Masarykova univerzita V Brně Lékařská fakulta menopauza – rizikové období pro rozvoj obezity
|
|  Yüklə 2.74 Mb.
|
MENOPAUZA - RIZIKOVÉ OBDOBÍ PRO ROZVOJ OBEZITYObdobí menopauzy je pro udržení obvyklé tělesné hmotnosti obtížné, je považováno za poslední kritické období nárůstu hmotnosti (53, 62). Estrogeny podporují gynoidní distribuci tukové tkáně, v důsledku jejich poklesu dochází k redistribuci tukové tkáně z oblasti gynoidní do oblasti androidní (12). Obecně s přibývajícím věkem dochází k nárůstu tukové tkáně, poklesu svalové hmoty a klesá klidový energetický metabolismus. Změny hladin hormonů - estrogenní a androgenní disbalance není jedinou příčinou přibývání na váze, ale velký podíl mají vlivy vnější. Vnějším vlivem je změna životního stylu, kde mezi příjmem potravy a fyzickou aktivitou vzniká nerovnováha, přebytečná energie je odpovědná za vznik centrální obezity (26, 62). Obézní ženy mají v postmenopauzálním období vyšší hladiny estrogenů než ženy s normální hmotností. Důvodem je vyšší aktivita aromatázy v tukové tkáni, která se účastní na přeměně testosteronu na estradiol a androstendionu na estron (viz. kapitola 2.3.2 endokrinologie menopauzy). Obézní ženy jsou tak před rychlým úbytkem kostní hmoty „chráněny“ hormonální aktivitou tukové tkáně. Postmenopauzální obezita je spojována se sníženým výskytem osteoporózy. Nicméně nadměrná tvorba estrogenů zvyšuje riziko gynekologických nádorů. Riziko karcinomu endometria je u obézních žen zvýšeno na 2-10 násobek (8, 58). Menopauze představuje celý bio-psycho-sociální komplex nepříznivých faktorů a tak je často významnou stresovou zátěží pro organismus ženy. Ženy mají dvoj až trojnásobně větší sklon k depresi než muži. Depresivní stavy se projevují u žen již v pubertě a často přetrvávají až do senia. Perimanopauza je považována za vrchol depresivních stavů. Menopauza je spojována s negativními postoji a obavami ze stárnutí. Epidemiologické studie dokazují, že 22-33 % klimakterických žen trpí depresivními poruchami v důsledku poklesu sexuálních steroidů. A 10 % z nich je zasaženo relevantní depresí. Zejména estrogeny ovlivňují regulací nálad, chování a jednání (4, 19). K depresivním stavům u žen v období menopauzy přispívají: bolesti hlavy, návaly horka, poruchy spánku a nadměrná únava. Tyto stavy obvykle vedou ke snížení přirozeného pohybu (39). Důležitou roli zde hrají psychické změny, ženy si připadají nepotřebné, po sexuální stránce neatraktivní a ve srovnání s dorůstajícími dětmi staré. Hovoří se o „motivačním selhán“ žen v tomto období. Přejídání je častou kompenzací úzkosti a ztráty sebedůvěry (17, 21). Na vzestupu hmotnosti se mnohdy podílí i zanechání kouření. U silných kuřaček se zvyšuje energetický výdej až o 10%. Při ukončení kouření, by měl kuřák přizpůsobit svůj jídelníček a pohybovou aktivitu sníženému energetickému výdeji (17). Řady studií nedokazují, že zvýšená hmotnost získaná v tomto období vzniká v důsledku hormonálních změn (30). Pro ženy je tato životní etapa velmi obtížná. Následkem těchto negativních změn, vlivů a poklesu hormonů může v období menopauzy nastat hmotností přírůstek, ale obezita není nutnou součástí tohoto období. Pro zdravý životní styl a udržení optimální tělesné hmotnosti v období menopauzy je vhodné dbát na (viz. tabulka 12):
V běžném životě to znamená omezování potravin obsahujících tzv. skryté tuky. A to především sekundárně zpracovaná masa – uzeniny, mletá masa. Z mléčných výrobků redukovat smetanové výrobky, tučné sýry, tučné jogurty a plnotučné mléko. Mezi problémové potraviny patří majonézy, smažené pokrmy, tukové pečivo, sladkosti, krémy, dorty a trvanlivé pečivo (29, 34, 59).
Mezi nerozpustnou vlákninu řadíme celulózu, hemicelulózu a lignin. Vyskytuje se v zelenině, ovoci a otrubách. Díky hydrofilním vlastnostem se nerozpustná vláknina podílí na zvětšování střevního obsahu, podpoře střevní peristaltiky a zamezuje vzniku zácpy. Příjem vlákniny musí vždy doprovázet dostatečný přísun tekutin, pro uplatnění hydrofilních vlastností. Pektin a glukany se řadí mezi rozpustnou vlákninu, která je obsažena v ovoci, luštěninách a obilovinách. Rozpustná vláknina zpomaluje vstřebávání sacharidů. Při dostatečném příjmu snižuje hladinu cholesterolu v plazmě, díky schopnosti na sebe navázat žlučové kyseliny a zamezit tak jejich zpětného vstřebání do enterohepatálního oběhu. Bakteriální fermentací rozpustné vlákniny, dochází k produkci krátkých mastných kyselin (acetát, propionát a butyrát). Kyselina propionová a máselná se podílejí na výživě kolonocytů a mají zásadní důležitost pro metabolizmus sliznice tlustého střeva. Krátké mastné kyseliny jsou zdrojem energie pro kolonocyty (59, 66). V současné době je toto rozdělení vlákniny nedoporučováno, ale je stále zmiňováno.
Důležité je upozornit na to, že uvedená obecná doporučení nejsou aplikovatelná pro každou ženu. Každá žena je individuální osobností. Doporučení by měla být zohledněna na základě zdravotního stavu, genetického rizika, životního stylu a individuálních stravovacích zvyklostí ženy. Pouhá změna stravy a stravovacích návyků je nedostačující, nepostradatelný je zcela širší komplex opatření, k němuž nepochybně patří pohybová aktivita (59).
Tabulka 12: Doporučené nutriční složení podle WHO, (CEP – celkový energetický příjem) (7, 34) |