Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav evropské etnologie Hana Zálešáková Masopust v Kořenci – historie a současnost
|
|  Yüklə 6.09 Mb.
|
3.1 Literatura pojednávající o masopustu v Kořenci a okolíO životě a lidových tradicích v Kořenci v jednom ročním období vypráví Božena Veselá v již zmiňované publikaci Celý rok. V kapitole Ostatky autorka popisuje průběh masopustu v Kořenci v první polovině 20. století.27 Přehled tanců na Drahanské vrchovině, vztahující se mimo jiné k masopustu, uvádí Zdenka Jelínková v publikaci Lidový tanec na Drahanské vrchovině a Malé Hané.28 Autorka popisuje masopustní taneční tradice hlavně v Kořenci, Benešově a Protivanově. Masopustní obchůzky na Boskovicku zachytil v publikaci Lidová kultura a nářečí na Boskovicku Roman Doušek. V kapitole Kalendářní cyklus zvyků a obyčejů popisuje průběh „voračky“, tanec, pohoštění a zavdávání s hospodyní a s hospodářem. Zajímavým zvykem bylo chození „maškarádů“ na Popeleční středu, vybírání potravin a jejich následná konzumace i přes půst.29
Region Boskovicko leží v severní části Jihomoravského kraje, na rozmezí Českomoravské vysočiny a Drahanské vrchoviny. Zasahuje i do oblasti označované jako Horácko. Centrem regionu je město Boskovice, které podle pramenů vzniklo již v polovině 13. století30 a může se pochlubit řadou kulturních a architektonických zajímavostí – hradem, zámkem, radnicí, kostelem sv. Jakuba a starým židovským městem. Vlastní Boskovická brázda začíná u Jevíčka a táhne se až po Boskovice, kde ústí do údolí řeky Svitavy. Obě spojené nížiny bývají díky své úrodné půdě označovány jako tzv. Malá Haná. Na mnoha místech regionu najdeme doklady o bohaté historii, protože území Boskovicka bylo osídleno již v prehistorickém období. K dalším významným sídlům patří centra mikroregionů Lysice, Kunštát, Svitávka, Letovice, Olešnice, Velké Opatovice. V minulých dobách procházela krajem řada zemských stezek, na jejichž ochranu vznikly hrady, které byly v některých případech přebudovány v zámecké sídelní objekty, např. v Letovicích nebo Kunštátě. Na mnoha místech regionu je dochován historický kolorit lidové architektury, kamenné stodoly a kamenné zídky nalezneme prakticky ve všech obcích této oblasti. Zachovala se i řada řemeslných manufaktur, jako například hrnčířské, keramické, výroba modrotisku apod. Obec Kořenec leží v mikroregionu Boskovicko, který zaujímá východní část regionu a sousedí s prostějovským okresem. Mikroregion tvoří dalších 14 obcí: Benešov, Chrudichromy, Knínice, Lhota Rapotina, Ludíkov, Okrouhlá, Sudice, Suchý, Újezd u Boskovic, Valchov, Velenov, Vážany, Žďárná a město Boskovice. Obce mikroregionu leží v podhůří, ale i na kopcích Drahanské vrchoviny, některé dokonce v Boskovické brázdě. Nadmořská výšková poloha je zde proto velmi různorodá. Lidé se dříve v tomto kraji živili hlavně zemědělstvím, v horských oblastech krejčovstvím, prací se dřevem, kovářstvím a kolářstvím. V zimě se zpracovával len, dralo se peří a při tom se zpívalo a povídalo.
Kořenec je horská obec, nacházející se přibližně 8 kilometrů severovýchodně od Boskovic, ve východní části okresu Blansko. Leží na svazích Drahanské vysočiny, asi 600 m n. m. a svým katastrem spadá do Boskovické brázdy. Obec je situovaná v mírném údolí s řádkovou zástavbou a domy jsou roztroušeny po obou březích potoku Kořeňáku. Název vesnice je spojen s vyklúčením staletých pralesů a s namáhavým odstraňováním spleti kořenů – od slova kořen byl odvozen název vesnice Kořence i název Kořeňák pro potok.31 5.1 Historie KořencePravěké osídlení Kořence se dá doložit už z doby bronzové, kultury lužické (1300 let př. Kr.).32 S největší pravděpodobností z této doby také pocházejí dva nálezy z Kořence. Jedná se o 12 bronzových náramků, objevených Josefem Ščudlou a Antonínem Škrabalem pod velkým kamenem v údolí potoka Kořeňáku pod dědinou roku 1910.33 Do téže doby lze zařadit také druhý nález, vykopávku pravěkých nádob, objevenou roku 1930 při dobývání pařezů na svahu u říčky Bělé.34 Uvedené nálezy naznačují, že i tudy mohla vést jedna z výše zmiňovaných obchodních stezek. Odedávna patřila obec k šebetovskému panství, které vlastnil klášter Hradiště u Olomouce. Jeho opatové zde mívali dvůr, který byl v roce 1786 rozdělen mezi 11 osadníků.35 První písemná zmínka o Kořenci je uvedena v listech krále Vladislava II. z roku 149936, právě v souvislosti s šebetovským panstvím. O vzniku Kořence nebyl zatím žádný záznam nalezen. Podle Pavla Fabiánka37 vychází nejrozšířenější názor na vznik Kořence z pověsti, že jej založil uhlíř, který zde pálil uhlí v „Hohliřeskách“ a bydlel v chalupě v místech nynějšího domu Uhlířových. Také nálezy zbytků milířů dřevěného uhlí v půdě této lokality ještě před zhruba 40 lety dosvědčují, že zde uhlíři žili a pracovali. Dominantu obce tvoří kaple Panny Marie Fatimské, s jejíž výstavbou se započalo v roce 196938. Po dokončení stavby v květnu 1973 však okresní úřad nařídil odstranit z věže železný kříž, který tam byl umístěn podle původních plánů. Protože však nikdo z Kořence nechtěl na kříž sáhnout, přijeli kříž odstranit požárníci z Boskovic.39 Svěcení kaple Panně Marii Fatimské proběhlo až 15. května 1993.40 Nyní jsou odtud vyprovázeny smuteční průvody se zesnulými. Vedle kaple stojí památník obětem 1. světové války, který byl vybudován a slavnostně odhalen v roce 1931.41 V obci se nachází i větrný mlýn se šindelovou střechou, který postavil v roce 1866 starosta obce Jakub Veselý.42 Jedná se o kamenný mlýn holandského typu, u kterého se otáčí proti větru perutě se střechou. Mlýn naposledy šrotoval v roce 1949. V roce 1967 ho koupili Doubkovi a mlýn opravují a udržují jako technickou památku.43 |