Ana səhifə

Masarykova univerzita


Yüklə 319.5 Kb.
səhifə3/11
tarix27.06.2016
ölçüsü319.5 Kb.
1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11

1.2. Důsledky drogové závislosti na osobnost toxikomana

U osob zneužívajících návykové látky nacházíme v době dospívání nebo již v raném dětství psychopatický vývoj, který se projevuje poruchami chování, nekázní, dráždivostí, nezdrženlivostí a neschopností se postupně zapojovat do normálního života a běžné mezilidské komunikace.

Menší část tvoří jedinci s neurotickými poruchami.

Tyto časné změny vývoje osobnosti jsou mnohdy způsobeny nárůstem rizikových těhotenství, poškozením plodu léky, viry – tyto biologické ohrožující faktory způsobují sníženou obranyschopnost a celkovou oslabenost novorozence.

Takto oslabení jedinci používají pak drogu k vyvolání zážitků, které přirozenou cestou nejsou schopni získat.

Na druhé straně mladiství, kteří pociťují ve svém okolí, a především ve vlastní rodině bezpečí a kladný vzor – i pokud se s drogou střetnou, velmi rychle ji opouštějí a vracejí se ke zdravému způsobu života. Vojtík a Břicháček na základě svého výzkumu podporují názor, že zneužívání návykových látek je jedním z projevů disociálních nebo psychosociálních poruch, které vznikly již dříve a nebyly až do období adolescence rozeznány.

Je zvažována i možnost genetické zátěže na podkladě vrozených odchylek v metabolismu alkoholu nebo jiných endogenních látek – dopaminu a noradrenalinu v mozku (např. známé zjištění, že děti alkoholiků i po odloučení od své rodiny inklinují více k alkoholu).12

1.2.1. Prostředí, rodina a podněty

Rodina tvoří základní společenskou jednotku. Je rozhodující buňkou společnosti. Čím je rodina (respektive – čím jsou vztahy v ní) narušenější, tím je společnost nemocnější, méně funkční. Nejdůležitější pro formování dítěte je úplná a dobře fungující rodina, proto považuji maximální podporu rodiny a správnou výchovu za jeden z prvních pilířů drogové prevence.

I u nás se potvrzuje, ve shodě se zahraničními studiemi, že významnou a nezastupitelnou roli v rodině při výchově zaujímá otec. Absence otce od ranného dětství se podílí na negativních reakcích dítěte. Stejně tak ale působí otec s rysy egocentrismu, slabou emoční vazbou k rodině (nebo v opačném případě extrémní fixace na matku po celý život), s negativními návyky (kouření, abusus alkoholu či jiných drog), otec bez přirozené autority, vzdalující se od rodiny. Takový otec se může podílet v období dospívání na úniku z rodiny k partě vrstevníků.

Matka je často sensitivní, často bere i děti v nespravedlivou ochranu, díky tomu může nastat nedůslednost v rodině. Dítě toto rychle vycítí a začne využívat rozporu mezi matkou a otcem.

„Dle mého názoru je velmi důležitá jednotnost výchovy. Jedině pak může vidět dítě rodiče jako svůj vzor, domácí prostředí je pro něj přijatelné, a co víc, vnímá ho jako záštitu, cítí pocit sounáležitosti.“13

1.2.2. Psychické poškození

V průběhu zneužívání návykových látek se může vyskytnout nejrůznější psychopatologická symptomatika, která si často vyžádá různě dlouhou hospitalizaci.



1.2.2.1. Důsledky psychického poškození:





  • Akutní symptomika u intoxikací drogami

  • Pseudoneurastenická, dysforicko-depresivní, anxiózně-depresivní, apaticko-abulická symptomatika, dále stavy emoční lability, instability nálad, poruchy pozornosti, soustředivosti atd.

  • Toxické psychózy

  • Defektní stavy:

  1. psychopatizace osobnosti

  2. deteriorace intelektu osobnosti, která vyúsťuje v demenci (atrofie mozečku, atd.)14



1.2.2.2. Toxické psychózy

Při vzniku toxických psychóz není vždy rozhodující délka zneužívání. I když při delším zneužívání některých návykových látek (např. hypnotik) jsou psychotické projevy časté v pokročilém stádiu, u jiných vznikají toxické psychózy naopak brzy po začátku zneužívání (deriváty amfetaminu).

Podle délky (od doby trvání jen několik hodin, dnů, týdnů nebo měsíců) se dělí toxické psychózy na akutní, subakutní a chronické. Toxická psychóza odezní po odnětí drogy (počítáme s dobou i několika týdnů).
Téměř u každé drogové závislosti mohou vzniknout tyto psychické poruchy:


  • deformované emoční prožívání – citové reakce jsou přecitlivělé – jak v době intoxikace, tak i při abstinenčním syndromu

  • v kognitivní oblasti dochází ke zhoršení koncentrace pozornosti, kognitivních funkcí obecně, postupně může dojít až k demenci

  • změna aktivační úrovně – uživatel je drogou buď aktivován nebo utlumen

  • změna hierarchie hodnot, změna autoregulace – nedostatek vůle k překonávání obtíží, nedostatek sebeovládání

  • změna životního stylu - často výrazné ochuzení, redukce na stereotyp, většinu času uživatel vynaloží na shánění drogy či prostředků na ni, následuje aplikace drogy a po odeznění účinku touha opakovat; ůžeme to považovat za paradox, když si uvědomíme, že právě změna a zpestření životního stylu často bývá jedním s důvodů drogového experimentu

  • ztráta perspektivy budoucnosti

  • celkový postupný úpadek osobnosti15

Pro jednotlivé druhy drog nelze vytipovat jednoznačně charakteristické psychopatologické obrazy psychóz a jejich průběh.


Např.:

U marihuany (Cannabis sativa):

    • v minulosti byly pochybnosti, neboť symptomatika těchto psychóz se podobá obrazům akutně probíhajících schizofrenií

    • jde o výrazné poruchy myšlení, vnímání, afektivity jednání, paměti a pozornosti

    • dezorientace v času a prostoru

    • prohloubení emocí – aktuálních v době aplikace

U pervitinu (metanfetamin):

    • všechny halucinogenní zážitky jsou zpracovány paranoidně

    • klient se cítí pronásledován, má pocit, že všude, odkudkoliv a od kohokoliv mu hrozí nebezpečí – stihomam.

U těkavých látek (inhalanty):

    • vznikají krátkodobé toxické psychózy s paranoidní nebo paranoidně-hypochondrickou symptomatikou16

U halucinogenů:

    • poruchy sebepercepce v důsledku narušení vnímání sociálních vazeb a sebe samého, z toho plynoucí poruch sebepojetí a sebehodnocení.17



1.2.2.3. Psychopatizace osobnosti

Při vývoji drogové závislosti vznikají typické změny, které jsou označovány jako tzv. amotivační syndrom (AS). Tvoří ho tři symptomy: euforie, abúlie a pasivita. Tato symptomatika se zvýrazňuje pokračujícím abúzem, kdy se stupňuje lhostejnost k vlastní osobě a k okolí. AS Může zahrnovat apatii, ztrátu výkonnosti, zúžení kapacity k realizaci záměrů a dlouhodobých plánů, sníženou frustrační toleranci, roztěkanost a obtíže při vykonávání rutinních činností.18 Závislý je se svým osudem zcela spokojen, smířen, dokonce i šťasten. Postupně ztrácí jakýkoliv kontakt s nejbližšími příbuznými, se školou, nedochází do zaměstnání.



1.2.2.4. Deteriorizace osobnosti

Je pozorována u závislých po různě dlouhém zneužívání látky, kdy příčinou postupně vznikajících změn je organické poškození mozku drogou. U uživatelů těkavých látek atrofie mozkové kůry. Změny snad mohou být z počátku reverzibilní (vratné), později zůstávají trvalými a jsou prokazatelné histologickými změnami na buňkách a cévách CNS. Zpočátku se tyto změny projevují jen velmi diskrétně a v této fázi mohou být zachyceny pouze pomocí psychologických testů.

Klinický obraz je charakterizován ztrátou iniciativy, ctižádosti, přiměřené živosti a zájmu o okolí, postiženy jsou i vyšší emoce. Ubývá diferenciovaných znaků osobnosti.19

1.2.3. Důsledky způsobené injekční aplikací drog

Všechny injekčně vpravované látky (v České Republice jsou jejich typickými zástupci heroin (Praha) a pervitin (Brno)) obsahují obrovské riziko šíření infekcí, a to až do stupně epidemií (jak tomu bylo v západní Evropě a zejména v USA poté, kdy se objevil AIDS). I česká epidemiologie zná menší epidemie hepatitid mezi tuzemskými narkomany.

Dalším taktéž velkým rizikem je vznik abscesů (ohraničené hnisavé ložisko, typické po vpichu, teplejší než okolí, zarudlé a bolestivé, s rizikem infekce), trombů a embolií (ucpání cév – včetně plicních, mozkových a srdečních tromby, které se odtrhnou od podkladu), často se smrtelnými důsledky.20

Za nejnebezpečnější a nejrozšířenější chorobu spojenou s injekčním užíváním drogy můžeme považovat žloutenku neboli hepatitidu typu C. Lze říci, že dnešní stav v Brně můžeme považovat za epidemii mezi uživateli. Hygienici vydali zprávu, ze které vyplývá, že jen za minulý rok se na jižní Moravě nakazilo 40 lidí žloutenkou typu C. Žloutenka se nejprve projevuje chronickým onemocněním jater (za rok 2003 na jižní Moravě přibylo téměř sto pacientů), následně jejich cirhózou a potom rakovinou.21

Velká část veřejnosti považuje riziko nakažení virem HIV mezi uživateli jako riziko primární a považuje ho za jedno z největších rizik pro společnost. (Šíření mezi uživateli nechráněným pohlavním stykem, ale hlavně prostřednictvím krve – stříkaček a posléze přenos nákazy i do kruhů společnosti, která s drogou nepřichází do styku.) Situace je ale jiná. Uživatelé si nejenom sami uvědomují toto riziko, takže jsou opatrnější (časté diskuse na toto téma mezi nimi, zvyšující se odbyt kondomů), ale hlavně, co se Brna týče, je procento HIV pozitivních klientů tak malé, že K-centrum momentálně neprovádí HIV testy.

V roce 2005 přibylo 90 nově diagnostikovaných případů HIV a „jen“ u 6 z nich mohla být nákaza přenesena injekčním užíváním drog.22

Výše uvedeným nechci bagatelizovat rizikovost výskytu a možnost šíření této smrtelné nemoci, chci jen poukázat na jednu z dobře plněných funkcí Harm Reduction.

Zejména u nitrožilního užívaní drog je zvýšeno riziko předávkování účinnou látkou (množství čisté drogy v daném objemu zakoupené dávky není nikdy jisté) nebo ze znečištění drogy cizorodou látkou (přidanou prodejcem za účelem zvýšení objemu a tedy i zisku).



1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©atelim.com 2016
rəhbərliyinə müraciət