Masarykova univerzita V Brně Lékařská fakulta menopauza – rizikové období pro rozvoj obezity
|
|  Yüklə 2.74 Mb.
|
Terapie menopauzy
Hormonální substituční terapie (HT) je skupina léčiv, která je používaná k doplnění estrogenního deficitu. A to vzniklého přirozenou cestou – vyhasnutí ovariální funkce, nebo po iatrogenní intervenci – nejčastěji odstranění vaječníku. HT dělíme na čistě estrogenní (ET) a estrogen-gestagenní substituci (EPT). Pro ženy bez dělohy je stanovena ET a pro ženy s dělohou EPT. EPT může být podávána v sekvenčním režimu (pravidelné menstruační krvácení) nebo v kontinuálním režimu (bez menstruačního krvácení). Léky se obvykle podávají ve formě tablet, ale léčba může být i formou náplastí, podkožních implantátů (tyčinek obsahujících hormony) nebo estrogenových krému. Studie ESTHER (Estrogen and Thromboebolism Risk) uvádí, že z rizika tromboembolické nemoci je bezpečnější neperorální forma aplikace v podobě transdermální náplasti (10, 49). HT je doporučována pro menopauzální symptomy, atrofizace urogenitálních sliznic, předčasnou menopauzu, postmenopauzální osteoporózu a ICHS. HT tlumí návaly horka, pocení, nespavost i palpitace. Pozitivně působí na únavu, podrážděnost, nervozitu, sexuální dysfunkce a depresivní náladu. Účinnost terapie na akutní klimakterický syndrom je přes 90%. Z alternativních metod této účinnosti nejvíce dosahuje pravidelná fyzická aktivita (10, 11). Zvýšená chuť k jídlu patří mezi nežádoucí účinky HT spojené zejména s gestagenní složkou. Je několik příčin, kdy je HT absolutně kontraindikována. V roce 2008 International Menopause Society (IMS) stanovila tyto kontraidnikace:
(plicní embolie)
Epidemiologické studie u postmenopauzálních žen léčených HT potvrzují, že zatímco pokles estrogenů je spojován se zvýšenou tělesnou hmotností, léčba HT je spojována s poklesem nebo výrazně menším nárůstem tělesné hmotnosti (30). HT je považována za hlavní preventivní i terapeutický postup u menopauzálních a postmenopauzálních žen. Na základě závěrů studií Women´s Health Initiative a UK Million Women Study nebylo doporučeno zahajovat podávání HT u pacientek bez klimakterického syndromu pouze z důvodu rizika vzniku osteoporózy (27).
Hormonální substituční terapie není vhodnou léčbou pro každou ženu (například z důvodu kontraindikací). Jestliže žena HT odmítá nebo ji z jakéhokoliv důvodu nechce užívat, je možno využít nehormonální přípravky. Nehormonální léčba je vhodná v období premenopauzy, kdy při potížích ještě nemusí být prokazatelný deficit hormonů (9, 21). Nejúčinnější nehormonální terapií se 70% efektem je pravidelná fyzická aktivita (10). Kladnou stránkou pohybové aktivity je udržování tělesné hmotnosti a protektivní vliv na kostní remodelaci. Fytoestrogeny (FE) jsou přirozené aktivní látky obsažené v rostlinách, svojí strukturou jsou podobné přirozenému estrogenu estradiolu. Nejznámější skupinou FE jsou isoflavony, kumestany, flavony a lignany. Isoflavony se vyskytují v sóje, bobech, červeném jeteli a vojtěšce. Flavony jsou hlavně pigementy v semenech a plodech žluté barvy, jejich estrogenní vlastnosti jsou slabé. Estrogenicita fytoestrogenů se projevuje až při nedostatku endogenních estrogenů. O množství příjmu fytoestrogenů potravou rozhodují tradiční národní zvyky a kuchyně. Asijská populace konzumuje 20-50 mg isoflavonů denně, Italie přibližně 0,17 mg a Česká republika v důsledku stravovacích zvyklostí se k těmto hodnotám ani nepřibližuje. Klinická pozorování uvádějí, že v asijských zemích, kde je strava bohatá na sóju (isoflavony), nemají ženy rozvinuté klimakterické obtíže jako u evropské a americké populace (14, 33, 61). Studie zabývající se souvislostí mezi rakovinou štítné žlázy a příjmem fytoestrogenů uvádí, že riziko rakoviny štítné žlázy může být modifikováno příjmem sóji a fytoestrogenů v potravě. Sojové boby jsou spojovány s vývojem strumy, která je rizikovým faktorem pro rakovinu štítné žlázy (20). Prospektivní studie zkoumající vliv sóji na rakovinu prsu dokládá, že vysoký příjem sóji (> 10, 6 mg isoflavonů na 1000 Kcal denně, toto množství obsahuje jedna porce tofu) je spojován s významným 18 % snížením rizika rakoviny prsu (65). Výzkumné studie tvrdí, že v populaci konzumující sóju je nízký výskyt osteoporotických zlomenin (67). Fytoestrogeny a sojové produkty zlepšují příznaky akutního klimakterického symptomu, ale jejich účinnost dosahuje 30 %, což jen patrně převyšuje účinnost placeba (13). Výsledky studií zaměřených na potvrzení či vyvrácení předpokladu, zda fytoestrogeny redukují nepříznivé projevy menopauzy jsou sporné (33). Je malé množství kontrolovaných klinických studií, které by jednoznačně dokazovaly výhodu fytoestrogenů v terapii menopauzálních obtíží (37). Bylo zjištěno, že isoflavony podávané ženám v postmenopauze zvyšují tvorbu adiponektinu. Adiponektin je peptidový hormon, vylučovaný do krevního řečiště z tukové tkáně (adipocytů). Nízká hladina tohoto hormonu se vyskytuje u diabetiků 2. typu a u pacientů s obezitou. Předpokládá se, že stimulace produkce adiponektinu by mohla být efektivním nástrojem v léčbě obezity (17, 46). Problémy přicházející s tímto životním obdobím lze úspěšně řešit, ale je důležité dodržovat zásady zdravého životního stylu:
|