Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra biologie

4. 4. 2 Formace trvalých travních porostů

Převládají louky psárkového, pcháčového a ovsíkového typu. V současnosti jsou zanedbávány, koseny jen občas, čímž se jejich druhové bohatství snížilo. Mnohé byly v nedávné minulosti zorány a převedeny na pole, například u obce Zbyslav.

Podél toků a ve vlhčích místech, kde ale nedochází k trvalým záplavám, jsou vlhké pcháčové louky - za obcí Zbyslav směrem k bývalé bažantnici, u splavu řeky Doubravy za obcí Dolní Bučice a za křižovatkou směrem na Lovčice, mezi silnicí a Lovčickým potokem. Tyto louky byly v průběhu vegetačního období koseny. Podle mého pozorování v roce 2006 dvakrát, v roce 2007 třikrát. Mezi nejčastější druhy patří pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), pcháč oset (Cirsium arvense), kontryhel (Alchemilla sp.), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius), kakost luční (Geranium pratense), pomněnka bahenní (Myosotis palustris) a jetel luční (Trifolium pratense).

Louka psárkového typu je na Vinickém kopci severně od Čertova dolu nad hlavní silnicí. Její druhová rozmanitost je malá. Mezi nejčastěji zastoupené druhy patří psárka luční (Alopecurus pratensis), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), pampeliška lékařská (Taraxacum sect. Ruderalia). Louka byla kosena v roce 2006 jednou a v roce 2007 dvakrát.

Ovsíkové louky můžeme v zájmovém území najít na ploše bývalého zbyslavského hřiště a na Zbyslavském kopci. Typickými druhy jsou ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera), srha laločnatá (Dactylis glomerata), kontryhel (Alchemilla sp.), zvonek rozkladitý (Campanula patula), kozí brada východní (Tragopogon orientalis), starček přímětník (Senecio jacobaea), pryskyřník hlíznatý (Ranunculus bulbosus), jetel luční (Trifolium pratense), kakost luční (Geranium pratense), kopretina bílá (Leucanthemum vulgare), řebříček obecný (Achillea millefolium) a škarda dvouletá (Crepis biennis). Tyto louky byly koseny dvakrát během vegetačního období.

V sousedství Starkočského lomu se nachází sušší travní formace, kde převládají tyto druhy: sveřep vzpřímený (Bromus erectus), pupava bezlodyžná (Carlina acaulis), jitrocel prostřední (Plantago media), šalvěj luční (Salvia pratensis), čičorka pestrá (Securigera varia). Tato travní formace přechází do porostu, kde převládá třtina křovištní (Calamagrostis epigejos).

Pro slunné svahy jsou význačné nižší travní porosty s válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum), např. JV okraj remízu u Starkočského lomu a JZ část svahu Vinického kopce (viz Příloha14). Dalšími významnými druhy jsou jehlice trnitá (Ononis spinosa), sveřep vzpřímený (Bromus erectus), jitrocel prostřední (Plantago media) a mateřídouška vejčitá (Thymus praecox).

Xerotermní meze

Jedná se o formace utvářené převážně nízkými travinami a teplomilnou bylinnou vegetací. Místy se vyskytují keře, tvořící úzký souvislý pás, nebo samostatné. Tento typ formace se nachází především v oblasti Dlouhé meze, jejíž svah je exponován na jihozápad, a na přilehlých mezích, které jsou exponovány na jih až na jihovýchod. Jedná se především o meze mezi polem u lokality bývalé bažantnice a obcí Starkoč.

Keřové patro tvoří růže šípková (Rosa canina), trnka obecná (Prunus spinosa) a hloh (Crataegus sp.).

Pro bylinné patro jsou typické tyto nejčastěji se vyskytující druhy: pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), lnice květel (Linaria vulgaris), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani), jahodník obecný (Fragaria vesca), třezalka tečkovaná (Hyperium perforatum), kontryhel (Alchemilla sp.), violka psí (Viola canina), lipnice roční (Poa annua), mateřídouška vejčitá (Thymus praecox), trojštět žlutavý (Trisetum flavescens) a pryšec (Euphorbia sp.).

Silnice a zpevněné cesty jsou v zájmovém území vesměs lemovány různě hlubokými příkopy. Příkopy při hlavních tazích bývají pravidelně v intervalu pěti let prohlubovány. Bylinná vegetace podél všech silnic je v době vegetační sezóny kosena přibližně v měsíčních intervalech. Vegetace podél vedlejších méně frekventovaných komunikací bývá udržována kosením zpravidla dvakrát během vegetační sezóny.

Nejčastějšími druhy stromového patra jsou jabloň domácí (Malus domestica) a javor jasanolistý (Acer negundo).

Zástupci stromového patra tvoří stromořadí podél komunikací, kde jsou zachovány přibližně stejné rozestupy mezi jednotlivými jedinci. Nejčastěji jsou zastoupeny druhy ovocných stromů, nejhojněji jabloň domácí (Malus domestica), místy s hrušní obecnou (Pyrus communis). Například při silnici z Dolních Bučic do Zbyslavi a Bílého Podolí. Mezi Starkočí a Dolními Bučicemi jsou vysázeny javory jasanolisté (Acer negundo) a silnici z Vinice do Vrdů lemuje lípa srdčitá (Tilia cordata). Podél komunikace od Císařského mostu k odbočce k obci Starkoč a podél komunikace pod Vinickým kopcem směrem k obci Vinice je vysázen javor jasanolistý (Acer negundo).

Keřové patro se vyskytuje jen sporadicky, porosty tvořící pásy jsou ojedinělé, jako příklad lze jmenovat souvislý porost trnky obecné (Prunus spinosa), cca 7 m podél silnice na Zbyslavském kopci. Většinou se keře objevují samostatně.

Ze zástupců keřů jsou významné následující druhy trnka obecná (Prunus spinosa), bez černý (Sambucus nigra), líska obecná (Corylus avellana) a trnovník akát (Robinia pseudacacia).

Významné je patro bylinné, které je ovlivněno nejen provozem na komunikaci, ale i vegetací a poměry „z druhé strany“, většinou z přilehlých polí, pouze u Vinického kopce se jedná o les, ale zde jsem brala v úvahu jen úzký pruh bylinné vegetace tj. 50 – 80 cm od okraje komunikace.

Bylinné patro je zastoupeno těmito druhy bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), merlík bílý (Chenopodium album), kostřava obrovská (Festuca gigantea), kostřava luční (Festuca pratensis), srha laločnatá (Dactylis glomerata), lipnice roční (Poa annua), jahodník obecný (Fragaria sp.), zemědým lékařský (Fumaria officinalis), sléz (Malva sp.), kuklík městský (Geum urbanum), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), barborka obecná (Barbarea vulgaris), truskavec ptačí (Polygonum aviculare), jetel (Trifolium sp.), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani), prlina rolní (Lycopsis arvensis) a rosička krvavá (Digitaria sanquinalis).