Masarykova univerzita V Brně Lékařská fakulta menopauza – rizikové období pro rozvoj obezity
|
|  Yüklə 2.74 Mb.
|
DISKUZEV bakalářské práci jsem se zabývala menopauzou - rizikovým obdobím pro rozvoj obezity. V praktické části jsem uvedla kazuistiky tří žen, u kterých byl nárůst hmotnosti ve spojitosti s obdobím menopauzy. Sběr dat jsem provedla pomocí dotazníkového šetření a ústním pohovorem. Nadměrná hmotnost v období menopauzy je častým problémem, který by neměl být opomíjen. Na přírůstek hmotnosti související s touto etapou života poukazovala každá žena zahrnuta v mé praktické části. Redistribuce tukové tkáně z oblasti gynoidní do oblasti androidní, v důsledku poklesu estrogenních hormonů, se významně projevila pouze u jedné ženy. U ženy v kazuistice A k redistribuci tukové tkáně nedošlo, ale významně se v současné době v porovnání s dobou indukované menopauzy snížil obvod pasu o 13 cm a obvod boků o 15cm. Kazuistika B popisující ženu v období premenopauzy a její nárůst hmotnosti o 2–3 kg je považován za zcela fyziologický jev, kdy se zvyšujícím se věkem přirozeně stoupá BMI. Epidemiologické studie dokazují, že 22–33 % klimakterických žen trpí depresivními poruchami v důsledku poklesu sexuálních steroidů (4). Depresivní stavy a změny nálad se vyskytly ve všech třech kazuistikách a ženy je spojovaly s nástupem menopauzy. Ženy byly nejvíce zatěžovány poruchou spánku, návaly horka, bolestmi hlavy, podrážděností a nadměrnou únavou. Tyto klinické změny velmi často souvisejí se sníženou pohybovou aktivitou. Ženy si velmi často připadají staré, nepotřebné a neatraktivní. V této souvislosti se hovoří o „motivačním selhání“ žen. Stresové situace mnohokrát kompenzují přejídáním. Zejména fyzická aktivita je preventivním faktorem i léčebným prostředkem nadměrné tělesné hmotnosti. Pravidelná pohybová aktivita snižuje tvorbu tukové tkáně a podporuje redukci té, která byla již vytvořena. Příznivě působí na „zpomalení“ metabolismu související se zvyšujícím se věkem. Je také preventivním faktorem osteoporózy. U dvou ze tří uvedených žen byla v období menopauzy minimální pohybová aktivita. Bylo charakterizováno mnoho důvodů této skutečnosti – zvýšená únava, nedostatek volného času a mnohdy byla popisována i nechuť k aktivnímu pohybu. Ke změně životního stylu a navýšení pohybové aktivity došlo až po nárůstu hmotnosti, kdy cílem byla její redukce. V tomto náročném období bych doporučila aktivitu aerobního charakteru – plavání, jízdu na rotopedu, nordic walking (chůze s holemi). Aktivní pohyb by měl být zařazen minimálně 3x týdně po dobu 45–60 minut nebo denně alespoň 30 minut (10). Výživa v etiologii vzniku nadměrné hmotnosti hraje významnou roli. Ženy v kazuistice A a C uváděly, že se snaží o správné stravování, že je jejich jídelníček v současné době zcela vhodný, pestrý a vyvážený. Výrazně snížily konzumaci uzenin, smažených a tučných pokrmů a navýšily příjem ovoce a zeleniny na doporučené denní dávky v porovnání s obdobím menopauzy a současným. Pouze žena z kazuistiky B hovoří o zcela nevhodném jídelníčku, ale chtěla by ho změnit. Žena z kazuistiky C často kompenzovala stresové situace přejídáním v pozdních večerních hodinách. S oblibou konzumovala slané a sladké pečivo. Na základě doporučení nutričního terapeuta z Poradny pro zdravou výživu, se v současné době tomuto zlozvyku snaží vyvarovat. V období menopauzy se významně zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Deficit estrogenů vede k proaterogenním změnám. Stoupá hladina triacylglycerolů a vzrůstá koncentrace cholesterolu v krvi (10). KVO nebyla zatížena ani jedna z žen, pouze u jedné z nich byla zaznamenána zvýšená hladina cholesterolu v krvi. U ostatních byl krevní obraz ve fyziologickém rozmezí. Estrogenní deficit je nejsilnějším rizikovým faktorem pro vznik postmenopauzální osteoporózy. Tento deficit vede k přestavbě kostní hmoty – osteoklastická resorpce převažuje nad osteoblastickou novotvorbou (21). U obézních žen se vyskytují v postmenopauzálním období vyšší hladiny estrogenů než u žen s normální hmotností v důsledku vlivu aromatázy (viz. kapitola 4). Obézní ženy jsou tak před úbytkem kostní hmoty chráněny aktivitou tukové tkáně (58). Postmenopauzální osteoporóza se nevyskytovala ani v jedné kazuistice. Preventivním faktorem osteoporózy je vhodný dostatečný příjem vápníku, vitaminu D a pohybová aktivita. Zanechání kouření se může podílet na vzestupu hmotnosti, v důsledku snížení energetického výdeje. U silných kuřaček se zvyšuje výdej energie až o 10 % (17). Žena v kazuistice A je kuřačka od 24 let – převažuje spíše nárazové kouření, jednou za týden vykouří až 15 cigaret denně. Žena z kazustiky B je nekuřačka. Nárůst hmotnosti o 2–3 kg po zanechání kouření se projevil u ženy z kazuistiky C. Při ukončení kouření, by měla žena přizpůsobit svůj jídelníček a pohybovou aktivitu sníženému energetickému výdeji. V žádném případě by žena neměla považovat kouření jako pozitivní faktor pro zvýšení energetického výdeje. Tento výdej by měl být navýšen především vhodnou pohybovou aktivitou.
Menopauza je považována za kritické období života ženy, které je náročné pro udržení obvyklé tělesné hmotnosti a je velmi často spojováno s nárůstem hmotnosti. V České republice trpí nadváhou 46 % žen a obezitou 17% žen. S věkem žen toto procento stoupá. Ve věku 40-60 let má nadváhu 66 % a vlastní obezitu 35 % žen. Je nutné podotknout, že se zvyšujícím se věkem přirozeně stoupá fyziologické rozmezí BMI pro normální hmotnost z 18,50–24,99 na 22–27 kg/m2. V období menopauzy je fyziologická potřeba jídla asi o 1/3 menší než ve 25 letech. Všeobecně však ženy přijímají stále stejné množství potravy, přetrvává tradiční česká kuchyně a velmi často zajídají stres. U žen se vyskytují depresivní stavy a v jejich důsledku dochází ke snižování pohybové aktivity. Zejména aktivní pohyb je považován za preventivní faktor obezity (10, 54, 63). Cílem mé práce bylo zjistit a vytvořit ucelený přehled v problematice týkající se nadměrné hmotnosti v menopauzálním a postmenopauzálním období a jestli je tato skutečnost způsobena vlivem hormonálním nebo jinými faktory. Výsledky mnohých studií nepoukazují na nutnou souvislost mezi deficitem estrogenů a přibývání hmotnosti v menopauzálním období. Hmotnostní přírůstek tedy nezpůsobuje pouze hormonální disbalance, ale velký vliv mají i faktory vnější. Mezi tyto faktory můžeme řadit sníženou pohybovou aktivitu, změnu životního stylu, depresivní stavy a mnoho dalších. |