Masarykova univerzita

1.3. Důsledky drogové závislosti ve společnosti

1.3.1. Populační důsledky

Kromě obecných populačních důsledků – tedy zhoršení průměrného zdravotního stavu obyvatelstva (v této souvislosti je alarmující fakt, že jde převážně o adolescenty, tedy teoreticky o nejzdravější část populace) – jde i o důsledky, jimiž narkomani ovlivňují zdravé jedince.

V tomto ohledu jde zejména o již zmíněné šíření krví přenosných nákaz. Tyto nákazy jsou většinou přenášeny při nechráněném pohlavním styku, a tak se mohou šířit i v populaci nenarkomanů.

Dále sem patří i šíření infekcí krví běžně nepřenosných. Zde je dobrým příkladem hepatitida A. Od epidemického výzkumu v roce 1979 je nízká promořenost zejména mladší populace, která má proti této nemoci nízkou hladiny kolektivní imunity a bude-li tedy vystavena této infekci, která se mezi narkomany vyskytuje ve zvýšené míře, není vyloučena nová epidemie.

Právě tak málo je známa skutečnost, že se krevní cestou může šířit i syfilis, u něhož pak díky této neklasické bráně vstupu (injekčně) do organismu nedochází ke vzniku známých alarmujících příznaků na pohlavním ústrojí, což významně ztěžuje její identifikaci nemocným a zvyšuje pravděpodobnost dalšího šíření.²³

1.3.2. Delikvence způsobená drogou

Právě toto spojení vnímají občané nejcitlivěji. Na první pohled se může zdát, že některé drogy zločiny přímo „způsobují“.

Rozhodně neexistuje žádný ověřený důkaz, že by intoxikace nelegální drogou prolamovala bariéry a zvyšovala ochotu páchat trestné činy. Jinými slovy, že by ke spáchaným trestným činům nedošlo bez této intoxikace.

Jestliže provedeme srovnání mezi drogami zákonnými a nezákonnými ve smyslu páchání trestných činů pod jejich vlivem, zjistíme, že žádná nezákonná droga není natolik spojena s násilným zločinem jako alkohol. Ve Spojených státech, kde je obecně drogová situace a drogová kriminalita nejhorší na světě, udávalo v roce 1983 54 % všech usvědčených z násilného zločinu, že před jeho spácháním užili alkohol.²⁴

Na rozdíl od závislých na alkoholu, kteří svou návykovou látku obstarávají pomocí poměrně nízkých finančních obnosů, závislý člověk na nelegální droze vydá na vrcholu svého návyku 1000 až 5000 Kč denně (což je samozřejmě nejvyšší extrém – např. u heroinu), podle druhu a potřebného množství drogy, což je částka legálními prostředky fakticky nezískatelná.

To závislé na droze pochopitelně nutí do trestné činnosti – ať už klasické majetkové nebo do nejefektivnějšího systému pyramidového obchodu – do dealerství.

Závislí se s cenami na černém trhu mohou vyrovnat buď krádežemi, nebo tím, že nakoupí více než potřebují a přebytek prodají někomu jinému za vyšší cenu nebo ji naředí příměsí, aby se dorovnala hmotnost, čímž výrazně klesá čistota, kvalita a zvyšuje se riziko koncového uživatele. V loňském roce bylo uživateli drog spácháno zhruba 46 tis. finančně motivovaných trestných činů, tj. 16,6 % všech zjištěných trestných činů majetkového charakteru.²⁵

Tak se uživatelé zapojují do nelegálního obchodu s drogou, dostávají se do kriminální sféry, stávají se závislými zločinci.²⁶

Jedním z nejrozšířenějších mýtů spojovaným s drogovou problematikou, respektive s distribucí drog, je obraz pouličního dealera, nabízející drogy u vstupní brány školy. Podle všech dostupných pramenů a mé vlastní praxe je v drtivé většině případů tím, kdo prvouživatele seznámí s drogou, spolužák, kamarád atd., tedy vrstevník z téže sociální skupiny.

1.3.3. Ekonomické důsledky

1. 
   Důsledky plynoucí z kriminální činnosti uživatelů drog přímo
   

Co se celostátní ekonomiky týče, tak podle hrubých odhadů se v souvislosti s užíváním drog průměrně ročně přesune ze zdaněné do nezdaněné sféry zhruba 10 mil. korun.²⁷

Je třeba zdůraznit, že jde o velmi hrubé odhady, jejíž přesnost je limitována:

• 
  nemožností určit okamžitou tržní cenu drogy
  
• 
  faktem, že se valná část narkomanů vyhýbá státním i nestátním sociálním zařízením a zdravotnickým subjektům nebo služby nevyhledávají, z důvodu jejich uspokojivé sociální situace; z tohoto důvodu se dá říct, že výše uvedené číslo může být mnohonásobně vyšší
  

2. 
   Důsledky plynoucí z kriminální činnosti uživatelů drog nepřímo
   

Další související náklady jsou náklady na činnost soudů a státních zastupitelství, náklady na vězeňské služby, navrhované a nucené léčby. Vyčíslení nákladů na tyto státní služby je velice obtížné a je těžké někde tyto statistiky získat.

3. 
   Důsledky plynoucí ze zdravotních následků rizikového užívání drog
   

Celkově lze říct, že náklady na léčení hepatitid A a B se pohybují řádově v desetitisících, hepatitidy C a AIDS v řadách statisíců korun na jednotlivce za rok.

Zároveň je třeba zdůraznit, že k doposud uvedeným nákladům je třeba ještě připočíst náklady na léčbu těch, kteří od uživatelů získají některou z infekcí. Dále je třeba připočíst fakt, že uživatelé jsou obecně méně imunní k běžným nákazám – chřipkou počínaje a v poslední době znovu akutní TBC nebo hepatitidou A konče – a tak odčerpávají další fondy, určené na zdravotnictví.²⁸
Tyto ekonomické důsledky nejsou zdaleka vyčerpávající a konečné. Tuto komplexnost snad nelze globálně pojmout, neboť problém narkomanie zasahuje snad do všech sociálních sfér společnosti. Například sociální zabezpečení uživatelů drog či invalidní důchody apod.

Obyvatelé České republiky spotřebovali v roce 2002 drogy v hodnotě patnácti miliard korun. To je odhad Českého statistického úřadu. Kolik za drogy skutečně utrácejí, žádná statistika neříká. Spotřeba drog však rok od roku stoupá a s ní i tržby drogových mafií. Drogy se tak řadí k předním „obchodním artiklům“. Přibližně stejnou částku Češi vloni utratili za své automobily.²⁹

1.3.4. Rozvrácení rodiny jako celku

Znovu se vracím k již zmíněné rodině. Spojení drogy – rodina, považuji nejen za možnost první a nejdůležitější prevence, ale v dalším stádiu i jako ukazatel negativních dopadů na společnost.

Následující statistiku sestavil mezinárodní program (The Lions International Drug Awareness Programme) z přehledů 3500 rodin narkomanů.

1. 
   100 % lidí zneužívajících drogy má problémy s komunikací v rodině
   
2. 
   Pro 100 % je experimentování s nabízenými drogami citovým východiskem
   
3. 
   95 % je inteligentních, ale citově nevyzrálých a snadno ovladatelných
   
4. 
   95 % má těžkosti v sebevyjádření
   
5. 
   95 % připouští, že psychologická potřeba drog převládá nad jejich fyzickou potřebou, je to spíše chuť než hlad
   
6. 
   75 % má značné potíže při komunikaci s otcem
   
7. 
   65 % má otce, který je kvůli zaměstnání mimo domov
   
8. 
   35 % připouští, že opustili školu ze strachu nebo kvůli neúspěchu, nebo proto, protože se nedokázali vyrovnat s plány a představami svých rodičů o jejich životě
   
9. 
   24 % má rodiče buď rozvedené nebo žijící odděleně³⁰
   

Všeobecně se dá tvrdit, že problém drogové závislosti v rodině je dosti rozšířen. Tento problém má více rovin, o nichž se zmíním níže. Každopádně je rodina základní stavební jednotkou společnosti. Kde jinde by se měla uskutečňovat primární prevence, než právě v ní? Větší část společnosti si tento fakt vůbec neuvědomuje a chová se, jako by se jich a jejich rodin problematika drogového zneužívání netýkala.

V širším měřítku se dá toto téma rozdělit do dvou základních skupin, a to z hlediska toho, kdo drogu v rodině zneužívá a na jakém rodinném postu je.

1.3.4.1. Rozvrácení rodiny na základě drogové závislosti rodičů

Tento jev je daleko méně rozšířen, než závislost dětí na droze. V porovnání s následky je však daleko horší než u druhé skupiny. Tyto důsledky se dají zařadit do několika podskupin:

1. 
   důsledky vrozených vad dětí pro rodinu a společnost
   

2. 
   důsledky zanedbané výchovy
   

3. 
   důsledky celkové dysfunkce rodiny
   

Dochází k častému vydírání, psychickému i fyzickému týrání, k sexuálnímu zneužívání a k nucení jednotlivých členů rodiny včetně dětí ke krádežím a zločinnosti pod výhružkami apod.

1.3.4.2. Rozvrácení rodiny na základě drogové závislostí dětí

Tento jev je ve společnosti daleko více rozšířen, ale při dobré funkci rodiny pro ni není tak nebezpečný, jako v případě kapitoly 1.3.4.1. Většinou tyto potíže plynou například z neschopnosti komunikace mezi rodiči a dětmi, vlivem poruch ve výchově dítěte atd. Opět se dají rozdělit do několika skupin:

1. 
   důsledky materiální povahy
   

2. 
   důsledky dysfunkce rodiny
   

3. 
   důsledky uzavření rodiny