Ana səhifə

Masarykova univerzita V Brně Lékařská fakulta menopauza – rizikové období pro rozvoj obezity


Yüklə 2.74 Mb.
səhifə5/11
tarix27.06.2016
ölçüsü2.74 Mb.
1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11

OBEZITA

  1. Definice


Obezita je definována nadměrnou kumulací energetických zásob ve formě tělesného tuku. Vzniká díky dlouhodobé pozitivní energetické bilanci, v důsledku nepoměru mezi příjmem energie potravou a výdejem energie. Obezita je zejména poruchou fyziologické dlouhodobé regulace homeostázy energie. Nadbytek tukové tkáně zvyšuje zdravotní riziko a snižuje délku života. Fyziologické množství tukové tkáně je u mužů do 15-20 % a u žen do 25-30%. Tělesná hmotnost se u obou pohlaví zvyšuje s věkem.
Obezitu můžeme dělit na tzv. obezitu androidní (mužského typu - „typ jablko”), kde je tuk koncentrován v oblasti břicha, je to především tuk viscerální (tuk obklopující břišní orgány). Tento typ obezity je rizikový pro vznik metabolických a srdečně cévních komplikací. Odlišným typem je tzv. obezita gynoidní (ženského typu - „typ hruška”), kde je tuk uložen v oblasti boků, hýždí a stehen (5, 24, 35). S gynoidní obezitou často souvisí varixy, celulitida, poruchy příjmu potravy a poruchy sebepřijetí (10).

Obrázek 5: Distribuce tělesného tuku - androidní a gynoidní typ obezity (35)



    1. Hodnocení tělesné hmotnosti (klasifikace obezity)


Nejčastějším kvantitativním parametrem pro posouzení normální či patologicky zvýšené hmotnosti je používán Queteletův index tělesné hmotnosti (Body Mass IndexBMI). BMI je jednoduchý index poměru hmotnosti ku výšce, který je běžně používán pro klasifikaci podváhy, nadváhy a obezity u dospělých. Je definován jako hmotnost v kilogramech dělená druhou mocninou výšky v metrech (kg/m2). U osob s vysoce vyvinutou svalovou hmotou může BMI vést k chybné diagnóze. Je důležité zdůraznit, že hodnoty BMI jsou stejné pro obě pohlaví a s přibývajícím věkem se hodnoty fyziologického rozmezí BMI přirozeně zvyšují. Hodnocení BMI podle WHO u dospělých znázorňuje tabulka 7 a tabulka 8 poukazuje na závislost fyziologické normy BMI na věku (17, 24, 63, 64).


Klasifikace

BMI (kg/m2)

Podváha

< 18,50

Těžká podváha

< 16,00

Střední podváha

16,00–16,99

Mírná podváha

17,00–18,49

Normální hmotnost

18,50–24,99

Nadváha

25,00

Pre – obezita

25,00–29,99

Obezita

30,00

Obezita I. stupně

30,00–34,99

Obezita II. stupně

35,00–39,99

Obezita III. stupně

≥ 40,00

Tabulka 7: Mezinárodní klasifikace podváhy, nadváhy a obezity podle BMI dle WHO (64)


Věk

BMI (kg/m2)

19–24

19–24

25–34

20–25

35–44

21−26

4554

22–27

55–64

23–28

> 65

24–29

Tabulka 8: Závislost fyziologické normy BMI na věku (63)
Antropometrické metody, které měří distribuci tukové tkáně zahrnují: stanovení obvodu pasu, poměr pas/boky (WHR index, waist - hip ratio) a poměr pas/výška. Tyto metody hodnotící distribuci tělesného tuku u obézních pacientů lépe vystihují riziko metabolických a kardiovaskulárních komplikací obezity než tělesná hmotnost a BMI. Nejjednodušší antropometrický ukazatel je obvod pasu, který souvisí s intraabdominálním obsahem tukové tkáně a se vznikem komplikací obezity. Obvod pasu se měří v polovině vzdálenosti mezi hřebenem kyčelním a spodním okrajem dolního žebra v horizontální rovině. Rizikové hodnoty obvodu pasu uvádí tabulka 9 (17, 24, 35, 36).


Riziko vzniku metabolických komplikací spojených s obezitu

Obvod pasu v (cm)

Muži

Ženy

zvýšené

94

80

vysoké

102

88

Tabulka 9: Distribuce tuku dle obvodu pasu dle WHO (36)
Obvod boků se měří v úrovni maximálního vyklenutí hýždí v horizontální rovině. Hodnoty WHR > 1, 0 u mužů a > 0, 85 u žen signalizují akumulaci tuku v abdominální oblasti (17, 36). Dnes se od indexu WHR opouští a měří se pouze obvod pasu (52).
Antropometrickou hodnotou, která stanovuje obsah tukové tkáně, je měření kožních řas. Pro toto měření je používán přístroj kaliper (Bestův nebo Holtainův kaliper). Pro orientační vyšetření se používají dvě kožní řasy: subskapulární (šikmá řasa pod dolním úhlem lopatky) a nad tricepsem (vertikální řasa uprostřed paže nad trojhlavým svalem).
Bioelektrická impedance (BIA) je metoda založená na vodivosti těla. Stanovuje složení těla na základě stanovení odporu těla při průchodu proudu o nízké intenzitě a vysoké frekvenci. Přístroje se liší podle umístění elektrod, mezi nimiž proud prochází. Bodystat je přístroj, který má elektrody umístěné po dvou na zápěstí a nad hlezenným kloubem pravostranných končetin. Měřič tělesného tuku značky Omron má elektrody umístěné na madlech pro uchopení rukama. Elektrody mohou být umístěny i na ploskách nohou nášlapné váhy. Mezi nejnovější přístroj patří InBody, který používá 4 elektrod na horní i dolní končetiny. Kladem BIA je nezatížení pacienta a časová nenáročnost (17).

1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©atelim.com 2016
rəhbərliyinə müraciət