Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav jazykovědy a baltistiky Rigorózní práce
|
|  Yüklə 2.61 Mb.
|
CenaGeog.: Cena je jméno řeky dlouhé 18 km. Pramení v Cenas tīrelis v kraji Babīte. Protéká Lotyšskem a ústí do řeky Misa. Et.: Jméno Cena má pravděpodobně původ v lot. apelativu cęna „cena“. Homofonie se slovem „cena“ je nejspíše náhodná, neboť nemá oporu v jiných hydronymických systémech. CerauksteGeog.: Ceraukste je jméno řeky dlouhé 32 km. Pramení 3 km na východ od obce Pačeriaukštė. Protéká Litvou a Lotyšskem a ústí do řeky Mūsa. Et.: Jedná se o lotyšské hydronymum tvořené kořenem čer- a sufixální extenzí -(i)aukšt-. Kořen čer- je z ie. kořene * ker(ǝ)- „hořet, planout, žhnout“ (Pokorny, s. 571−572; Vanagas, s. 76–77). Ke kořeni * ker(ǝ)- patří lot. cęri „žhavé kamení“, cęras „zanícení, vroucnost“, cerêt „mít rád, toužit, věřit“, lit. kárštas „žhavý, horký“, kar̃štis „horko, žár“, ker̃štas „vztek, vášeň“ (Pokorny, s. 571−572). Sémantický obsah Ceraukste je “planoucí (řeka)“.
DārzupīteGeog.: Dārzupīte je jméno řeky protékající Lotyšskem. Et.: V názvu této řeky vidíme, že první část odráží lotyšské slovo dārzs (lit. daržas) „zahrada, sad; košár; dvůr“ (Mühlenbach I, s. 448–449; Fraenkel I, 83−84). Druhou část názvu tvoří lot. apelativum upe „řeka“, lit. ùpė, tak typické pro baltskou hydronymii. Mezi reprezentanty hydronym tvořených od lotyšského apelativa dārzs (lit. daržas) můžeme zařadit například Darž-upỹs, Darž-ùpis, Dãrž-upelis, Daržų upẽlis (Vanagas, s. 80). Sémantický obsah je pravděpodobně „řeka protékající zahradou“.
DaugavaGeog.: Daugava je jméno řeky dlouhé 1 020 km. Pramení na Valdajské vysočině. Protéká Lotyšskem, Běloruskem a Ruskem. Ústí do Baltského moře. Et.: Jméno pochází z lit. slova daũg, daugi(a) „moc, hodně, příliš“, daũgis „množství, mnohost“; lot. daũdz „moc, hodně, příliš“ < *dheugh- (Vanagas, s. 81; Pokorny, s. 271). V lotyštině nacházíme apelativa, která jsou tvořena podle tohoto hydronyma. Jako příklad můžeme uvést dàugavietis „soused na Daugavě“, dàugavmale/daugmale „břeh Daugavy“, dàugmalietis „bydliště na břehu Daugavy“ (Mühlenbach I, s. 444–445). Srov. rus. djužij, djužoj „zdravý, pevný, silný, mohutný“, dial. dužij „silný, mocný, pevný“, pol. duży „velký, silný“, dużo „mnoho, velmi“, dużeć „stát se větším a silnějším“ (Fraenkel, 1962, s. 84). Od těchto slov vzniklo mnoho dalších vlastních jmen, např. Daũg-upis, Daug-upỹs, Daug-upė, Daug-upalis, Dauguva, Daugývenė, Daũgų ẽžeras, Daugėdų ẽžeras, Daugėdaĩ, Daugėl-upis, Daũgeliškis ẽžeras, Daũgirdas, Daũgi, Daũgis, Daũgilas, Daũkantas; prus. Daugis, Daugil, Dawkant (Fraenkel, 1962, s. 84, Mühlenbach I, s. 443, 444, Vanagas, s. 81). Sémantický obsah tohoto hydronyma je zřejmě „mohutná, mocná voda“.
DienvidsusējaGeog.: Dienvidsusēja je jméno řeky dlouhé 144 km. Pramení v kraji Sēlija. Protéká Lotyšskem a ústí do řeky Nemunėlis. Et.: Jméno je kompozitum, jehož první část je tvořena lot. dienvidi „jih“, dienudi, dienuvidu, dìenvidâk „jižní“, dìenvidnieks „obyvatel jihu“, dìenvidus/dienvidis „jih“, dìenvidvējš „jižní vítr“, dìenvidzeme „jih“, dienvidzemju gaiss „jižní vzduch“; druhou část tvoří lot. sust „být suchý, bez vláhy, schnout“, susêt (-u, ẽju) „být bez vláhy, být suchý“, susinât „sušit“, susenis „suchý jihovýchodní vítr“ (Fraenkel, 1965, s. 945; Mühlenbach I, s. 483). Také v litevštině nacházíme paralelní saũsas „suchý“, sáusinti „odvodnit, odstranit vodu“, sausumà „suché místo“, sausumà „suché dno / půda, suchá země“. Lot. sust, sàus-s, sàusêt, saust „suchý, bez vláhy“ má původ v ie. *saus-, *saus-k-. Tento kořen nacházíme také ve slovanských jazycích např. rus. сухой, pol. suchy „suchý“, rus. сушь, pol. susza „sucho“. Sémantickým obsahem jména Dienvidsusēja je zřejmě „jižní suchá (řeka)“.
DīvaišaGeog.: Dīvaiša je jméno řeky protékající Lotyšskem. Et.: Říční název můžeme vysvětlit od lot. dīva „mořský div, příšera“, dīvainība „podivuhodnost“, dīvains „divný, neobyčejný, zvláštní“ (Mühlenbach I, s. 479). Shodu nacházíme také v lit. dỹvas „div, zázrak, úžas, údiv“, sloveso dỹvytis „divit se“, adjektivum dỹvinas „podivuhodný“ (Fraenkel I, s. 98). Litevské shody jsou nejspíš výpůjčky z rus. див(о), дивиться. Název tvoří ie. kořen *deiw-, *dyew-, ke kterému je připojen sufixální komplex -aiša. Sémantickým obsahem je podle výše uvedeného „mořský div / podivuhodnost“. DonaviņaGeog.: Donaviņa je jméno řeky dlouhé protékající Lotyšskem. Et.: Analyzujeme-li toto hydronymum, zdá se být nejpravděpodobnější původ od ie. kořene dā- „téct, řeka“. Mezi deriváty tohoto kořene můžeme uvést například dānu- „řeka“, oset. don „voda, řeka“, rus. hydronymum Don, Dněpr a Dněstr, dříve Danapris a Danastius ze skyt. *Dānu apara „zadní řeka“ a *Dānu nazdya „přední řeka“. Můžeme sem zařadit také kelt. Dānuvius „Dunaj“, anglickou řeku Don (*dānu-), velšskou řeku Donwy (*dānuu̯iā) (Pokorny, s. 175). Sémantický obsah podle uvedené etymologie je „řeka“.
|