Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra biologie

7. 3 Botanické cvičení

Před samotným botanickým cvičením je vhodné část hodiny přírodopisu věnovat organizaci. Seznámit žáky s programem a cíli cvičení, zopakovat pravidla bezpečnosti při práci v terénu a zásady správného chování při práci v přírodě, procvičit pojmy, které budou v průběhu cvičení používat, zopakovat zásady práce s klíčem, s pracovními listy a mapou.

V hodině lze navodit i potřebnou motivaci (LUDWIQ, 2005). Využila bych metodu rozhovoru, výkladu s aktivizujícími otázkami, metodu brainstormingu, samostatnou práci a řešení problémových otázek a úkolů ve skupině.

Modelové návrhy problémových otázek:

Co potřebují rostliny k životu?

Jaké vlivy působí změny charakteru vegetace?

Jaké znáš ohrožené druhy rostlin?

Proč jsou některé rostlinné druhy ohrožené?

Jak se nazývají lokality, kde je zajištěna určitá forma a stupeň ochrany?

Jaká chráněná krajinná území jsou v České republice?

Jaká chráněná krajinná území jsou v blízkém okolí?

Při botanickém cvičení je vhodné propojit Vzdělávací obsah: Biologie rostlin a Praktické poznávání přírody a zároveň navázat na znalosti a dovednosti z jiných předmětů s důrazem na mezipředmětové vazby (JEŘÁBEK, 2005).

Pro zpracování programu botanického cvičení s mezipředmětovými vazbami – terénní pozorování a poznávání vyšších rostlin v terénu jsem si vybrala lokalitu podél břehů řeky Doubravy a přilehlého okolního pole, především prostory remízu u bývalé bažantnice na pomezí katastrů obcí Dolní Bučice a Zbyslav.

Jedná se o lokality, kde se nachází příbřežní formace, pole a hospodářsky udržované formace, na lokalitách se nachází i větší množstí křovin. Důvodem výběru je relativní blízkost lokalit k obci Vrdy a tudíž i k základní škole ve Vrdech. Dále jsem na tomto biotopu již provávěla floristický výzkum a pozorovala i vývoj krajiny v průběhu výzkumu.

Téma: Pozorování cévnatých rostlin

Předmět: Přírodopis

Ročník: 6. – 9. ročník ZŠ (ZŠ Vrdy), program určen max. pro 1 třídu žáků.

Výchovně vzdělávací cíle:

- žáci určují a poznávají základní druhy vyšších rostlin v pozměněné krajině, upevní si znalosti z botaniky,

• 
  žáci rozvíjejí své pozorovací schopnosti,
  
• 
  žáci pracují s literaturou (atlasy rostlin),
  
• 
  žáci se lépe orientují v terénu (mapa),
  
• 
  žáci si osvojují zásady tvorby botanického herbáře,
  
• 
  učitel a žáci se lépe poznají v mimoškolním prostředí.
  

- cesta podél řeky Doubravy (pravý břeh), cesta mezi poli k bývalé bažantnici a remízek (prostor bývalé bažantnice).

Délka celé trasy: 3,5 km.

Stručné informace o lokalitách:

Lokality se nacházejí cca 7 km severovýchodně od města Čáslav. Území se rozkládá mezi obcemi Vrdy, Zbyslav, Starkoč.

Tato oblast geologicky spadá pod Kutnohorské krystalinikum a jsou tu patrné pozůstatky pobřeží křídového moře. (Především u obce Zbyslav.)

Průměrná nadmořská výška je 230 m n. m.

4 vyučovací hodiny (180 min) + 3 přestávky (15 min.) = celkem 195 min. (program vhodný spíše na jaře a v létě, popř. na podzim).

Rostlina, vyšší rostlina, rostlinný druh, druh, pozorování, atd.

Terénní pozorování, botanický herbář, herbářová položka.

Pracovní list, atlasy rostlin, např. Velká kniha rostlin (KREJČA et al., 2004), zjednodušený klíč (viz Příloha 17), psací potřeby, zápisníky, tvrdé desky na uložení rostlin, mapa, a další.

Pozorování, praktické činnosti, práce s pomůckami, výklad, výklad s aktivizujícími otázkami, rozhovor, diskuze, hra (didaktická), samostatná práce žáků, skupinová práce, práce s pracovním listem.

Seznámení žáků s programem, jejich motivace (naučit se rozpoznávat cévnaté rostliny, pobyt v přírodě, …), rozdání pracovních listů, literatury a dalších pomůcek, poučení žáků o chování v přírodě (chovat se tiše, neodhazovat odpadky, zbytečně netrhat rostliny atd.), zásady bezpečnosti (10 min.).

Hromadný přesun ke splavu – bývalé tábořiště (3 min.) - výhodná poloha pro pozorování, zároveň vhodné pro plnění úkolů z pracovního listu.

Lokalita 1: Bývalé tábořiště - pozorování rostlin, zápis do pracovních listů.

Žáci vytvoří dvojice. Jeden má zavřené nebo zavázané oči, druhý vede, jeho úkolem je nevidícího dovést k nějakému stromu a zpět. Cestou může pro zmatení kličkovat. Když dorazí ke stromu, nevidící si strom ohmatá. Jakmile se vrátí k výchozí pozici nevidící otevře oči a může hledat „svůj strom“. Role ve dvojicích si mohou žáci vyměnit (5 – 10 minut).

Cílem je posílení spolupráce a důvěry mezi žáky, rozvíjení smyslového vnímání, především hmatového.

Přestávka na vhodném místě, na odpočinek a občerstvení (15 min.).

Pozorování vyšších cévnatých rostlin:

S žáky se procházíme podél řeky (Lokalita 2), polem (Lokalita 3) a remízem (Lokalita 4), podle momentální vegetace jim ukazujeme různé základní druhy cévnatých rostlin a stromů a současně popisujeme jejich hlavní znaky při poznávání. Poznatky děti využijí k vyplnění úkolu v pracovním listu (25 min.).

Cílem je pozorování rostlin v pozměněné krajině.

Odběr rostlin do herbáře:

Nejprve vysvětlíme zásady odběru rostlin do herbáře (zdravé celé rostliny i s kořeny, ...), sušení rostlin a tvorbu herbářové položky (KREJČA et al., 2004). Žákům zadáme úkol vybrat si do herbáře jednu cévnatou rostlinu (květ a pokud možno i kořen), vložit ji do desek popř. do učebnice. Doma děti rostlinu vylisují a vytvoří herbářovou položku s popisem podle vzoru, což bude jejich domácím úkolem do určitého data (za cca 14 dní), aby mohlo dojít ke správnému a kvalitnímu vylisování (20 min.).

Cílem je vytvoření společného herbáře. Žáci si osvojí základy herbářování rostlin.

Didaktická hra: Kam patřím?

Učitel rozdá kartičky s názvy rostlin (jeden žák - jedna rostlina) (viz Rostlinné druhy, které by měli žáci poznat). Úkolem žáků je vytvářet skupiny na základě pokynů učitele, např. dělení podle čeledí, barvy květů, místa výskytu a jiné. (Samozřejmě názory na kritéria mohou být různá.) Úkolem žáků je vždy se někam přiřadit, pokud žák zůstane sám, musí volbu zdůvodnit.

Cílem je opakování systému rostlin, rozvoj estetického cítění, uvědomování si přirozených stanovišť rostlin.

Závěr botanického cvičení:

Zhodnocení pozorování všemi žáky, zápis zpozorovaných druhů všech spolužáků do pracovního listu a na společnou „listinu pozorovaných druhů“ (velký papír), poté se spočítá počet viděných druhů celkem a také se zapíše na „listinu“. Rostliny můžeme zařadit do čeledí. Dále každý žák řekne, jakou si vybral rostlinu k herbářování a proč.

Zhodnocení činností (do pracovního listu napiš, která činnost se ti nejvíce líbila i slovní hodnocení).

Pracovní listy žáci ve škole odevzdají ke kontrole (15 min.).

Poděkování, krátké zhodnocení, rozloučení se s žáky, (25 min.).

V následující hodině přírodopisu by mělo následovat zhodnocení celého cvičení, tzv. zpětná vazba. Vhodné je např. obodování jednotlivých aktivit v průběhu cvičení, nebo lze využít zpětnou vazbu v komunitním kruhu, kdy je v možnostech učitele navodit téma, které aktivity byly pro žáky nejpřínosnější. Zároveň může učitel na základě výsledné listiny pozorovaných druhů ověřit, zda a jak si žáci pamatují rostliny, které v průběhu cvičení zaznamenali. Vhodná je metoda didaktické hry, např. každý žák má kartičky s nápisy ano - ne. Žáci stojí a pomocí kartiček odpovídají na otázky. Kdo odpoví špatně, sedá si. Na základě toho může učitel stanovit, jak bylo cvičení pro žáky přínosné.

1. 
   Stojíme na pravém nebo na levém břehu řeky Doubravy?
   

2. 
   V průběhu celého dnešního cvičení zakresluj do mapky trasu, po které se pohybujeme.
   

3. 
   Na kterou světovou stranu od místa, kde stojíme, se nachází přírodní památka Zbyslavská mozaika? (Použij mapku.)
   

4. 
   Zapiš pozorované druhy rostlin:
   

5. 
   Jaká lokalita je podle tvého názoru nejzajímavější a proč?
   

6. 
   Jaká činnost tě dnes nejvíce zaujala a proč?