Zpracoval: Pořizovatel: Krajský úřad Jihočeského kraje

g.2.Program rozvoje kraje územního obvodu Jihočeského kraje

46. 
    Jako strategický dokument obsahuje zejména:
    

• 
  analýzu ekonomického a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry jeho rozvoje,
  
• 
  vymezení prioritních oblastí v rámci jednotlivých problémových okruhů, jež je třeba podporovat s ohledem na vyvážený rozvoj kraje, spolu s návrhy opatření, jejichž prostřednictvím má být podpora prováděna,
  
• 
  úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, sociální politiky a zdravotnictví, vzdělávání, zemědělství, lesnictví a rybářství, podpory podnikání a cestovního ruchu.
  

47. 
    Program byl zpracován podle jednotlivých problémových okruhů:
    

• 
  Infrastruktura (dopravní, vodohospodářská, energetická, komunikační, informační)
  
• 
  Cestovní ruch, kultura a vnější vztahy
  
• 
  Podpora a rozvoj podnikání
  
• 
  Zemědělství, lesnictví, rybářství a rozvoj venkova
  
• 
  Sociální oblast a zdravotnictví
  
• 
  Životní prostředí
  
• 
  Vzdělávání, věda a sport
  

48. 
    Součástí programu rozvoje kraje je Akční plán, který obsahuje analýzu současného stavu, strategické vize a strategické cíle. Pro realizaci těchto cílů je stanoven návrh opatření pro jednotlivé problémové okruhy. Při zpracování ÚPVÚC Jihočeského kraje je nutno vycházet z těchto návrhů opatření, zejména v těch oblastech, které mají bezprostřední vztah k obsahu řešení a náplni územního plánu.
    
    1. 
       Z již zpracovaných nebo podrobně rozpracovaných se jedná především o projekt Mezinárodního komunikačního koridoru Sever – Jih, Koncepci optimalizace dopravní obslužnosti území Jihočeského kraje, Rozvoj vodohospodářské infrastruktury na území Jihočeského kraje, Projekt rozvoje kolejové dopravy a elektrické trakce v Jihočeském kraji, Projekt Komerčního využití letišť, projekt Protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje.
       
    2. 
       Dále pak je při návrhu řešení pro koncept ÚPVÚC koordinovat navrhovaná řešení i s připravovanými projekty na rok 2004 či s rozpracovanými projekty (Koncepce rozvojové cyklistické dopravy na území Jihočeského kraje, dokončení Vltavské vodní cesty, Podpora regionální inovační strategie, Analýza a optimalizace zemědělské výroby v Jihočeském kraji a Koncepce ochrany přírody a krajiny v Jihočeském kraji).
       
    3. 
       Konečně je potřeba brát při vlastních řešeních i v úvahu projekty zásadního významu, jako je mezinárodní léčebné a sportovní centrum Prachatice, lyžařský areál Chlum a technologický mikroregion Třeboňsko – Novohradsko (biotechnologický park Nové Hrady).
       

g.3.Další územně technické podklady, územně plánovací podklady

49. 
    Při řešení ÚPVÚC Jihočeského kraje se bude vycházet z celorepublikového ÚTP Regionální a nadregionální území systémy ekologické stability, z územně plánovacího podkladu Inventarizace prvků ÚSES a ochrany přírody k 30.11.2000 a z plánů péče o zvláště chráněná území.
    

50. 
    Dále se bude vycházet z jednotlivých koncepčních dokumentů jako je: Územní energetická koncepce Jihočeského kraje, Surovinová politika, Plán odpadového hospodářství ČR, Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje, Státní politika životního prostředí, Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje, Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek Jihočeského kraje, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje, Rozvoj optimalizace maloobchodních sítí na území Jihočeského kraje, zpracované dopravní generely a studie (např. Dopravní generel Šumava, studie vedení silničních tahů, apod.), oborové materiály (např. Nerostný surovinový potenciál CHKO Třeboňsko a limity jeho využití, Hodnocení nerostného surovinového potenciálu v CHKO Šumava, ekologické studie Vltavy, ekologické studie Otavy, ekologické studie Lužnice, ekologické studie Malše), zpracovávané plány oblastí povodí (Plán oblasti povodí Horní Vltavy, Plán oblasti povodí Dolní Vltavy a Plán oblasti povodí Dyje), Plány pro zlepšování jakosti vod, ÚTP využití vodní plochy a břehových pozemků vodních nádrží Lipno a Orlík,rozvojové studie (např. Jižní Čechy turistické: Lipensko – dovolená bez stresu) a další. Při návrhu řešení pro koncept je nutno také brát v potaz schválené a rozpracované komplexní pozemkové úpravy (KPÚ), se kterými budou koordinovány záměry stanovené řešením územního plánu.
    

h.Požadavky na tvorbu a ochranu životního prostředí, zdravých životních podmínek, na využitelnost přírodních zdrojů a ochranu krajiny (včetně ochrany zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa) a na územní systémy ekologické stability

51. 
    Při řešení vycházet ze Státního programu ochrany přírody a krajiny, který zahrnuje Evropskou ekologickou síť ECONET se zónami zvýšené péče o krajinu, průběžně využívat i pro tvorbu dalších etap ÚPK. Respektovat schválené zóny a plány péče o zvláště chráněná území, jejich hranice a ochranná pásma.
    

52. 
    Pro ochranu ovzduší a životní prostředí obecně je třeba jasně deklarovat a to formou pokynů v závazné části pro navazující ÚPD podporu úspor energie a energetickou efektivitu, rozšíření plynofikace, budování skupinových VTL, případně i STL plynovodů pro více obcí a využití netradičních zdrojů energie (biomasa, sluneční a větrná energie, tepelná čerpadla apod., tím omezit emise, zejména z lokálních topenišť, a to především oblasti inverzních poloh). Z hlediska ochrany ovzduší na území kraje budou do ÚPVÚC zapracována příslušná opatření Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek Jihočeského kraje, která svým obsahem odpovídají konceptu ÚPK, v textové části bude deklarována podpora opatření k omezování emisí mobilních zdrojů znečišťování ovzduší a požadováno, aby při výstavbě komunikací bylo respektováno plnění imisních limitů látek znečišťujících ovzduší i v jejich nejbližším okolí.
    

53. 
    Pro ochranu vod je třeba:
    
    1. 
       Navrhnout eliminace hlavních zdrojů znečištění povrchových a podzemních vod včetně stanovení priorit dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje. Zvláštní pozornost věnovat ochraně vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování obyvatelstva pitnou vodou.
       
    2. 
       Do závazné části deklarovat nutnost omezovat negativní dopady hospodaření a dalších činností na zemědělských a lesních plochách s velkou propustností a ve vodohospodářsky chráněných územích (CHOPAV, ochranná pásma vodních zdrojů).
       
    3. 
       Základním vstupem pro koncept ÚPVÚC budou schválené aktualizované dokumenty Směrného vodohospodářského plánu (SVP) z roku 1988. Všechny nádrže je nutno posuzovat s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny a kulturního dědictví. V rámci prací na konceptu budou záměry SVP konfrontovány s paralelně zpracovávanými Plány oblastí povodí (Plán oblasti povodí Horní Vltavy, Plán oblasti povodí Dolní Vltavy a Plán oblasti povodí Dyje) podle zákona 254/2001 Sb., vodní zákon. Jednotlivé záměry budou v konceptu ÚPK posouzeny v rámci procesu SEA podle §10a zákona 100/2001 Sb..
       
    4. 
       Vycházeje z odborných podkladů správců toků a ve spolupráci s nimi, posoudí ÚPVÚC v regionálním měřítku záměry na úpravu vodních toků s ohledem na zachování (obnovení) jejich krajinotvorných, zásobovacích i ekologických funkcí při zohlednění nutnosti chránit území před povodněmi.
       
    5. 
       Respektovat ochranu přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod, přírodních léčivých lázní a lázeňských míst Vráž, Bechyně a Třeboň, ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů lázeňských míst Bechyně a Třeboň, ochranná pásma minerálních vod zřídelní oblasti Byňov a ložisko peloidu "Jezero" v kat. území Dědovice.
       
    6. 
       V rámci řešení konceptu využívat plány pro zlepšování jakosti vod, konkrétně Plán pro zlepšování jakosti surové povrchové vody odebírané za účelem úpravy na vodu pitnou pro odběrný profil Otava – Písek na období 2004-2007.
       

54. 
    Pro ochranu prostředí z hlediska hluku je potřeba se zaměřit na úpravy a homogenizaci komunikací a to včetně tras vedených mimo zastavěné území. U navrhovaných koridorů dopravní infrastruktury nadregionálního a regionálního významu je potřeba řešit ochranu urbanizovaných území před jejich negativními vlivy (zejména hluk). Deklarovat v textové části konceptu ÚPK podporu zachování stávající silniční zeleně a jejího dalšího vysazování coby kladného krajinného prvky s určitou protihlukovou funkcí.
    

55. 
    Řešit problematiku nakládání s odpady ve smyslu platné legislativy včetně problematiky starých ekologických zátěží.
    
    1. 
       Zapracovat do konceptu závěry Koncepce odpadového hospodářství Jihočeského kraje, Plánu odpadového hospodářství (celorepublikového) a Plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje, které se svým obsahem mohou promítnout do řešení konceptu ÚPK.
       
    2. 
       V řešení územního plánu zmínit potřebu důsledné likvidace tzv. divokých černých skládek.
       
    3. 
       Vypustit z konceptu již rekultivovanou skládku u obce Domanín na Třeboňsku.
       
    4. 
       Ve formě doporučení v textové části podporovat komplexy na třídění a zpracování odpadu.
       

56. 
    V rámci konceptu vymezit regionální a nadregionální územní systém ekologické stability včetně návazností na okolní kraje. Řešení konceptu koordinovat s Odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví Krajského úřadu připravovaným materiálem Generel nadregionálních a regionálních ÚSES v Jihočeském kraji. Generel bude vycházet z již vymezených prvků ÚSES. Identifikovat a navrhnout řešení územních konfliktů ÚSES s územními rozvojovými záměry. Nutná je rovněž koordinace s Plánem péče NP Šumava.
    

57. 
    Součástí konceptu ÚPVÚC vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení (zejména ekonomických, sociálních a územně technických) a dále vyhodnocení vlivů na životní prostředí.
    
    1. 
       Pro lokality závazně vymezené jako významné rozvojové plochy nadmístního významu podle Příl. 2 vyhlášky 135/2001 Sb. s předpokládaným odnětím zemědělské půdy ze ZPF nad 10 ha bude provedeno vyhodnocení záboru ZPF a PUPFL v rozsahu přílohy č. 3 Vyhl. č. 13/1994 Sb. (textová, tabulková a grafická část) v podrobnosti odpovídající ÚPVÚC. Pro návrh dopravní a technické infrastruktury, vzhledem k tomu, že pro ně tento typ ÚPD navrhuje pouze koridory, nikoliv plochy, bude provedeno pouze orientační vyhodnocení předpokládaných nároků těchto záměrů na ZPF a PUPFL.
       
    2. 
       Do závazné části doplnit pokyn pro navazující ÚPD: „Pro nezemědělské účely přednostně využívat nezemědělskou půdu a respektovat omezenou využitelnost ploch s nejkvalitnějšími půdami, dbát na to, aby rozvojové plochy byly přednostně navrhovány mimo pozemky zařazené do I a II. třídy ochrany zemědělské půdy.“
       

58. 
    ÚPVÚC bude ve svých řešeních vycházet z Národního lesnického programu a ze zpracovaných oblastních plánů rozvoje lesů a z nich vycházejících Regionálních programů rozvoje lesního hospodářství.
    

59. 
    Při zpracování koncepce územního plánu respektovat požadavky na ochranu lokalit (území a stanovišť) s výskytem všech zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů regionálního a nadregionálního významu. Pro zpracování konceptu budou použity podklady soustavy NATURA 2000. Tyto podklady budou průběžně konzultovány a aktualizovány se správami jednotlivých CHKO a s AOPK.