Ana səhifə

Masarykova univerzita


Yüklə 319.5 Kb.
səhifə4/11
tarix27.06.2016
ölçüsü319.5 Kb.
1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11

1.3. Důsledky drogové závislosti ve společnosti




1.3.1. Populační důsledky

Kromě obecných populačních důsledků – tedy zhoršení průměrného zdravotního stavu obyvatelstva (v této souvislosti je alarmující fakt, že jde převážně o adolescenty, tedy teoreticky o nejzdravější část populace) – jde i o důsledky, jimiž narkomani ovlivňují zdravé jedince.

V tomto ohledu jde zejména o již zmíněné šíření krví přenosných nákaz. Tyto nákazy jsou většinou přenášeny při nechráněném pohlavním styku, a tak se mohou šířit i v populaci nenarkomanů.

Dále sem patří i šíření infekcí krví běžně nepřenosných. Zde je dobrým příkladem hepatitida A. Od epidemického výzkumu v roce 1979 je nízká promořenost zejména mladší populace, která má proti této nemoci nízkou hladiny kolektivní imunity a bude-li tedy vystavena této infekci, která se mezi narkomany vyskytuje ve zvýšené míře, není vyloučena nová epidemie.

Právě tak málo je známa skutečnost, že se krevní cestou může šířit i syfilis, u něhož pak díky této neklasické bráně vstupu (injekčně) do organismu nedochází ke vzniku známých alarmujících příznaků na pohlavním ústrojí, což významně ztěžuje její identifikaci nemocným a zvyšuje pravděpodobnost dalšího šíření.23

1.3.2. Delikvence způsobená drogou



a) Páchání trestných činů pod vlivem nezákonných drog

Právě toto spojení vnímají občané nejcitlivěji. Na první pohled se může zdát, že některé drogy zločiny přímo „způsobují“.

Rozhodně neexistuje žádný ověřený důkaz, že by intoxikace nelegální drogou prolamovala bariéry a zvyšovala ochotu páchat trestné činy. Jinými slovy, že by ke spáchaným trestným činům nedošlo bez této intoxikace.

Jestliže provedeme srovnání mezi drogami zákonnými a nezákonnými ve smyslu páchání trestných činů pod jejich vlivem, zjistíme, že žádná nezákonná droga není natolik spojena s násilným zločinem jako alkohol. Ve Spojených státech, kde je obecně drogová situace a drogová kriminalita nejhorší na světě, udávalo v roce 1983 54 % všech usvědčených z násilného zločinu, že před jeho spácháním užili alkohol.24


b) Páchání trestných činů za účelem obstarání prostředků na nezákonné drogy

Na rozdíl od závislých na alkoholu, kteří svou návykovou látku obstarávají pomocí poměrně nízkých finančních obnosů, závislý člověk na nelegální droze vydá na vrcholu svého návyku 1000 až 5000 Kč denně (což je samozřejmě nejvyšší extrém – např. u heroinu), podle druhu a potřebného množství drogy, což je částka legálními prostředky fakticky nezískatelná.

To závislé na droze pochopitelně nutí do trestné činnosti – ať už klasické majetkové nebo do nejefektivnějšího systému pyramidového obchodu – do dealerství.

Závislí se s cenami na černém trhu mohou vyrovnat buď krádežemi, nebo tím, že nakoupí více než potřebují a přebytek prodají někomu jinému za vyšší cenu nebo ji naředí příměsí, aby se dorovnala hmotnost, čímž výrazně klesá čistota, kvalita a zvyšuje se riziko koncového uživatele. V loňském roce bylo uživateli drog spácháno zhruba 46 tis. finančně motivovaných trestných činů, tj. 16,6 % všech zjištěných trestných činů majetkového charakteru.25

Tak se uživatelé zapojují do nelegálního obchodu s drogou, dostávají se do kriminální sféry, stávají se závislými zločinci.26

Jedním z nejrozšířenějších mýtů spojovaným s drogovou problematikou, respektive s distribucí drog, je obraz pouličního dealera, nabízející drogy u vstupní brány školy. Podle všech dostupných pramenů a mé vlastní praxe je v drtivé většině případů tím, kdo prvouživatele seznámí s drogou, spolužák, kamarád atd., tedy vrstevník z téže sociální skupiny.



1.3.3. Ekonomické důsledky





  1. Důsledky plynoucí z kriminální činnosti uživatelů drog přímo

V této části je ohrožena celá společnost. Uživatelé drog si na svou potřebnou dávku jen těžko seženou prostředky jiným způsobem, než krádeží. Je sice pravda, že velká většina pobírá státní sociální podporu a to buď v nezaměstnanosti nebo invalidní důchod, ale ta je většinou jednorázově utracena na aktuální uspokojení potřeb či výjimečně za nájem. Většinu času pak zabírá buď žebrání u kolemjdoucích lidí na ulici v centrech měst nebo, a to je pro uživatele asi nejvyšší příjem, prodej nejrůznějších ukradených věcí buď stálým odběratelům nebo do bazarů či zastaváren.

Co se celostátní ekonomiky týče, tak podle hrubých odhadů se v souvislosti s užíváním drog průměrně ročně přesune ze zdaněné do nezdaněné sféry zhruba 10 mil. korun.27

Je třeba zdůraznit, že jde o velmi hrubé odhady, jejíž přesnost je limitována:


    • nemožností určit okamžitou tržní cenu drogy

    • faktem, že se valná část narkomanů vyhýbá státním i nestátním sociálním zařízením a zdravotnickým subjektům nebo služby nevyhledávají, z důvodu jejich uspokojivé sociální situace; z tohoto důvodu se dá říct, že výše uvedené číslo může být mnohonásobně vyšší




  1. Důsledky plynoucí z kriminální činnosti uživatelů drog nepřímo

Jedná se o vysoké náklady, vydané na (s drogami související) činnost policie. Nedosahují u nás prozatím takové výše, jako ve státech s tvrdě prohibicionistickou legislativou. Je to třeba přičíst jednak beztrestnosti dle zákona stanovené výše drogy pro vlastní potřebu a jednak stále ještě nepříliš dokonalé policejní metodice.

Další související náklady jsou náklady na činnost soudů a státních zastupitelství, náklady na vězeňské služby, navrhované a nucené léčby. Vyčíslení nákladů na tyto státní služby je velice obtížné a je těžké někde tyto statistiky získat.




  1. Důsledky plynoucí ze zdravotních následků rizikového užívání drog

Do této skupiny patří náklady na léčení narkomanů (nikoliv závislosti, ale nemocí vyplývajících z ní). Nejčastěji jde o léčení onemocnění způsobené injekční aplikací drogy, o léčení psychických potíží a celkově špatného fyzického stavu.


Náklady na léčení

Celkově lze říct, že náklady na léčení hepatitid A a B se pohybují řádově v desetitisících, hepatitidy C a AIDS v řadách statisíců korun na jednotlivce za rok.

Zároveň je třeba zdůraznit, že k doposud uvedeným nákladům je třeba ještě připočíst náklady na léčbu těch, kteří od uživatelů získají některou z infekcí. Dále je třeba připočíst fakt, že uživatelé jsou obecně méně imunní k běžným nákazám – chřipkou počínaje a v poslední době znovu akutní TBC nebo hepatitidou A konče – a tak odčerpávají další fondy, určené na zdravotnictví.28
Tyto ekonomické důsledky nejsou zdaleka vyčerpávající a konečné. Tuto komplexnost snad nelze globálně pojmout, neboť problém narkomanie zasahuje snad do všech sociálních sfér společnosti. Například sociální zabezpečení uživatelů drog či invalidní důchody apod.

Obyvatelé České republiky spotřebovali v roce 2002 drogy v hodnotě patnácti miliard korun. To je odhad Českého statistického úřadu. Kolik za drogy skutečně utrácejí, žádná statistika neříká. Spotřeba drog však rok od roku stoupá a s ní i tržby drogových mafií. Drogy se tak řadí k předním „obchodním artiklům“. Přibližně stejnou částku Češi vloni utratili za své automobily.29



1.3.4. Rozvrácení rodiny jako celku

Znovu se vracím k již zmíněné rodině. Spojení drogy – rodina, považuji nejen za možnost první a nejdůležitější prevence, ale v dalším stádiu i jako ukazatel negativních dopadů na společnost.

Následující statistiku sestavil mezinárodní program (The Lions International Drug Awareness Programme) z přehledů 3500 rodin narkomanů.


    1. 100 % lidí zneužívajících drogy má problémy s komunikací v rodině

    2. Pro 100 % je experimentování s nabízenými drogami citovým východiskem

    3. 95 % je inteligentních, ale citově nevyzrálých a snadno ovladatelných

    4. 95 % má těžkosti v sebevyjádření

    5. 95 % připouští, že psychologická potřeba drog převládá nad jejich fyzickou potřebou, je to spíše chuť než hlad

    6. 75 % má značné potíže při komunikaci s otcem

    7. 65 % má otce, který je kvůli zaměstnání mimo domov

    8. 35 % připouští, že opustili školu ze strachu nebo kvůli neúspěchu, nebo proto, protože se nedokázali vyrovnat s plány a představami svých rodičů o jejich životě

    9. 24 % má rodiče buď rozvedené nebo žijící odděleně30

Všeobecně se dá tvrdit, že problém drogové závislosti v rodině je dosti rozšířen. Tento problém má více rovin, o nichž se zmíním níže. Každopádně je rodina základní stavební jednotkou společnosti. Kde jinde by se měla uskutečňovat primární prevence, než právě v ní? Větší část společnosti si tento fakt vůbec neuvědomuje a chová se, jako by se jich a jejich rodin problematika drogového zneužívání netýkala.

V širším měřítku se dá toto téma rozdělit do dvou základních skupin, a to z hlediska toho, kdo drogu v rodině zneužívá a na jakém rodinném postu je.

1.3.4.1. Rozvrácení rodiny na základě drogové závislosti rodičů

Tento jev je daleko méně rozšířen, než závislost dětí na droze. V porovnání s následky je však daleko horší než u druhé skupiny. Tyto důsledky se dají zařadit do několika podskupin:




  1. důsledky vrozených vad dětí pro rodinu a společnost

Jestliže je na droze závislá matka, rodička, mohou vznikat u jejího dítěte různé vrozené organické vady. Nejčastější jsou u CNS. Tyto vady se dají většinou specifikovat ve starším věku, a to přibližně při nástupu do školy. Dítě je zpomalené, většinou je postižené LMD, různými dysfunkcemi, jako je např. dysgrafie, dyslexie atd., neurózami, jsou hyper nebo hypoaktivní. V neposlední řadě se pak rodí jako maladaptivní jedinci.



  1. důsledky zanedbané výchovy

Dětem, v důsledku neschopnosti rodičů se o ně řádně starat (přednější je chronická závislost na droze), nejsou vštěpovány základní vzorce chování. Dítě trpí citovou deprivací nedostatkem rodičovské lásky v tomto věku tak důležité. Přijímá podle svého vzoru standardy chování a vystupování na veřejnosti. Často bývá zanedbávána výživa a hygiena. Z toho důvodu může mít dítě problémy zařadit se nejdříve do třídního kolektivu a potom do společnosti. Je terčem posměchu a fyzického týrání, z něhož můžou dále pramenit různé duševní nemoci dítěte jako jsou například různé neurózy. Je oslabena schopnost jedince správné integrace do společnosti a jeho duševního vývoje.


  1. důsledky celkové dysfunkce rodiny

Rodina cítí ve všech základních životních potřebách nedostatek, a to zejména hmotný. Rodič, narkoman, má potřebu využívat získané peníze na svoji závislost, nikoli pro potřebu samotné rodiny. Její členové strádají na úkor narkomana.

Dochází k častému vydírání, psychickému i fyzickému týrání, k sexuálnímu zneužívání a k nucení jednotlivých členů rodiny včetně dětí ke krádežím a zločinnosti pod výhružkami apod.



1.3.4.2. Rozvrácení rodiny na základě drogové závislostí dětí

Tento jev je ve společnosti daleko více rozšířen, ale při dobré funkci rodiny pro ni není tak nebezpečný, jako v případě kapitoly 1.3.4.1. Většinou tyto potíže plynou například z neschopnosti komunikace mezi rodiči a dětmi, vlivem poruch ve výchově dítěte atd. Opět se dají rozdělit do několika skupin:




  1. důsledky materiální povahy

V tomto případě dochází např. ke krádežím, k rozprodávání majetku rodiny pod skutečnou cenou drogově závislým jedincem. Dochází ke hmotnému oslabení rodiny. Tento fakt těsně souvisí s dalším bodem:


  1. důsledky dysfunkce rodiny

Rodina je v neustálé tenzi. Po delší době, kdy se problém nevyřeší, jsou časté konflikty mezi členy rodiny a narkomanem. Jestliže má narkoman dominantní postavení uvnitř rodiny, může dojít taktéž k citovému vydírání.

  1. důsledky uzavření rodiny

Není vyloučeno, že „zdraví“ členové rodiny a to převážně rodiče se izolují od společnosti. Většinou to má za následek vyřešení problému, lépe řečeno zlepšení problému uvnitř rodiny. Existuje rozdíl mezi vnějšími normami, kde je braní drogy nepřípustné, a vnitřními normami rodiny, kde se nachází jedinec, který je závislý a rodina jeho závislost ať chce nebo ne, musí tolerovat. To má za následek, že se izoluje od společnosti, protože se s ní nechce dostat do konfrontace. Většinou to není řešení a dříve nebo později musí požádat okolí o pomoc. Existují rodičovské poradny pro rodiče drogově závislých. (Např. v Brně je to Poradensko-psychologická poradna, Sládkova 45, v Praze 9 Alternativa aj.)
Pozn.: Výše uvedené rozdělení je pouze obecná forma rozvrácení rodiny. Nechci tím říct, že rodina, která má ve svém kruhu drogově závislého jedince, nemůže fungovat normálně.

1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©atelim.com 2016
rəhbərliyinə müraciət