Zpracoval: Pořizovatel: Krajský úřad Jihočeského kraje

c.Požadavky vyplývající z širších vztahů v území

9. 
   Jihočeský kraj vytváří společně s Plzeňským krajem region soudržnosti NUTS II jihozápad. Jeho poloha při hranici s Rakouskem a Německem dává předpoklady k přeshraniční spolupráci obcí a měst podél stávající státní hranice v rámci Euroregionu Šumava - Böhmerwald - Bayrischer Wald. Rovněž vzniká nový euroregion Silva Nortica, jehož součástí je část území Jihočeského kraje, kraje Vysočina a Dolního Rakouska.
   

10. 
    Strategická poloha Jihočeského kraje na severojižní evropské dopravní ose předurčuje jeho významné postavení v tranzitní mezinárodní dopravě a určuje i hlavní kompoziční urbanistickou osu kraje. Ta je tvořena především mezinárodními silnicemi E 55 (Dánsko – Německo – Česko – Rakousko – Itálie) a E 49 (Německo – Česko – Rakousko), které se protínají v Českých Budějovicích. Územím kraje procházejí navrhované trasy dálnice D3, IV. tranzitního železničního koridoru, dálková evropská cyklistická trasa EuroVelo 7 a centrem kraje prochází i připravovaná vodní cesta, která se stane součástí mezinárodní vodní cesty E20–06. V oblasti letecké dopravy je uvažováno s komerčním využitím vojenských letišť, které leží na hlavních urbanistických osách. Územní plán musí zahrnout plochy pro připravované investice, které přispějí ke zlepšení dopravní obslužnosti a přístupnosti kraje a budou mít přímý vliv na rozvoj podnikání a cestovního ruchu. Navrhované zahuštění hraničních přechodů pro pěší a cyklisty, které je podrobněji řešeno v rámci vyhodnocení problémů, bude mít velký význam pro rozvoj příhraničního turistického ruchu. Hlavní prvky celkové koncepce rozvoje, zejména v příhraniční oblasti, budou koordinovány s dokumenty příhraničních oblastí Rakouska a Německa.
    

11. 
    Z hlediska územních vazeb na sousední kraje má Jihočeský kraj na západě společnou hranici s Plzeňským krajem a se sousedními správními obvody obcí s rozšířenou působností Sušice, Horažďovice, Nepomuk. Na severu je to Středočeský kraj a obce III. typu Příbram, Sedlčany, Votice a Vlašim. Na východě je to pak kraj Vysočina a obce III. typu Pacov, Pelhřimov, Telč, Moravské Budějovice a Jihomoravský kraj, konkrétně správní obvod obce s rozšířenou působností Znojmo. Na jihu má Jihočeský kraj společnou hranici s Rakouskem a jeho spolkovými zeměmi Horní Rakousko a Dolní Rakousko a na jihozápadě s Německem a jeho spolkovou zemí Bavorsko.
    

12. 
    Územní rozvoj v rámci řešení ÚPVÚC Jihočeského kraje je nutno koordinovat se záměry sousedních krajů prostřednictvím schválených a rozpracovaných územních plánů velkých územních celků, navazujících na řešené území Jihočeského kraje: ÚP Šumava (schválený V/1992), ÚPVÚC Plzeňská aglomerace (návrh řešení II/2004), ÚPVÚC okresu Klatovy (koncept řešení XI/2000), ÚPVÚC okresu Benešov (koncept řešení VI /2002), ÚPVÚC Javořická vrchovina (projednaný návrh 2003), ÚPVÚC okresu Znojmo (schválený VI/1989), ÚPVÚC okresu Znojmo (koncept řešení XI/2000), ÚPVÚC okresu Příbram (schválený návrh VI/2002), ÚPVÚC kraje Vysočina (zadání III/2003).
    

13. 
    Při řešení ÚPVÚC Jihočeského kraje respektovat a sledovat regionální a nadregionální vazby dopravní sítě, technické infrastruktury, cestovního a turistického ruchu a ochrany přírody, a to jak na sousední státy, tak na sousední kraje. Při řešení je zejména nutné respektovat a koordinovat:
    

• 
  vazby týkající se dálnice D3, rychlostních silnic, silnic I. třídy a významných silnic II. třídy,
  
• 
  vazby týkající se železničních tratí, včetně IV. železničního koridoru,
  
• 
  vazby týkající se sítí technické infrastruktury nadregionálního, regionálního a nadmístního významu,
  
• 
  vazby na biocentra a biokoridory nadregionálního a regionálního systému ekologické stability,
  
• 
  vazby na chráněná území přírody a přírodní parky,
  
• 
  vazby Evropskou ekologickou síť ECONET se zónami zvýšené péče o krajinu,
  
• 
  vazby na všechna památkově chráněná území a kulturní památky, vazby na městské památkové rezervace, městské památkové zóny, vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny a jejich ochranná pásma,
  
• 
  vazby na stanovená záplavová území a navržená protipovodňová opatření,
  
• 
  vazby na dálkové turistické, cykloturistické a lyžařské trasy v sousedních turistických regionech.
  

d.Zvláštní požadavky a podmínky pro celkové řešení

14. 
    Při řešení ÚPVÚC Jihočeského kraje je potřeba mít na zřeteli základní motto: Vytvořit podmínky pro udržitelný rozvoj kraje při zachování a kultivování jedinečného přírodního a kulturního dědictví.
    

15. 
    Při zásadách uspořádání kraje je potřeba vycházet z analýzy silných a slabých stránek (analýza SWOT) kraje a rozvoj jednotlivých složek navrhnout dle zásad koncepce udržitelného rozvoje.
    

16. 
    Horizont návrhového období, k němuž budou směřovány odhady, návrhy, tendence a výhledy, se stanovuje k roku 2020. Tato lhůta nenahrazuje povinnost trvalého sledování aktuálnosti ÚPVÚC a stanovení lhůt aktualizace. Ta je předpokládána jednou za 4 roky, tedy jednou za volební období krajského zastupitelstva. Její konečné stanovení bude ponecháno na další etapy tvorby ÚPVÚC Jihočeského kraje.
    

17. 
    Požadujeme definovat základní zásady celkové koncepce územního rozvoje Jihočeského kraje na těchto základech:
    
    1. 
       Budoucí územní rozvoj kraje založit na základech vnitřní diferenciace jednotlivých částí kraje s využitím koncepcí uplatněných a projednaných v jednotlivých rozpracovaných a schválených ÚPVÚC dílčích částí kraje, doplněných o nové záměry a nové oborové koncepce rozvoje.
       
    2. 
       Uspořádání území kraje musí respektovat zásady vyváženého rozvoje s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých území.
       
    3. 
       Největší urbanistický rozvoj a rozvojové plochy nadmístního významu pro podnikání a komerční využití budou situovány okolo hlavních urbanistických kompozičních os, mimo chráněná území přírody, památkově chráněná území včetně území navržených k památkové ochraně a s respektováním památkových dominant na území kraje. V konceptu požadujeme zhodnotit rozvojový potenciál hlavních urbanizačních os a hlavní limity pro jeho uplatnění.
       
    4. 
       Požadujeme specifikovat venkovský prostor, definovat jeho charakteristiky, hodnoty a naznačit jeho funkce a další možné tendence jeho vývoje v budoucím rozvoji kraje. Navrhnout možné regulativy a pokyny pro navazující ÚPD, které by zajistily zachování definovaných hodnot venkovského prostoru.
       

18. 
    Atraktivita přírodního prostředí a kulturního dědictví je hlavním magnetem pro rozvoj turistického a cestovního ruchu. Cestovní ruch se stává novým podnikatelským odvětvím s největším nárůstem podílu na podnikatelských aktivitách v kraji. Infrastrukturu pro cestovní a turistický ruch je potřeba rozvíjet v přípustné míře i v rámci vhodných ploch v chráněných krajinných oblastech a NP Šumava, tak aby bylo dosaženo optimální a vyvážené návštěvnosti na tomto území. Na území Národního parku Šumava mají prioritu funkce ekologické ochrany přírody a krajiny a vodohospodářské, ostatní funkce mohou být rozvíjeny v tomto území v míře nenarušující hlavní funkce. Kvantifikovat možnost rozvoje cestovního ruchu prostřednictvím vymezení oblastí cestovního ruchu, případně rekreačních krajinných celků, a navržením vhodným regulativů a limitů rozvoje cestovního ruchu. Při návrzích využít schválené plány péče o národní parky, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky jako závazné podklady pro jiné plánovací dokumenty a schválené plány péče o chráněné krajinné oblasti jako výchozí podklady, převzít jejich závěry které svým obsahem, měřítkem a významem odpovídají celokrajskému územně plánovacímu dokumentu.
    

19. 
    Na základě územně technických a socioekonomických podmínek navrhnout hospodářské oblasti s možností rozvoje strategických průmyslových a komerčně hospodářských zón, které umožní vyváženější konkurenceschopnost kraje s ostatními regiony České republiky a umožní případný vstup prestižních nadnárodních společností.
    

20. 
    V oblastech s ekologickým omezením hospodaření na zemědělském půdním fondu (zejména okres Český Krumlov, Prachatice, Jindřichův Hradec) je cílem zajistit základní údržbu krajiny a rozvíjet trvale udržitelné způsoby hospodaření na půdě.
    

21. 
    Rozvoj urbanistické struktury podpořit vybudováním klíčových mezinárodních a nadregionálních dopravních propojení, včetně využití potenciálu vojenských letišť. Rekonstrukcí dopravních sítí uvnitř kraje, obnovou a rozvojem přeshraničních spojení a cest zajistit zlepšení dopravní obslužnosti kraje, mobilitu pracovních sil a rozvoj cestovního a turistického ruchu.
    

22. 
    V konceptu ÚPVÚC preferovat alternativní či variantní řešení v komplikovaných místech územních střetů.
    

23. 
    Při návrzích pro řešení zahrnovaných do konceptu ÚPVÚC Jihočeského kraje vycházet i z usnesení zastupitelstva Jihočeského kraje a RK, které se svými závěry promítají do textové či grafické části územně plánovací dokumentace (např. usnesení o výstavbě komunikace D3/R3, o IV. železničním koridoru, o propojení měst České Budějovice a Sant Pölten, o vybudování hraničních přechodů, apod.).