Disertační práce Souběh ochrany průmyslových vzorů s ochranou autorskoprávní a známkoprávní

50 U autorských práv je však princip teritoriality postaven na poněkud jiném principu než u práv průmyslových. Zatímco autorská díla jsou chráněna per se (čl. 2 odst. 6 Bernské úmluvy), forma a rozsah ochrany závisí na právní úpravě platné ve státě, kde se uplatňuje nárok na ochranu (lex loci protectionis). Článek 5 odst. 2 Bernské úmluvy výslovně stanoví, že požívání a výkon práv nezávisí na ochraně platné ve státě původu díla. Pokud tedy dojde k zásahu do autorských práv, Bernská úmluva požaduje, aby bylo striktně aplikováno právo toho státu, na jehož území se uplatňuje ochrana, tedy právo toho státu, kde například došlo ke zneužití díla. V případě, že daný stát je smluvní stranou Bernské úmluvy, je zásada teritoriality doplněna zakotvením některých základních práv vyplývajících přímo z Bernské úmluvy (ius conventionis), avšak s ohledem na výslovné ustanovení článku 5 odst. 1 Bernské úmluvy ve státě původu díla přísluší dílu (resp. nositeli práv) vždy ochrana pouze dle národního režimu tohoto státu a autor se nemůže dovolávat zvláštních práv stanovených úmluvou (iura conventionis). Jde - li o ochranu v jiném státě než ve státě původu díla, přísluší dílu ochrana v rozsahu vnitrostátního práva tohoto státu, jakož i v rozsahu práv přiznaných Bernskou úmluvou (čl. 6bis až 16). Srov. Knap, K.: Autorský zákon a předpisy souvisící, 3. vydání, Panorama, Praha, 1982, str. 165, 166; Knap, K. a kol.: Práva k nehmotným statkům, Praha, Codex, 1994, str. 22; Kučera, Z.: Mezinárodní právo soukromé, 4. vydání, Brno, Doplněk, 1999, str. 280.

51 Lze si představit, že by průmyslové vzory byly chráněny buď autorským právem nebo právem patentovým, vždy by se však pravděpodobně jednalo o polovičaté řešení, neboť ani jeden z těchto režimů přesně nevystihuje pravou podstatu průmyslových vzorů. Osobně se domnívám, že průmyslové vzory mají ve své „rozervanosti“ blízko k počítačovým programům, jejichž povaha rovněž „balancuje“ mezi autorským dílem a technickým řešením.

52 Srov. Suthersanen, U.: Improvement of Design Law in Europe, Sweet & Maxwell, 2000, kapitola 22; Kur, A.: TRIPs and Design Protection, From GATT to TRIPs [publ. by the Max Planck Institute for Foreign and International Patent, Copyright and Competition Law, Munich], Friedrich-Karl Beier and Gerhard Schicker (ed.), Weinheim,Verlagsgesellschaft mbh, 1996, str. 141; Sáez, V.:
The Unregistered Community Design, European Intellectual Property Review, 2002, číslo 12, str. 585.

53 Samotná Směrnice 98/71/ES ani nepředpokládá, že by měla harmonizovat veškeré aspekty práva průmyslových vzorů v členský státech. Srov. bod 5 Preambule Směrnice 98/71/ES: „Whereas it is unnecessary to undertake a full-scale approximation of the design laws of the Member States, and it will be sufficient if approximation is limited to those national provisions of law which most directly affect the functioning of the internal market“.

54 Srov. TRIPS and Development: Resource Book, Part Two: Substantive Obligations, 2.4 Industrial Designs, 2003, str. 6, [citováno 6. listopadu 2006], dostupný z: http://www.iprsonline.org/unctadictsd/ResourceBookIndex.htm

55 Pokud by byla v České republice poskytována ochrana průmyslovým vzorům pouze prostřednictvím práva autorského, potom by platilo (s ohledem na aplikaci principu statistické jedinečnosti autorských děl) že autorské dílo/průmyslový vzor vytvořené nezávisle na autorovi díla původního by nemohlo být považováno za odvozené dílo, neboť pokud bylo dílo vytvořeno nezávisle na původním výtvoru, nemůže jít z povahy věci o dílo odvozené, ale o dílo „nezávisle podobné“. Znamená to tedy, že autorské právo by neposkytovalo ochranu proti tzv. „předchozímu uživateli“. Obdobná situace v českém právu platí i u českých zapsaných průmyslových vzorů, u nichž je díky ustanovení
§ 25 PrůmVz vlastník zapsaného půrmyslového vzoru omezen ve vztahu k tzv. „předchozímu uživateli“. Český zákon o ochraně průmyslových vzorů však v otázce práva předchozího uživatele není konzistentní s Nařízením 6/2002, které právem předchozího uživatele omezuje pouze vlastníka nezapsaného průmyslového vzoru (srov. 2.4.5.3.5).

56 Většina zemí dnes garantuje ochranu po dobu života autora a 50 let po jeho smrti (50 let post mortem auctoris - čl. 12 Dohody TRIPS), členské státy Evropských společenství a Spojené státy americké zakotvují délku ochrany po dobu života autora a 70 let po jeho smrti (srov. Směrnice Rady 93/98/ES ze dne 29. října 1993 o harmonizaci doby ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících).

57 Srov. TRIPS and Development: Resource Book, Part Two: Substantive Obligations, 2.4 Industrial Designs, 2003, str. 6, [citováno 6. listopadu 2006], dostupný z: http://www.iprsonline.org/unctadictsd/ResourceBookIndex.htm

58 U průmyslových vzorů v členských státech Evropských společenství se uplatňuje princip tzv. „komunitární novosti“ (srov. 2.4.5.2.6).

59 Například u zapsaných průmyslových vzorů dle zákona o ochraně průmyslových vzorů, stejně jako u průmyslových vzorů Společenství dle Nařízení 6/2002 činí maximální doba ochrany 25 let (oproti 70 letům po smrti autora jde tedy o značný časový rozdíl).

60 Český systém je podobně jako systém americký či japonský založen na „plném věcném průzkumu“. Oproti tomu registrace průmyslových vzorů Společenství probíhá s výrazně omezeným věcným průzkumem (Úřad v Alicante zkoumá pouze to, zda přihlašovaný předmět je vůbec průmyslovým vzorem a zda zde není výluka zápisné způsobilosti z důvodu ochrany dobrých mravů nebo veřejného pořádku); případné kolize jsou řešeny až v rámci řízení o prohlášení neplatnosti dle čl. 24 a 25 Nařízení 6/2002.

61 Tento přístup je aplikován v právních řádech Spojeného království, Hong Kongu, v komunitárním právu na základě Nařízení 6/2002, na Novém Zélandu a v Japonsku (byť v Japonsku jde o ochranu nezapsaným průmyslovým vzorům prostřednictvím ochrany před nekalou soutěží dle Unfair Competition Prevention Law). Srov. TRIPS and Development: Resource Book, Part Two: Substantive Obligations, 2.4 Industrial Designs, 2003, str. 11, [citováno 7. listopadu 2006], dostupný z: http://www.iprsonline.org/unctadictsd/ResourceBookIndex.htm

62 V rámci Evropských společenství činí doba ochrany na základě ustanovení čl. 11 odst. 1 Nařízení 6/2002 tři roky od oprávněného zpřístupnění průmyslového vzoru veřejnosti, ve Spojeném království činí doba ochrany britským nezapsaným průmyslovým vzorem max. 15 let od uvedení výrobku, v němž je průmyslový vzor ztělesněn, na trh (srov. 2.4.5.4.2).

63 U nezapsaných průmyslových vzorů ve Spojeném království se například uplatňuje princip „neběžnosti v obchodních kruzích“ (non commonplace in the field of business).

64 Čl. 2 zákona o průmyslových vzorech z roku 1985 (Industrial Design Act [R.S., 1985, c. I-9]) [citováno 8. listopadu 2006], dostupný z: http://www.wipo.int/clea/docs_new/pdf/en/ca/ca003en.pdf

65 Čl. 2 odst. 1 zákona o průmyslových vzorech (Design Act), č. 125 ze dne 13. dubna 1959 (novelizace provedená zákonem č. 220 ze dne 22. prosince 1999), [citováno 8. listopadu 2006], dostupný z: http://www.wipo.int/clea/docs_new/pdf/en/jp/jp037en.pdf Zákon o průmyslových vzorech se týká pouze zapsaných průmyslových vzorů, ochrana nezapsaných průmyslových vzorů je poskytována prostřednictvím zákona o ochraně proti nekalé soutěži (Unfair Competition Prevention Law).

66 Čl. 213 odst. 1 a 2 Copyright, Designs and Patents Act [citováno 9. listopadu 2006], dostupný z: http://www.wipo.int/clea/docs_new/pdf/en/gb/gb019en.pdf

67 Ve Spojených státech amerických je situace komplikovanější v tom, že průmyslovým vzorům je poskytována ochrana jak prostřednictvím patentového práva (design patent), tak prostřednictvím práva autorského (copyright) a ochrany před nekalou soutěží (trade dress). Právní úprava je obsažena v ustanovení §§ 102, 103, 171 U.S Patents Act. Průmyslový vzor musí zanechávat esteticky příjemný dojem (aesthetically pleasing appearance), který není předurčen technickou funkcí (is not dictated by function). Základním požadavkem je originalita (any new, original and ornamental design for an article or manufacture). Současně musí být splněna kritéria novosti (novelty) a vynálezecké činnosti (inventive step, non-obviousness). Definice je převzata z Návodu pro provádění patentového průzkumu (Manual of Patent Examinig Procedure, 8 vydání, 2001, kapitola Design Patents), citováno z TRIPS and Development: Resource Book, Part Two: Substantive Obligations, 2.4 Industrial Designs, 2003, str. 13, citováno 13. března 2007, dostupný z: http://www.iprsonline.org/unctadictsd/ResourceBookIndex.htm Ochrana prostřednictvím autorského práva je ve Spojených státech amerických zakotvena v ustanovení § 101 17 U.S.C., přičemž je postavena na principu oddělitelnosti (separability): „Výtvarná, grafická a sochařská díla (pictorial, graphic, and sculptural works) zahrnují dvourozměrné (two-dimensional) a trojrozměrné (three-dimensional) výtvory spadající do oblasti výtvarného umění (fine arts), grafiky (graphic) a užitého umění (applied art), tištěné a kreslené reprodukce (prints and art reproductions), mapy (maps), globusy (globes), barevná schémata (charts), modely (models), a technické výkresy (technical drawings), včetně architektonických nákresů (including architectural plans). Taková díla zahrnují i výtvory uměleckých řemesel (artistic craftsmanship), ovšem pouze co se týče jejich vnější podoby (insofar as their form), nikoliv co do jejich technické a užitné funkce (but not their mechanical or utilitarian aspects). Vzor užitného předmětu (the design of a useful article), tak jak je definován tímto ustanovením (as defined in this section), bude považován za výtvarné, grafické a sochařské dílo pouze co se týče (only to the extent) takových prvků vzoru (such features of a design), které mohou být rozpoznány (that can be identified) odděleně (separately), a mohou existovat nezávisle (and are capable of existing separately) na užitné funkci předmětu (the utilitarian aspects of the article).“ Srov. 17 U. S. C., [citováno 9. listopadu 2006], dostupný z: http://www.wipo.int/clea/en/clea_tree1.jsp?expand=US#US

68 Totožnou definici obsahuje současný český zákon o průmyslových vzorech v ustanovení
§ 2 písm. a), stejně jako Nařízení 6/2002 (čl. 3 písm. a). Blíže viz 2.4.3.2.

69 Ustanovení vztahující se k průmyslovým vzorům jsou např. ustanovení článku 4 (právo priority), článku 5B (zákaz zániku ochrany), článku 5D (zákaz požadavku notifikace) a článku 11 (zvláštní ochrana na mezinárodních výstavách).

70 Článek 2 odst. 7 Bernské úmluvy stanoví: „Zákonodárstvím států Unie se vyhrazuje, aby upravila se zřetelem na ustanovení článku 7 odst. 4 této úmluvy rozsah působnosti jejich zákonů na díla užitého umění a na průmyslové vzory a modely, jakož i podmínky, za nichž jsou taková díla, vzory a modely chráněny. Pro díla, jež jsou ve státě původu chráněna pouze jako vzory a modely, lze se v jiném státě Unie dovolávat jen zvláštní ochrany, jaká se přiznává v tomto státě vzorům a modelům; neposkytuje-li se však v tomto státě taková zvláštní ochrana, budou tato díla chráněna jako díla umělecká.“

71 Dohoda TRIPS stanoví v článku 25 závazek, aby členské státy poskytovaly ochranu nezávisle vytvořeným průmyslovým vzorům, které jsou původní a nové. Český překlad není nejpřiléhavější, dokonce je možné říci, že je zavádějící. V anglickém znění je totiž použit termín „new or original“, tedy „nové nebo původní“. Znamená to tedy, že je ponecháno na vůli států, které kriterium zvolí, případně zda zvolí kriteria obě (což je případ většiny zemí). Srov. TRIPS and Development: Resource Book, Part Two: Substantive Obligations, 2.4 Industrial Designs, 2003, str. 12, [citováno 10. listopadu 2006], dostupný z: http://www.iprsonline.org/unctadictsd/ResourceBookIndex.htm Podmínka novosti a původnosti může být vázána na kriterium odlišnosti od známých vzorů nebo kombinaci jejich známých znaků a současně na kriterium technického předurčení. Doba platnosti možné ochrany má činit nejméně 10 let (čl. 26 odst. 3 Dohody TRIPS). Obsahem práva majitele chráněného průmyslového vzoru je především právo zabránit třetím osobám v neoprávněném komerčním nakládání s průmyslovým vzorem (čl. 26 odst. 1 Dohody TRIPS).

72 Poprvé byla Haagská dohoda revidována v Londýně v roce 1934 (London Act of 1934) a v Haagu (Hague Act of 1960). Poslední revize se uskutečnila v Ženevě v roce 1999 (Geneva Act of 1999). Každá revizní smlouva je nezávislá na předchozích revizích. Ženevské znění Haagské dohody vstoupilo v platnost dne 23. prosince 2003 poté, kdy smlouvu ratifikovalo Španělsko. Členy Haagské dohody (ať už znění z roku 1934, 1960 nebo 1999) jsou následující země: Belgie, Belize, Benin, Bulharsko, bývalá jugoslávská republika Makedonie, Egypt, Estonsko, Francie, Gabon, Gruzie, Chorvatsko, Indonésie, Island, Itálie, Korejská lidově demokratická republika, Kyrgyzstán, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Litva, Maďarsko, Maroko, Monako, Moldavská republika, Mongolsko, Namíbie, Německo, Niger, Nizozemí, Pobřeží Slonoviny, Rumunsko, Řecko, Senegal, Slovinsko, Srbsko, Černá hora, Surinam, Španělsko, Švýcarsko, Tunisko, Turecko, Ukrajina, Vietnam a Vatikán. Počet států, které ratifikovaly Ženevské znění Haagské dohody je k měsíci únoru 2007 osmnáct. Pokud se dále hovoří o Haagské úmluvě, je tím myšleno poslední znění, tj. znění Ženevské. K problematice Haagské dohody srov. Rýdl, J.: Rozbor účasti ČR v systému mezinárodního zápisu průmyslových vzorů podle Ženevského znění Haagské dohody, Průmyslové vlastnictví, 2001, číslo 3-4, str. 41; WIPO Intellectual property Handbook: Policy, Law and Use, Ženeva, 2001, příloha Information Referred to in the Text of the WIPO Intellectual Property Handbook: Policy, Law and Use.

73 Dle znění z roku 1960 mohl být členem pouze členský stát Mezinárodní unie na ochranu průmyslového vlastnictví (čl. 1 odst. 2).

74 Ve znění Haagské dohody z roku 1960 (ustanovení čl. 4 odst. 2) bylo stanoveno, že národní zákon každého smluvního státu může stanovit, že všechny mezinárodní přihlášky, u nichž je tento stát pokládán za zemi původu, musí být podávány prostřednictvím národního úřadu. Dle Ženevského znění je právní konstrukce formulována zcela opačně, tj. stát může prohlásit, že mezinárodní přihlášku nelze podat prostřednictvím jeho úřadu. V případě, že stát umožňuje podávání přihlášek prostřednictvím svého úřadu, může oznámit, že požaduje úhradu předávacího poplatku.

75 Obsahové i formální náležitosti mezinárodní přihlášky jsou sjednoceny (čl. 5 Ženevského znění, Kapitola 2 Prováděcího řádu). Státy provádějící průzkum však mohou vyžadovat uvedení i dalších údajů (např. identifikaci původce). Oficiálními jazyky Haagské dohody jsou angličtina nebo francouzština, přihláška musí být podána v jednom z nich.

76 Mezinárodní úřad při provádění formálního průzkumu zkoumá splnění pouze čistě formálních náležitostí přihlášky a do mezinárodního rejstříku zapíše každé vyobrazení obsažené v mezinárodní přihlášce. Za formální průzkum vybírá úřad přihlašovací poplatky. Přihlašovací poplatek se skládá ze
(1) základního poplatku, (2) standardního poplatku za určení země, která neučinila výhradu podle čl. 7 odst. 2, (3) individuálního poplatku za určení země, která učinila výhradu dle čl. 7 odst. 2 a (4) poplatku za zveřejnění. Poplatek je ve většině případů třeba zaplatit v okamžiku podání přihlášky (viz Pravidlo 12 Prováděcího řádu k Ženevskému znění).

77 Lhůta pro oznámení odmítnutí účinnosti mezinárodního zápisu je 6 nebo 12 měsíců (viz Pravidlo 18 odst. 1 Prováděcího řádu k Ženevskému znění).

78 Toto datum ve většině případů bude splývat s datem podání mezinárodní přihlášky (viz čl. 10 odst. 1).

79 Viz Bulletin des dessins et modéles internationaux/International Designs Bulletin, Statistiques pour l´année 2005/Statistics for 2005, OMPI/WIPO, 2005; [citováno 12. prosince 2006], dostupný z: http://www.wipo.int/hague/en/stat/index.html

80 Ačkoliv dosud k přístupu Evropských společenství k Haagské dohodě nedošlo, Rada ES svým rozhodnutím (a navazujícím Nařízením č. 1891/2006) ze dne 18. prosince 2006 přístup odsouhlasila. Stejný postoj zaujal dne 18. května 2006 i Evropský parlament (srov. http://ec.europa.eu/internal_market/indprop/design/index_en.htm, [citováno dne 12. listopadu 2006]).

81 Smlouvou OAPI jsou vázány následující země: Benin, Burkina Faso, Kamerun, Středoafrická republika, Čad, Côte d´Ivoire, Demokratická republika Kongo, Gabon, Guniea, Guinea - Bissau, Mali, Mauretánie, Niger, Senegal a Togo. Systém mezivládní spolupráce v oblasti průmyslových práv mezi dvanácti francouzsky mluvícími africkými zeměmi byl založen Librevillskou úmluvou z roku 1962. Na základě této úmluvy byl zřízen Afromalagašský úřad průmyslového vlastnictví (OAMPI), který sídlí v Youandé (Kamerun). Librevillská úmluva byla následně revidována dohodou z roku 1977 podepsanou v Bangui, která založila Africkou organizaci duševního vlastnictví (OAPI). Systém OAPI je charakteristický tím, že existuje unifikované hmotné i procesní právo zachycené v přílohách k Librevillské úmluvě, na základě něhož dochází k udělování patentů a k zápisům ochranných známek nebo průmyslových vzorů. Práva vyplývající ze zápisu/udělení potom platí automaticky ve všech členských státech Librevillské úmluvy (oproti jiným úmluvám není možné zvolit ochranu pouze v některých státech). Důležité však je, že se nejedná o supranacionální úpravu, neboť prohlášení neplatnosti, případně zrušení ochranného dokumentu, se děje v každém státě zvlášť (v soudním řízení) a s účinky pouze pro daný stát (zde se tedy plně aplikuje princip teritoriality), viz WIPO Intellectual property Handbook: Policy, Law and Use, Ženeva, 2001, str. 377.

82 Africkou regionální organizaci duševního vlastnictví (ARIPO) tvoří anglicky mluvící země Afrického kontinentu: Botswana, Gambie, Ghana, Keňa, Lesotho, Malawi, Mosambik, Sierra Leone, Somálsko, Súdán, Svazijsko, Tanzanie, Uganda, Zambie, Zimbabwe. Organizace vznikla na základě mezinárodní smlouvy z Lusaky (prosinec 1976) s tím, že původní název organizace byl Organizace průmyslového vlastnictví pro anglicky mluvící země Afriky (Industrial Property Organization for English-speaking Africa (ESARIPO). Smlouva z Lusaky vstoupila v platnost 15. února 1978. V prosinci roku 1985 potom Rada (council) organizace rozhodla o tom, že se název mění na ARIPO. Sídlem ARIPO je Harare v Zimbabwe. Na základě Protokolu o patentech a průmyslových vzorech (Protocol on Patents and Industrial Designs Within the Framework of ARIPO), který vstoupil v platnost 25. dubna 1984, došlo ke zřízení systému, v němž jsou udělovány patenty a zapisovány průmyslové vzory, a to Úřadem ARIPO sídlícím v Harare. Systém je charakteristický tím, že lze designovat všechny nebo jen některé státy, přičemž před udělením patentu/před zápisem průmyslového vzoru má každý členský stát právo prohlásit, že z důvodů, které uvádí Protokol nebo které stanoví národní legislativa, nebude mít ochranný dokument na území daného členského státu účinky. V případě, že členský stát neučiní žádné prohlášení, má takto zapsaný průmyslový vzor (udělený patent) účinky v každém designovaném státě tak, jako by byl udělen národní cestou.

83 „Before the expiration of six months from the date of the notification referred to in subsection (2)(c), each designated State may make a written communication to the Office that, if the industrial design is registered by the Office, that registration shall have no effect in its territory“ – čl. 4 odst .3 Protokolu o patentech a průmyslových vzorech.

84 Andské společenství tvoří Bolívie, Kolumbie, Ekvádor, Peru a Venezuela. Andské společenství bylo založeno Andskou smlouvu (Andean Pact, někdy se používá též termín Kartagenská smlouva) z roku 1969. Komisi Andského společenství byla smlouvou přiznána pravomoc vyhlašovat rozhodnutí (decisions), kterými je smlouva prováděna. Andské společenství však oproti jiným regionálním formám ochrany nemá ustaven společný zápisný úřad, u něhož by bylo možné získat určitou formu jednotné ochrany nebo který by prováděl zjednodušené zápisné/udělovací řízení s účinky pro designované státy. Blíže viz WIPO Intellectual property Handbook: Policy, Law and Use, Ženeva, 2001, str. 382.

85 Rozhodnutí č. 486 je účinné od 1. prosince 2000 a nahrazuje rozhodnutí Komise č. 344. Rozhodnutí č. 486 se netýká pouze průmyslových vzorů, ale také patentů, užitných vzorů, topografií, ochranných známek, obchodních jmen a označení původu (zeměpisných označení) - viz WIPO Intellectual Property Handbook: Policy, Law and Use, Ženeva, 2001, str. 382.

86 Členy Merkosuru jsou Argentina, Brazíile, Paraguay a Uruguay. Plný název této organizace lze přeložit jako Společný trh Jihu (The Common Market of the South). Organizace byla založena v roce 1991 mezi uvedenými jihoamerickými státy. Obdobně jako v případě Andského společenství, ani v rámci Mercosuru není možné registrovat průmyslové vzory prostřednictvím jediného zápisného úřadu pro všechny členské státy. Díky Protokolu o průmyslových vzorech sice došlo k harmonizaci hmotného práva, avšak zápisné řízení je prováděno v každém státě zvlášť na základě podání národní přihlášky.

87 Protokol o harmonizaci norem týkajících se průmyslových vzorů, rozhodnutí č. 16/98 ze dne 10. prosince 1998.

88 Srov. pozn. č. 49

89 Srov. Green Paper on the Legal Protection of Industrial Design, Komise ES, Brusel, 1991,
str. 8, [citováno 20. prosince 2006], dostupný z: www.aei.pitt.edu/1785

90 Srov. Green Paper on the Legal Protection of Industrial Design, Komise ES, Brusel, 1991, [citováno 20. prosince 2006], dostupný z: www.aei.pitt.edu/1785

91 „Whereas this Directive does not exclude the application to designs of national or Community legislation providing for protection other than that conferred by registration or publication as design, such as legislation relating to unregistered design rights, trade marks, patents and utility models, unfair competition or civil liability“ – bod 7 Směrnice 98/71/ES.

92 „Scope of application - This Directive shall apply to: (a) design rights registered with the central industrial property offices of the Member States; (b) design rights registered at the Benelux Design Office; (c) design rights registered under international arrangements which have effect in a Member State; (d) applications for design rights referred to under (a), (b) and (c)“ – čl. 2 odst. 1 Směrnice 98/71/ES. Směrnice se tak vztahuje ke všem zapsaným průmyslovým vzorům bez ohledu na to, zda jde o průmyslové vzory zapisované vnitrostátní nebo mezinárodní cestou.

93 „For the purpose of this Directive, design registration shall also comprise the publication following filing of the design with the industrial property office of a Member State in which such publication has the effect of bringing a design right into existence“ – čl. 2 odst. 2 Směrnice 98/71/ES.

94 „Whereas this Directive does not exclude the application to designs of national or Community legislation providing for other protection, such as legislation relating to unregistered design rights” – bod 7 Preambule Směrnice 98/71/ES.

95 Srov. International Intellectual Property Law, European Jurisdictions, [published under the auspices of the Center for International Legal Studies, Salzburg], Dennis Campbell and Susan Cotter (ed.), Chirchester, John Wiley & Sons, 1995, str. 264.

96 „The provisions of this Directive shall be without prejudice to any provisions of Community law or of the law of the Member State concerned relating to unregistered design rights, trade marks or other distinctive signs, patents and utility models, typefaces, civil liability or unfair competition“ – čl. 16 Směrnice 98/71/ES.

97 „Whereas, in the absence of harmonization of copyright law, it is important to establish the principle of cumulation of protection under specific registered design protection law and under copyright law, whilst leaving Member States free to establish the extent of copyright protection and the conditions under which such protection is conferred“ - Srov. bod 8 Preambule Směrnice 98/71/ES.

98 Obdobně viz ustanovení čl. 96 odst. 2 Nařízení 6/2002: „A design protected by a Community design shall also be eligible for protection under the law of copyright of Member States as from the date on which the design was created or fixed in any form. The extent to which, and the conditions under which, such a protection is conferred, including the level of originality required, shall be determined by each Member State”.

99 Srov. Massa, Ch., H., Strowel, A.: Community Desing: Cinderella Revamped, European Inteelectual Property Review, 2003, číslo 2, str. 76.

100 „... 'design` means the appearance of the whole or a part of a product resulting from the features of, in particular, the lines, contours, colours, shape, texture and/or materials of the product itself and/or its ornamentation” - článek 1 písm. a) Směrnice 98/71/ES.

101 Srov. Koschtial, U.: Design Law: Individual Character, Visibility and Functionality, International Review of Intellectual Property and Competition Law, Max Planck Institute for Intellectual Property, Competition and Tax Law, 2005, číslo 3, str. 310.

102 Vedle této vizuální složky se samozřejmě výrobek skládá i ze složky technické (ta určuje, jak je výrobek technicky a konstrukčně uspořádán) a ze složky materiálové (zde je rozhodující, z jakých materiálů je výrobek složen). Jak konstrukční, tak materiálová složka nehraje při určení pojmu průmyslový vzor význam, zásadní roli však hraje u určení rozsahu průmyslového vzoru a zápisné způsobilosti (čl. 9 Směrnice 98/71/ES – scope of protection). Určité materiály totiž předem předurčují například barevnou skladbu výrobku, a proto k nim nelze přihlížet při posuzování rozsahu ochrany (ani při posuzování zápisné způsobilosti v těch státech, kde se provádí věcný průzkum).

103 O vnímatelnosti zrakem se Směrnice 98/71/ES zmiňuje pouze v bodě 11 své Preambule: „Whereas protection is conferred by way of registration upon the right holder for those design features of a product, in whole or in part, which are shown visibly in an application and made available to the public by way of publication or consultation of the relevant file“.

104 Srov. Koschtial, U.: Design Law: Individual Character, Visibility and Functionality, International Review of Intellectual Property and Competition Law, Max Planck Institute for Intellectual Property, Competition and Tax Law, 2005, číslo 3, str. 310.

105 Srov. Green Paper on the Legal Protection of Industrial Design, Komise ES, Brusel, 1991,
str. 62, [citováno 27. prosince 2006], dostupný z: www.aei.pitt.edu/1785

106 Srov. Koschtial, U.: Design Law: Individual Character, Visibility and Functionality, International Review of Intellectual Property and Competition Law, Max Planck Institute for Intellectual Property, Competition and Tax Law, 2005, číslo 3, str. 311.

107 „'Normal use` shall mean use by the end user, excluding maintenance, servicing or repair work“ - článek 3 odst. 4 Směrnice 98/71/ES.

108 „... 'product` means any industrial or handicraft item, including inter alia parts intended to be assembled into a complex product, packaging, get-up, graphic symbols and typographic typefaces, but excluding computer programs“ - čl. 1 písm. b) Směrnice 98/71/ES.

109 „Member States shall protect designs by registration, and shall confer exclusive rights upon their holders in accordance with the provisions of this Directive“ – čl. 3 odst. 1 Směrnice 98/71/ES; „Upon registration, a design which meets the requirements of Article 3(2) shall be protected by a design right…“ – čl. 10 Směrnice 98/71/ES.

110 „Upon registration, a design which meets the requirements of Article 3(2) shall be protected by a design right for one or more periods of five years from the date of filing of the application. The right holder may have the term of protection renewed for one or more periods of five years each, up to a total term of 25 years from the date of filling“ – čl. 10 Směrnice 98/71/ES. Pozn. Skutečnost, že by výlučná práva měla platit zpětně ke dni podání přihlášky, tak jak to stanoví ustanovení § 19 odst. 2 PrůmVz („práva ze zapsaného průmyslového vzoru platí ode dne podání přihlášky“), dle mého názoru ze Směrnice nevyplývá. Nemyslím si však, že by příslušné ustanovení českého zákona o ochraně průmyslových vzorů bylo v tomto směru v rozporu se Směrnicí, neboť ve svém důsledku zakotvuje pro vlastníka průmyslového vzoru výhodnější a delší ochranu, než předepisuje Směrnice 98/71/ES.

111 „A design shall be considered new if no identical design has been made available to the public before the date of filing of the application for registration or, if priority is claimed, the date of priority…“ - čl. 4 Směrnice 98/71/ES.

112 „Except where these events could not reasonably have become known in the normal course of business to the circles specialised in the sector concerned, operating within the Community, before the date of filing of the application for registration or, if priority is claimed, the date of priority“ – čl. 6 odst. 1 Směrnice 98/71/ES.

113 „The design shall not, however, be deemed to have been made available to the public for the sole reason that it has been disclosed to a third person under explicit or implicit conditions of confidentiality“ – čl. 6 odst. 1 Směrnice 98/71/ES.

114 „A disclosure shall not be taken into consideration for the purpose of applying Articles 4 and 5 if a design for which protection is claimed under a registered design right of a Member State has been made available to the public: (a) by the designer, his successor in title, or a third person as a result of information provided or action taken by the designer, or his successor in title; and(b) during the 12-month period preceding the date of filing of the application or, if priority is claimed, the date of priority; (3) Paragraph 2 shall also apply if the design has been made available to the public as a consequence of an abuse in relation to the designer or his successor in title.“ – čl. 6 odst. 2 a 3 Směrnice 98/71/ES.

115 Srov. rozhodnutí Oddělení řízení o prohlášení neplatnosti průmyslových vzorů Společenství Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu ze dne 2. března 2006, číslo ICD 000001576, [citováno 12. ledna 2007], dostupný z: http://oami.europa.eu/en/design/inval.htm

116 Srov. Green Paper on the Legal Protection of Industrial Design, Komise ES, Brusel, 1991,
str. 23, [citováno 20. ledna 2007], dostupný z: www.aei.pitt.edu/1785

117 „A design shall be considered to have individual character if the overall impression it produces on the informed user differs from the overall impression produced on such a user by any design which has been made available to the public before the date of filing of the application for registration or, if priority is claimed, the date of priority.“ – čl. 5 odst. 1 Směrnice 98/71/ES.

118 „In assessing individual character, the degree of freedom of the designer in developing the design shall be taken into consideration.“ – čl. 5 odst. 2 Směrnice 98/71/ES.

119 Srov. Green Paper on the Legal Protection of Industrial Design, Komise ES, Brusel, 1991,
str. 68, [citováno 20. ledna 2007], dostupný z: www.aei.pitt.edu/1785

120 Srov. Koschtial, U.: Design Law: Individual Character, Visibility and Functionality, International Review of Intellectual Property and Competition Law, Max Planck Institute for Intellectual Property, Competition and Tax Law, 2005, číslo 3, str. 302.

121 Srov. Melini C., Bonadio E.: The Protection of Industrial Designs, WIPO Worldwide Academy, 2000, Itálie, str. 13-14, [citováno 22. ledna 2007], dostupný z: www.turin-ip.com/Documents/Documents2006/papers/papers2000/Bonadio_Melini.pdf

122 Srov. Koschtial, U.: Design Law: Individual Character, Visibility and Functionality, International Review of Intellectual Property and Competition Law, Max Planck Institute for Intellectual Property, Competition and Tax Law, 2005, číslo 3, str. 302.

123 Zelená kniha o právní ochraně průmyslových vzorů dokonce původně výslovně s kriteriem distinktivity počítala. Co se týče průmyslových vzorů Společenství v článku 4 původního návrhu znění Nařízení o průmyslových vzorech Společenství bylo uvedeno, že průmyslový vzor bude požívat ochrany, pokud má rozlišovací schopnost (distinctive character) – srov. Green Paper on the Legal Protection of Industrial Design, Komise ES, Brusel, 1991, str. 169, [citováno 22. ledna 2007], dostupný z: www.aei.pitt.edu/1785; Koschtial, U.: Design Law: Individual Character, Visibility and Functionality, International Review of Intellectual Property and Competition Law, Max Planck Institute for Intellectual Property, Competition and Tax Law, 2005, číslo 3, str. 298, 300; Melini C., Bonadio E.: The Protection of Industrial Designs, WIPO Worldwide Academy, 2000, Itálie, str. 13-14, [citováno 22. ledna 2007], dostupný z: www.turin-ip.com/Documents/Documents2006/papers/papers2000/Bonadio_Melini.pdf

124 „…whereas it is understood that this does not entail that a design must have an aesthetic quality" - srov. bod 14 Preambule Směrnice 98/71/ES.

125 „Whereas the assessment as to whether a design has individual character should be based on whether the overall impression produced on an informed user viewing the design clearly differs from that produced on him by the existing design corpus, taking into consideration the nature of the product to which the design is applied or in which it is incorporated, and in particular the industrial sector to which it belongs and the degree of freedom of the designer in developing the design“ – srov. bod 13 Preambule Směrnice 98/71/ES.

126 Srov. Koschtial, U.: Design Law: Individual Character, Visibility and Functionality, International Review of Intellectual Property and Competition Law, Max Planck Institute for Intellectual Property, Competition and Tax Law, 2005, číslo 3, str. 302.

127 „Un dessin ou modèle a un caractère propre lorsque l'impression visuelle d'ensemble qu'il suscite chez l'observateur averti diffère de celle produite par tout dessin ou modèle divulgué avant la date de dépôt de la demande d'enregistrement ou avant la date de priorité revendiquée“ – čl. 511 – 4 Code de la propriété intellectuelle, [citováno 22. ledna 2007], dostupný z: http://www.wipo.int/clea/en/clea_tree1.jsp?expand=FR#FR

128 Srov. Massa, Ch., H., Strowel, A.: Community Desing: Cinderella Revamped, European Inteelectual Property Review, 2003, číslo 2, str. 73.

129 Spor mezi Koninklijke Philips Electronics NV v. Remington Consumer Products Ltd., rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. června 2002 (C – 299-99).

130 Ve vztahu ke znakům technického předurčení posuzovaným u zápisné způsobilosti ochranných známek (§ 4 písm. e) OchrZn, čl. 7 odst. 1 písm. e) Nařízení 40/1994) je třeba předeslat, že u průmyslových vzorů by měla být kriteria poněkud volnější, než v oblasti práva známkového, neboť známkoprávní ochrana je oproti ochraně průmyslových vzorů v podstatě časově neomezená.

131 „A design right shall not subsist in features of appearance of a product which are solely dictated by its technical function“ – čl. 7 odst. 1 Směrnice 98/71/ES; „A design right shall not subsist in features of appearance of a product which must necessarily be reproduced in their exact form and dimensions in order to permit the product in which the design is incorporated or to which it is applied to be mechanically connected to or placed in, around or against another product so that either product may perform its function“ – čl. 7 odst. 2 Směrnice 98/71/ES.

132 Srov. Koschtial, U.: Design Law: Individual Character, Visibility and Functionality, International Review of Intellectual Property and Competition Law, Max Planck Institute for Intellectual Property, Competition and Tax Law, 2005, číslo 3, str. 307.

133 Srov. rozhodnutí Oddělení řízení o prohlášení neplatnosti průmyslových vzorů Společenství Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu ze dne 12. září 2006, číslo ICD 000001956, [citováno 7. února 2007], dostupný z: http://oami.europa.eu/en/design/inval.htm

134 „The scope of the protection conferred by a design right shall include any design which does not produce on the informed user a different overall impression“ – čl. 9 odst. 2 Směrnice 98/71/ES.

135 „In assessing the scope of protection, the degree of freedom of the designer in developing his design shall be taken into consideration“ – čl. 9 odst. 2 Směrnice 98/71/ES.

136 „A design right shall not subsist in a design which is contrary to public policy or to accepted principles of morality“ – čl. 8 Směrnice 98/71/ES.

137 Srov. Melini C., Bonadio E.: The Protection of Industrial Designs, WIPO Worldwide Academy, 2000, Itálie, str. 10, [citováno 8. února 2007], dostupný z: www.turin-ip.com/Documents/Documents2006/papers/papers2000/Bonadio_Melini.pdf

138 „The registration of a design shall confer on its holder the exclusive right to use it and to prevent any third party not having his consent from using it“ – čl. 12 odst. 1 Směrnice 98/71/ES.

139 „The rights conferred by a design right upon registration shall not be exercised in respect of: (a) acts done privately and for non-commercial purposes; (b) acts done for experimental purposes; c) acts of reproduction for the purposes of making citations or of teaching, provided that such acts are compatible with fair trade practice and do not unduly prejudice the normal exploitation of the design, and that mention is made of the“ – čl. 13 odst. 1 Směrnice 98/71/ES.

140 „Členové mohou poskytovat omezené výjimky z ochrany průmyslových vzorů za předpokladu, že takové výjimky nebudou nepřiměřeně v rozporu s běžným využíváním chráněných průmyslových vzorů a že nebudou nepřiměřeně na úkor oprávněným zájmům majitele chráněného vzoru s tím, že bude brán zřetel na oprávněné zájmy třetích stran“ – čl. 26 odst. 2 Dohody TRIPS.

141 „Such acts are compatible with fair trade practice and do not unduly prejudice the normal exploitation of the design” – čl. 13 odst. 1 Směrnice 98/71/ES.

142 Zákon o ochraně průmyslových vzorů v ustanovení § 27 používá termín „výmaz průmyslového vzoru“. Jde o tradiční české označení, které bylo obsaženo již v ustanovení § 62 zákona
č. 527/1990 Sb. (ve znění do 30. září 2000). Termín použitý ve Směrnici je „prohlášení neplatnosti průmyslového vzoru“ (invalidation of design), obdobně se lze s tímto termínem setkat v oblasti ochranných známek (čl. 3 a 4 Směrnice 89/104/ES nebo čl. 51 a 52 Nařízení 40/1994).

143 „If the design is not a design within the meaning of Article 1(a)” – čl. 11 odst. 1 písm. a) Směrnice 98/71/ES.

144 „If it does not fulfil the requirements of Articles 3 to 8“ – čl. 11 odst. 1 písm. b) Směrnice 98/71/ES.

145 „If the applicant for or the holder of the design right is not entitled to it under the law of the Member State concerned “ - čl. 11 odst. 1 písm. c) Směrnice 98/71/ES.

146 „If the design is in conflict with a prior design which has been made available to the public after the date of filing of the application or, if priority is claimed, the date of priority, and which is protected from a date prior to the said date by a registered Community design or an application for a registered Community design or by a design right of the Member State concerned, or by an application for such a right“ - čl. 11 odst. 1 písm. d) Směrnice 98/71/ES.

147 „If a distinctive sign is used in a subsequent design, and Community law or the law of the Member State concerned governing that sign confers on the right holder of the sign the right to prohibit such use“ – čl. 11 odst. 2 písm. a) Směrnice 98/71/ES.

148 „If the design constitutes an unauthorised use of a work protected under the copyright law of the Member State concerned“ – čl. 11 odst. 2 písm. b) Směrnice 98/71/ES.

149 „If the design constitutes an improper use of any of the items listed in Article 6b of the Paris Convention for the Protection of Industrial Property, or of badges, emblems and escutcheons other than those covered by Article 6b of the said Convention which are of particular public interest in the Member State concerned“ - čl. 11 odst. 2 písm. c) Směrnice 98/71/ES.

150 „Person who is entitled to the design right, applicant for or the holder of the conflicting right, the person or entity concerned by the use” – čl. 11 odst. 3, 4, 5 Směrnice 98/71/ES.

151 „The grounds provided for in paragraphs 1(d) and 2(c) may also be invoked by the appropriate authority of the Member State in question on its own initiative” – čl. 11 odst. 6 Směrnice 98/71/ES.

152 Taková forma neplatnosti (tj. neplatnosti absolutní) je u práv z průmyslového vlastnictví obvyklá. Výslovnou formulaci najdeme například v čl. 26 Nařízení 6/2002: „Pokud je (průmyslový) vzor Společenství prohlášen neplatným, má se za to, že od samého počátku neměl účinky stanovené v tomto nařízení.“ Historicky zvolil obdobný přístup například již rakouskouherský patentový zákon (zákon
č. 30/1897 Ř.z), který v ustanovení § 28 stanovil, že „právoplatné prohlášení patentu za neplatný působí zpět na čas přihlášky patentu“. Stejně tak se lze s podobnou formulací setkat v ustanovení § 23 ZákVyn („zrušení patentu má zpětnou účinnost ode dne počátku jeho platnosti“). Lze tedy analogicky dovozovat, že obdobné účinky má i prohlášení neplatnosti průmyslového vzoru dle čl. 11 Směrnice 98/71/ES.

153 Srov. ustanovení § 41 ZákVyn ve znění do 9. 5. 2000 („Úřad průmyslový vzor nezapíše, jestliže předmět přihlášky průmyslového vzoru je shodný s předmětem přihlášky průmyslového vzoru podané v České a Slovenské Federativní Republice s dřívějším právem přednosti“).

154 Například britský Registered Designs Act z roku 1949 v konsolidovaném znění rozlišuje v ustanovení čl. 2 mezi autorem průmyslového vzoru (author of a design) a mezi originálním nositelem práv k designu (original proprietor of the design), kterým může být jak objednatel (commissioner), tak zaměstnavatel (employer). V případě, že průmyslový vzor je vytvořen počítačem na základě pokynů určité osoby, je za autora považována tato osoba (person by whom the arrangements necessary for the creation of the design are made shall be taken to be the author).

155 Těmito podmínkami jsou především: 1) zadání vytvoření průmyslového vzoru; 2) vyrozumění zaměstnavatele o vytvoření průmyslového vzoru; 3) uplatnění práva na průmyslový vzor ze strany zaměstnavatele do 3 měsíců od vyrozumění (§ 13 PrůmVz).

156 „Protection is conferred by way of registration upon the right holder” – bod 11 Preambule Směrnice 98/71/ES; „the registration of a design shall confer on its holder the exclusive right” – čl. 12 odst. 1 Směrnice 98/71/ES; „upon registration, a design which meets the requirements of Article 3(2) shall be protected by a design right” – čl. 10 Směrnice 98/71/ES.

157 „The contested use shall not be deemed to result from copying the protected design if it results from an independent work of creation by a designer who may be reasonably thought not to be familiar with the design made available to the public by the holder; Paragraph 2 shall also apply to a registered Community design subject to deferment of publication as long as the relevant entries in the register and the file have not been made available to the public in accordance with Article 50 (4)“ –
čl. 19 odst. 2 a 3 Nařízení 6/2002.

158 Přestože jsem si vědom, že Nařízení 6/2002 si s rozlišováním nehmotného statku (Průmyslového vzoru Společenství) a práv, která s k němu vztahují, příliš „neláme hlavu“ (čl. 27 a násl. Nařízení 6/2002), nemohu odhlédnout od toho, že podle české právní doktríny skutečně nelze považovat nehmotné ideální předměty za nepřímé předměty vlastnického práva.

159 Předně právo ve všech případech poskytuje nositelům práv k duševnímu vlastnictví odlišnou ochranu, která se projevuje mj. v tom, že příslušná osoba, do jejíhož práva bylo neoprávněně zasaženo (případně došlo k ohrožení tohoto práva), má odlišné žalobní nároky oproti klasickému vlastníkovi (může např. požadovat satisfakci, a to nejen v případě nehmotných statků vyplývajících z tvůrčí duševní činnosti, kde by to bylo vzhledem k jejich osobnostní povaze pochopitelné, ale i v případě nehmotných statků, k nimž se váží práva na označení). Dále má nositel příslušného práva výhodnější pozici oproti klasickému vlastníku, která spočívá v zakotvení tzv. práva na informace (např. § 3 ZoVP, § 42 AutZ) a současně má příslušná osoba obvykle rovněž právo na zničení předmětu, díky němuž dochází k porušování práv (tzv. „právo na zničení matric“ - § 4 odst. 1 ZoVP, § 40 odst. 1 písm. d) AutZ). V této souvislosti pro srovnání uvádím, že si lze jen obtížně představit, že by vlastník určité nemovitosti mohl „vůči sousedovi, který ho obtěžuje kouřem, uplatňovat nárok na zničení jeho kamen“.

160 Srov. např. ustanovení čl. 11 odst. 1 písm. d) Směrnice 98/71/ES, které hovoří o tom, že prohlášení neplatnosti zapsaného průmyslového vzoru může být učiněno i z důvodu staršího zapsaného průmyslového vzoru Společenství (by a registered Community design).

161 Prvním dnem, kdy bylo možné podat přihlášku průmyslového vzoru Společenství, však byl až 1. duben 2003. Do té doby požívaly ochrany na komunitární úrovni pouze tzv. nezapsané průmyslové vzory Společenství (čl. 11 Nařízení 6/2002).

162 „A unified system for obtaining a Community design to which uniform protection is given with uniform effect throughout the entire territory of the Community would further the objectives of the Community as laid down in the Treaty“ - Bod 1 Preambule Nařízení 6/2002.

163 „A Community design shall have a unitary character. It shall have equal effect throughout the Community. It shall not be registered, transferred or surrendered or be the subject of a decision declaring it invalid, nor shall its use be prohibited, save in respect of the whole Community. This principle and its implications shall apply unless otherwise provided in this Regulation“ – čl. 1 odst. 3 Nařízení 6/2002.

164 „A registered Community design shall be declared invalid on application to the Office in accordance with the procedure in Titles VI and VII or by a Community design court on the basis of a counterclaim in infringement proceedings“ – čl. 24 odst. 1 Nařízení 6/2002.

165 „The Community design courts shall apply the provisions of this Regulation“ – čl. 88 odst. 1 Nařízení 6/2002.

166 „When it has become final, a judgment of a Community design court declaring a Community design invalid shall have in all the Member States the effects specified in Article 26“ – čl. 87 Nařízení 6/2002.

167 „An unregistered Community design shall be declared invalid by a Community design court on application to such a court or on the basis of a counterclaim in infringement proceedings“ – čl. 24 odst. 3 Nařízení 6/2002.

168 Rozhodující je bydliště/sídlo (domicile) žalovaného, poté bydliště/sídlo žalovaného, pokud nelze použít ani toto kriterium, je sudištěm Španělsko (stát, kde má sídlo úřad) a současně je možné forum určit i na základě kriteria lex loci delicti commisi nebo na základě dohody stran (prorogace).

169 „...(a) an order prohibiting the defendant from proceeding with the acts which have infringed or would infringe the Community design; (b) an order to seize the infringing products; (c) an order to seize materials and implements predominantly used in order to manufacture the infringing goods, if their owner knew the effect for which such use was intended or if such effect would have been obvious in the circumstances; (d) any order imposing other sanctions appropriate under the circumstances which are provided by the law of the Member State in which the acts of infringement or threatened infringement are committed, including its private international law“ – čl. 89 odst. 1 Nařízení 6/2002.

170 Srov. Nařízení Rady 44/2001/ES ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, [citováno 15. února 2007], dostupný z: http://europa.eu.int/smartapi/cgi/sga_doc?smartapi!celexapi!prod!CELEXnumdoc&numdoc=32001R0044&model=guicheti&lg=cs

171 „It is understood that this does not entail that a design must have an aesthetic quality“ – bod 10 Preambule Nařízení 6/2002.

172 „A design shall be protected by a Community design to the extent that it is new and has individual character“ – čl. 4 odst. 1 Nařízení 6/2002; „A design shall be protected: (a) by an ‘unregistered Community design’, if made available to the public in the manner provided for in this Regulation; (b) by a ‘registered Community design’, if registered in the manner provided for in this Regulation“ – čl. 1 odst. 2 Nařízení 6/2002.

173 „A Community design may be licensed for the whole or part of the Community“ – čl. 32 odst. 1 Nařízení 6/2002.

174 „However, as regards registered Community designs, legal acts referred to in Articles 28, 29 and 32 shall only have effect vis-á-vis third parties in all the Member States after entry in the register“ – čl. 33 odst. 2 Nařízení 6/2002.

175 „The person in whose name the registered Community design is registered or, prior to registration, the person in whose name the application is filed, shall be deemed to be the person entitled in any proceedings before the Office as well as in any other proceedings” – čl. 17 Nařízení 6/2002.

176 „In proceedings in respect of an infringement action or an action for threatened infringement of a registered Community design, the Community design court shall treat the Community design as valid“ – čl. 85 odst. 1 Nařízení 6/2002.

177 Obdobně viz bod 16 a 17 Preambule Nařízení 6/2002: „Some of those sectors produce large numbers of designs for products frequently having a short market life where protection without the burden of registration formalities is an advantage and the duration of protection is of lesser significance. On the other hand, there are sectors of industry which value the advantages of registration for the greater legal certainty it provides and which require the possibility of a longer term of protection corresponding to the foreseeable market life of their products. This calls for two forms of protection, one being a short-term unregistered design and the other being a longer term registered design”.

178 Ochrana prostřednictvím britského nezapsaného průmyslového vzoru platí pro designy vytvořené po 1. srpnu 1989.

179 Srov. ustanovení § 213 odst. 4 Copyright, Designs and Patents Act. Problematika termínu neběžnost v oblasti průmyslových vzorů řešilo například soudní rozhodnutí Farmers Build Ltd. v. Carrier Bulk Materials Handling z roku 1998. Odvolací soud (Court of Appeal) v tomto případě vycházel z teleologického výkladu a dospěl k závěru, že hlavním účelem ochrany průmyslových vzorů je zabránit jejich kopírování a poskytnout tak ochranu investici, kterou vlastník průmyslového vzoru vložil do vývoje konkrétního designu (to protect the designer from the misappropriation of the fruits of the designer’s endeavours). Současně soud konstatoval, že ochrana prostřednictvím britského nezapsaného průmyslového vzoru je koncipována jako ochrana extenzivní a je možné jejím prostřednictvím chránit i průmyslové vzory podmíněné technickou/užitnou funkcí (functional design), pokud jsou v některých dalších znacích výjimečné, tj. odlišují se od jiných technicky předurčených průmyslových vzorů (similarities and differences of functional features). Neběžnost v oblasti průmyslových vzorů podle názoru soudu rozhodně neznamená, že by nezapsaný průmyslový vzor musel být nový (no requirement of novelty). Britský nezapsaný průmyslový vzor musí být svým způsobem ozvláštněný (original in the usual copyright sense of word) a soudce musí při posuzování neběžnosti zkoumat, v čem se liší konkrétní průmyslový vzor od jiných průmyslových vzorů v dané oblasti. Srovnání rozdílů a přesáhnutí meze průměrného vzhledu v dané oblasti průmyslových vzorů potom zakládá požadavek „neběžnosti průmyslového vzoru“. Srov. Caddick, N., Jonathan Radcliffe: When is a Design Commonplace?, European Intellectual Property Review, 1999, číslo 5, str. 264 – 266.

180 Srov. Jeremiah, J.R.: Merchandising intellectual property rights, 1st edition, Chirchester, John Wiley & Sons Ltd, 1997, str. 238-239; International Intellectual Property Law, European Jurisdictions, [published under the auspices of the Center for International Legal Studies, Salzburg], Dennis Campbell and Susan Cotter (ed.), Chirchester, John Wiley & Sons, 1995, str. 105, 106.

181 „An unregistered Community design shall be declared invalid by a Community design court on application to such a court or on the basis of a counterclaim in infringement proceedings“ – čl. 24 odst. 3 Nařízení 6/2002.

182 „In proceedings in respect of an infringement action or an action for threatened infringement of an unregistered Community design, the Community design court shall treat the Community design as valid if the right holder produces proof that the conditions laid down in Article 11 have been met and indicates what constitutes the individual character of his Community design. However, the defendant may contest its validity by way of a plea or with a counterclaim for a declaration of invalidation“ – čl. 85 odst. 2 Nařízení 6/2002.

183 Srov. např. Story, A.: Intellectual Property and Computer Software, International Centre for Trade and Sustainable Development, Geneva, 2004, str. 10 – 11, [citováno 20. února 2007], dostupný z: http://www.iprsonline.org/unctadictsd/description.htm

184 V oblasti autorskoprávní se uplatní pouze zákonná domněnka autorství dle ustanovení § 6 AZ („autorem díla je fyzická osoba, jejíž pravé jméno je obvyklým způsobem uvedeno na díle nebo je u díla uvedeno v rejstříku předmětů ochrany vedeném příslušným kolektivním správcem, není-li prokázán opak“), resp. čl. 15 odst. 1 Bernské úmluvy.

185 Srov. ustanovení čl. 1 Směrnice Rady 93/98/EHS o harmonizaci doby ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících, § 27 odst. 1 AutZ.

186 Srov. též Industrial Designs and Their Relation with Works of Applied art and Three-Dimensional Marks, WIPO Standing Committee on the Law of Trademarks, Industrial Designs and Geographical Indications, SCT/9/6, str. 12, [citováno 13. března 2007], dostupný z: http://www.wipo.int/edocs/mdocs/sct/en/sct_9/sct_9_6.doc

187 Srov. Nordell, P.J.: The Notion of Originality - Redundant or not?, Copyright, Related Rights and Media Convergence in the Digital Context (ALAI, Stockholm, Nordic Study Days, 2000), str. 73 a násl.

188 Srov. pozn. č. 19

189 Srov. ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 218/1926 Sb., o původském právu k dílům literárním, uměleckým a fotografickým (o právu autorském), ve znění zákona č. 120/1936 Sb.

190 Srov. Nordell, P.J.: The Notion of Originality - Redundant or not?, Copyright, Related Rights and Media Convergence in the Digital Context (ALAI, Stockholm, Nordic Study Days, 2000), str. 73 a násl.

191 Jedná se o tradiční francouzské pojetí autorského práva, jakožto „droit d´auteur“ – personhood approach, srov. pozn. č. 19.

192 Toto pojetí autorského práva je vlastní angloamerickému právnímu prostředí. V případě doktríny „skill and labour“ platí, že autor musí být původce díla, avšak výkon autora nemusí být přímo tvůrčí, stačí pokud se autor neinspiroval dílem jiného autora (make an effort without copying). Autorské právo potom nechrání jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora, ale práci a námahu („skill and labour“), kterou autor do díla vložil. Na první místo je kladeno právo na odměnu za užití duševního výtvoru, angloamerická koncepce tedy klade důraz na práva majetková. Odpovídá tomu ostatně i termín „copyright