Mechorosty
-
autotrofní, výtrusné rostliny, chlorofyl typu a, b
-
výrazná rodozměna,tj. střídání gametofytu (haploidní fáze) a sporofytu (diploidní fáze)
-
sporofyt zpravidla krátce žijící, vždy spojen s gametofytem a v různé míře na něm závislý
-
sporofyt tvořen nohou a štětem (někdy redukovaný popř. chybí) a 1 terminální tobolkou
-
zpravidla izosporické vzácněji homoiosporické
-
gametofyt zpravidla vytrvalý
-
gametofyt tvořen prvoklíčkem (protonematem) a vlastní mechovou rostlinkou (gametoforem)
-
gametofor se skládá z rhizoidů, kauloidu a fyloidů nebo je lupenitý
-
dělí se na tři skupiny (oddělení):
I. Marchantiophyta (játrovky)
II. Anthocerotophyta (hlevíky)
III. Bryophyta (mechy)
Od. Marchantiophyta - játrovky
-
stélka foliózního (listnatého) nebo frondózního (lupenitého) typu často dorziventrálně zploštělá
-
protonema redukované, málo odlišené od gametofytu
-
v buňkách více chloroplastů
-
rhizoidy jednobuněčné, hladké nebo čípkaté, někdy přítomny vícebuněčné ventrální šupiny (amfigastrie)
-
lístky tvořené 1 nebo 2 vrstvami buněk zpravidla nemají žebro a vyrůstají z lodyžky ve dvou řadách, někdy přítomna třetí řada menších a tvarově odlišných spodních lístků
-
sporofyt zcela závislý na gametofytu - postrádá asimilační pletiva
-
sporofyt složen z tobolky a většinou i nohy a štětu
-
v tobolce chybí středový slopek (kolumela)
-
kromě spor jsou v tobolce i sterilní buňky tzv. elatery (mrštníky)
-
na Zemi do 10 000 druhů, u nás kolem 200 druhů
-
dělí se na dvě třídy:
I. Jungermanniopsida
II. Marchantiopsida
Tř. Jungermanniopsida
-
zčásti frondózní, zčásti foliózní játrovky, pletivo stélky nediferencováno
-
chybí dýchací otvory a komůrky, rhizoidy vždy hladké
-
tobolka na dlouhém štětu se otevírá čtyřmi chlopněmi
-
dva řády:
I. Metzgeriales - kroknicotvaré
- výhradně frondózní dorziventrálně stavěná a anatomicky velmi jednoduchá stélka
- zástupci: Blasia pusilla - jamuška drobná
Pellia epiphylla - pobřežnice obecná
Metzgeria conjugata - kroknice spojená
II. Jungermanniales - trsenkotvaré
- výhradně foliózní stélka s lodyžkami 2-3řadě olistěnými
- zástupci: Plagiochila asplenioides - kapraďovka sleziníkovitá
Scapania undulata - kýlnatka zvlněná
Lophocolea bidentata - obhřebenka dvouzubá
Bazzania trilobata - rohozec trojlaločný
Tř. Marchantiopsida
-
játrovky s výhradně frondózní (lupenitou) dorziventrálně stavěnou stélkou a pletivy rozlišenými na asimilační (obsahuje dýchací komůrky a otvory) a základní
-
rhizoidy hladké nebo hladké i čípkaté
-
tobolka často bez štětu, otevírá se víčkem nebo rozrušením stěny
-
několik řádů, u nás dva:
I. Marchantiales - porostnicotvaré
- anatomická stavba složitá
- gametangia zvedána tzv. nosičem (receptakulem) nad povrch stélky
- zástupci: Marchantia polymorpha - porostnice mnohotvárná
Conocephalum conicum - mřížkovec kuželovitý
II. Ricciales - trhutkotvaré
- anatomická stavba velmi jednoduchá (ale pletiva rozlišená)
- gametangia i tobolka ponořené ve stélce
- zástupci: Riccia fluitans - trhutka plovoucí
Riccia sorocarpa - trhutka obecná
Od. Anthocerotophyta - hlevíky
-
stélka je lupenitá, růžicovitá, dorziventrální stavby, bez diferenciace pletiv
-
protonema silně redukované
-
rhizoidy jsou hladké, ventrální šupiny chybějí
-
v buňkách je jediný velký chloroplast
-
sporofyt tvořen hlízovitou nohou a dlouhou válcovitou tobolkou, štět chybí
-
stěna tobolky obsahuje chlorofyl (asimiluje) - malá závislost na gametofytu
-
tobolka postupně dozrávající s neúplnou kolumelou (středovým sloupkem), otevírá se od vrcholu dvěmi chlopněmi
-
v tobolce přítomny vícebuněčné útvary tzv. pseudoelatery - mají stejnou funkci jako elatery u játrovek (tj. napomáhají při rozšiřování spor)
-
obsahuje jediný řád Anthocerotales - hlevíkotvaré
-
u nás dva druhy + dva vyhynulé:
Anthoceros agrestis - hlevík polní
Anthoceros neesii - hlevík Neesův
Phaeoceros carolinianus - hlevíček hladký (h. karolinský)
Notothylas orbicularis – vycpálka okrouhlá
Od. Bryophyta - mechy
-
gametofyt výhradně foliózního charakteru s lístky nasedajícími zpravidla ve spirále
-
protonema většinou dobře vyvinuté
-
v buňkách mnoho drobných chloroplastů
-
rhizoidy mnohobuněčné
-
středem lodyžky i štětu obvykle probíhá svazek primitivního vodivého pletiva
-
lístkem obvykle prochází jednoduché nebo dvojité žebro navazující na vodivé pletivo lodyžky
-
sporofyt je v dospělosti bez chlorofylu – tj. zcela závislý na gametofytu, v mládí je schopen asimilace a závislost na gametofytu je jen částečná
-
sporofyt se skládá téměř vždy z nohy štětu a tobolky
-
v tobolce je středový sloupek (kolumela), otevírá se zpravidla víčkem a je kryta kalyptrou, kolem ústí tobolky řada zubů - tzv. obústí
-
v tobolce chybí jakékoliv mrštníky
-
v rámci mechorostů dosáhly největšího rozvoje a diferenciace
-
na Zemi asi 16 000 druhů, u nás cca 650
-
dělí se na tři třídy:
I. Sphagnopsida (rašeliníky)
II. Andreaeopsida (štěrbovky)
III. Bryopsida (pravé mechy)
Tř. Sphagnopsida - rašeliníky
-
protonema lupenité tvořené jedinou vrstvou buněk
-
chybí rhizoidy
-
větvené lodyžky ukončeny nahloučenými větvičkami – hlavičkou, lodyžky mají neukončený růst
-
lístky bez žebra (vymřelé druhy i s žebrem), buňky lístků dvojího typu: živé drobné chlorocysty a neživé velké hyalocysty
-
lodyžní lístky jsou tvarově i velikostí odlišné od větevních
-
sporofyt tvořen zřetelnou nohou, krátkým štětem a kulovitou tobolkou s neúplnou kolumelou (středovým sloupkem), štět funkčně nahrazen tzv. pseudopodiem
-
starobylá skupina rozšířená po celém světě, recentně v jediném rodě, u nás cca 30 druhů
-
zástupci: Sphagnum palustre - rašeliník člunkolistý
Sphagnum girgensohnii - rašeliník Girgensohnův
Tř. Andreaeopsida - štěrbovky
-
protonema pentlicovité
-
sporofyt postrádá štět, který je funkčně nahrazen pseudopodiem
-
tobolka se otevírá čtyřmi chlopněmi, středový sloupek v tobolce (kolumela) je neúplný
-
rostliny drobné, tmavě až černě zbarvené
-
na Zemi ve třech rodech cca 120 druhů, u nás tři druhy
-
zástupce: Andreaea rupestris - štěrbovka skalní
Tř. Bryopsida – pravé mechy
-
protonema obvykle vláknité, větvené
-
v tobolce úplná kolumela, tobolka se otevírá víčkem a je kryta kalyptrou (čepičkou)
-
nejvíce odvozená a nejbohatší skupina celých Bryophyt
-
na Zemi cca 16 000 druhů, u nás cca 650
-
nejjednodušší praktické rozdělení mechů je na druhy akrokarpní a pleurokarpní
-
akrokarpní (vrcholoplodé) - lodyžky vzpřímené, gametangia se zakládají na vrcholu
-
pleurokarpní (bokoplodé) - lodyžky poléhavé, gametangia se zakládají na boku lodyžky
-
zástupci: - vrcholoplodé druhy: Atrichum undulatum - bezvláska vlnkatá
Fissidens taxifolius - krondlovka tisolistá
Polytrichum formosum - ploník ztenčený
Dicranum scoparium - dvouhrotec chvostnatý
Dicranella heteromalla - dvouhroteček různotvárný
Leucobryum glaucum - bělomech sivý
Funaria hygrometrica - zkrutek vláhojevný
Bryum argenteum - prutník stříbřitý
Rhizomnium punctatum - měřík tečkovaný
Plagiomnium undulatum - měřík čeřitý
- bokoplodé druhy: Climacium dendroides - drabík stromkovitý
Thuidium tamariscinum - zpeřenka tamaryšková
Pleurozium schreberi - travník Schreberův
Rhytidiadelphus squarrosus – kostrbatec zelený
Hypnum cupressiforme - rokyt cypřišovitý |