Ana səhifə

Masarykova univerzita


Yüklə 319.5 Kb.
səhifə2/11
tarix27.06.2016
ölçüsü319.5 Kb.
1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11

1. DŮSLEDKY drogové závislosti




1.1. Vymezení základních pojmů



Droga

Tento pojem původně označoval surovinu rostlinného nebo živočišného původu používanou k přípravě léků. Dnes je již pojem chápán jen v určitých odborných kruzích – farmacii apod. Přesnou definici drogy podala v roce 1969 komise znalců Světové zdravotnické organizace (WHO) a publikovala ji v této podobě: Droga, jakákoliv látka (substance), která je-li vpravena do živého organismu, může pozměnit jednu nebo více jeho životních funkcí.1

V odborné terminologii jsou od roku 1971 drogy považovány jako „omamné a psychotropní látky“. V přeneseném smyslu se pojmem droga označuje jakákoliv omamná látka, ať je již přírodní či syntetická, která se používá k jiným účelům než k léčení a splňuje dva následující předpoklady:


  1. Musí mít psychotropní efekt – tj. schopnost ovlivňovat prožívání reality - orientaci v času a prostoru.

  2. Měla by vyvolávat závislost.2


Návyková látka

„Návyková látka je každá chemická látka, která mění psychický stav a na kterou se může vytvořit návyk a závislost.“ Psychoaktivní látka je látka s dopadem na psychiku, látka ovlivňující nějakým způsobem psychiku. Psychoaktivní látky se liší tím, jakým způsobem ovlivňují psychický stav, jak intenzivně, jak snadno na ně vzniká návyk a závislost a jaké mají dopady při dlouhodobém užívaní (z toho vyplývá i jejich rozdílná nebezpečnost a odlišné hodnocení); mohou ovlivňovat kognitivní procesy a prožívání (např. výkonnost, emotivitu, vnímání a myšlení, způsobovat odbourání únavy nebo zklidnění, omamovat nebo zostřovat smysly, pomáhat koncentraci nebo naopak rozvolňovat asociace, vyvolávat smyslové klamy (iluze, halucinace), působit libost a euforizovat, oživovat emotivitu) a zvyšovat sociabilitu nebo naopak člověka uzavírat do vnitřního světa.

K méně vyhledávaným psychickým účinkům patří úzkostné stavy, stihomam, amnézie, impulzivita, deprese, pocity sklíčenosti atd. Mezi účinky nastupující až později patří psychopatizace, změna motivace a obzoru zájmů, změna ve vnímání sociálních vztahů, demence, psychózy apod.3
Závislost

Jedním z hlavních rizik je možná ztráta kontroly nad původně občasnou konzumací a postupný vznik závislosti. Skoro každý sám u sebe pozná jeden nebo více návyků. Něco, bez čeho nemůžeme být. Pro někoho to je čokoláda, kouření, čaj, pro někoho televize, internet, hry. V drogové problematice se pojmem závislost definuje jako „soubor psychických (emočních, kognitivních i behaviorálních) a somatických změn, které se vytvoří jako důsledek opakovaného užívání psychoaktivní látky. Psychoaktivní látky mají různé účinky a vyvolávají různý typ závislosti, biologické či psychické. Dlouhodobé užívání psychoaktivních látek může podstatným způsobem změnit osobnost člověka i jeho chování, může vyvolat i závažnější duševní poruchy.“4


Látková závislost

Jde o chorobný psychický nebo fyzický stav vyplývající ze vzájemného působení mezi živým organismem a látkou. Je charakterizovaný změnami chování a jinými reakcemi, které vždy zahrnují touhu po opakovaném podání drogy pro její psychické účinky, nebo také proto, aby se zabránilo nepříjemným fyzickým a psychickým obtížím, plynoucím z jejich nepříjemnosti. Často bývá spojena s tendencí zvyšovat dávky.

U člověka není snadné a mnohdy ani možné oddělit od sebe zřetelně stránky tělesné a duševní. Nicméně se vžilo srovnávání fyzické (tělesné) závislosti a závislosti psychické (duševní).5
Psychická závislost

Konzumací drogy vzniká psychický stav, který se projevuje tendencí drogu opět požívat. Vznik psychické závislosti je vázán na jisté prožitky – nestačí tedy pouze pasivní konzumace drogy.

Psychická závislost na droze je vlastně často závislostí na některé okolnosti, které požívání drogy provázejí (jistá společnost, doba, prostředí, forma drogy nebo rituál spojený s jejím užitím). Teoreticky, je-li přerušeno podávání drogy, neměly by se dostavovat žádné tělesné abstinenční příznaky. Prakticky jsou ovšem projevy naší psychiky zpravidla doprovázeny i projevy fyzickými, třesem, neklidem, pocením atd., tedy „klamnými abstinenčními příznaky“. Nelze opomenout, že psychická závislost je nejsilnějším faktorem, který vede k zneužívání drogy, tedy nejčastěji k její opětovné konzumaci. Může dojít i k autoagresi, která může vrcholit v suicidiu.6
Fyzická závislost

Je stavem organismu vzniklým zpravidla dlouhodobějším a častým požíváním drogy (byť u některých drog může jít dokonce o krátkodobou konzumaci trvající několik týdnů, výjimečně i dnů). Experti WHO uvádějí, že šestinásobné požití kokainu, heroinu nebo nikotinu vede ke vzniku závislosti až u 85 % osob.7 Organismus fyzicky závislý na droze se jí přizpůsobil, vytvořil „pseudopotřebu“, zahrnul ji do své látkové výměny, takže na přerušení přísunu této drogy reaguje poruchou – abstinenčními příznaky, které mohou skončit až smrtí jedince.


Za závislého lze považovat člověka, u kterého se během posledního roku vyskytly tři a více z následujících jevů:

  • silná touha užívat drogu

  • potíže se sebekontrolou užívání drogy a to pokud jde o počátek a ukončení užívání, nebo množství užité drogy

  • vyžadování vyšších dávek drogy, aby se dosáhlo účinků původně vyvolaných nižšími dávkami

  • postupné zanedbávání jiných zájmů ve prospěch užívané drogy a zvýšení množství času, věnovaného získání nebo užívání drogy nebo zotavení se z jejího účinku

  • pokračování v užívání drogy a to i přes jasný projev škodlivých následků vyplývajících z tohoto užívání, případně toxické poškození mysli8

Některé zdroje uvádějí dva další druhy závislostí, které nejsou vyvolané samotnou drogou, ale změnou osobnosti jedince a vnějšími změnami.


Sociální závislost

V tomto případě je narkoman závislý na svém bezprostředním okolí, tedy na komunitě narkomanů, která je schopna opatřit příslušnou drogu a na změně denního stereotypu, který je přizpůsobený nutnosti brát drogy.


Duchovní závislost

Tato závislost způsobuje změny ve vnitřních hodnotách jedince, v jeho pohledu na život a na jeho smysl. Droga se může kupříkladu stát prostředníkem mezi jedincem a „bohem“. Drogy bývají často spojovány s různými sektami, rituály apod.

V opačném případě se v této dimenzi dá mluvit o duchovní prázdnotě, o ztrátě smyslu. Drogově závislí mají možnost prostřednictvím drog tuto prázdnotu „napravit“.9
Odvykací stavy (abstinenční syndrom)

Vyskytne se u závislého jedince v okamžiku odnětí návykové látky (drogy). Opětné podání návykové látky odstraňuje příznaky odvykacího stavu, a za určitých okolností může být i život zachraňujícím postupem (viz fyzická závislost). Terapeuticky se u silné látkové závislosti podávají látky, které mají delší poločas eliminace a jejichž dávky se postupně pomalu snižují.


Tolerance

Snášenlivost, snižující se nebo chybějící odpověď na určitý podnět při jeho opakovaném nebo trvalém působení. Jde o jev, který se projevuje snižujícím se účinkem stejného množství látky a ve svém důsledku tedy vede k nutnosti zvyšovat dávku drogy potřebnou k dosažení očekávaného efektu. Tolerance se tedy zvyšuje, později u některých látek, například u alkoholu, naopak klesá.10


Zkřížená tolerance

Vzniká tehdy, jestliže návykové látky jsou v takovém vzájemném vztahu, že užívání jedné nebo několika z těchto drog, zvyšuje toleranci organismu vůči všem členům této skupiny. Zkřížená tolerance existuje u heroinu, morfinu, metadonu, kodeinu. Je rovněž mezi alkoholem, barbituráty, chlorhydrátem, Meprobamatem, Diazepamem, Noxironem.11



1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©atelim.com 2016
rəhbərliyinə müraciət