Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav evropské etnologie Hana Zálešáková Masopust v Kořenci – historie a současnost

8.3 Členění masek v roce 2012

• 
  Kozel – měl černé sako a kalhoty, na hlavě pouze paruku vytvořenou z koudele s připevněnými rohy a bradku. Na krku měl cedulku s lascivním
  

• 
  Orangutan – měl gumovou masku a kombinézu z umělé kožešiny
  

• 
  Místní poběhlice – byl to muž v noční košili, měl výrazné líčení a černou kudrnatou parukou.
  

• 
  Policista – byl oblečen do starého policejního kabátu, na hlavě měl zelenou kuklu a bílou čepici s černým kšiltem. Zastavoval projíždějící automobily „plácačkou“ STOP, troubil na domácky vyrobenou trubku z trychtýře a vybíral od nich pokuty do dřevěné pokladničky.
  

• 
  Premonstrát – maska měla dlouhý bílý plášť s kapucí, v pase přepásaný režným motouzem. Byla vybavena pokladničkou.
  

• 
  Hloupý Honza – měl baret a brýle s velmi tlustými skly, byl oblečen do saka a krátkých kalhot, jako rekvizitu si vezl trakař, na kterém měl basu piv, a příležitostně sloužil i na převážení darů.
  

• 
  Maska se slaměnou pokrývkou – žena převlečená za muže, měla bílou tuniku, ozdobenou slámou a na hlavě slaměnou pokrývku ve tvaru snopu.
  

• 
  Sněhulák – byl oblečen do kalhot a kabátku z bílé kožešiny, na hlavě měl bílou paruku a černý klobouk, na nose umělou mrkev, na krku výraznou červenou kostkovanou šálu. S policistou zastavoval projíždějící auta pískotem na píšťalu a čistil jim koštětem z vrbového proutí přední skla. Tato maska byla zapůjčená z půjčovny.
  

• 
  Šašek – v červeném, pruhovaně-puntíkatém overalu s gumovou maskou, na hlavě měl tzv. „zmijovku“.
  

• 
  Zelená bytost – maska měla zelený plášť, v pase přepásaný šňůrou, zelenkavou čepici a plastové růžovo-fialové brýle.
  

• 
  Čarodějnice – maska byla oděná do dlouhého černého pláště s kapucí, na krku měla černý šátek a na hlavě natupírované černé vlasy, masku měla pouze přes oči.
  

• 
  Čert – tato maska byla velmi zdařilá, měla béžový kožich, začernalý obličej, na hlavě měla světlou paruku, rohy a velké uši. V pase měla přivázanou řetězy a za pásek uchycenou tornu a bandasku. V ruce měla velkou dřevěnou hůl. Celkově ale maska nepůsobila nijak strašidelně.
  

• 
  Fantomas – měl šedou masku, rolák, sako a kalhoty.
  

• 
  Hitler – měl gumovou masku, vojenskou blůzu a kalhoty, tzv. „maskáče“.
  

• 
  Smrtka – měla dlouhý černý plášť s kapucí a černé rukavice, přes obličej měla gumovou masku smrtky. Jako rekvizitu si nesla kosu.
  

• 
  Upír – měl pouze gumovou masku, černý kabát a rifle.
  

V průvodu bylo mnoho dalších černých maškar a příšer, ale ani sami nositelé těchto masek většinou nevěděli, co představují. Podle výpovědi respondentů se v posledních letech často objevují masky, které odpovídají aktuální politické situaci. V roce 2012 se však tyto masky průvodu neúčastnily. Nejvíce aktivní po celou dobu průvodu byla maska kozla, policisty a sněhuláka, která také v bílém oblečení nejvíce vynikala.

Během obchůzky se v posledních letech vybere cca 8.000,- Kč. Z vybraného obnosu se věnuje cca 2.000,- na školku, část na nákup nových masek a za zbytek se uspořádá posezení s obchůzkáři.⁹²

V neděli odpoledne byl pro děti v kulturním domě již tradičně pořádán dětský karneval.

8.4 Skladování a pořizování masek

Většina masek je uložena v kulturním domě, část má doma Jiří Geršl a zbytek ostatní členové obchůzky. Po skončení masopustu se masky se umyjí, vysuší a ty, které jsou zakoupené ze společného fondu, se uloží do skladu v kulturním domě. Vlastní masky si odnesou jejich majitelé domů, zapůjčené se vrátí.

• 
  kostýmy vyráběné doma – kombinace doma šitého oblečení s různými nalezenými doplňky a rekvizitami,
  
• 
  kostýmy vypůjčené – z půjčovny, od známých, rodinných příslušníků, nebo z vedlejší obce,
  
• 
  kostýmy zakoupené – většinou masky hrůzostrašných postav v kombinaci s doma nalezeným oblečením (Fantomas), nákup černého oblečení se většinou obstarává v tzv. sekáčích.⁹⁴
  

8.5 Význam masopustu mezi ostatními událostmi vesnice

Vzhledem k již výše zmiňovanému bohatému společenskému dění v Kořenci, výzkum zjišťoval i význam masopustu. Cílem šetření bylo zjistit, jaký význam přikládají obyvatelé Kořence oslavám masopustu v porovnání s ostatními událostmi. Na výběr dostali z následujících devíti kulturních akcí: plesy (obecní, hasičský a folklórní), pouť v květnu a pouťová zábava, dětská vánoční besídka, dětský kulturní a sportovní den, mikulášská nadílka, letní zábavy v přírodním amfiteátru, Kořenecké slavnosti písní a tanců a Muzejní noc. Respondenti měli ke kulturním akcím přiřadit čísla od 1 do 9, sestupně podle významu, který jim přikládají. V těchto odpovědích se většina respondentů shodovala a uvedla následující pořadí: jako nejvýznamnější akci určili respondenti Kořenecké slavnosti písní a tanců (44 %), následovala Muzejní noc (28 %) a kořenecké plesy (14 %). Masopust byl umístěn pouze v jednom případě na 4. místě, ale většina respondentů jej umístila na 6. až 8. místě.