Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra biologie

4. 4 Charakteristika rostlinných formací

Zastoupení jednotlivých formací je různé. Nejrozsáhlejší plochy v zájmovém území zaujímají vegetace lidských sídel. Převažuje hospodářsky využívaná krajina – pole. V zájmovém území se rozkládají pole převážně s následujícími plodinami: řepka olejka (Brassica napus), kukuřice setá (Zea mays), slunečnice roční (Helianthus annuus), pšenice setá (Triticum aestivum).

Ve větší míře jsou zastoupeny i nevelké trávníky. Především v blízkosti lidských sídel se jedná o trávníky občasně udržované. Na plochách neobhospodařovaných trávníků vznikly bezové háje, které zaujímají poměrně malé plochy, ale v zájmovém území jsou poměrně četné především v okrajových částech sídel.

Vegetace sešlapávaných trávníků je zastoupena především v intravilánech obcí a podél komunikací.

V zájmovém území jsou též četně zastoupena stromořadí, a to především podél komunikací a vodních toků. Ojediněle se vyskytují i solitéry, samostatně stojící stromy většinou jako pozůstatek lemu bývalých potoků.

Méně četné jsou polokulturní louky, které se vyskytují v sousedství stromového porostu a polí. Jedná se především o louky svahové. Na svazích s jižní a jihovýchodní převládá xerotermní vegetace.

Lesní formace zabírají jen malou plochu území. Jedná se vesměs o lesy smíšeného typu, pouze na lokalitě Čertův důl se nachází listnatý les.

V zájmovém území se setkáváme i se stromořadími, vysázenými převážně jen podél komunikací a vodních toků .

Vzhledem k velmi silnému ovlivnění místní krajiny činností člověka a k malé rozloze zastoupených rostlinných formací lesních a travních porostů oproti hospodářsky využívaným plochám je obtížné přesně klasifikovat typy jednotlivých formací. Proto uvádím názvy formací, kterým se tyto nejvíce přibližují a zároveň podávám výčet nejčastěji zastoupených druhů. Jednotlivé rostlinné druhy se většinou vyskytují na více různých lokalitách. Zároveň jen málo druhů se vyskytuje pouze v určité rostlinné formaci, proto se charakteristiky ve výčtu druhů často prolínají. Důvodem může být i blízkost lokalit a ovlivnění šíření druhů přírodními podmínkami a činností člověka.

V Mapě současného zastoupení vegetačního krytu (Obr. 6) jsou znázorněny vzhledem k malé rozloze a k obtížnému rozlišení porosty s převažujícím zastoupením bylinného, nebo stromového a keřového patra.

4. 4. 1 Lesní formace

Podle mapy Poměry lesů k rozloze okresů z roku 1885 (CHADT, 1913) je zřejmé, že na Čáslavsku zaujímaly lesy na konci 19. století 10 – 20 % rozlohy. Ovšem není zde patrné jejich přesné rozmístění a ani skladba. A tak nelze stanovit tehdejší poměry v zájmovém území (CHADT, 1913). Lesní porosty byly vykáceny koncem 19. století (POSPÍŠIL, 1959).

Z Přehledné mapy lesů v Čechách (CHADT, 1913) patrně z roku 1913 můžeme posuzovat již přesné rozmístění i skladbu lesa. Je patrné, že v zájmovém území se nacházel lesní porost jen v okrajové části zájmového území, u obce Lovčice. Ve složení převládal dub zimní (Quercus petraea) a borovice lesní (Pinus sylvestris) (CHADT, 1913).

Zbytky původních lesů byly na okrese v 19. století nahrazeny smrkovými monokulturami, které se však z hospodářského hlediska v mnoha případech neosvědčily. Tyto nepromyšlené a nevyzkoušené změny měly vliv na skladbu rostlinných druhů. F. M. Opiz zastihl při svém průzkumu vzácné druhy rostlin, které původní lesy provázely (MAREK, 1978), jejich seznam a přesnou lokalitu Marek bohužel neuvádí.

Z dostupných informací jsem zjistila, že současné lesní porosty v zájmovém území (Vinický kopec, prostor bývalé bažantnice, les u rybníka Na Výpusti) byly vysázeny v polovině 20. století. Tuto informaci lze ověřit i podle stáří a vzrůstu stromů.

I přes časté kácení dochází k rozšíření plochy lesů v zájmovém území (Vinický kopec) a je zde patrna snaha o druhovou diverzitu a skladbu vyhovující místním klimatickým a půdním podmínkám. Vysázeny byly například následdující druhy: borovice lesní (Pinus sylvestris), modřín opadavý (Larix decidua), buk lesní (Fagus sylvatica). V průběhu let 2006 a 2007 byla osázena plocha Vinického kopce od stávajícího lesa směrem k hlavní silnici, cca 0,8 ha.

V současné době se tedy lesní formace nachází na Vinickém kopci, méně rozlehlejší jsou lesy v nivě Doubravy u rybníka Na Výpusti, na hranici katastru obce Vinice a Lovčice na lokalitě Čertův důl a v prostoru bývalé bažantnice.

Roklinový les

Formace je zastoupena na lokalitě Čertův důl. Tato erozní strž je na první pohled zarostlá bujnou vegetací. Ovšem převažují stromy a keře (viz Příloha 7).

Stromy a keře jsou porostlé mechy, které se hojně vyskytují na celé lokalitě.

Uvnitř rokle převažuje patro stromové, mezi jehož nejvýznamnější druhy patří javor klen (Acer pseudoplatanus) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior).

Keřové patro je více zastoupeno na okraji strže, z nejhojněji se vyskytujících druhů můžeme jmenovat ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), brslen evropský (Euonymus europaea), dřišťál obecný (Berberis vulgaris), dřín jarní (Cornus mas) a trnku obecnou (Prunus spinosa).

Z bylinného patra jsou významnými druhy kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kopřiva žahavka (Urtica urens), ptačinec prostřední (Stellaria media) a křehkýš vodní (Myosoton aquaticum), v okrajových partiích je hojný například lopuch plstnatý (Arctium tomentosum), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) a lilek černý (Solanum nigrum).

Tato formace se vyskytuje pouze na třech lokalitách malé rozlohy. Na hranici katastru obce Starkoč a Lovčice u hlavní silnice, v prostoru bývalé bažantnice a podél Starkočského potoka západně od obce Starkoč, těsně podél obytné zóny.

Stromové patro je zastoupeno následujícími druhy: topol osika (Populus tremula), olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus) a bříza bradavičnatá (Betula pendula).

V keřovém patru převažuje bez černý (Sambucus nigra), trnka obecná (Prunus spinosa), dřín jarní (Cornus mas), ostružiník (Rubus sp.), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), líska obecná (Corylus avellana) a hloh (Crataegus sp.).

Bylinné patro je zastoupeno především těmito druhy: bolševník obecný (Heracleum sphondylium), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kopřiva žahavka (Urtica urens), ptačinec prostřední (Stellaria media), kuklík městský (Geum urbanum), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), lopuch menší (Arctium minus) a lopuch plstnatý (Arctium tomentosum).

Jehličnatý les

Jehličnatý porost lesa se nachází při pravém břehu výpusti rybníka Na Výpusti. Rozloha činí asi 150 m². Jedná se o smrkovou monokulturu, jejíž přibližné stáří je 60 let. Ovšem vzhledem k malé rozloze a počtu jedinců nelze mluvit o samostatném jehličnatém lese, neboť v lemové části jsou listnaté stromy a keře.

Stromové patro centrální části tvoří smrk ztepilý (Picea abies).

Keřové patro se nachází v obvodových partiích. Hlavními druhy jsou ostružiník (Rubus sp.) a bez černý (Sambucus nigra).

Bylinné patro je tvořeno těmito druhy svízel lesní (Galium sylvaticum), třeslice prostřední (Briza media), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium) a šťavel kyselý (Oxalis acetosella).

Smíšený les

Tato formace se nachází na Vinickém kopci. V okrajových částech listnatého lesa v prostoru bývalé bažantnice a jehličnatého lesa u rybníka Na Výpusti ji můžeme vzhledem k malé rozloze opominout.

Typickým zástupcem smíšeného lesa je tedy Vinický les na Vinickém kopci (viz Příloha 13), jedná se o lokalitu o rozloze asi 2 ha.

Stromové patro tvoří borovice lesní (Pinus sylvestris), smrk ztepilý (Picea abies), bříza bělokorá (Betula pendula), buk lesní (Fagus sylvatica) a modřín opadavý (Larix decidua).

Keřové patro: bez černý (Sambucus nigra), ostružiník (Rubus sp.), líska obecná (Corylus avellana), dřín jarní (Cornus mas), a hloh (Crataegus sp.).

Bylinné patro: třeslice prostřední (Briza media), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), svízel lesní (Galium sylvaticum), lopuch menší (Arctium minus) a lopuch plstnatý (Arctium tomentosum).

Tuto rostlinnou formaci můžeme nalézt pouze v lokalitě Vinický les na Vinickém kopci. Lesní cesta je zde asi 800 m dlouhá. V úseku od bývalé skládky na úpatí Vinického kopce je částečně uměle zpevněná navážkou,. Cesta je lemována pouze druhy keřového a bylinného patra.

Nejvýznamnějšími druhy keřového patra jsou ostružiník (Rubus sp.) a bez černý (Sambucus nigra).

Mezi hlavní zástupce bylinného patra patří lipnice hajní (Poa nemoralis), srha laločnatá (Dactylis glomerata), třeslice prostřední (Briza media), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere) a jahodník obecný (Fragaria vesca).

V zájmovém území se křoviny vyskytují nejčastěji podél drobných vodních toků nebo podél koryt občasných vodních toků, místy téměř při všech polních cestách a lemují i okraje lesních porostů. Jsou podstatnou součástí remízů. Nejvíce je vyvinuto vždy patro keřové.

Druhové složení je velkou měrou ovlivněno blízkostí a charakterem sousedních formací. Objevují se tu proto druhy luční – kostřava luční (Festuca pratensis), jetel luční (Trifolium pratense) i druhy lesní – šťavel kyselý (Oxalis acetosella) a druhy ruderálních stanovišť – pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris).

Stromové patro zastupuje hlavně bříza bělokorá (Betula pendula), javor klen (Acer pseudoplatanus), topol osika (Populus tremula) a třešeň ptačí (Cerasus avium), místy je dominantou dub letní (Quercus robur) a smrk ztepilý (Picea abies).

V hlavním keřovém patru jsou nejpočetnějšími druhy líska obecná (Corylus avellana), růže šípková (Rosa canina), trnka obecná (Prunus spinosa), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), hloh (Crataegus sp.), bez černý (Sambucus nigra), ostružiník (Rubus sp.), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), brslen evropský (Euonymus europaea), dřišťál obecný (Berberis vulgaris).

V podrostu je bylinné patro, které nejčastěji tvoří kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), merlík bílý (Chenopodium album), křehkýš vodní (Myosoton aquaticum), barborka obecná (Barbarea vulgaris), kuklík městský (Geum urbanum), hluchavka bílá (Lamium album), vratič obecný (Tanacetum vulgare), pupava bezlodyžná (Carlina acaulis), chrastavec rolní (Knautia arvensis), kakost smrdutý (Geranium robertianum), lopuch menší (Arctium minus) a lopuch plstnatý (Arctium tomentosum).