Zpracoval: Pořizovatel: Krajský úřad Jihočeského kraje

e. Požadavky vyplývající ze základních demografických, sociálních a ekonomických údajů a výhledů

e.1.Demografické a sociální podmínky

24. 
    Počet obyvatel kraje, 624 889 obyvatel, podle předběžných výsledků sčítání obyvatel stav k 31. březnu 2003, lze považovat za stabilizovaný. Dle demografických prognóz se předpokládá, že počet obyvatel kraje se bude dlouhodobě mírně snižovat. Cílem ÚPVÚC Jihočeského kraje je vytvářet podmínky a předpoklady pro stabilizaci počtu obyvatel či dokonce pro jeho mírný růst.
    

25. 
    Při řešení územního plánu zohlednit rozmístění největších sídel, obyvatel, pracovních sil, dopravní a technické infrastruktury ve vazbě na demografické prognózy a výhledy, přizpůsobit řešení územního plánu stupni urbanizace v jednotlivých částech.
    

26. 
    Do návrhu závazné části zakotvit, mezi zásady uspořádání území, pokyn pro navazující ÚPD, aby v návrzích funkčního využití území byly vytvořeny podmínky pro stabilizaci obyvatelstva a zajištění základních funkcí i v malých obcích.
    

e.2.Ekonomické podmínky

27. 
    Navrhované rozvojové plochy pro průmyslovou výrobu koncentrovat do větších sídel a urbanizačních os, s ohledem na dobrou dopravní dostupnost. Pro ekonomicky slabší regiony vytvořit územní podmínky pro možnost nabídky ploch pro podnikání.
    

28. 
    Vytvořit podmínky pro rozvoj turistiky, cestovního ruchu a rekreace, jako jednoho z nejvýznamnějších ekonomických zdrojů prosperity kraje.
    

29. 
    Zabývat se možnostmi pro udržitelný rozvoj odvětví zemědělství a lesního hospodářství, které kromě hlavních urbanizačních prostorů určují charakter převážné části území kraje.
    

f.Požadavky na rozvoj řešeného území a jednotlivých obcí, s ohledem na vzájemné vztahy, funkce v osídlení a na hodnoty území nadmístního významu

30. 
    Řešením územního plánu umožnit podmínky pro rozvoj území ve všech jeho oblastech při respektování stabilizace obyvatel v malých obcích a případného nárůstu trvale bydlících obyvatel ve velkých obcích a městech.
    

31. 
    Respektovat přírodní, kulturní a sociální hodnoty území nadmístního významu.
    

32. 
    Požadujeme v konceptu formulovat funkce a navrhnout hierarchii sídel, případně skupin sídel. Navržená hierarchie sídel bude pouze analytickým nástrojem, nebude s ní spojená žádná striktní regulace či limity potenciálního rozvoje sídel, to je potřeba ponechat na územních plánech obcí, s tím, že navrhovaný rozvoj sídel musí respektovat stávající zvláště chráněná území a regule a limity rozvoje zde lokalizovaných sídel musí respektovat ochranu životního prostředí jako svoji hlavní prioritu. V rámci prací na konceptu požadujeme vyhodnotit možnosti, a potřebu, obnovení dříve zaniklých sídel, zejména v příhraničním území. Lokalizace středisek rozvoje nadmístního významu bude přednostně zaměřena na území s návazností na dnes urbanizované území před vznikem samostatných enkláv ve volné krajině a mimo území Národního parku Šumava a jednotlivých CHKO.
    

33. 
    Při řešení územního plánu stanovit na základě vzájemných vztahů v území a funkcí osídlení hlavní urbanizační osy rozvoje území, hospodářsky slabé regiony a území ohrožené výraznými poklesy počtu obyvatel. Rozsah urbanizovaných zón považovat za stabilizovaný. Jejich řešení a rozšíření je v převážné míře předmětem řešení územních plánů obcí, pro území ohrožené výraznými poklesy počtu obyvatel formulovat nezbytná opatření pro udržení osídlení.
    

34. 
    Velká města Jihočeského kraje považovat za hlavní body rozvoje a řešením územního plánu posílit jejich funkce a vzájemné vztahy a vazby ploch a koridorů nadmístního významu.
    

35. 
    Zhodnotit přirozený proces tvorby mikroregionů v Jihočeském kraji, možné územní návrhy konfrontovat se záměry jejich rozvojových a strategických plánů, tj. zakreslit územní průměty závěrů strategických plánů jednotlivých mikroregionů nadmístního významu a koordinovat je s ostatními faktory v území.
    

36. 
    Rámcově stanovit hierarchii oblastí cestovního ruchu a stanovit regulativy a charakter přípustného rozvoje rekreace, cestovního a turistického ruchu s ohledem na kvality a únosnost území. Popsat hierarchii rekreačních středisek z hlediska jejich vybavenosti (střediska nadregionálního významu, regionálního a nadmístního významu) a navrhnout jejich dovybavení.
    

37. 
    Zkvalitnit propojení atraktivních oblastí cestovního ruchu liniemi turistických, cyklistických a lyžařských stezek regionálního a nadregionálního významu a vytvořit možnosti dalších hraničních přechodů pro pěší a cykloturisty.
    

38. 
    V koncepci cestovního ruchu se zaměřit na prodloužení pobytové doby návštěvníků Jihočeského kraje zvýšením standardů služeb, ubytovacích zařízení a materiálně technického vybavení sportovních a rekreačních zařízení.
    

g.Požadavky vyplývající ze schválených územně plánovacích dokumentací, z PRK, okresů a obcí, strategií regionálního rozvoje ČR, celorepublikových ÚTP.

g.1.Územně plánovací dokumentace

39. 
    Na území Jihočeského kraje je zpracováno, případně rozpracováno 13 územních plánů velkých územních celků, z nichž ÚP Pravého břehu Lipna je uváděn již pouze jako územně plánovací podklad (ÚPP). Jedná se o následující dokumentace:
    

• 
  Českobudějovická sídelní regionální aglomerace (ÚPVÚC schválen vládou ČSR 10.6.1986),
  
• 
  Českobudějovická sídelní regionální aglomerace – I. změna (schválena zastupitelstvem kraje 5.3.2002),
  
• 
  Českobudějovická sídelní regionální aglomerace – II. změna (paralelně probíhají práce na zadání),
  
• 
  Šumava – územní plán regionu (ÚP schválen vládou ČSR 13. května 1992),
  
• 
  Táborsko (ÚPVÚC schválen zastupitelstvem kraje 20.2.2001),
  
• 
  Orlická nádrž (ÚPVÚC schválen zastupitelstvem kraje 6.5. 2003),
  
• 
  Blanský les (návrh ÚPVÚC),
  
• 
  Novohradské hory (návrh ÚPVÚC),
  
• 
  Javořická vrchovina (návrh ÚPVÚC),
  
• 
  Písecko – Strakonicko (návrh ÚPVÚC),
  
• 
  Jindřichohradecko (návrh ÚPVÚC),
  
• 
  Českokrumlovsko I (návrh ÚPVÚC),
  
• 
  Českokrumlovsko II (koncept ÚPVÚC),
  
• 
  Prachaticko (koncept ÚPVÚC),
  
• 
  Pravý břeh Lipna (neschválený návrh, uváděn již pouze jako ÚPP),
  

40. 
    Z usnesení vlády o schválení ÚPVÚC ČBSRA vyplynul pro kompetentní orgány úkoly zajistit, aby rybníky v aglomeraci plnily vedle vodohospodářské a rybochovné funkce též funkci rekreační, zajistit zřízení CHKO Blanský les a Novohradské hory a vyhlásit jako chráněné území nivu Lužnice v úseku od Staré řeky po státní hranici včetně říčky Dračice. Dále pak prohlásit sídla Holašovice, Plástovice, Malé Chrášťany a Mazelov za památkové rezervace lidové architektury. VPR Holašovice, Plástovice, Mazelov a Malé Chrášťany jsou již vyhlášeny Nařízením vlády ČR č. 127/1995 Sb., z 24. května 1995. CHKO Blanský les je zřízena od 1. ledna 1990, ke zřízení CHKO Novohradské hory zatím nedošlo (záměr vyhlásit CHKO Novohradské Hory byl oznámen 23. května 2003, zpracovává se dokument vyhodnocení finančních dopadů vyhlášení CHKO na region). V rámci prací na konceptu ÚPVÚC Jihočeského kraje budou požadavky obcí, závěry studie a prioritní požadavky ochrany přírody vyhodnoceny a zharmonizovány. Vzhledem k tomu, že návrhové období tohoto ÚPVÚC bylo do roku 2000, bude nutno ÚPVÚC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace v rámci zpracování ÚPVÚC Jihočeského kraje kompletně aktualizovat. Po vyhodnocení a nezbytné aktualizaci budou závěry, které svým významem patří do celokrajského dokumentu a obsahem do územního plánu velkého územního celku, využity při tvorbě konceptu.
    

41. 
    Z 1. změny ÚPVÚC ČBSRA, která byla v r. 2002 schválena, vyplývá zejména požadavek při využívání území chránit koridory a plochy pro dálnici D3 včetně severní a jižní tangenty a všechny související stavby a objekty včetně křižovatek s napojením na stávající silniční síť, jak je uvedeno v grafické části. Tento požadavek požadujeme respektovat a koordinovat práce na konceptu s pracemi na změně č. 2 ÚPVÚC ČBSRA (zpracovává firma ILF Consulting Engineers, spol. s r.o.).
    

42. 
    Ze schváleného územního plánu Šumava vyplývají zejména požadavky z velmi konkrétní a obsáhlé závazné části. Ta požaduje v rámci urbanistické koncepce decentralizovaný rozvoj výstavby pro obyvatelstvo i pro rekreaci s respektováním cenného přírodního prostředí. Tento záměr byl ovlivněn jak bývalou nepropustností státní hranice, tak mimořádně kvalitním a cenným přírodním prostředím Šumavy. V současné době je závazná část překonána a chybí v ní některé prvky, které vyžaduje obsah ÚPVÚC v současnosti. Do ÚPVÚC Jihočeského kraje budou přebírány pouze ty závěry a regulativy, které svým obsahem patří do ÚPVÚC, a jsou aktuální i v dnešní době (např. již zmíněný požadavek na decentralizovaný rozvoj sídelní struktury). Území NP Šumava je i dnes jedinečné v národním i mezinárodním měřítku s mimořádně cenným a kvalitním přírodním prostředím a je nutno pro využití tohoto území stanovit limity a regulativy, které budou respektovat předmět a cíl ochrany národního parku. Při jejich navrhování bude vycházeno ze schváleného Plánu péče o NP Šumava, budou z něho aplikovány závěry, které svým obsahem, měřítkem a významem odpovídají celokrajskému územně plánovacímu dokumentu a to případně i do závazné části a následně i do obecně závazné vyhlášky kraje. Při výběru jednotlivých závěrů z ÚP Šumava a z Plánu péče o NP Šumava a při vlastní tvorbě konceptu řešení územního plánu bude úzce spolupracováno se správou NP a CHKO Šumava.
    

43. 
    ÚPVÚC Táborsko byl projednán a schválen již Zastupitelstvem Jihočeského kraje a aktuální závěry z něho vyplývající, které svým obsahem odpovídají celokrajskému pojetí ÚPVÚC Jihočeského kraje, je možno převzít. Práce na konceptu ÚPVÚC Jihočeského kraje budou koordinovány s pracemi na rozpracované 1. změně ÚPVÚC Táborska.
    

44. 
    Ze schváleného ÚPVÚC Orlické nádrže vyplývají požadavky týkající se zejména koncepčních zásad. Závazná část, její nově navržené velmi striktní a konkrétní limity využití území, obsahuje zonaci území a nastavuje pro jednotlivé zóny podrobná regulativa. Do ÚPVÚC Jihočeského kraje budou převzaty závěry ze závazné části v míře a podrobnosti adekvátní možnostem řešení v rámci celokrajského dokumentu.
    

45. 
    Při přebírání výsledků zpracovaných a rozpracovaných ÚPVÚC se dále zaměřit na úkoly:
    
    1. 
       Sjednotit pojetí různě zpracovaných návrhů rozvoje sídelní struktury, tam, kde tato kapitola samostatně zpracovaná není, návrh rozvoje sídelní struktury doplnit.
       
    2. 
       Propojit a koordinovat návrhy uspořádání území, obsažené v jednotlivých ÚPVÚC tam, kde se vzájemně překrývají nebo doplňují.
       
    3. 
       Vybrat z jednotlivých ÚPVÚC vymezení významných rozvojových ploch nadmístního významu, převzít projednané a schválené (pokud jsou skutečně celokrajského významu) a doplnit údaje tam, kde návrhy těchto ploch chybí. Zhodnotit jejich rozmístění a koordinaci z pohledu řešení celého území kraje, vše konfrontovat s Programem rozvoje kraje.
       
    4. 
       Sjednotit vymezení limitů nadmístního významu.
       
    5. 
       Ověřit návaznost, případně ji zajistit, linií nadmístního významu, a to jak u dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu, tak u liniových prvků ÚSES.
       
    6. 
       V rámci přejímání jednotlivých dokumentací sjednotit hodnocení a stanovení hierarchie středisek rekreace a cestovního ruchu.