Ana səhifə

Univerzita palackého V olomouci přírodovědecká fakulta bakaláŘSKÁ práce olomouc 2012 Jakub Přichystal univerzita palackého V olomouci


Yüklə 1.93 Mb.
səhifə6/17
tarix24.06.2016
ölçüsü1.93 Mb.
1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   17

2.4.5. Shrnutí destilace esenciálního oleje


Pro optimální zisk oleje je nezbytné při destilaci vodní párou předejít nejenom vzniku zpětného toku, ale zajistit zejména účinný přenos tepla z páry na vypařování oleje. Toho se dosahuje udržením vlhkého povrchu bylinné náplně v destilační nádobě po celou dobu destilačního procesu. Je tedy nezbytné sledovat množství vlhkosti v páře a obsah rostlinných šťáv v bylinách, které ovlivňují absorpční vlastnosti jejich povrchu.

Při použití jednoduchého destilačního zařízení, kde není technicky možné ovlivnit množství vlhkosti v páře, se doporučuje sbírat levanduli v době její zralosti. V levanduli je již méně rostlinných šťáv a její povrch má větší absorpční potenciál.

Sofistikovanější generátory páry využívané v komerčním měřítku produkce oleje, jsou schopny produkovat páru jak velmi suchou, vyhovující začátku sklizně, tak i velmi vlhkou, přijatelnou pro pozdní sběr.

Pokud jsou levandulové květy kvalitní a destilační nádoba je přinejmenším 1,3 m vysoká, potom by hmotnostní poměr vody a oleje v destilátu měl být 20:1. Pokud je tento poměr překročen, znamená to, že použitá pára byla příliš vlhká. Pokud se v destilační nádobě během destilace nenahromadila žádná kalná voda, použitá pára byla pravděpodobně příliš suchá. Optimum pro maximální zisk oleje se nachází někde mezi těmito dvěma extrémy, kdy je destilace nejvíce účinná a dochází k nejmenším ztrátám esenciálního oleje.


2.5 Fytochemie levandule [4]

2.5.1 Terpenické látky

2.5.1.1 Esenciální olej


Všechny druhy levandule jsou vysoce aromatické rostliny, které produkují esenciální oleje proměnlivého složení. Průmyslově nejvýznamnější zástupci jsou L. angustifolia, L. latifolia a L. hybrida, jejichž oleje se využívají v parfumerii a kosmetickém průmyslu. Jednotlivé oleje se od sebe odlišují zejména v poměru složek. Odlišnost je pozorovatelná druh od druhu, ale i v rámci jednoho druhu podle místa pěstování a nemalou roli zastává i doba sběru rostliny. Oleje z výše uvedených druhů mají nejvíce zastoupeny látky uvedené v tab. 2.
Tab. 2: Hlavní obsahové složky esenciálních olejů z L. angustifolii, L. latifolie a L. hybridy. Tučně zvýrazněná procentuální zastoupení prvních čtyř nejvíce obsažených látek. [4]




L. angustifolia

L. latifolia

L.hybrida

linalyl acetát

12 – 54

0 – 1,5

19 – 26

linalool

10 – 50

26 – 44

20 – 23

cis-ocimen

1,0 – 17

0 – 0,3

1,0 – 3,0

lavandulol a

lavandulol acetát



0,1 – 14

0,2 – 1,5

0,5 – 0,8

eukalyptol

2,1 – 3,0

25 – 36

10

kafr

0 – 0,2

5,3 – 14,3

12

pineny

0,02 – 0,3

1,6 – 3,6

0,6 – 0,9

borneol

1,0 – 4,0

0,8 – 4,9

2,9 – 3,7

Pozn. U oleje z L. angustifolie je u některých bulharských vzorků mezi hlavními obsahovými složkami více zastoupen eukalyptol [16], u ruských vzorků zase borneol [17].

Tab. 3: Rozdíly v procentuálním složení esenciálního oleje L. angustifolii podle země původu [4].

Země

Linalyl acetát

Linalool

Ocimeny

Lavandulol a

lav. acetát



Ostatní

Bulharsko

35 - 38

30 – 34

6,8 – 7,7

nedetekováno

eukalyptol 2 – 3

Francie

27 – 54

18 – 50

1,2 – 17

0,3 – 13

kafr 1 – 4

Itálie

12 – 45

30 – 50

nedetekováno

0,1 – 1,8

terpineol 1 – 8

Rusko

31

10 – 37

5

14

borneol 1,4 – 5

Španělsko

29

31

3,5

7

terpineol 3

Z uvedených tabulek je zřejmý obsah monoterpenů. Spolu s nimi jsou v oleji obsaženy i seskviterpeny, ale v mnohem menší míře. Mezi nejvýznamnější patří farnesoly, humuleny, karyofyleny a bisabololy.



2.5.1.2 Triterpeny


V sušených listech byla detekována ursolová kyseliny s procentuálním zastoupením 0,7% [18]. Další obsažené triterpeny byly oleanolová kyselina, betulin, kyselina betulinová, amyrin, pomolová kyselina. Ačkoliv jsou tyto látky biologicky i farmakologicky významné [19], nebudou v rámci této práce detailněji zpracované, jelikož nejsou obsaženy v esenciálním oleji anebo jen ve stopovém množství.
Obr. 10: Strukturní vzorce kyseliny ursolové a oleanolové [4].



1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   17


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©atelim.com 2016
rəhbərliyinə müraciət