Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra biologie

4. 4. 3 Příbřežní vegetace, formace dna bývalého lomu a den bývalých rybníků

K této formaci můžeme přiřadit vegetaci podél všech vodotečí a vodních ploch v zájmovém území. Vegetace v příbřežní zóně rybníka Na Výpusti není nijak charakteristická, neboť dochází k úpravě břehů, a to ne zcela šetrným způsobem.

Souvislé porosty stromů a keřů tvoří doprovody řeky Doubravy a potoků Starkočského a Lovčického. Jsou to většinou olše lepkavá (Alnus glutinosa) a vrba (Salix sp.), doplněné topolem osikou (Populus tremula). Časté jsou mezi nimi jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata) a zřídka bříza bělokorá (Betula pendula). Kolem starých mlýnských náhonů jsou vrby (Salix sp.) mezi obcemi Zbyslav a Vrdy.

Při drobnějších vodotečích převládají křoviny a bylinné patro.

V keřovém patře se nejčastěji objevují vrba (Salix sp.), bez černý (Sambucus nigra), střemcha obecná (Prunus padus) a trnka obecná (Prunus spinosa).

Bylinné patro je specifické pro hydrofilní vegetaci: kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), sítina žabí (Juncus bufonius), rákos obecný (Phragmites australis), zblochan vodní (Glyceria maxima), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), psárka plavá (Alopecurus aequalis), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris), svízel přítula (Galium aparine), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), křehkýš vodní (Myosoton aquaticum), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), pomněnka hajní (Myosotis nemorosa) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica).

Ve vnitřní části Starkočského lomu se nachází zatopené dno, jehož rozloha je cca 25 m². Na této lokalitě se nachází specifická hydrofilní vegetace. Na jiném místě v zájmovém území se druhy zjištěné na této lokalitě se nevyskytují nebo pouze v malém množství.

K nejvýznamnějším druhům patří: psárka plavá (Alopecurus aequalis), žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), orobinec širokolistý (Typha latifolia), orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), zevar vzpřímený (Sparganium erectum), okřehek menší (Lemna minor).

Formace den bývalých rybníků

Za obcí Zbyslav mezi prostorem bývalé bažantnice a Starkočským lomem se nachází bývalé rybníky (viz Příloha 11). V tomto místě se vzhledem k vysoké hladině spodní vody (viz Hydrologické poměry) vyskytuje hydrofilní vegetace.

Převažuje zde: rákos obecný (Phragmites australis), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), v okrajových částech se vyskytuje orobinec širokolistý (Typha latifolia), orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), křehkýš vodní (Myosoton aquaticum) a zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans).

4. 4. 4 Antropogenní formace

Tato formace se nachází na většině rozlohy zájmového území, je charakterizována především osevními plodinami a plevely. Vegetace je výrazně ovlivněna činností člověka, která má především velký vliv na druhové zastoupení i četnost plevelů a ruderálních druhů.

Hlavními osevními plodinami v zájmovém území jsou řepka olejka (Brassica napus), kukuřice setá (Zea mays), slunečnice roční (Helianthus annuus), pšenice setá (Triticum aestivum), tyto rostliny se vyskytují i na lokalitách v blízkosti polí. Každoročně se plodiny střídají.

Mezi nejčastější druhy této formace patří heřmánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum), srha laločnatá (Dactylis glomerata), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), truskavec ptačí (Polygonum aviculare), rmen rolní (Anthemis arvensis), pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora), penízek rolní (Thalspi arvense), vesnovka obecná (Cardaria draba), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), hluchavka nachová (Lamium purpureum), svlačec rolní (Convolvus arvensis), popenec obecný (Glechoma hederacea), bodlák obecný (Carduus acathoides), pcháč rolní (Cirsium arvense), mák vlčí (Papaver rhoeas), škarda dvouletá (Crepis biennis), violka rolní (Viola arvensis), drchnička rolní (Anagallis arvensis) a přeslička rolní (Equisetum arvense).

Zahrnuje okrajové části obytných zón obcí, rumiště především v příkopech podél komunikací, plochy bývalých zahrad a sadů, štěrkoviště (viz Příloha 12) a bývalé skládky. Dále sem můžeme přiřadit liniová ruderální společenstva kolem vodních toků.

Vegetace této formace je velkou měrou ovlivněna činností člověka. Drobné skládky a rumiště vznikají většinou při okrajích komunikací v blízkosti obytných zón. Ve většině případů se jedná o odpad ze zrušených zahradních kompostů a odpadní materiál ze staveb. Výjimkou je plocha bývalé skládky na Vinickém kopci, kde do 90. let 20. století fungovala skládka odpadu, která byla později zavezena. V současné době funguje jako tzv. černá skládka, převážně biologického odpadu.

Vegetace těchto formací je místy velmi chudá, především tam, kde dochází k pravidelnému sešlapávání a intenzivnější dopravě.

Mimo typické druhy se tu vyskytují i taxony pravděpodobně zplanělé, například listopadka (Chrysanthemum), růže stolistá (Rosa centifolia), mečík (Gladiolus) a další.

Stromové patro je nejčastěji zastoupeno následujícími druhy javor klen (Acer pseudoplatanus), javor jasanolistý (Acer negundo), lípa srdčitá (Tilia cordata). Na plochách bývalých sadů na lokalitě Dlouhá mez a Vinický kopec rostou roztroušeně staré ovocné stromy a keře, například třešeň višeň (Prunus cerasus), rybíz červený (Ribes rubrum), slivoň švestka (Prunus domestica), jabloň domácí (Malus domestica) a réva vinná (Vitis vinifera).

Keřové patro tvoří bez černý (Sambucus nigra) a šeřík obecný (Syringa vulgaris).

Bylinné patro představují truskavec ptačí (Polygonum aviculare), rmen rolní (Anthemis arvensis), pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), lebeda rozkladitá (Atriplex patula), kuklík městský (Geum urbanum), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jitrocel větší (Plantago major), hulevník lékařský (Sisymbrium officinale), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), kontryhel (Alchemilla sp.), škarda dvouletá (Crepis biennis), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), merlík bílý (Chenopodium album), merlík mnohosemenný (Chenopodium polyspermum), srha laločnatá (Dactylis glomerata), rosička krvavá (Digitaria sanquinalis) a lipnice roční (Poa annua).