Univerzita palackého V olomouci přírodovědecká fakulta bakaláŘSKÁ práce olomouc 2012 Jakub Přichystal univerzita palackého V olomouci
|
|  Yüklə 1.93 Mb.
|
3.3.2 Vyhodnocení vybraných markerůNa základě literární rešerše byla za markery vybrána skupina šesti látek. Jejichž přítomnost v oleji byla ověřena analýzou. Tuto skupinu tvoří tyto látky:
Tab. 9 a 10 zachycují plochy píků příslušných markerů z SPME a methanolického extraktu. U vzorků č. 2 a 3 došlo v methanolickém extraktu k nedostatečnému odseparování látek. Proto pro neodseparované markery byla plocha píku určena pomocí charakteristických iontů zastoupených v jejich hmotnostním spektru. Pro α-pinen a linalool se jednalo o iont 93, pro kafr jím byl iont 152. Hodnoty ploch pro charakteristické ionty zachycuje pro SPME tab. 11a, resp. 11b pro methanolický extrakt. Tab. 9: Plochy píků odpovídající jednotlivým markerům z SPME, hodnoty jsou uváděny v řádu 106.
Tab. 10: Plochy píků odpovídající jednotlivým markerům z methanolového extraktu, hodnoty jsou uváděny v řádu 106.
Tab. 11a: Plochy píků odpovídající charakteristickým iontům jednotlivých markerů z SPME, hodnoty jsou uváděny v řádu 106.
Tab. 11b: Plochy píků odpovídající charakteristickým iontům jednotlivých markerů z methanolového extraktu, hodnoty jsou uváděny v řádu 106.
3.4 DiskuzeZ uvedených dat je zřejmé, že by látky d-limonen, eukalyptol a linalyl acetát mohly být vhodnými markery kvality levandule, které by bylo možné analyzovat i např. plamenovým ionizačním detektorem. Tyto látky byly snadno detekovatelné při obou metodách. Pinen, linalool a kafr by bylo možné použít jedině v případě možnosti extrahovat jejich charakteristické ionty, což v případě použití plamenového ionizačního detektoru nelze. Pro získání přesnějších parametrů pro jednotlivé markery je nezbytný hlubší výzkum a větší množství jednak vzorků rostlin tak zejména větší množství měření. Na výsledky by pak byly aplikovány statistické metody, jež by vedly k získání patřičných závěrů. Tab. 12: Poměry vybraných markerů v jednotlivých vzorcích pro obě metody.
Ze získaných dat je zřejmá odlišnost v jednotlivých vzorcích v poměrech zastoupených látek (tab. 12). Nejvýrazněji se liší vzorek č. 2. Tato skutečnost by mohla poukazovat na možnost, že se jedná o jiný kultivar rostliny Lavandula angustifolia. Další důvod pro odlišnosti může být rozdílné složení navážek, kdy se v jednotlivých vzorcích lišily poměry květů a jiných částí rostliny. Nezanedbatelná bude pravděpodobně i „zralost“ rostliny popřípadě i důsledek odlišných klimatických podmínek, v nichž levandule rostly. Tyto faktory by bylo vhodné zohlednit v dalším výzkumu. V rámci budoucího studia markerů pro charakteristiku levandule by mohly být mezi markery zahrnuty i další látky, např. β-myrcen, borneol, karyofylen či některý z přítomných esterů. Vliv na volbu markerů bude mít i použitá metoda extrakce. Data v této práci poukazují, že lepších výsledků se pro vybrané těkavé látky dosahovalo při použití SPME. Při extrakci alkoholem dochází k vyplavení i dalších látek, ty mohou překrýt píky markerů.
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||