Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav evropské etnologie Hana Zálešáková Masopust v Kořenci – historie a současnost
|
|  Yüklə 6.09 Mb.
|
7.3 Masopustní tance z počátku 20. stoletíV úterý, kdy se konala masopustní zábava, drželi ostatky hlavně ženatí muži a vdané ženy. Z obřadních tanců s magickým podtextem se donedávna udržoval:
Zajímavým zjištěním bylo, že z oslovených respondentů, dokázali tance vztahující se k masopustu v minulosti vyjmenovat pouze dva členové folklorního souboru Kořeňák. Ostatní z dotazovaných se k otázce tanců, písní a říkadel z počátku 20. století nevyjádřili, nebo odpověď neznali. Písně a říkadla neuvedl nikdo z respondentů.
8.1 Obnovení masopustní obchůzkyNa obnovení masopustní obchůzky má zásluhu Jiří Geršl, který se jí původně účastnil v Benešově87 a v roce 1997 se rozhodl tradici obnovit v Kořenci. Jiří Geršl vzpomíná na začátky obnovení tradice takto: „V té době jsem dělal velitele hasičů a chtěl jsem obchůzku pořádat pod hasičama, ale nikdo z nich do toho nechtěli jít, tam jsem se nemohl chytit. Obešel jsem kluky v dědině, hlavně svobodný a domluvil se na schůzce. Pak jsme se sešli v hospodě, bylo nás celkem deset. Domluvili jsme se na organizaci a na tom, kdo bude mít jakou masku. Ten rok nás nakonec chodilo patnáct. Převlíkali jsme se u nás v dílně a ve stodole. Masky se vytvářely z toho, kdo co měl doma. Kdo měl černý modráky, tak šel za kominíka, kdo měl zelenej hubertus, šel za hajnýho. Nebyly peníze, pořizovaly se i papírový masky za 5 korun, ale ty moc nevydržely. Po těch letech na to lidi nebyli zvyklí, někdo otevřel, někdo ne. Vybralo se celkem 2200,- Kč. Chtěl jsem navázat na tradici, protože dřív se tady chodilo, tak mě to štvalo, že v okolních vesnicích se chodí a na Kořencu ne.“ Od té doby se masopustní obchůzky v Kořenci konají pravidelně každým rokem. V dotazníkovém šetření a v rámci polostrukturovaných rozhovorů bylo také zjišťováno, kdo nyní v Kořenci organizuje masopustní průvod a kolik účastníků z průvodu je členem SDH, TJ Sokol a folklorního souboru Kořeňák. Podle Jiřího Geršla nechodí obchůzkáři za žádnou složku, ale jsou mezi nimi členové SDH Kořenec, TJ Sokol Kořenec a folklorního souboru Kořeňák: „V masopustním průvodu chodí každý sám za sebe, nikdo zde není za žádnou složku.“ Totéž vyplynulo i z výpovědí ostatních respondentů: „To se nedá rozlišit, většina z nás je ve všech spolcích, je to promíchané.“, „Na organizaci masopustního průvodu se podílí pár místních nadšenců, na účast v průvodu nemá členství v místních složkách žádný vliv.“ V roce 2012 bylo složení průvodu dle místních složek následující: pět členů souboru Kořeňák, tři hasiči, dvě hasičky a čtyři fotbalisti z TJ Sokol. Tři mladí muži byli z Boskovic, protože v Boskovicích se masopustní obchůzky nepořádají, tak si to chtěli vyzkoušet. Poslední čtyři roky se k obchůzkářům přidávají také ženy, většinou tři až čtyři. Průvodu se v roce 2012 zúčastnilo celkem 21 masek. 8.2 Časový průběh masopustuPochovávání basy probíhá v Kořenci již týden před masopustní obchůzkou v rámci folklorního krojovaného plesu. S nápadem zařadit do programu plesu pochovávání basy přišel Jiří Geršl v roce 2008, který se nechal inspirovat v nedaleké vesnici Okrouhlá.88 Plesu většinou předchází schůzka, na které se připravuje smuteční řeč k pochovávání basy. Texty skládá Pavel Fabiánek s Jiřím Geršlem. Hlídají a zapisují si celý rok události v obci, novinky a politické události (zdražování, nezaměstnanost apod.).89 V roce 2012 se ples konal 11. února a v úvodu vystoupil folklorní soubor Kořeňák s pásmem tanců. K tanci a poslechu hrála hudební skupina Pohoda. Před půlnocí se konalo vyhlášení výherců tomboly a předávání cen. Pochovávání basy proběhlo až po půlnoci. Samotné vystoupení organizoval folklorní soubor Kořeňák i s externími členy. Sálem procházel pohřební průvod v čele s farářem, kostelníkem, hrobařem a plačkami. Na márách nesli basu přikrytou plachtou. Farář pronesl parodii na pohřební řeč90 a poté prosil basu za přímluvy v nebi. Humorně reagoval na různé události, které se v obci povedly s refrénem „děkujeme ti, baso“, a pokračoval kritikou a prosbami, které by basa měla vyslyšet „oroduj, za nás, baso“. Celé vystoupení bylo zakončeno průvodem, který za zvuku pohřební hudby několikrát obešel sál, a kostelník přitom kropil všechny přítomné štětkou namočenou ve vodě. Na folklorním plese byla hojná účast a vstupenky byly vyprodané již týden dopředu. V souvislosti s organizováním pochovávání basy souborem Kořeňák, výzkum zjišťoval, zda a jaký vliv má folklorní soubor na organizaci a průběh masopustního průvodu v Kořenci. Smyslem otázky bylo také zjistit, jakou roli hraje soubor pro udržení tradičního masopustního průvodu. Z výpovědí respondentů bylo patrné, že si masopustní průvod s folklorním souborem spojují: „Členové souboru se účastní masopustního průvodu obcí a hlavně organizují a předvádí pochovávání basy na kořeneckém bále.“, „Soubor Kořeňák organizuje pochovávání basy a někteří jeho členové se zúčastňují a organizují masopustní průvod.“ Zajímavý názor zazněl také od respondenta, který uvedl, že: „z důvodu předvádění pochovávání basy, které organizuje Kořeňák, je zajištěna vysoká účast na folklorním bále.“ Z výpovědí obchůzkářů však vyplynulo, že na rozdíl od ostatních obyvatel, mají k otázce odlišný postoj. Pouze jeden z členů uvedl, že masopustu se zúčastňují interní a externí členové souboru, konzultují s nimi obnovení některých masek a zvyků. Většina dotazovaných se však shodla na tom, že členové souboru Kořeňák nemají na organizaci a průběh obchůzky žádný vliv a každý tu chodí sám za sebe. Masopustní obchůzka bývá oznamována prostřednictvím plakátu a tak tomu bylo také v roce 2012. Obchůzkáři se scházeli v sobotu 18. února již před 9.00 hod. v kulturním domě, kde je také uložena většina masek. Zde probíhalo převlékání, poslední úprava masek a líčení. Průvod vyšel v počtu 18 masek v 10.00 hod. od kulturního domu bez hudby a jakýchkoliv formalit. Nedošlo zde k předávání masopustního práva a na místě nebyl přítomen ani starosta. V průvodu vyšlo 17 převážně mladších mužů a jedna žena, z toho tři muži byli z Boskovic a žena byla chalupářka. Průvodu se účastnili pouze dospělí. Vzhledem k půdorysnému řešení zástavby vesnice vyšel průvod od místního kulturního domu nejdříve levou boční ulicí směrem k hornímu konci vesnice až ke golfovému areálu. Poté se vracel zpět po hlavní silnici ke středu obce a směřoval k dolnímu konci. Na hlavní silnici zastavovala projíždějící auta maska policajta, která jim udělovala pokuty, zatím co sněhulák jim při tom očistil koštětem přední sklo. Celkem bylo zastaveno 11 aut, z toho pouze 2 řidiči odmítli komunikovat, ostatní se zdáli být průvodem pobaveni a přispěli do pokladny. Uprostřed vesnice se k obchůzce přidaly tři mladé ženy v maskách, které se na účasti domluvily předem s Pavlem Fabiánkem. Ženy byly převlečené za zelenou bytost, čarodějnici a masku se slaměnou pokrývkou hlavy. Počet obchůzkářů tak stoupl na 21 a poté se již do konce obchůzky žádné osoby v maskách ani v civilu k průvodu nepřidaly. Během obchůzky se průvod zastavoval a zvonil dům od domu. Obyvatelé již na obchůzkáře čekali a měli připravené pohoštění. Byli velmi vstřícní a po pohoštění a zavdávání obchůzkářům přispívali finančním obnosem. Nabízeli většinou bohaté občerstvení a různé nápoje, od minerálek a kávy až po lihoviny. Z pokrmů to byly jednohubky, chlebíčky, masové rolády, koláče a koblihy na všechny způsoby. Z lihovin se nejvíce nabízela domácí slivovice, vodka, rum. Masky byly vyzvány ke vstupu do domu ve dvou případech a pouze dvakrát obchůzkářům neotevřeli. V jednom případě byli organizátoři obchůzky předem upozorněni a požádáni obyvatelkou Kořence, aby její dům při obchůzce vynechali. Průvod byl rozdělen na tři skupiny A, B a C, aby u každého domu byla pohoštěna jedna skupina masek. Po několika hodinách se veselí stupňovalo a aktéři obchůzky prováděli různá alotria ve sněhu. Ústřední a dominantní postavou průvodu byla maska kozla, která ostatní masky vedla a popoháněla. Zastávala i komunikační roli mezi příjemci. Pronášela u každého domu úvodní slovo formou říkanky, v žertovných textech byla patrná výzva k obdarování. Jejich autorem a nositelem masky kozla byl Pavel Fabiánek. Ukázka jedné z říkanek Pavla Fabiánka: „Nový rok starý zahání, k ostatkům vám přejem přání, než se krásně nadějete, už nám něco přispějete, my vám štěstí přineseme, a možná v kase něco odneseme.“ Výzkum si kladl za cíl zjistit, jaký vliv, má fenomén masopustu a jeho oslav na obyvatele Kořence a jakou plní funkci v rámci vesnice a to jak pro zúčastněné, tak i pro ty, kteří tento obyčej nedrží. Většina respondentů z řad obyvatel uvedla, že masopust pro ně znamená zpestření života na vesnici a utužování sousedských vztahů: „Smyslem obchůzky je pobavení obce a připomenutí významu masopustu.“, „Je to poloviční státní svátek, udržování sousedských vztahů, utužování soudržnosti.“ Na druhou stranu, také vnímali, že někteří obyvatelé masopust neslaví: „Ti, co ho dodržují, tak se pobaví před dobou půstu, ty co ho nedrží, tak asi moc nezajímá.“ Z výpovědí dalších respondentů se lze domnívat, že masopust si spojují hlavně s mladými lidmi: „Je to udržení tradic, aby mladí viděli, jak to spíš probíhalo, a hlavně proč se masopust držel.“, „Mladí se baví, je to zachování tradice, taky je dobré, že je část vybraných peněz určena na školku.“ Zajímavý názor na období masopustu zazněl od jednoho z respondentů: „V době masopustu se počne nejvíce dětí.“ Zájem na udržení společenské prestiže mezi sousedními obcemi byl patrný hlavně z výpovědí obchůzkářů: „Nejde o utužení vztahů, tady jsou vztahy dobrý, jde o prestiž s ostatními vesnicemi.“, „Jsme na to hrdí, protože v ostatních vesnicích okolo se taky slaví, je to taková prestiž.“ |