Masarykova univerzita

3. harm reduction

3.1. Standardy Harm Reduction – mezinárodně uznávané normy

• 
  Bere na vědomí, že užívání legálních a nelegálních drog je součástí našeho světa, a proto volí spíš přístup minimalizace škodlivých účinků drog, než jejich pouhé ignorování nebo jejich zavržení.
  
• 
  Zaručuje uživatelům drog a těm, kteří drogy užívali, uplatnit svůj hlas při tvorbě programů a služeb, které jsou pro ně určeny. Tyto služby by měly utvrzovat snahu uživatelů minimalizovat poškození spojená s užíváním drog.
  
• 
  Pojmu užívání drog rozumí jako komplexu multifaktoriálního fenoménu, který obsahuje kontinuální chování od pravidelného denního užívání až po úplnou abstinenci.
  
• 
  Chápe, že některé způsoby užívání jsou bezpečnější než ostatní. Pouhé vybudování kvalitního a slušného života nemůže být kritériem úspěšných intervencí a přístupů, protože nutně nevede k abstinenci.
  
• 
  Prosazuje neodsuzující, nenátlakový přístup a poskytování služeb uživatelům i komunitám, v nichž uživatelé žijí. Dále prosazuje poskytování služeb s cílem minimalizovat vzniklá poškození.
  
• 
  Uznává, že skutečnost chudoby, rasismu, sociální izolace, prožitá traumata, pohlavní diskriminace a ostatní sociální nepoměry činí lidi zranitelnými a snižují jejich schopnosti efektivně se zabývat minimalizováním poškození způsobených drogami.
  
• 
  Snaží se nebagatelizovat nebo neignorovat tragická poškození a reálná nebezpečí vyplývající z užívání legálních a nelegálních drog. (Legální droga je látka, jež je společností akceptována vzhledem ke kulturním tradicím. Nelegální droga je naopak látka, která je společností neakceptována – její výroba, distribuce a užívání jsou mimo společenské normy.)
  

3.2. Historie Harm Reduction

Myslím si, že společnost se postupně učí vnímat i problémy, které by se dříve lidem mohly jevit jinak, jako například osobní vina. Proto si myslím, že se dnes objevují programy podobného typu - programy, které neobviňují jednotlivce, ale chápou propojenost celé společnosti a vzájemné působení lidí na sebe. Jsou ukazatelem celkového posunu ve vnímání a přístupu lidí k podobným problémům, i když programy Harm Reduction se specializují jen na minimalizování škod způsobených zneužíváním drog.

Sama metoda se začíná objevovat v USA a Anglii v 2. polovině 20. století především v důsledku šířící se epidemie AIDS.
3.3. Důvod vniku a realizace metody Harm Reduction
Důvod vzniku, podle mého názoru, lze spatřovat především v pomoci. V tomto konkrétním případě se jedná především o uspokojení hygienicko zdravotních potřeb, kolem kterých krouží problematika Harm Reduction především. Význam však pro drogově závislého jedince má nejen ona materiální podpora, ale zároveň pocit, že společnost ho ještě neodvrhla, pocit sounáležitosti.

Na první pohled se při práci s drogově závislými může zdát, že většina z nich nemá žádný zájem na tom, jestli je společnost přijímá, ale věřím, že jde pouze o obranný mechanismus, odpor ke společnosti a o ukázku jejich životního postoje.

Už jsem uváděl, že Harm Reduction je často praktikována tam, kde pomoc nikdo neočekává, lépe řečeno tam, kde o ni nikdo nejeví zájem. A o to je tato práce ještě důležitější a složitější. Ale musíme si uvědomit, že smysl této části terciární prevence není jen v minimalizaci škod na samotných drogových uživatelích, ale je to zároveň i ochrana celé společnosti před nepřímými dopady drogové závislosti.

3.3. Působiště Harm Reduction

Před vybíráním působišť, kde by se měla Harm Reduction praktikovat, je třeba nejprve určit cílovou skupinu.

1. 
   Závislí uživatelé – jsou ti, kterým droga způsobuje problémy už tím, že nedokáží ovládat a kontrolovat její spotřebu. Zdravotní, sociální a psychické poruchy jsou již doprovodným jevem.
   

2. 
   Skryté populace – touto skupinou je myšlena populace, která se od běžné neliší a přesto lze předpokládat, že v budoucnu bude sama ohrožena či bude ohrožovat někoho či něco (např. dobře situovaní občané).
   

3. 
   Těžko dostupná skupina – není neobvyklým jevem, že uživatelé drog, kteří ještě nepozbyli základních sociálních dovedností, se při užívání drog uchylují do bytů. Tento jev je zcela pochopitelnou skutečností, neboť byty poskytují dostatečné soukromí a představují bezpečný úkryt. Pro drogové pracovníky je však tato skupina těžko dosažitelná. Eventuální klienti nemají zpravila žádnou motivaci, aby si sociální pracovníky zvali ke svým drogovým sedánkům. Přesto lidé angažovaní v programech Harm Reduction cítí jasnou potřebu intervenovat i v těchto lokalitách. Je vysoce pravděpodobné, že uživatelé drog si postupem času neudrží stávající míru zodpovědnosti jak při užívání drog tak i v jiných oblastech života běžného občana. Ať vlivem některých nových přátel a okolností či vlastní postupující psychickou a sociální demencí, která jde ruku v ruce s užíváním drog.
   

4. 
   Rómové – specifickou cílovou skupinu programů Harm Reduction v naší zemi tvoří rómské etnikum. Rómové v České republice jsou totiž vůči ostatním národnostem dosti nedůvěřiví a jakákoli intervence mezi nimi je komplikovaná. Práce mezi nimi vyžaduje velkou dávku trpělivosti a zkušeností. Zejména se osvědčilo zaměstnávat v programech Harm Reduction samotné Rómy. Vznikla tak samostatná složka Harm Reduction - tzv. „Rómský streetwork“.
   

5. 
   Problémoví uživatelé – problémoví uživatelé jsou všichni, u kterých užívání drogy způsobuje nebo pravděpodobně bude způsobovat zdravotní, sociální a psychické problémy sobě nebo okolí.
   

6. 
   Uživatelé tanečních drog na house parties – na house parties mají programy Harm Reduction své nezastupitelné místo, co se týče terciární prevence zneužívání drog. Zde se práce drogových pracovníků orientuje nejvíce na testování extáze a podávání informací, jejichž znalost značně snižuje rizika užívání této i jiných tanečních drog. Je nutné, aby drogoví pracovníci chodili přímo na tyto místa, neboť je nepravděpodobné, že by uživatelé extáze vyhledali jejich činnost sami. Do těchto lokalit nesměřují však pouze uživatelé extáze, ale rovněž i uživatelé jiných drog. I pro ně je v programech Harm Reduction na house parties vyhrazen prostor. Zejména se jedná o nabídku výměny injekčního materiálu a distribuci informačních letáků a kondomů, popřípadě využití dalších služeb, pro které jsou pracovníci vybaveni a dovolují to okolnosti. (Podrobnější informace, které nejsou na letácích, další pomůcky potřebné k aplikaci drogy…)
   

7. 
   Minority – je možno pozorovat některé menšiny a subkultury, kterých se užívání drog týká více a které jsou tím pádem ohroženější. Do jakékoliv subkultury je třeba nejdříve proniknout a pochopit její životní styl, žebříček hodnot atd. Je to práce s již zmíněnými Rómy, některými extrémistickými skupinami (punk) nebo vyznavači určitého životního stylu (squaters, clubbers, scatters atd.), názorových proudů (anarchisté, New age, zastánci užívání cannabis apod.) a specifické hudby (house, techno). Také je nutno vzít v úvahu odlišné typy chování lidí z různého prostředí (sídliště, čtvrti, velkoměsto, předměstí atd.) ³⁴
   

Kulturně-sociální okolnosti, které jsou charakteristické pro výše uvedené skupiny, je nutno brát v úvahu a pracovníci v drogové profesi musí mít veškeré odlišnosti při své práci na paměti. Bez jejich pochopení a respektování nelze tento program smysluplně vykonávat. Zde je však na místě připomenout, že všechny možnosti práce ve všech různých menšinách a subkulturách nejsou ještě zcela rozvinuty. Metoda intervence Harm Reduction je metoda mladá a tudíž nejen, že se stále rozvíjí, ale také je třeba překonávat bariéru nedůvěry - nejen mezi cílovou skupinou, ale i mezi státními orgány a laickou veřejností.

Pro veřejnost, která nemá s drogou či s prací v drogové problematice zkušenosti a dostatek informací, může být příručka „Jak si správně píchat aneb – dvakrát měř a jednou střel“³⁵ nebo „Když už bereš“³⁶ zbytečná a podobné projekty mohou chápat jako zbytečně vynaložené peníze. Někdy se vyskytují i názory, že podobné příručky a letáčky programu Harm Reduction, mohou být lákadlem pro veřejnost, která s drogou nepřišla do styku nebo s ní pouze experimentují.