Zpracoval: Pořizovatel: Krajský úřad Jihočeského kraje

i.Požadavky na ochranu kulturních památek, památkově chráněných území a jejich ochranných pásem

60. 
    Respektovat veškeré ochranné režimy z hlediska památkové péče (národní kulturní památky, městské a vesnické památkové rezervace a zóny, krajinné památkové zóny) včetně ochranných pásem plošně památkově chráněných území a kulturních památek, vycházet z rozpracované Koncepce památkové péče Jihočeského kraje. Respektovat zapojení kraje do systému světového kulturně přírodního dědictví UNESCO, do seznamu památek UNESCO jsou zapsány lokality Český Krumlov a Holašovice, navržen na zápis je pak soubor stavebních objektů Slavonice a Rybniční soustava Třeboňsko.
    

61. 
    Respektovat vymezené zóny archeologického zájmu.
    

62. 
    V rámci řešení ÚPVÚC posoudit připravované návrhy vyhlášení dalších památkově chráněných území, hodnotných zón a areálů, případně uvést další území, která by měla být plošně památkově chráněna a označit památkově chráněná území či kulturní památky, kde by mělo být vymezeno ochranné pásmo. Při pracích na konceptu spolupracovat s odbornou organizací památkové péče (Národním památkovým ústavem, územním pracovištěm České Budějovice). V textové i v grafické části konceptu uvažovat již s prohlášenými MPZ Plešivec v Českém Krumlově, Bavorov, Husinec, Mirovice a Sedlice (prohlášeny vyhláškou Ministerstva kultury ČR č. 108/2003 Sb. s účinností od 1.9.2003) a rovněž s vesnickými památkovými zónami Debrník (okres Tábor, obec Hlavatce), Hrutkov (okres Jindřichův Hradec, obec Hospříz), Malíkov nad Nežárkou (okres Jindřichův Hradec, obec Horní Pěna), Rojšín (okres Český Krumlov, obec Brloh) a Zlatá Koruna (okres Český Krumlov, obce Zlatá Koruna), které mají být prohlášeny vyhláškou Ministerstva kultury s účinností od 1. ledna 2005.
    

j.Požadavky na vymezení významných rozvojových ploch, území speciálních zájmů a na občanské vybavení nadmístního významu

63. 
    Na základě přijatých zásad celkové koncepce rozvoje území Jihočeského kraje a diferenciace rozvoje dílčích území kraje navrhovat podnikatelské plochy regionální a nadregionální významu v hlavních urbanizačních zónách. Současně však formulovat do textové části konceptu pokyn pro tvorbu navazující územně plánovací dokumentace ve smyslu:
    
    1. 
       Preference navrhování vhodných území (ploch) pro podnikání lokálního, případně nadmístního významu v ekonomicky slabších regionech.
       
    2. 
       V zónách venkovského osídlení rovněž umožňovat rozvoj podnikatelských aktivit, ale upřednostňovat a podporovat přestavby a nové využití stávajících areálů (brownfields), zejména nevyužívaných zemědělských objektů, pro nové formy podnikání, před výstavbou na nově navržených lokalitách.
       
    3. 
       Při návrzích do konceptu ÚPVÚC vycházet z projektů a jejich podprojektů zpracovaných v oblasti Podpory a rozvoje podnikání v Programu rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje (projekt Podpora a malého a středního podnikání, zejména podprojekt Regionální rozvoj a optimalizace dimenzí maloobchodních sítí na území kraje a projekt Podpora přílivu investic na území Jihočeského kraje).
       

64. 
    Navrhnout vhodné plochy pro soustředěnou rekreaci regionálního a nadregionálního významu při dodržení zásad trvale udržitelného rozvoje, preferovat návrhy nových lokalit v návaznosti na stávající urbanizované území.
    

65. 
    V rámci revitalizace ploch starých ekologických zátěží navrhnout vhodné funkční (polyfunkční) využití těchto ploch regionálního a nadregionálního významu.
    

66. 
    Navrhnout k revitalizaci opuštěné areály nadmístního významu, preferovat nové využití tzv. brownfields před navrhováním zcela nových lokalit (stavění na zelené louce).
    

67. 
    ÚPVÚC vytipuje potenciálně vhodné plochy pro variantní lokalizaci občanské vybavenosti regionálního až nadregionálního významu charakteru naučných a zábavních parků, golfových hřišť a sportovně rekreačních ploch. V rámci konceptu ÚPK posoudit v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu v Jižních Čechách i v zimním období možnost realizace jednoho až tří regionálních lyžařských center Smrčina, Chlum, Kubova Huť - Boubín (celkový potenciál 65-70 km sjezdových tratí).
    

68. 
    Území vojenského újezdu Boletice není zahrnuto do řešení ÚPVÚC Jihočeského kraje. V rámci prací na konceptu i návrhu ÚPVÚC Jihočeského kraje budou koordinovány návrhy s územně plánovací dokumentací pro vojenský prostor, příp. s dalšími dokumentacemi pro území vojenského újezdu, s cílem dosáhnout vzájemného kompromisu všech složek využití území. Pokud bude vojenský újezd zrušen, jeho plochy požadujeme zahrnout do řešeného území. Rozvoje rekreace na území vojenského újezdu řešit v návaznosti na dopravní obsluhu a napojení na technickou infrastrukturu.
    

k.Požadavky na řešení dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu

k.1.Doprava

69. 
    Návrh ÚPVÚC se zaměří na optimalizaci funkce dopravní infrastruktury a její využití pro posílení ekonomického a sociálního rozvoje regionu. Cílem bude dosáhnout řešením zlepšení životního prostředí v sídlech zatížených tranzitní dopravou a zajištění odpovídajícího napojení mikroregionů a jejich center na vyšší nadřazenou dopravní síť. Při zpracování návrhu se bude vycházet z příslušných usnesení vlády ČR o návrhu na uspořádání a rozvoj silniční sítě, dálnic a rychlostních silnic. Při stanovení výhledových kategorií silnic I. a II. třídy, dálnic a rychlostních silnic se bude vycházet ze schválené Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030, v odůvodněných případech lze navrhnout přehodnocení kategorií silnic I. a II. třídy. Akceptovat závěry vyplývající z výše uvedených projektů zpracovaných v rámci Akčního plánu Programu rozvoje kraje které svým obsahem a významem odpovídají konceptu celokrajského ÚPVÚC. Při návrzích řešení pro koncept ÚPVÚC využívat zpracované dopravní generely a studie. Při volbě tras pozemních komunikací pamatovat na již vymezená (schválenými ÚPD obcí) současně zastavěná a zastavitelná území, tak, aby bylo možno dodržet příslušná nařízení vlády ohledně hladin hluku (nařízení vlády 88/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 502/2000 Sb.).
    

70. 
    Železniční doprava:
    
    1. 
       Zapracovat do ÚPVÚC modernizaci železničních tratí sledovaných jako součást IV. mezinárodního tranzitního koridoru a Eurokoridoru sever-jih. Zapracovat závěry vyhledávací studie trasy železniční tratě České Budějovice – státní hranice s Rakouskem – Linz (podprojekt A 1/12-3 Akčního plánu Programu rozvoje kraje).
       
    2. 
       Řešit zkvalitnění železničních spojení s ostatními regiony včetně variantního páteřního tangenciálního propojení pro osobní dopravu v ose Plzeň - České Budějovice – Brno - Olomouc (Ostrava) a napojení na páteřní mezinárodní síť TINA.
       
    3. 
       Do celostátních železničních drah jsou zařazeny tratě číslo 190, 199, 200, 201, 224, 225 a 226. U nich je možná modernizace a optimalizace (zdvoukolejnění, elektrifikace), která může mít územní dopady. Elektrifikace je připravována pro tratě České Budějovice - České Velenice a Veselí nad Lužnicí - České Velenice. Do kategorie regionálních drah jsou zařazeny tratě č. 191, 192, 193, 194, 195, 197, 198, 202, 203 a 227 a úzkokolejné tratě č. 228 a 229 - úpravy těchto tratí se předpokládají bez územních nároků. U ostatních tratí celokrajského významu zapracovat záměry rozvoje ČD, případně soukromých vlastníků železničních tratí, včetně přeložek dílčích úseků tratí související s odstraněním současných závadových míst omezujících požadované parametry a kvalitu obsluhy.
       
    4. 
       Posoudit územně technické možnosti vedení chybějícího železničního spojení v oblasti Lipenska a Šumavy (Černá v Pošumaví - Lipno nad Vltavou - Loučovice, Kvilda – Lenora, Nová Pec – Klápa, Nová Pec – Aigen, železniční propojení uvažovaného lyžařského areálu Chlum s Českými Budějovicemi, Prachatickem a Lipenskem), včetně obnovení mezinárodního železničního propojení (Slavonice - Fratres, Nové Údolí – Haidmühle). V konceptu posoudit v alternativách, včetně nulové varianty, v rámci posouzení vlivu rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí a přitom respektovat nadmístní zájmy ochrany přírody a krajiny.
       
    5. 
       Navrhnout možnosti napojení nově navrhovaných ploch pro podnikání nadmístního a regionálního významu na stávající železniční síť.
       

71. 
    Silniční doprava:
    
    1. 
       Do konceptu zapracovat koridor pro dálnici D3 v úseku hranice se Středočeským krajem - budoucí napojení dálničního přivaděče na Český Krumlov ve správním území obce Horní Třebonín, navazující úsek od této křižovatky po hranici s Rakouskem pak zapracovat jako koridor pro rychlostní silnici R3. Do textové části popsat, že R3 bude budována jako dvouproudá, a teprve po nárůstu dopravní intenzity bude dobudována na čtyřpruh, s možnosti terénního odsazení později budovaného dvoupruhu od prvního tak, aby se minimalizovaly zásahy tělesa rychlostní komunikace do reliéfu krajiny.
       
    2. 
       V koordinaci s koncepcí rozvoje sítě dálnic a rychlostních silnic ČR a zpracovanou dokumentací zapracovat koridor rychlostní silnice R4 v úseku od severní hranice kraje po křižovatku se silnicí I/20 (Nová Hospoda), od této křižovatky po hranicí se Spolkovou republikou Německo (SRN) řešit přestavbu a zkapacitnění silnice I/4 včetně homogenizace jejích parametrů.
       
    3. 
       Navrhnout úpravy a homogenizaci dálkového tahu spojujícího západní Čechy (a jejich hraniční přechody) s Moravou, respektive východními Čechami (silnice I/19, I/22, I/29 a II/139).
       
    4. 
       Navrhnout přestavbu a homogenizaci trasy silnice I/20 České Budějovice – Plzeň a dále silnice I/34, jejíž přepravní význam výrazně stoupá v návaznosti na dálnici D1 v Humpolci, zvážit možnosti a varianty doplnění západního obchvatu města Jindřichův Hradec vzhledem k realizaci dálnice D3 západně od města.
       
    5. 
       Navrhnout úpravy ostatních silnic I. třídy a silnic II. celokrajskéko významu s výjimkou již hotových úseků a rozestavěných úseků, jejich homogenizaci v rámci sledované kategorizace a odstranění dopravních závad nepříznivě ovlivňujících rychlost, plynulost a bezpečnost provozu.
       
    6. 
       Navrhnout přeřazení silnice II/139 do sítě silnic I. třídy včetně jejího propojení se silnicí I/29 severním obchvatem města Písku, u ostatních silnic II. třídy (dle výsledků průzkumů a rozborů), prověřit a navrhnout potřebné úpravy. V těch lokalitách, kde je dotčen nadmístní zájem více obcí, prověřit potřebu úprav v síti silnic III. třídy, ve zcela výjimečných případech i u místních komunikací, tam, kde svým dopravním významem výrazně přesahují správní hranici obce. U silnic II. a III. bude přednostně dáván pokyn do textové části řešit konkrétní umístění přeložek a potřebných úprav v krajině v navazující ÚPD před vlastním řešením formou vymezení koridoru. Pouze tam, kde je řešení územně stabilizované, nebo je problém důležitý i z hlediska celokrajské koncepce dopravy, bude v konceptu navrženo i grafické řešení problému, případně i ve variantách, a to formou koridoru proměnné šíře vyznačeného ve výkresové části konceptu.
       
    7. 
       Prověřit návrhy obchvatů měst a vybraných sídel na silnicích I. a II. třídy, a to zejména s ohledem na zabezpečení ochrany městských center před nadměrným zatížením hlukem, prověřit také, zda neomezují jejich rozvoj, při posuzování jejich variant z hlediska vlivu na životní prostředí brát v úvahu také vliv na obyvatelstvo žijící nejen ve stávajících lokalitách, ale i v nově navrhovaných plochách. Návrhy obchvatů řešit s ohledem na změnu přepravních vztahů a objemů po realizaci sítě dálnic a rychlostních silnic. Vedení obchvatů u komunikací I. třídy řešit i ve výkresové části, u obchvatů na komunikacích nižších tříd pak primárně nechávat řešení na navazujících ÚPD, do textové části konceptu ÚPVÚC dát pouze závazný pokyn k řešení. Pouze tam, kde je lokalizace obchvatu na silnici II. a III. třídy důležitá i z celokrajského pohledu, navrhnout řešení, i variantně, do výkresové části konceptu, opět ve formě koridoru.
       
    8. 
       Navrhnout do konceptu ÚPVÚC koridor pro silniční spojení České Budějovice – St. Pölten.
       
    9. 
       V řešení konceptu ÚPK navrhnout ucelený systém pro nákladní silniční dopravu ve vazbě na další druhy dopravy, zejména železniční a vodní (trasy, logistická centra, překladiště, odpočívky, apod.).
       

72. 
    Letecká doprava:
    
    1. 
       Z hlediska letecké dopravy respektovat letiště Hosín (České Budějovice), Jindřichův Hradec, Soběslav, Strakonice, Strunkovice a Tábor, jejich území včetně ochranných pásem. Zhodnotit rozvojový potenciál všech v současnosti existujících letišť v řešeném území, navrhnout další možnosti využití (včetně komerčních) největšího letiště v kraji v Plané u Českých Budějovic, zejména s ohledem na strategii rozvoje vnitrostátní letecké přepravy v regionu, zpřístupnění výrazných rozvojových ekonomických aktivit a předpokládaný rozvoj sportovního a rekreačního létání. Zohlednit využitelnost pro systém záchranné letecké služby.
       
    2. 
       Prověřit předpoklady a využitelnost navrhovaného regionálního letiště u Českého Krumlova a dále v oblasti Lipenska u Světlíku jako veřejných mezinárodních letišť s využitím pro nepravidelnou leteckou dopravu a přitom respektovat dostatečné letové hladiny nad oblastmi s výskytem kriticky a silně ohrožených druhů ptáků.
       
    3. 
       V návrhu funkčního využití území respektovat ochranná pásma všech letišť a heliportů.
       
    4. 
       Komplexně prověřit vhodnost záměrů z různých hledisek (ochrana kulturních a přírodních hodnot, ochrana obyvatel před hlukem, apod.).
       

73. 
    Cyklistická doprava: V rámci rozvoje dopravy požadujeme povýšit rozvoj cyklodopravy v souladu se současnými trendy rozvoje na rovnocenný mód především osobní dopravy pro každodenní využívání občany. V souladu s připravovanou Národní strategií rozvoje cyklistické dopravy v ČR se jedná o polyfunkční pozitivní působení cyklodopravy na občany, jejich zdraví, svobodu pohybu, bezemisní environmentálně šetrnou dopravu, úspory pro občany a otevírání nových podnikatelských možností. Zásadní pro rozvoj cyklodopravy je výstavba husté sítě oddělených bezpečných cyklostezek v obcích i spojujících obce pro každodenní dojíždění do zaměstnání a za volným časem v rámci celého kraje. Pro podporu rozvoje rekreace a v koordinaci s koncepcí rozvoje cyklistické dopravy v ČR požadujeme územně vymezit národní i mezinárodní cykloturistické trasy (zejména EUROVELO 7) včetně nových přeshraničních propojení. Trasu pro EUROVELO 7 analyzovat i s ohledem na možné vybudování cyklostezky. Případný návrh trasy této cyklostezky, vzhledem k důležitosti této evropské cyklotrasy, je možno řešit i ve výkresové části stanovením koridoru pro její umístění. Při jeho návrhu je potřeba vycházet z projektu Eurokoridoru Sever – Jih. Do textové části pak požadujeme deklarovat jasnou podporu rozvoje cykloturistiky na území kraje a do závazné části zahrnout pokyn, aby vlastní řešení cyklotras regionálního a lokálního významu byla hledána v navazujících ÚPD.
    

74. 
    Lodní doprava: v koordinaci s koncepčními záměry rozvoje vodní dopravy v ČR sledovat splavnění středního toku Vltavy pro plavidla o nosnosti do 300 tun (úsek od Slap po České Budějovice) s napojením kraje na síť mezinárodních vodních cest a zapracovat územní důsledky do konceptu územního plánu. V textové části se zaměřit na komplexní zhodnocení tohoto problému i s ohledem na jeho možné negativní důsledky na území (především ochrana životního prostředí), jeho ekonomickou náročnost a míru poptávky po tomto druhu dopravy. Musí být stanoven jasný a závazný regulativ a to i do závazné části ÚPK, že technické řešení dopravní cesty musí být voleno tak, aby došlo k minimalizaci možných negativních ekologických dopadů.
    

75. 
    Pěší doprava a hraniční přechody: do textové části konceptu zahrnout kapitolu obsahující základní koncepci hlavních turistických tras na území kraje, s ohledem zajistit provázanost hlavních rekreačních center turistickými trasami jak mezi nimi tak i v rámci nich. V textové části konceptu zmínit návrh na realizaci turistických stezek v návaznosti na problémy vzniku nových česko-rakouských a česko-německých hraničních přechodů. Vycházet ze závazného stanoviska Jihočeského kraje k rozvoji hraničních přechodů na jeho území. Hraniční přechody a stezky zvažovat a navrhovat s možností využití pro hipoturistiku. Nové hraniční přechody a změny rozsahu provozu stávajících hraničních přechodů zvažovat a navrhovat při respektování dnešních limitů daných dnes platnou právní normou. Navrhovaná řešení, kategorizace a pořadí naléhavosti bude respektovat stanovisko RK k rozvoji hraničních přechodů na jeho území ale naproti tomu také změněný význam státních hranic po vstupu do EU v r. 2004 a ve zvláště chráněných lokalitách pak budou preferovány požadavky a zájmy ochrany přírody. V konceptu budou všechny návrhy posuzovány a zvažovány s ohledem na zájmy ochrany přírody při respektování zájmů orgánů ochrany přírody, a to i v rámci posouzení vlivu koncepce na životní prostředí. Případná realizaci je závislá též na příslušných mezistátních úmluvách a dohodách.
    

76. 
    Prověřit podmínky a zapracovat zásady integrovaného dopravního systému v rámci kraje, zaměřit se na největší přestupní uzel v kraji – prostor před nádražím v Českých Budějovicích, který, byť bodový, má regionální význam. Vlastní průmět řešení do území ponechat na navazujících ÚPD, řešit jen do úrovně podrobnosti ÚPVÚC.
    

77. 
    Statickou dopravu, zejména krátkodobé parkování, směrovat do nástupních míst nadmístního významu s využitím integrace dalších dopravních prostředků. Řešit pouze pokynem v textové části, vlastní lokalizaci parkingů ponechat na navazující ÚPD.