Masarykova univerzita

4. Výzkumná část

4.1. Seznámení s problematikou

Výzkum byl prováděn mezi klienty, kteří využívají v menší či větší míře služby Sdružení Podané ruce, proto vidím jako potřebné seznámit čtenáře této práce se zmíněnou organizací.

4.1.1. Popis organizace SPR

Sdružení Podané ruce je nestátní nezisková organizace věnující se prevenci a léčbě závislostí především na nealkoholových návykových látkách. V rámci primární prevence se věnuje zejména vzdělávání pedagogů v oblasti specifických primárně preventivních programů a dále provádění těchto programů na školách. Nabízí poradenství a práci s výrazně rizikovou mládeží a experimentátory s drogami.

Sdružení poskytuje v síti zařízení typu nízkoprahových K-center sociální a zdravotnické služby v rámci přístupu Harm Reduction, včetně aktivního vyhledávání cílové skupiny formami streetworku a terénní práce. V návaznosti na tyto programy provozuje jediné metadonové středisko na jižní Moravě. V rámci samotné léčby směřující k abstinenci provozuje vlastní psychiatrickou ambulanci, denní stacionář, terapeutickou komunitu a doléčovací zařízení. Tato zařízení navazují a doplňují možnosti detoxikace, krátkodobé a střednědobé ústavní léčby, kterou v regionu zajišťují státní instituce.

Systém služeb doplňuje i programy reagující na potřeby regionu – rozšiřující program práce s klienty ve vazbě a výkonu trestu, program romského streetworku.

Nad rámec uvedených základních služeb sdružení nabízí vzdělávací kurzy, školení, odborné stáže, supervizi a odbornou garanci projektů. Podílí se na výzkumných projektech.

4.1.2. Náplň klubu Skleník

Kromě zmíněného K-centra a streetworku vznikl v rámci SPR klub Skleník. Jde o nízkoprahové volnočasové zařízení, volně otevřeno pro drogové uživatele. Vedoucím klubu Skleník je zaměstnanec K-centra, který v klubu pracuje na čtvrt úvazku. Hlavní pracovní sílu tvoří tým dobrovolníků, který vykonává službu v jednotlivé dny. Věkový průměr dobrovolníků, díky tomu, že jde většinou o studenty vyšších a vysokých škol, odpovídá věkovému průměru klientů.

Jedná se o klub Skleník, který je programem kontaktního centra Drug Azyl. Mezi nabízené služby klubu Skleník patří tzv. „sociální servis“ (prostor k setkávání, k motivačnímu působení na klienty, společenské a kulturní aktivity), potravinový servis (polévka, nealkoholické nápoje), výměnný program (výměna použitého injekčního matriálu za sterilní a poskytování příslušenství jako např. náplasti, dezinfekční polštářky aj.), zdravotnické poradenství, zprostředkování ambulantní a pobytové léčby, zprostředkování sociálně právního poradenství, volnočasové aktivity, krizová intervence.
Program klubu Skleník
Pondělí: „Pondělky pro holky“ – den pro ženy, zaměřený na specifické problémy uživatelek drog (nová iniciativa, reakce na poptávku našich klientek)
Úterý: „Výtvarka a fotopráce“ – den pro klienty s výtvarným talentem a se zájmem vytvářet didaktické a propagační materiály
Středa: „Otevřené fórum uživatelů“ – příprava zpravodaje „Odjinud“, diskuse o kvalitách nabízených služeb (v systému SPR, sociální sféry, lékařské péči atd.) a následné hledání řešení případných nedostatků
Čtvrtek: „Kulturní čtvrtky“ – koncerty, autorská čtení, vernisáže a výstavy, filmový klub atd.
Všechny čtyři „klientské dny“ jsou koncipovány tak, aby v prostředí otevřené a důvěrné atmosféry na pozadí kreativní práce byl klientovi vhodnou formou poskytnut dostatek prostoru pro rozpoznání svých talentů, schopností a k realizaci vlastních nápadů. Touto vhodnou a účinnou formou se mi jeví techniky motivačních rozhovorů.

Pro přiblížení fungování klubu Skleník přikládám některé vnitřní materiály upravující chování klientů, činnost dobrovolníků a popisující program klubu (viz Přílohy č. 2 až 4).

4.1.3.1. Dnešní stav klubu Skleník, některé problémy

Jednotliví dobrovolníci se v činnosti průběžně střídají – přichází noví a ti, kteří již v klubu určitou dobu pracují odchází, např. z důvodu studia, rodinných důvodů apod. A právě toto v dnešní době přináší v organizaci klubu problém, protože noví příchozí dobrovolníci většinou nemají s touto prací žádnou zkušenost. Musí proto nejprve proběhnout školení, předávání informací, ale hlavně musí nový dobrovolník získat zkušenost, musí se adaptovat na nový způsob komunikace, získat si důvěru apod. Což lze získat pouze dlouhou přítomností v zařízení a osobním kontaktem s klienty, tedy dlouhou praxí.

V klubu se často mění klientela, přichází noví, jiní odchází z nejrůznějších důvodů – touha změnit prostředí a společnosti lidí, rodina, léčba, výkon trestu apod. Návštěvnost klubu není závislá jen na přítomnosti klienta v Brně, ale i na aktuálním stavu klienta – jak zdravotním, tak psychickém. Dále hraje roli stav intoxikace, v opačném případě abstinence. Mnohdy i strach ze setkání s jiným klientem. Díky těmto faktorům je významná většina klientely nespolehlivá, což stěžuje tvorbu a průběh terapeutického programu.

Myslím si, že velkým přínosem je podobný věkový průměr klientů a dobrovolníků. Klienti dobrovolníkům důvěřují, jsou k nim otevření a celková komunikace je odlišná od komunikace s terapeuty v K-centru. Myslím, že kromě věku k tomu přispívá i příznivá atmosféra klubu, ve které se klienti cítí více v bezpečí. Snahou je i to, aby klient spoluvytvářel podmínky a zapojoval se do celkového chodu klubu, čímž se přispěje k tomu, aby klient navštěvoval opravdu „své“ prostředí.

Z reakcí klientů vyznívá, že jsou se službami klubu spokojeni, rádi přijímají nové možnosti, nové zkušenosti a různé aktivity. Často z jejich strany zaznívá prosba o zařazení určitého konkrétního programu, nápadu, což je pozitivní zpětnou vazbou znamenající zájem.

Největší problém, kromě již zmíněné nestálosti dobrovolníků, vidím v nedostatku finančních prostředků. Velká část hmotného zabezpečení klubu je zajištěna díky sousedícímu K-centru, a také díky výpomoci a občasným darům občasným darům dobrovolníků a lidí sympatizujících s myšlenkou klubu.

Pro přiblížení fungování klubu Skleník přikládám některé vnitřní materiály upravující chování klientů, činnost dobrovolníků a popisující program klubu (viz Přílohy č. 2 až 4).