Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra biologie

6. Diskuze

První část práce je zpracována na základě podkladů získaných z různých informačních zdrojů. Při rešerši literatury jsem se opírala pouze o informační zdroje uvedené v seznamu literatury. Využívala jsem zdroje různého typu, z nichž některé byly těžko dustupné, jednalo se především o literaturu staršího data. K zájmovému území se nevztahuje příliš mnoho aktuálních informačních zdrojů, vycházela jsem tedy z materiálů poskytnutých Městským muzeem v Čáslavi. V tomto případě se často jednalo o kopie originálů, opisy a kopie opisů (viz Příloha 1). I přesto se zde objevily informace pro mou práci podstatné.

Zjištěné výsledky, tj. zaznamenané druhy, jsem porovnávala se dvěma autory. Krátký seznam V. Horáka jsem uvedla pouze pro orientaci a zajímavost srovnání se staršími údaji (HORÁK, in: CULEK, 1946). Zprávy vypracované pro katastrální území jednotlivých obcí v zájmovém území od A. Friedricha (FRIEDRICH, 1995, 1999) mi připadaly pro tento účel vhodnější.

V porovnání s literaturou jsem zaznamenala více druhů, což může být způsobeno zaměřením mého výzkumu, který se zabýval veškerými cévnatými rostlinami v daném území, tj. i těmi pravděpodobně zplanělými, případně i těmi, které se vyskytují na lokalitách, které byly dříve obhospodařovány a dnes jsou ponechány volnému vývoji.

V porovnání s literaturou jsem zjistila velké rozpory ve výčtu rostlin na jednotlivých lokalitách, proto jsem použila především závěrečné seznamy druhů, které autor (FRIEDRICH, 1995, 1999) uvádí. U jeho detailnějšího popisu lokalit jsem se soustředila na lokality týkající se mého zájmového území. Především jsem upřesnila a sjednotila názvy lokalit, protože autor zřejmě vycházel ze starších pramenů a některé názvy se již delší dobu neužívají.

Zároveň pochybuji o tom, že autor (FRIEDRICH, 1995, 1999) některé druhy osobně na jmenovaných lokalitách nalezl. Jedná se například o len vytrvalý (Linum perenne) řazený mezi vyhynulé druhy. Jiné uvedené druhy jsem sice v zájmovém území nalezla, ale na jiné lokalitě, než byla uvedena. Zároveň nelze opomenout ani fakt, kdy jsou seznamy ze zpráv různých katastrů téměř totožné (FRIEDRICH, 1995, 1999), výjimku tvoří pro katastr obce Bílé Podolí z roku 1999, kde jsou navíc zpracované stromy, které nejsou v jiných zprávách uvedeny. Zároveň se domnívám, že některé lokality byly zpracovány podrobněji než jiné, jedná se s největší pravděpodobností o ovlivnění jinými informačími zdroji.

Z výsledků vyplývá, že zájmové území je druhově poměrně bohaté, ovšem převládají druhy typické pro vegetaci formací ovlivněných činností člověka.

Připouštím však, že některé autorem zmíněné druhy jsem nenalezla. Důvodem mohly být zhoršené klimatické podmínky v roce 2006, neboť jsem některé druhy jarního aspektu, např. devětsil lékařský (Petasites hybridus) a devětsil bílý (Petasites albus) nalezla až na jaře 2007, protože lokality, kde se vyskytují, byly stiženy povodní. Zároveň připouštím i možnost přehlédnutí některých druhů nebo možnost špatné determinace, především v prvním vegetačním období výzkumu, kdy jsem se neopírala o druhy zaznamenané v literatuře.

I přesto se však domnívám, že výčet druhů nalezených v zájmovém území je co nejúplnější.

Z výčtu je patrné, že některé druhy se zde vyskytují jako fragmenty přirozené původní vegetace, jež byla velmi silně ovlivněna. Na výskyt některých druhů má silný vliv činnost člověka.

U některých chráněných druhů je velmi pravděpodobné, že se na zjištěných lokalitách nevyskytují přirozeně. Jde pravděpodobně o tzv. zplanělé druhy. Mezi ně patří například jabloň lesní (Malus sylvestris), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera), prvosenka jarní (Primula veris), tavolník vrbolistý (Spiraea salicifolia), tis červený (Taxus baccata) a skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus). Z informací uvedených u těchto druhů v seznamu zjištěných druhů vyplývá, že většina z nich byla nalezena v blízkosti obytných zón zpravidla na plochách bývalých zahrad nebo sadů.

V seznamu zjištěných druhů se vyskytují i další druhy, které byly na stávající stanoviště pravděpodobně zavlečeny činností člověka a zde přechodně zplaněly. Jedná se, například o tyto taxony: hlaváček roční (Adonis annua), listopadka (Chrysanthemum), růže stolistá (Rosa centifolia), modřenec (Muscari sp.), slunečnice pozdní (Helianthus x laetiflorus), violka zahradní (Viola x wittrockiana), laskavec krvavý (Amaranthus cruentus), narcis žlutý (Narcissus pseudonarcissus), černucha damašská (Nigella damascena), pohanka obecná (Fagopyrum esculentum), opletka obecná (Fallopia convolvulus), pěstovaný kultivar mečíku (Gladiolus communis), hrách setý (Pisum sativum), reveň kadeřavá (Rheum rhabarbarum) a další.

V zájmovém území je i několik druhů, především stromů a keřů, vyskytujících se pouze ojediněle. Mezi ně patří tyto druhy jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), udatna lesní (Aruncus vulgaris), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), dub červený (Quercus rubra), škumpa orobincová (Rhus typhina) a jiné.

U některých zaznamenaných druhů je zřejmé, že se v zájmovém území vyskytují původně pro svou estetickou nebo jinou funkci. Mezi tyto druhy patří, například slivoň myrobalán (Prunus cerasifera), konopí indické (Cannabis indica), štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides), mahonie cesmínolistá (Mahonia aquifolium), smrk pichlavý (Picea pungens), rozchodník šestiřadý (Sedum sexangulare), tavolník japonský (Spiraea japonica), pámelník bílý (Symphoricarpos albus), brčál barvínek (Vinca minor) a další.

Mezi, v zájmovém území zjištěné, tzv. invazní druhy můžeme zařadit, například netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus), dvouzubec černoplodý (Bidens frondosa), pěťour malokvětý (Galinsoga parviflora), pěťour srstnatý (Galinsoga quadriradiata), slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) a další.