Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra biologie

7. 4 Botanická vycházka

Trasu botanické vycházky lze vést od Císařského mostu (viz Botanické cvičení), podél levého břehu řeky Doubravy, po hrázi rybníka Na Výpusti a po cestě podél závodu Prefa směrem zpět ke škole.

- žáci určují základní druhy vyšších rostlin, upevní si znalosti z botaniky

• 
  žáci rozpoznávají základní druhy cévnatých rostlin rostoucích v pozměněné krajině
  
• 
  žáci rozvíjejí své pozorovací schopnosti
  
• 
  žáci pracují s literaturou - zjednodušené klíče k určování rostlin (viz Příloha 17)
  
• 
  žáci si osvojují zásady práce v terénu, žáci se lépe orientují v terénu (mapa)
  
• 
  učitel a žáci se lépe poznají v mimoškolním prostředí
  

Cesta podél řeky Doubravy (levý břeh) k rybníku Na Výpusti a dále po cestě kolem závodu Prefa.

Celková délka trasy: 2,2 km.

Stručné informace o lokalitách:

Lokality se nacházejí cca 7 km severovýchodně od města Čáslav. Území se rozkládá u obcí Vrdy a Dolní Bučice podél řeky Doubravy. Nadmořská výška je průměrně 225 m n. m.

2 vyučovací hodiny (90 min) + 1 přestávka (10 min.) = celkem 100 min. (program vhodný spíše na jaře a v létě, popř. na podzim).

Rostlina, vyšší rostlina, rostlinný druh, druh, pozorování.

Pracovní list, atlasy rostlin, např. Velká kniha rostlin (KREJČA et al., 2004), zjednodušený klíč (viz Příloha 17), psací potřeby, zápisníky, mapa a další.

Pozorování, praktické činnosti, výklad, výklad s aktivizujícími otázkami, rozhovor, diskuze, hra (didaktická), samostatná práce žáků, skupinová práce, práce s pracovním listem sebereflexe, pojmová mapa.

Seznámení žáků s programem, jejich motivace (naučit se rozpoznávat cévnaté rostliny, pozorování rostlin, pobyt v přírodě, …), rozdání pracovních listů (do dvojic).

Přesun k polní cestě u levého břehu řeky Doubravy.

Motivační hra: Rychlá písmena

Žáci vytvoří dvojice (popř. trojice) a chytí se za ruce. Učitel řekne jedno písmeno abecedy a úkolem skupinek žáků je co nejdříve se dostat k rostlině začínající na dané písmeno (pozn. Učitel volí taková písmena, o kterých ví, že na ně začínají rostliny, které se nacházejí v nedalekém okolí.) Vyhrává skupina, která je u dané rostliny nejdříve. Hru lze opakovat, a to nejlépe pětkrát, aby nedošlo ke ztrátě motivace (10 minut).

Cílem je upevnění spolupráce mezi žáky, koordinace, procvičení znalostí, motivace, procvičení pozorovacích schopností a rychlých reakcí.

Práce ve dvojicích:

Ve dvojicích žáci vypracovávají pracovní listy v průběhu cesty od pole u Císařského mostu k hrázi rybníka Na Výpusti.

Pozorování a poznávání rostlin v pozměněné krajině.

Doba na samostatnou práci ve dvojicích je cca 35 minut.

Učitel mezitím dohlíží na žáky, kontroluje zda a jak pracují a případně žákům radí.

Na hrázi rybníka Na výpusti se společně zodpoví otázka výšky topolů (viz Pracovní list). Lze využít pařezy po pokácených stromech, na kterých se spočítají letokruhy, nebo výpočet výšky při využití pravého úhlu a stínu, tady bychom využili mezipředmětových vazeb.

Žáci se rozdělí do dvojic. Jeden má zavřené oči – je „fotoaparát“, druhý ho vede – „fotograf“. „Fotograf“ hledá tři zajímavé rostlinné objetky, ve chvíli, kdy se u objetku oba zastaví, „fotograf“dá pokyn a „fotoaparát“ otevře oči a scénu si zapamatuje. Na konci je úkolem „fotoaparátu“ najít všechny objekty, které fotografoval, a pojmenovat je (10 minut).

Žáci procvičují paměť, spolupráci, orientaci v terénu.

Vyhodnocení vycházky. Zhodnocení práce žáků. Pracovní listy si žáci přinesou na další hodinu přírodopisu (5 minut).

Návrat do školy (20 minut).

Shrnutí botanické vycházky:

V hodině přírodopisu následující po botanické vycházce by měl vyučující zopakovat důležité poznatky a závěry z práce v terénu.

Žáci odevzdají vyhotovené pracovní listy a společně s učitelem vyhodnotí jednotlivé úkoly a celé cvičení.

Pro zpětnou vazbu lze využít, např. pojmovou mapu, kdy učitel napíše na tabuli jako základní spojení „botanická vycházka“ a žáci libovolně vypisují asociace.

Pro reflexi žáků lze sestavit test – Vyzkoušej sám sebe, který by si žáci samostatně vyplnili a zhodnotili tak své poznatky, jedná se zde o rozvoj kritického myšlení.

Učitel ohodnotí práci žáků a neopomene je za dobře vykonanou práci pochválit.

1. 
   Do mapky zakreslete trasu dnešní botanické vycházky.
   

2. 
   Jaká plodina se pěstuje na poli podél cesty?
   

3. 
   Jaké rostlinné druhy poznáte při břehu řeky Doubravy?
   

4. 
   Odhadněte kolik metrů měří topoly při březích Doubravy.
   

5. 
   Jaké rostliny se nacházejí v prostoru od splavu k rybníku Na Výpusti?
   

8. Závěr

V zájmovém území jsem nalezla 541 druhů vyšších cévnatých rostlin, z toho 34 druhů ohrožených a 4 druhy chráněné. Při srovnání s literaturou se mi nepodařilo potvrdit výskyt 41 druhů z 255 v literatuře uvedených.

Botanicky nejzajímavější lokalitou je stráň Dlouhá mez a lokalita Starkočský lom, zejména vnitřní část v blízkosti zatopeného dna.

V zájmovém území jsem zaznamenala výskyt těchto významných druhů: jabloň lesní (Malus sylvestris), drchnička modrá (Anagallis foemina), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), lakušník vzplývavý (Batrachium fluitans), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), konopice úzkolistá (Galeopsis angustifolia), oman srstnatý (Inula hirta), netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera), prvosenka jarní (Primula veris), tavolník vrbolistý (Spiraea salicifolia) a tis červený (Taxus baccata). U některých se však pravděpodobně jedná o druhy zplanělé.

Svá zjištění jsem porovnávala s literaturou. Srovnávala jsem vlastní zjištěné údaje s údaji Aleše Friedricha a profesora V. Horáka. Přestože Friedrich popisoval katastrální území všech obcí v území, podařilo se mi najít podstatně více druhů.

V zájmovém území jsem navrhla botanické cvičení a botanickou vycházku. Návrh jsem vypracovala pro jednu třídu, ročníků druhého stupně v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem. Žáci si zde mohou ověřit teoretické znalosti, prohloubit praktické dovednosti a osvojit si potřebné kompetence.

Jsem přesvědčena, že se mi nepodařilo zaznamenat všechny rostlinné druhy, které se v zájmovém území vyskytují. Proto bych se i nadále chtěla věnovat floristickému výzkumu území a dosažené výsledky této práce doplnit a aktualizovat.

Přesto se domnívám, že práce podává co nejúplnější charakteristiku floristických poměrů území severovýchodně od města Čáslav.

Seznam použité literatury

ANONYMUS (1976): Rudolf Maximovič. TILIA, leták na ochranu přírody. Kolín: Městské muzeum Čáslav. č. 3, s. 1 – 4.

BENEŠ, K. [ed.] (1963): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSR 1: 200 000. Jihlava. Praha: Geofond.

BENEŠ, K. [ed.] (1962): Geologická mapa ČSSR 1:200 000 – Jihlava. Praha: ČSAV, Academia a Kartografické nakladatelství.

BOLLIGER, M., ERBEN, M., GRAU, J. & HEUBL, G. R. (1998): Keře. Praha: Ikar.

BRUNER, J. (2006): Starkoč u Čáslavi. Starkoč: Obecní úřad.

CULEK, A. (1926): Křídové moře. In: Podoubraví. 3/1926. Čáslav: Městské muzeum Čáslav.

CULEK, A. (1946): Sdělení o vykonaném šetření. Zákroky proti přečinům podle nařízení na ochranu přírody. Čáslav. [opis rukopisu, KŮRKA, A. (1976)] [Ms. Depon. in Městské muzeum, Čáslav.]

CULEK, M. [ed.] (1995): Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma.

ČABRADOVÁ, V., HASCH, F., SEJPKA, J. & VANĚČKOVÁ, I. (2005): Přírodopis 7, pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň: Fraus.

ČERNÍK, V. & MARTINEC, Z. (1999): Přírodopis 2, zoologie, botanika pro 7. ročník základní školy nižší ročníky gymnázií. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

DEMEK, J. [ed.] (1965): Geomorfologie českých zemí. Praha: NČSAV.

DEMEK, J. [ed.] (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Praha: Academia.

DOBRORUKA, L. J., GUTZEROVÁ, N., HAVEL, L., KUČERA, T. & TŘEŠTÍKOVÁ, Z. (1998): Přírodopis II pro 7. ročník základní školy. Praha: Scientia, s. r. o., Pedagogické nakladatelství.

DOSTÁL, J. (1954): Klíč k úplné květeně ČSR. Praha: Nakladatelství československé akademie věd.

FRIEDRICH, A. (1995): Generel lokálního ÚSES. Katastrální území Vrdy a Vlačice. Čáslav. [Ms. Depon. in MÚ Čáslav]

FRIEDRICH, A. (1999): Generel lokálního ÚSES. Katastrální území Bílé Podolí, Zaříčany, Lovčice. [Ms. Depon. in MÚ Čáslav]

FRIEDRICH, A. (1999): Generel lokálního ÚSES. Katastrální území Starkoč. [Ms. Depon. in MÚ Čáslav]

GRAU, J., KREMER, B. P., MÖSELER, B. M., RAMBOLD, G. & TRIEBEL, D. (1998): Trávy. Praha: Knižní klub.

HEJNÝ, S. & SLAVÍK, B. [eds.] (1988): Květena České socialistické republiky 1. Praha: Academia.

HEJNÝ, S. & SLAVÍK, B. [eds.] (1990): Květena České republiky 2. Praha: Academia.

HEJNÝ, S. & SLAVÍK, B. [eds.] (1992): Květena České republiky 3. Praha: Academia.

HOLUB, J. & PROCHÁZKA, F. (2000): Red list of vascular plants of the Czech Republic (state in the year 2000). – Preslia, Praha, 2000, 72: 187-230.

CHADT (ŠEVĚTÍNSKÝ), J. E. (1913): Dějiny lesů a lesnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Písek: Theodor Kopecký.

CHYTRÝ, M., KUČERA, T., KOČÍ, M. [eds.] (2001) Katalog biotopů České republiky. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

JEŘÁBEK, J. [ed.] (2005): Rámcový vzdělávací program. Praha: Výzkumný ústav pedagogický.

JURČÁK, J. & FRONĚK, J. [eds.] (1998): Přírodopis 7. Olomouc: Pedagogické nakladatelství Prodos.

KALHOUS, Z. & OBST, O. (2002): Školní didaktika. Praha: Portál.

KLUSTOVÁ, S. [red.] (2006): Česká republika – sešitový atlas pro základní školy a víceletá gymnázia. Praha: Kartografie Praha.

KREJČA, J., ŠOMŠÁK, L., HÁBER, M. et al. (2004): Velká kniha rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin. Bratislava: Príroda.

KREMER, B. P. (1995): Stromy. Praha: Ikar.

KREMER, B. P. & MUHLE, H. (1997): Lišejníky, mechorosty, kapraďorosty. Praha: Ikar.

KUBÁT, K., HROUDA, L., CHRTEK, J. jun., KIRSCHNER, J. & ŠTĚPÁNEK, J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia.

KŮRKA, A. (1976) RNDr. Antonín Culek. TILIA, leták na ochranu přírody. Kolín: Městské muzeum Čáslav. č. 2, s. 1 – 4.

LOŽEK, V., KUBÍKOVÁ, J., ŠPRYŇAR, P. et al. (2005): Střední Čechy. In: Mackovčin, P. & Sedláček, M. [eds.] (2005): Chráněná území ČR, svazek XIII. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno.

LUDWIQ, M. (2005): Naší přírodou měsíc po měsíci. Praha: Pavel Dobrovský – BETA.

MAREK, M. (1976): Tilia. TILIA, leták na ochranu přírody. Kolín: Městské muzeum Čáslav. č. 3, s. 1 – 4.

MAREK, M. (1978): Květena čáslavská Filipa Maxmiliána Opize k 120. výročí smrti českého botanika. TILIA, leták na ochranu přírody. Kolín: Městské muzeum Čáslav. č. 3, s. 1 – 4.

MIKYŠKA, R. et al. (1969): Geobotanická mapa ČSSR 1:200 000 – Jihlava. Praha: ČSAV, Academia a Kartografické nakladatelství.

MORAVEC, J. (2004): Žárové pohřebiště lužické kultury ve Vrdech. Čáslav: Muzejní a vlastivědný spolek Včela Čáslavská. [Depon. in Městské muzeum, Čáslav.]

MÜNKER, B. (1998): Plané rostliny střední Evropy. Praha: Knižní klub.

NEJEDLÍKOVÁ, M. (1987): Léčivé rostliny v okolí Čáslavi. TILIA, leták na ochranu přírody. Kolín: Městské muzeum Čáslav. č. 24, s. 1 – 4.

NEUHÄUSLOVÁ, Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Textová část. 1. vyd. Praha: Academia.

NEUHÄUSLOVÁ, Z. & MORAVEC, J. [eds.] (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky 1: 500 000. Praha: Botanický ústav Akademie věd České republiky. Kartografie Praha a. s.

NĚMEC, J. (1981): Geologicko – geomorfologická exkurze do okolí Čáslavi. Časopis pro teorii a praxi vyučování přírodním vědám a zeměpisu. č. 6, s. 210 – 212.

NOVÁK, P. (1992): Syntetická půdní mapa České republiky 1:200 000 – Praha. Praha: Ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí.

OPIZ, F. M. (1813): Beschreibung einer kleinen botanischen Fußreise aus czaslauer nach dem chrudimer Kreise im Julius 1804. Hessperus. Ein Nationalblatt für gebilbete Leser. č. 65. [Depon. in Ústav botaniky a zoologie, PřF MU]

PŘÁDNÝ, J. (1989): Floristický příspěvek k východní části Středočeského kraje. Roztoky u Prahy: Muzeum a současnost.

POLÍVKA, F. (1992): Klíč k určování rostlin v naší květeně nejčastěji se vyskytujících. Olomouc: R. Promberger.

POSPÍŠIL, B. (1959): Vegetační kryt čáslavského okresu. Zpráva pro plánovací komisi rady krajského národního výboru v Pardubicích. [Ms. Depon. in Městské muzeum, Čáslav.]

POSPÍŠIL, B. (1977): Josef Vepřek, zasloužilý ochránce přírody Kutnohorska a Uhlířskojanovicka. TILIA, leták na ochranu přírody. Kolín: Městské muzeum Čáslav. č. 2, s. 1 – 4.

POSPÍŠIL, B. (1983): Přírodní zajímavosti Zbyslavi a okolí. TILIA, leták na ochranu přírody. Kolín: Městské muzeum Čáslav. č. 17, s. 1 – 4.

POSPÍŠIL, B. (1986a): Třicet let zákona o státní ochraně přírody na Čáslavsku. TILIA, leták na ochranu přírody. Kolín: Městské muzeum Čáslav. č. 22, s. 1 – 4.

POSPÍŠIL, B. (1986b): Stromy v krajině. TILIA, leták na ochranu přírody. Kolín: Městské muzeum Čáslav. č. 23, s. 1 – 4.

QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Brno: Československá akademie věd, Geografický ústav.

REICHHOLF, J. (1989): Pole a louky. Praha: Ikar.

SKALICKÝ, V. (1988) Regionálně fytogeografické členění. In: HEJNÝ & S. SLAVÍK B. [eds.] (1988): Květena české socialistické republiky 1. s. 103 – 121. Praha: Academia.

SLAVÍK, B. [ed.] (1995): Květena České republiky 4. Praha: Academia.

SLAVÍK, B. [ed.] (1997): Květena České republiky 5. Praha: Academia.

SLAVÍK, B. [ed.] (2000): Květena České republiky 6. Praha: Academia.

SLAVÍK, B. & ŠTĚPÁNKOVÁ, J. [eds.] (2004): Květena České republiky 7. Praha: Academia.

SCHWARZBACHER, B. [red] (1999): Železné hory. Soubor turistických map 1: 50 000. Praha: Trasa, spol. s r. o.

ŠVECOVÁ, M. & TOBĚRNÁ, V. (1998): Botanika, vyšší rostliny 2, učebnice pro základní školy a nižší stupeň víceletých gymnázií. Praha: Česká geografická společnost.

TOMAN, J. & HÍSEK, K. (1994): Naší přírodou krok za krokem – Rostliny. Praha: Albatros.

TOMÁŠEK, M. (1995): Atlas půd České republiky. Praha: Český geologický ústav.

VESELÝ, J. (1953): Chráněné rostliny. Praha: Orbis.

VESELÝ, J. (1954): Příroda Československa, její vývoj a ochrana. Praha: Orbis.

Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Vyhláška ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. Seznam zvláště chráněných druhů rostlin – Příloha č. II.

SHOCart, spol. s r. o. Mapy. cz [online]. [cit. 1. února 2008]. Dostupný z WWW:

Resumé

The Diploma work deals with floristic situation in the north-east area of Čáslav. The general part contains brief characteristics of natural environment in the target area. The botanical part briefly comments geobotanical and phytogeographical characteristics of the area and outlines the development of potential natural vegetation. The outcome of the work is the list of vascular plants which were located in the target area. The supporting materials were taken from a botanical research which was in progress from March to October in the years 2006 and 2007. Each plant entry includes a location, frequency of occurrence and reference to literature. This work also includes an outline of a botanical field exercise and a botanical walking tour, which can become a part of the Elementary School Curriculum.