Ana səhifə

Masarykova univerzita


Yüklə 488.5 Kb.
səhifə9/11
tarix27.06.2016
ölçüsü488.5 Kb.
1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11

4.2. Metodika výzkumu

Zvolil jsem kvantitativní výzkum a pomocí dotazníků jsem získával informace od jednotlivých respondentů.

Během výzkumu jsem použil deskriptivní přístup. Postupoval jsem od dat získaných pomocí dotazníků k obecnějším závěrům. Vzhledem k deskriptivní logice nebyly na počátku výzkumu hypotézy a nebylo cílem je ověřovat. Uvádím dva předpoklady, které se opírají o zkušenosti z mé dlouholeté praxe a samozřejmě i o velké množství nastudované literatury. Výsledkem tedy bude srovnání níže uvedených předpokladů se zjištěnými údaji.

4.2.1. Cíl výzkumu

Prozkoumáním dopadu Harm Reduction na jeho klienty získáme důležitý podklad pro posouzení efektivity Harm Reduction v městě Brně. Cílem výzkumu je zjištění, jaký vliv v oblasti volného času na klienty K-center mají služby Harm Reduction.

Východiskem jsou tyto dva základní předpoklady:


  1. Uživatelé drog využívají služeb Harm Reduction a ty mají pozitivní dopad na snížení zdravotních rizik spojených s užíváním drog.




  1. Uživatelé drog mají díky službám klubu Skleník zájem aktivně trávit svůj volný čas



4.2.2. Cílová skupina

Cílovou skupinu tvoří uživatelé drog, kteří v menší či větší míře využívají služeb brněnského K-centra, terénních programů (streetwork) a navštěvují klub Skleník . Tyto služby zajišťuje Sdružení Podané ruce, které je podrobněji popsané v dalších kapitolách této práce. Kolik klientů tyto služby využívá je sice zjišťováno pomocí anonymní registrace (existují i statistiky), ale tento počet je nepřesný neustálou migrací klientů. Stále vznikají noví klienti, někteří naopak ze služeb odchází (úspěšná léčba závislosti), nebo přechází pod jinou organizace (věznice, ambulantní léčba).


4.2.2.1. Výběr vzorku

Výběr vzorku byl vytvořen na základně nepravděpodobnostní techniky a lze ho označit za záměrný. Jak už se zmiňuji výše, počet i stálost uživatelů je nestálý. Respondenty jsem získával díky vlastním kontaktům z praxe.

Výzkumu se zúčastnilo 21 respondentů, z toho 16 mužů a 5 žen. Průměrný věk respondentů byl 24 let. Do věkového průměru jsem nepočítal věk padesátiletého respondenta, který by objektivní výsledek průměrného věku zmátl.


4.2.3. Sběr dat

Aby se dal vyvodit závěr pro oba předpoklady pomocí jednoho dotazníku, bylo zapotřebí jej sestavit co nejstručněji a přitom dbát na smysluplnost a jasnost otázek. Stručnosti bylo pochopitelně zapotřebí i z toho důvodu, že výzkum byl prováděn v terénu na ulici.

První čtyři otázky v dotazníku sloužily k tomu, abych si ověřil, jestli dotazník vyplňoval respondent ze skupiny lidí, k níž byl výzkum zaměřen a kterých uživatelů se týká konkrétně.

4.2.4. Průběh výzkumu a některé problémy

V počátku mé badatelské činnosti jsem byl sice přesvědčen, že vhodnější by byla metoda rozhovoru a celý výzkum jsem chtěl pojmout kvalitativně. Ukázalo se, že vzhledem k tomu, o jakou cílovou skupinu se jedná, nebylo jednoduché nejen rozhovor podniknout (nejasnost ve výpovědích, nesoustředěnost), ale i při vyhodnocování by se muselo pracovat velmi individuálně a velmi hloubkově. Po několika rozhovorech jsem od tohoto záměru upustil. Rozhovory se pohybovaly na velmi rozdílných úrovních, některé byly stručné, některé abstraktní (až halucinogenní), jiné sáhodlouze líčené pod vlivem právě působící drogy.


Při sběru dat pomocí dotazníků bylo dbáno na vysokou anonymitu, takže jsem se nesnažil zjišťovat jména respondentů (ani jejich přezdívky), bydliště, nebyl brán ohled na jakékoliv osobní záležitosti apod. V dotazníku jsem používal z počátku uzavřené otázky, kdy respondent krátce odpovídal z několika nabídnutých voleb, pak následovaly otázky otevřené, kde se klient mohl šířeji rozepsat.

Občas se stávalo, že si respondenti sami přidávali možnosti odpovědi i u otázek ve formě testu. Je nutné říci, že některé body v dotazníku mohou tedy vyznívat nelogicky. Záměrně jsem však uvedl odpovědi všechny, aby si čtenář této práce mohl sám udělat představu o objektivitě vyhodnocení dotazníku. Např. na otázku „Z jakých důvodů (proč) využíváš tyto služby“ dva respondenti odpověděli „ano“ a jeden respondent „ne“.

V některých případech se stávalo, že respondent odmítl cokoli vyplňovat nebo číst, ale byl ochoten se mnou o čemkoli mluvit. Přijal jsem tedy roli zapisovatele jeho odpovědí, čímž se nesnižuje pravdivost zjištěných informací. Vzhledem ke stavu, v jakém se někteří klienti nacházeli, nebylo jiné řešení.

Co se týče samotné spolupráce, lze mluvit o nespolehlivosti ze strany respondentů, která mou práci velmi ztížila.


4.3. Výsledky šetření




4.3.1. První předpoklad



Uživatelé drog využívají služeb Harm Reduction a ty mají pozitivní dopad na snížení zdravotních rizik spojených s užíváním drog.

Jedním ze stanovisek, ze kterých lze zkoumat efektivitu Harm Reduction v městě Brně, je porovnání využití programů Harm Reduction a nabídky lékáren.

Snaha programů Harm Reduction nahradit některé služby lékárny vyplývá z jednoho důvodu: V lékárnách kontakt s klientem po zaplacení končí, zatímco do výměnných programů jsou zařazeny další složky metody Harm Reduction, které mají preventivně působit (destilovaná voda, kyselina, dezinfekce, letáky, poradenství apod.)

Jak se tento záměr daří naplňovat v praxi jsem se pokusil zjistit z některých otázek v dotazníku. U možností uvádím i počty odpovědí.



  1. jak často užíváš služeb lékárny do týdne?

  • Denně – 2 respondenti

  • 1x týdně – 4 respondenti

  • Jen když je po ruce – 2 respondenti

  • Nevyužívá lékárny – 13 respondentů

Z dotázaných 21 respondentů 13 nevyužívá lékáren vůbec.


  1. Jak často využíváš služeb terénních programů do týdne?

  • Denně, když je otevřeno – 8 respondentů

  • 2x týdně – 2 respondenti

  • 1x týdně – 6 respondentů

  • Občas – 3 respondenti

  • Nevyužívá – 2 respondenti

19 respondentů využívá nabídky programů Harm Reduction.


  1. Z jakých důvodů využíváš tyto služby?

Jde o otevřenou otázku, takže zde uvádím všechny odpovědi:

      • vyhovují

      • dobré

      • nemám čas

      • výměna

      • stříkačky

      • čistota

      • AIDS

      • měním kámošům – já jen šňupu

      • když mně lékárna nedá a pošle do auta

      • konzultace s pracovníky

      • zvědavost

      • bezpečnost

      • jsou po ruce

      • výměna

      • lidi

      • povídání

      • nákup stříkačky

Zde jsem ověřoval zase důvody využití Harm Reduction. Z intenzity odpovědí jasně vyplývá, nejen že služby jsou využívány hojně, ale i důvody proč.



  1. Zdají se ti služby terénních programů dostupné? (užil jsem výrazu „terénních programů“, protože jsem respondenty nechtěl zatěžovat výrazem Harm Reduction)



  • Ano – 17 respondentů

  • Ne – 1 respondent

  • Měli by se zlepšit – 3 respondenti

Pakliže 17 respondentů odpovědělo, že služby dostupné jsou, lze usuzovat, že respondenti využívají těchto služeb a nebo alespoň o nich dobře ví. Pozitivní účinek Harm Reduction z této informace vyplývá, protože klienti sami chodí pro pomoc. Tento fakt se dá připodobnit jako „svobodný krok k zodpovědnému chování“.




  1. Sdílíš s někým stříkačku?

  • Ano – 7 respondentů

  1. partner – 1 respondent

  2. dobrej kámoš – 5 respondentů

  3. cizí člověk – 0 respondentů

  4. s kýmkoliv – 1 respondent




  • Ne – 14 respondentů

Vidíme, že pouze 7 respondentů je ochotno s někým sdílet stříkačku a z nich jenom 1 s kýmkoliv. Tudíž většina dotázaných uživatelů drog má potřebu hygieny a čistého „nádobí“.


  1. Kolik stříkaček do týdne měníš a kolik kupuješ?

a) měníš ?

  • 5, 3-4, 7, 6, 5, 5-10, 4, 50, 1, 6, 5, 1-3, 1 - jednotliví respondenti vypovídali, kolik injekčních stříkaček mění do týdne

  • neměním – 3 respondenti

  • bez odpovědi – 5 respondentů

b) kupuješ ?

  • 7, 1-3, 1-3, 1, 6-12, 1-3 - jednotliví respondenti vypovídali, kolik injekčních stříkaček kupují do týdne

  • ano – 1 respondent

Touto otázkou jsem chtěl ověřit předešlé výpovědi o intenzitě využívání lékáren a programů Harm Reduction.


  1. Měníš ještě někomu?

Ano – 8

Ne – 13


Z otázky po počtu stříkaček měněných i pro druhé můžeme pozorovat, že Harm Reduction je využívána i nepřímo – pasivně. Jinak řečeno lze pozorovat, že Harm Reduction má pozitivní dopad i na uživatele drog, kteří programy Harm Reduction nevyužívají.

4.3.1.1. Deskripce výsledku

Mezi respondenty převažovali uživatelé pervitinu, k jehož konzumaci se přihlásilo 15 z nich. 19 respondentů se přihlásilo k marihuaně, 8 k heroinu, 6 k extázi, 4 k LSD a 2 ke kokainu.

Intenzita užívání drog se rovněž mezi respondenty lišila. 10 respondentů vypovědělo, že užívá drogu denně, 6 respondentů třikrát týdně, 2 respondenti jedenkrát týdně a 3 respondenti nepravidelně. Tito se o svém braní dog vyjadřovali spíše jako o „relaxování“. Dalo by se říct, že se nachází stále v etapě experimentování.

Souhrnem vychází najevo tato fakta: dotázaní respondenti využívají služeb nabízených programy Harm Reduction. Z dotázaných 21 respondentů 13 nevyužívá lékáren vůbec a 19 respondentů využívá nabídky programů Harm Reduction. Důvody, které uvedli, proč jim servis Harm Reduction vyhovuje nebo ho využívají, jsou tyto: „Vyhovují, dobré; nemám čas; výměna; stříkačky, čistota; AIDS, měním kámošům-já jen šňupu; když mě lékárna nedá a pošle do auta; konzultace s pracovníky; zvědavost; bezpečnost, jsou po ruce; výměna, lidi, povídání; nákup stříkačky“ (odpovědi cituji doslova).

Dále je z dotazníku patrno, že většina respondentů má zájem na dodržování hygienických pravidel. Pouze sedm je ochotno s někým sdílet stříkačku a z těchto sedmi pouze jeden s kýmkoliv.

Nezanedbatelný je i počet respondentů, které k využívání programů Harm Reduction motivuje také kontakt s pracovníky.

Efektivitu programů Harm Reduction také podporují výsledky otázky číslo 6, kde se ukazuje, že programy Harm Reduction využívá více respondentů, než kolik se přiznalo na přímý dotaz. Na přímý dotaz, jestli navštěvují programy, odpovědělo méně respondentů, než kolik vypovědělo, že si chodí měnit injekční materiál v příslušném programu Harm Reduction. Tím, že někteří respondenti vypověděli, že mění i více lidem, se ukazuje, že Harm Reduction působí i nepřímo na ty uživatele drog, kteří programů Harm Reduction osobně nevyužívají.

I z faktu, že 17 vypovědělo, že Harm Reduction je dobře přístupná, vyplývá skutečnost, že její služby jsou do jisté míry ceněné. Dalším dopadem Harm Reduction, který nemohu opomenout, je ten, že klienti si chodí měnit sami. Funguje to asi takto: chodit si pro pomoc - svobodný krok k zodpovědnému chování - nakažlivost zodpovědnosti - možná příště bude přemýšlet o dalším způsobu jak zkvalitnit svůj život a snad i nastoupit léčbu.


4.3.2. Druhý předpoklad



Uživatelé drog mají díky službám klubu Skleník zájem trávit aktivně svůj volný čas.
Jaký vliv má Harm Reduction na trávení volného času drogových uživatelů lze vyvodit z níže uvedených odpovědí na otázky v dotazníku.

Je pro tebe důležité osobní popovídání s kontaktním pracovníkem?

Ano – 10 respondentů

Ne, je mi to jedno – 5 respondentů

Jen když mám náladu – 3 respondenti

Raději si vezmu co potřebuji a zmizím – 2 respondenti

Bez odpovědi – 1 respondent


Pro většinu respondentů je osobní kontakt s pracovníkem důležitý. Lze tedy vyvodit, že Harm Reduction přispívá ke komunikativnosti klientů. U drogových uživatelů je důležitý i stav, ve kterém se zrovna nachází. Může jit o abstinenční syndrom nebo naopak „dojezd“. Z výpovědí se dá ale usuzovat, že k osobnímu kontaktu velká část klientů přistupuje pozitivně. Otevřenost ve vztahu klienta a pracovníka volnočasového klubu je prvním předpokladem k tomu, aby mohl pracovník pozitivně působit na klientův výběr aktivit ve volném čase.


          1. Když zrovna nemáš co na práci, jsi rád, že se můžeš setkat s kamarády ve Skleníku, podívat se na film, zahrát hry, pokecat?

Ano, Skleník je fajn – 7

Ne, nevím co bych tam dělal – 1

Někdy, když mám náladu – 6

Záleží, jakej program tam bude – 7
U této otázky se odpovědi roztříštily do tří odpovědí. Buď klienti navštěvují klub rádi, nebo (a to je zde dominantní) návštěvnost závisí na jejich aktuálním stavu, náladě nebo na nabídce, která pro ně bude nachystána. Vypovídá to o určité pasivitě.
3. Změnil bys něco na současných službách?
Neuvádím všechny odpovědi. Ty jsou shrnuty do hlavních kategorií:


  • Ne - 9 respondentů by stávající služby neměnili.

  • Ano - 12 respondentů by službu změnilo:

    1. Alkohol v klubu Skleník a K-centru – 2 respondenti

    2. Změna řádu (pravidel) – 6 respondentů (klienti mají zákaz vstupu na určitou dobu, pokud se vážně nebo několikanásobně proviní proti vnitřnímu řádu)

    3. Změna pracovníků – 2 respondenti

    4. Změna otevírací doby – 2 respondenti

Z odpovědí lze vyvodit, že větší část respondentů je nespokojena se stávajícími službami. Pravidla a dohody berou jako nástroj, který je namířen proti nim. Většina se je snaží změnit, nebo alespoň přizpůsobit tak, aby bylo jejich plnění jednodušší. Při odpovědích se narazilo i na personální problémové vztahy. Myslím, že důvodem je opět neochota dodržovat určitá pravidla.


4. Máš nějaký konkrétní nápad, co by se dalo ve Skleníku nebo v K-centru dělat? (Něco vyrábět, sportovat, hrát v kapele apod.)
Opět jsem odpovědi shrnul do kategorií:
Bez odpovědi – 10 respondentů

Změna programu – 6 respondentů (nápad něco vytvořit, podniknout)

Změna pravidel a řádu – 5 respondentů
Opět je znát pasivita klientů něco vytvořit, na něčem se spolupodílet. 10 respondentů na tuto otázku vůbec neodpovědělo. Otázkou je, zda-li nebyla vhodně či nejasně položená, nebo byl důvod neodpovědět např. v pocitu, že se tvorba programu řeší ve vedení, že jej klienti nemohou také spoludotvářet.

4.3.1.2. Deskripce výsledku

Ve srovnání s druhým předpokladem jsem se snažil popsat, jaký dopad má Harm Reduction na klienty ve směru trávení jejich volného času. Podnět k závěrům jsem čerpal opět z dotazníku, jak jsem uvedl výše. Dotazník byl konstruován pro deskripci toho, do jaké míry se respondenti ztotožňují s tezí: Uživatelé drog mají díky službám klubu Skleník zájem trávit aktivně svůj volný čas.

Bylo zjištěno, že pro většinu respondentů je osobní kontakt s pracovníkem důležitý. Lze tedy vyvodit, že Harm Reduction přispívá ke komunikativnosti klientů. Dochází tu alek k zábvažné komplikaci – u drogových uživatelů je důležitý stav, ve kterém se zrovna nachází. Je těžké uspokojit potřeby všech klientů, kteří se nachází denně v jiném stavu. Někdy převažuje apatie, jindy nadměrná aktivita, projevovaná v agresi apod.

Na některé otevřené otázky, kde vznikal prostor pro širší vyjádření, respondenti odpovídali velmi stručně a na některé vůbec. Opět je znát pasivita klientů, na něčem se podílet, něco vytvořit.

Uvědomil jsem si, že vliv na trávení volného času je těžko měřitelný. Za prvé je problém hned v pojmu „volný čas“, který si pochopitelně jinak představuje průměrný občan chodící do školy či do práce a jinak drogový uživatel. Další problém je ten, že klub Skleník nefunguje v Brně příliš dlouho, takže jeho efektivitu nelze měřit z dlouhodobějšího hlediska. S tím souvisí i neustálá migrace klientů, kteří se jen těžko mohou zapojit do volnočasového programu.

1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©atelim.com 2016
rəhbərliyinə müraciət