a v jaký doufali. Prakticky to znamenalo, že většina ruských emigrantů se snažila finančně a materiálně zabezpečit svoje blízké a na kulturně-společenský život jim často nezbýval čas a mnohdy i finanční prostředky.

Kulturní komise pod vlivem upadajícího zájmu pak následně omezila organizování těchto kulturně-společenských akci. Nebo při organizaci spolupracovala s jinými subjekty. Jako příklady lze jmenovat např. vzpomínkový večer při příležitosti 50. výročí smrti F. M. Dostojevského, zorganizovaný společně s FF UK, Slovanským ústavem a mezinárodním spolkem F. M. Dostojevského. Večer se konal 7. února 1931 ve velkém sále Filozofické fakulty. Nejprve promluvil spisovatel Vasilij I. Němirovič-Dančenko o svých vzpomínkách na oslavence a poté přednášeli prof. S. Frank na téma „Dostojevskij a krize humanisnu“ a dr. A. Bém „Dostojevskij – geniální čtenář“.⁵⁴⁹ Či v jiném případě národopisný večer, který byl uspořádán na jaře 1932 skupinou pro studium Podkarpatské Rusi a Sborem pro výzkum Slovenska a Podkarpatské Rusi (při Slovanském ústavu). V průběhu večera vystoupila A. Jaburová, která zazpívala ukázky karpatoruských a východoslovenských písní. Večera se zúčastnilo přes 200 návštěvníků.⁵⁵⁰

Počátkem třicátých let vznikla při RLU operní sekce M. P. Musorgského, která ve spolupráci s kulturní komisí zorganizovala např. v lednu 1935 v prostorách Měšťanské besedy Operní večer.

Zcela mimo rámec těchto kulturně-společenských akci byla i slavnostní shromáždění při příležitosti narozenin či naopak úmrtí význačných ruských emigrantů. Jednou z prvních událostí tohoto druhu bylo shromáždění k uctění památky prof. P. I. Novgorodceva.⁵⁵¹ Podobná shromáždění byla uspořádána k uctění památky prof. A. Kizevettera, prof. N. Mogiljanského, prof. Je. Šmurla, prof. V. Brunsta, prof. V. Vodovozova, prof. gen. P. Rjabikova, doc. B. Jevreinova, doc. N. Žekulina, prof. A. Inderku (člena kuratoria), prof. J. Polívky a mnoho dalších.⁵⁵² Zádušní mše byla např. univerzitou organizována 10. dubna 1943 při příležitosti úmrtí skladatele S. V. Rachmaninova.⁵⁵³

Jako výraz vděku uspořádala RSU vzpomínkový večer k uctění památky dr. K. Kramáře a jeho choti.⁵⁵⁴ Vzhledem k tomu, jak se T. G. Masaryk zasloužil o pomoc a podporu ruské emigraci, vyznívá jako paradox fakt, že v případě jeho úmrtí se univerzita „ … omezila na vnitřní projevy na ruské univerzitě a ve svých akademických korporacích…“ a zaslala pouze kondolenční dopis.⁵⁵⁵

Jako opačný příklad je možné zmínit slavnostní shromáždění při příležitosti oslavy 60. narozenin rektora univerzity prof. M. Novikova. Večer uspořádala RSU ve spolupráci s ústavem zoologie Přírodovědecké fakulty UK a mnoha dalších organizací, jichž byl výše uvedený vědec členem.⁵⁵⁶