Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav evropské etnologie Hana Zálešáková Masopust v Kořenci – historie a současnost

Masopustní oslavy v Okrouhlé

Jak již bylo zmíněno v úvodní kapitole, masopustní oslavy v Okrouhlé jsou na Boskovicku vyhlášené, mají velkou tradici a také se staly inspirací pro obnovu masopustní obchůzky v Kořenci. Místní lidé a obyvatelé z okolních vesnic si je užívají každým rokem. Vzdálenost obce od Kořence je cca 6 km jihozápadním směrem. Okrouhlá leží v ochranném pásmu vodní nádrže Bělá s počtem obyvatel 545, z toho je 278 mužů a 267 žen.⁹⁵ V roce 1972 zde natáčela ostatky i Česká televize v rámci pořadu „Veselá dědina“.⁹⁶ Součástí masopustních oslav bývá každým rokem zabijačka a zabijačkové hody v kulturním domě.

9.1 Časový průběh v minulosti

Podle místních respondentů je masopust v Okrouhlé kulturní událostí a slaví se pravidelně od roku 1950.⁹⁷ V minulosti bývalo zvykem, že v sobotu od 12.00 hodin měly masopustní průvod děti do 15 let. V pondělí pořádali průvod dospělí, z nichž většina měla v pondělí a úterý dovolenou. Průvod masek vycházel v 10.00 hodin od zastávky autobusu směrem na Boskovice a masky prošly nejdříve celý autobus. V průvodu se sešlo 30 až 40 masek, záleželo na počasí a jiných okolnostech. Mezi oblíbené rekvizity patřil koňský povoz, dělo na střílení a trakač. U každého domu se hrála písnička, která se vztahovala k zaměstnání a povahovým rysům obyvatele domu.

9.2 Obnovení pochovávání basy

Od roku 1990 se v Okrouhlé obnovila tradice pochovávání basy. Nejprve se basa pochovávala v místní restauraci, pouze pro pobavení hostů. Zásluhu na obnovení pochovávání basy pro širokou veřejnost má Bohumil Kovář, který masopust organizoval již od roku 1992 v kulturním domě v Okrouhlé. Podle jeho slov, byly nejlepší ostatky v r. 1994, kdy se sešlo 6 muzikantů, 40 obchůzkářů a pochovávání basy probíhalo v kulturním domě v Okrouhlé.⁹⁸

9.3 Časový průběh v současnosti

Od roku 2009 došlo k výrazné změně – masopust organizují členové SDH v Okrouhlé a průvod masek posunuli z pondělí na sobotu. Snahou bylo zachování tradičních hodnot masopustu a návrat původního masopustního veselí, což je v dnešní době možné spíše v době sobotního volna.

Také u místních obyvatel v Okrouhlé hraje svoji roli délka tradice masopustní obchůzky: „…každá obec má svůj folklór, ale kořenečtí to okopírovali od nás“, stejně jako rozdílný průběh: „…u nás máme i zabijačkové hody, kořeňáci mají jen průvod a pochovávání basy.“

10. Závěr

Tato práce nabízí srovnání průběhu masopustních oslav a obyčejů v Kořenci v minulosti a v současnosti. V průběhu let došlo v důsledku přirozeného vývoje k několika inovacím a proměnám. Výsledky výzkumu prokázaly, že nejvýraznější změny proběhly v těchto oblastech:

• 
  Časový posun – dříve chodili obchůzkáři v úterý a v ten večer se konala i zábava, která byla zakončena pochováváním basy. V současnosti se však průvod masek přesunul na poslední sobotu před Popeleční středou. Pochovávání basy probíhá v rámci folklorního kořeneckého plesu, který se koná týden a někdy i 14 dnů před masopustním průvodem. Novodobým prvkem je tedy předsunutí pochovávání basy před termínem obchůzky a tím dochází k narušení časového harmonogramu masopustních obyčejů.
  

• 
  Změna organizace – dříve organizovala celý masopust místní chasa, nyní se zdejší masopust rozdělil jednak na organizaci průvodu a na organizaci pochovávání basy. Zajímavým zjištěním bylo, že pochovávání basy zajišťuje folklorní soubor Kořeňák v rámci folklorního kořeneckého plesu, zatímco na organizaci samotné obchůzky se v Kořenci podílí pouze pár místních nadšenců.
  

• 
  Složení průvodu – masopustní obchůzka byla dříve výlučnou záležitostí mužů, poslední 3 roky se k průvodu přidávají i ženy. K obchůzkářům se nikdo v civilu z obyvatel Kořence v roce 2012 nepřidal. Z výpovědi respondentů také vyplynulo, že obchůzkáři nechodí za žádnou složku a účast na obchůzce se tedy nijak neváže na případné členství v místních spolcích. Většina z nich je zastoupena ve všech složkách, takže jsou mezi nimi členové SDH Kořenec, TJ Sokol Kořenec a folklorního souboru Kořeňák.
  

• 
  Proměna masek – masky známé ze začátku 20. století, jako strojvedoucí, myslivec, doktor, fotograf, cigánka, kominík či žid se v posledních letech v průvodu nevyskytují. Mezi aktuální masky, které tvoří nedílnou součást průvodu již několik let, patří: kozel, policista, šašek, čarodějnice, čert a smrtka. Zvýšil se také počet gumových masek, které by se daly zařadit do skupiny „černé maškary a příšery“. Došlo k nahrazení některých materiálů používaných ke zhotovení masopustních masek – přírodní materiály byly nahrazeny umělými.
  

• 
  Forma a průběh obchůzky – v minulosti zastávalo komunikační roli více masek (kominík, hajný, doktor, fotograf). V posledních letech se stala ústřední a dominantní postavou průvodu maska kozla, která ostatní masky vede a popohání. Tak tomu bylo i v roce 2012, kdy maska kozla zastávala i komunikační roli mezi příjemci a pronášela u každého domu úvodní slovo formou říkanky.
  

• 
  Obdarovávání – naturálie jsou nyní nabízeny jako občerstvení při obchůzce, nevybírají se. Obchůzkáři jsou obdarováni pouze finanční částkou, výjimečně lahví alkoholu.
  

• 
  Funkce obchůzky – dříve se ve vesnických masopustních obchůzkách projevovaly prvky prosperitní magie a pověrečných rituálů, jejichž cílem byl zájem na bohaté úrodě, prosperitě hospodářství, hospodářských zvířat a zdraví rodiny. Rituály byly spojeny i s magickým zajištěním plodnosti. V současné době je prosperitní a plodnostní složka nahrazena zábavnou a společenskou. Důležitou roli zde hraje i funkce ekonomická.
  

Předkládaná bakalářská práce se také zabývala srovnáním masopustu v Kořenci a Okrouhlé. Z terénního šetření v obci Okrouhlé vyplynulo, že masopustní tradice zde nebyla na rozdíl od Kořence přerušena. Průběh masopustu v Okrouhlé se liší i v časovém harmonogramu, kdy nejdříve probíhá v sobotu masopustní obchůzka a následně v pondělí pochovávání basy.