Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav jazykovědy a baltistiky Rigorózní práce
|
|  Yüklə 2.61 Mb.
|
AvīkneGeog.: Avīkne je jméno řeky protékjící Lotyšskem. Et.: Původ hydronyma nacházíme v lit. slovu avìkinė „ovčí chlév, stáj“, avikìnis. Srov. Avìkinis, Avìkinė, Avikinė, Avikìnės, Avinỹko upẽlis, Avininko upelis (Vanagas, s. 54). Ve staroevropské hydronymii nacházíme starobylý kořen *av- (tj. ie. kořen *au̯(e)-) „proudit, téct“, lit. avuõts (*au̯ontos) „zdroj, pramen“, lot. avuõts „zdroj“ (Fraenkel I, s. 6; Pokorny, s. 78−81). V Lotyšsku nacházíme další jména: Ova, Ovanta, v jižním Rusku Ava, ve Švýcarsku Aventia, k tomu jsou místní jména Aventicum, Avançon, v Itálii Avens, Aventia, Aventino, místní jméno Avenzono, Avernus, ve Francii Avara, místní jméno Avaricum, *Avantia > Avance, Avançon, Avenchet, ve Španělsku Avantia, v Británii Aventio, *Aventīsa > Ewenni (KraheAuF, s. 206). Podle této etymologie jméno Avīkne tvoří kořen *av-, který je rozšířen sufixálním komplexem -īkne. Sémantický obsah je „zdroj, pramen“. BaldaGeog.: Balda je jméno řeky protékající Lotyšskem. Et.: Je nám známo prus. jméno *Balda, ve kterém se vyskytuje kořen *bald-, srov. lot. bala, lit. balà „marast, bažina, bláto“. Kořen v lit. balà a lot. bala je rozšířen o -d-. Tento rozšířený kořen můžeme najít v prus. jezerním názvu Boldajny, místním názvu Baldekaym, Baldingis, lit. hydronymu Baldupė, Baldū́nų ẽžeras, Baldõnas ežeras, Baldas, Balduone, lot. Baldas pļava (Przybytek, s. 17−18; Vanagas, s. 56−57). Nemůžeme vyloučit ani litevské báldyti, baldà „bít, bubnovat, vřít; hlučné chování“, bildénti „bouchat, klepat“, lot. baldurêt „hlučet, dělat hluk“ nebo také rus. balda „zarotlé jezero; zem zaplavená vodou“ (Fraenkel I, s. 39; Mühlenbach I, s. 253). Sémantickým obsahem jména podle teorie o původu od kořene *bal- (ie. *balǝ-) je „bažinatá (řeka)“. Další varianta je původ od ie. kořene *bheld- „klepat, bít“, sémantickým obsahem je v tomto případě „(řeka), která hlučí“. BalupeGeog.: Balupe je jméno řeky protékající Lotyšskem. Et.: Ve jméně Balupe se vyskytuje kořen *bal-, lot. bala, lit. balà „marast, bažina, bláto“. Jedná se o kompozitum, jehož první část tvoří lot. bala „jílová dolina bez stromů“, lit. balà „bažina, bláto, bažinaté místo“ (Fraenkel I, s. 30−31; Mühlenbach I, s. 253). Druhou část tvoří lot. apelativum upe „řeka“. V tomto případě se jedná o „bahnitou řeku“, „řeku, která protéká bahnitým místem“.
BārtaGeog.: Bārta je jméno řeky dlouhé 103 km. Pramení v okrese Plungė 3 km od jezera Plateliai v Litvě. Ústí do jezera Liepājas v Lotyšsku. Protéká Litvou a Lotyšskem. Et.: Zde pro nás bude výchozím bodem pruské jméno *Bartā/Bartai, ve kterém je obsažen kořen *bar-/*bart-, ie. *bher- s významem „téci, rychle plynout / proudit“. Mezi vodní jména tohoto typu můžeme řadit také lit. Bartis, Bartuva, Bartupė, Bartupìnis, prus. Bartlaukis (Vanagas, s. 59). Sémantickým obsahem je pravděpodobně „rychle proudící řeka“.
BērzeGeog.: Bērze je jméno řeky dlouhé 107 km. Protéká Lotyšskem a ústí do řeky Švėtė. Et.: Jméno je nejspíše odvozeno od lit. béržas, lot. bẽrzs, dial. bẽrza, bērze, prus. berse „bříza“ (Fraenkel, 1962, s. 40–41). Nacházíme velký inventář patrně příbuzných jmen. Jedná se např. o litevské řeky Béržas, Beržẽlis, Béržė, Beržẽ, Beržuonà, Beržuonis, Beržùtė, Bérž-ravis, Berž-a-viẽtis, Berž-upãlis, Berž-ùpė, Bérž-upelis, Berž-upis, Bérž-vilka. Mezi jména jezer patří Béržinis, Beržìnis, Béržoras, Beržuõlis, Beržuonis, Béržuvis (Vanagas, s. 62). Sémantickým obsahem jména Bērze je pravděpodobně „březová (řeka)“. BikstupeGeog.: Bikstupe je jméno řeky protékající Lotyšskem. Et.: Na první pohled můžeme vidět, že se jedná o kompozitum, které tvoří kořen bikst- a lot. apelativum upe „řeka“. Kořen bikst- nacházíme v lot. slovese bikstît „pohánět, pobízet, hnát, popichovat“ (Mühlenbach I, s. 295). Sémantický obsah Bikstupe by mohl být „řeka, která žene, pohání“.
BraslaGeog.: Brasla je jméno řeky protékající Lotyšskem. Et.: Hydronymum je prakticky homofonní s lot. slovem brasls, braslis, braslājs, také brasla „brod; místo, kde se může člověk přebrodit; potok zarostlý trávou, který člověk může přebrodit“, lot. brist (lit. brìsti) „brodit se“ (Mühlenbach I, s. 324, s. 332−333). Základem jména Brasla je ie. kořen *b(h)red(h)- (balt. brid-, *brad-s-l-a-). Srov. také rus. брести, pol. brodzić, rus. брод, pol. bród. Sémantický obsah hydronyma Brasla je „(řeka), kterou může člověk přebrodit“. BuļļupeGeog.: Buļļupe je jméno řeky protékající Lotyšskem. Et.: U tohoto hydronyma se jedná o kompozitum, jehož první část tvoří lot. bala „jílová dolina bez stromů“, lit. balà „bažina, bláto, bažinaté místo“ (Fraenkel I, s. 30−31; Mühlenbach I, s. 253). Druhou část tvoří lot. apelativum upe „řeka“. V tomto případě by se jednalo o „bahnitou řeku“, „řeku, která protéká bahnitým místem“. |