Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav jazykovědy a baltistiky Rigorózní práce
|
|  Yüklə 2.61 Mb.
|
DruveGeog.: Druve je jméno řeky protékající Lotyšskem. Et.: Řeka Druve je skoro homofonní s lot. druva „obilné pole, oseté pole“, druvaliņa „dívka pro práci na poli“, druvas „strach, děs“, druvaûdzīte „rostoucí na poli“, druvêtiês „obávat se“, druvis „chvění, děs, hrůza“, druvmala „polní mez“ (Mühlenbach I, s. 506). Sémantický obsah Druve je „(řeka), která teče okolo pole; polní (řeka)“. DubnaGeog.: Dubna je jméno řeky dlouhé 105 km. Pramení v jezeře Cārmin. Protéká Lotyšskem a ústí u města Līvāni do Daugavy. Et.: Jméno souvisí s lit. dùbti „bořit se, propadat se“, dubùs „hluboký, vykotlaný“, dùgnas „dno“, daubà, dauburỹs „propast, rokle“, lot. dubt „sklánět se, vyhloubit, být vyhloubený“, dubęns „dno“, dum̃blas „bahno, bláto“ < *dheu-b-, dheu-p- „hluboký“ (Pokorny, s. 267–268). Od kořene *dheu-b-, dheu-p- nacházíme na baltském území početný inventář hydronym, např. Dùbė, Dùbės, Dùbis, Dubaũsis, Dubaũs-upis, Dubeĩkis, Dubẽlė, Dubẽlis, Dubijà, Dùbikė, Dubinaĩ, Dubùklis, Dùbalingė (Vanagas, s. 93). Sémantický obsah jména Dubna je pravděpodobně „hluboká (řeka)“.
DurbeGeog.: Durbe je jméno řeky protékající Lotyšskem. Et.: U tohoto jména můžeme předpokládat souvislost s lit. durbė „větev“, durbis „strom, dřevo“, iš-durbėti „uhnít, zahnít, hnít, kazit“, dur̃bti „kanál, údolí, jáma, kotlina, díra“ (Vanagas, s. 97). Na baltském území nacházíme další patrně příbuzná jména, např.: Dùrbinas, Dùrbinis, Dur̃be, Durba, Dur̃bes-ęzęrs, Dur̃bja-ęzęrs (Vanagas, s. 97). Sémantickým obsahem tedy bude „kotlina, jáma“.
DursupeGeog.: Dursupe je jméno řeky protékající Lotyšskem. Et.: Název lze vysvětlit pomocí lot. durslis „masařka, ovád“, dur̃steklis „harpuna“, durstîgs „bodlinatý, trnitý, pichlavý; bodavý, bodající, bodný“, dur̃stît „opakovaně bodat“, dur̃t „píchat, bodat“, srov. také lit. dùrti „bodat, narazit“, dùrklis, durẽklis „kopí, oštěp, bodec“. Paralely nacházíme také ve slovanských jazycích, např. rus. дура „díra, jáma, otvor“ vedle čes. díra, pol. dura (také dóra), nyní dziura, dzióra „díra“ (Fraenkel I, s. 113, Mühlenbach I, s. 519−520). Základem Dursupe je balt. kořen *dur̂- (ie. *derǝ-), ke kterému je připojen sufixální komplex -upe „řeka“. Mezi hydronyma tvořená od kořene *dur̂- patří také Dūriaĩ, Dū́rupis, Dūrinė, Dũrupe, Dūrupe, Dūrene, Dûrītis, Dùrupis, Durpỹs, Durupys (Vanagas, s. 97−98). Sémantickým obsahem je „bodající řeka; řeka připomínající jámu“. DvieteGeog.: Dviete je jméno řeky protékající Lotyšskem. Et.: Lit. dù, fem. dvì „dvě“, lot. divi, prus. dwai, stind. d(u)vā́(u), toch. A wū̃, toch. B wī (Fraenkel I, s. 107−108). Srov. lot. divjêzis „soutok dvou řek“, divkãjaîns „dvounohý“, divkãjis „dvounožec“ (Mühlenbach I, s. 472). Sémantický obsah je „soutok dvou řek“.
DzedrupeGeog.: Dzedrupe je jméno řeky protékající Lotyšskem. Et.: Na první pohled je patrné, že se jedná o kompozitum složené ze dvou složek. Jak je u baltských hydronym zvykem, druhou složku tvoří lotyšské apelativum upe „řeka“. U první složky nemůžeme vyloučit původ od lot. dzędrs „svěží, čistý, čerstvý, bdělý, bystrý, energický, ostrý, krutý, drsný, hrubý, nevlídný“, slovo dzędrs se může také objevit ve významu „dlouhý a hubený“, lot. dzędrulis „chladnokrevný, krutost“, dzędrums „přísnost“, také ve významu „hlubina, propast, strž, hloubka ve vodě“ (Mühlenbach I, s. 539). Sémantický obsah hydronyma Dzedrupe je podle výše zmíněného „svěží / krutá řeka“.
EngureGeog.: Engure je jméno řeky protékající Lotyšskem. Et.: Engure, tj. vlastně Uogre, může pocházet z prabaltského *Ōgrija nebo *Angrija. Varianta Uogre může odrážet nedoložené lotyšské východisko *uogre nebo *uogris „úhoř“, které lze rekonstruovat podle litevského ungurys „úhoř“, ungurìnis „náležící k úhoři“ a baltských výpůjček v estonském angerjas a finském ankerias „úhoř“. Také ve slovanských jazycích nacházíme shody, například rus. угорь, čes. úhoř, pol. węgorz. Mezi reprezentanty vodních jmen tohoto typu můžeme zařadit například Ungurùpė, jehož druhá část je lit. apelativum ùpė „řeka“, stejně jako prus. říční jméno Angerap (první jména tvoří lit. angìs „úhoř“, druhou část ape). První složka prus. hydronyma Anger-ap nepochybně odráží slovo pro „úhoře“, nikoliv lit. slovo pro „hada“. Jako dalšího reprezentanta můžeme uvést jméno Ogre a výše zmiňované Uogre, které plní funkci vodního a místního jména (Fraenkel II, s. 1163). V tomto případě jde o „úhořovou řeku“. EzerupeGeog.: Ezerupe je jméno řeky protékající Lotyšskem. Et.: Jméno je tvořeno lot. apelativy ęzęrs „“jezero“ a upe „řeka“. Ie. kořen *H2e/ĝhero > *ag'her- > balt. *aǯer-a-, *eǯar-a-, *aǯar-a > lot. ęzęrs, lit. ẽžeras, rus. озеро, pol. jezioro, čes. jezero, srb. jëzero (Fraenkel I, s. 125). Lot. apelativum ęzęrs se v lotyštině objevuje často ve složení s jinými slovy, např. ęzęrkalmji „vodní rostlina“, ęzęrmala „jezerní břeh“, ęzęrmalnieks „obyvatel jezerního pobřeží“, ęzęrputns „jezerní pták“ (Mühlenbach I, s. 571−572). Mezi příbuzná jména patří také Ẽžeras, Ežeraĩ, Ežeráitis, Ežerãlis, Ežẽrė, Ežerė̃lė, Ežerė̃liai, Ežerė̃lis, Ežerýnas, Ežeriõkas, Ežeryščia, Ežeriùkas, Ẽžeruona, Ežerótakis, Ežerótakas, Ežẽrupis, Ežerùpis, Ežerė̃lio upẽlis, Ẽžero ùpė (Vanagas, s. 101). Sémantickým obsahem jména Ezerupe je „jezerní řeka“.
|