Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav

45 Aleksandr ŠAPIRO, Russkaja istoriografija v period imperializma. Leningrad, Izdateľstvo Leningradskogo universiteta 1962, 234 s.

46 Leonid K. ŠKARENKOV, Agonija beloj emigracii. Moskva, Mysl 1986, 229 s.

47 Vjačeslav KOSTIKOV, Ne budem proklinať izgnanije… Puti i suďby russkoj emigracii. Moskva, Vagrius 2004, 206 s. Poprvé vyšla kniha v roce 1990 a podruhé v roce 1994.

48 M.V. NAZAROV, The Mission of the Russian Emigration. Moskva, Rodnik 1994, 362 s.

49 V. P. BORISOV (ed.), Rossijskije učenyje i inženery v emigracii. Moskva : Perspektiva 1993, 186 s.

50 Vladimir PAŠUTO, Russkije istoriki emigranty v Jevrope. Moskva, Nauka 1992, 398 s.

51 Margarita VANDALKOVSKAJA, Istoričeskaja mysľ russkoj emigracii 20-30-je gg. XX v. Moskva, RAN 2009, 430 s.; TÁŽ, Russkaja emigrantskaja istoričeskaja nauka v Čechoslovakii. In: Ljubov BĚLOŠEVSKÁ (ed.), Duchovní proudy ruské a ukrajinské emigrace v Československé republice 1918-1939 (méně známé aspekty). Praha, Slovanský ústav 1999, s. 96-117.; TÁŽ, P. N. Miljukov, A. A. Kizevetter: istorija i politika. Moskva, Nauka 1992, 286 s.; TÁŽ, Aleksandr Aleksandrovich Kizevetter. In: Thomas SANDERS (ed.), Historiography of Imperial Russia: The Profession and Writing of History in a Multinational State. London, New York, M. E. Sharpe 1999, s. 286-310 (zkrácená verze s výše uvedené knihy P. N. Miljukov, A. A. Kizevetter); TÁŽ, Aleksandr Aleksandrovič Kizevetter. In: Portrety istorikov. Vrejma i suďby I. Moskva a Jeruzalém, Gesharim 2000, s. 153-163; TÁŽ, Istoričeskaja nauka rossijskoj emigracii: jevrazijskij soblazn. Moskva, Pamjatniki istoričeskoj mysli 1997, 349 s.; TÁŽ, Miljukovské dny v Praze. Slovanský přehled, roč. 79, 1993, s. 45-54.

52 Valentin ŠELOCHAJEV (ed.), Russkoje zarubež’je. Zolotaja kniga emigracii: pervaja tret’ XX veka (enciklopedičeskij biografičeskij slovar). Moskva, Rosspen 1997, 748 s.

53 Zarubežnaja Rossija 1917-1939 gg Sbornik statej. Sankt-Peterburg, Evropejskij dom 2000, 443 s.

54 Elena CHINYAEVA, Ruská emigrace v Československu: vývoj ruské pomocné akce. Slovanský přehled, roč. 79, 1993, s. 14-24; TÁŽ, Russian Emigres and Czechoslovak Society: Uneasy Relations. In: Václav VEBER (ed.), Ruská a ukrajinská emigrace v ČSR v letech 1918-1945 (sborník studií – 1). Praha, Karolinum 1993, s. 46-64; TÁŽ, Russian Emigration: in Search for Identity. In: Marina MAGIDOVA (eds.), Russkaja, ukrajinskaja i belorusskaja emigracija v Čechoslovakii meždu dvumja mirovymi vojnami. Rezul’taty i perspektivy provedennych issledovanij. Fondy Slavjanskoj biblioteki i pražskich archivov.; TÁŽ, Russkie intellektualy v Prage: teorija jevrazijstva. In: Russkaja emigracija v Jevrope 20-je – 30-je gody XX veka. Moskva, Institut vseobščej istorii Rossijskoj akademii nauk 1996, s. 165-181; TÁŽ, Russians outside Russia. the émigré community in Czechoslovakia 1918-1938. Mnichov, Oldenbourg Verlag 2001, 284 s.

55 Jelena P. SERAPIONOVA, Rossijskaja emigracija v Čechoslovackoj respublike (20-30-je gody). Moskva, Institut slavjanovedenija i balkanistiki RAN 1995, 196 s. TÁŽ, Rossijskije emigranty v Čechoslovakii v mežvojennyje gody. Voprosy istorii 1997, č. 5, s. 124-133; TÁŽ, T. G. Masarik, K. Kramarž i russkaja emigracija. Slavjanovedenije 2003, č. 4, s. 60-65

56 Irina MCHITARJAN, Prague as the centre of Russian educational emigration: Czechoslovakia’s educational policy for Russian emigrants (1918-1938). Paedagogica Historica: International Journal of the History of Education, No. 3, 2009, s. 369-402.

57 Ludmila P. LAPTEVA, Ruský slavista N. V. Jastrebov (1869-1923) a jeho styky s Čechami a pražskou univerzitou. AUC HUCP 39, 1989, č. 1, s. 13-52; TÁŽ, V. A. Francev kak issledovateľ tvorčestva Josefa Dobrovskogo. Slavjanskij al'manach 1998 s. 98-116; TÁŽ, Russkij istorik-emigrant A.L. Pogodin i ego svjazi s českimi učenymi v mežvoennyj period. Slavia, roč. 80, 2011, s. 127-135.

58 Václav PODANÝ, Hana BARVÍKOVÁ (eds.), Emigrace z Ruska v meziválečném Československu. Prameny v českých, moravských a slezských archivech. Praha, AV ČR 2000, 492 s.

59 Zdeněk SLÁDEK, Russkaja, i ukrajinskaja emigracija v Čechoslovakii. Sovetskoje slavnajovedenije. Moskva 1991, č. 6, s. 24-36.

60 Zdeněk SLÁDEK, Ruská emigrace v Československu (problémy a výsledky výzkumu), Slovanský Přehled, roč. 79, 1993, s. 1-13.

61 Zdeněk SLÁDEK, České prostředí a ruská emigrace (1918-1938). In: Ljubov BĚLOŠEVSKÁ (ed.), Duchovní proudy ruské a ukrajinské emigrace …, s. 7-46; TÝŽ, Spor o budoucnost ruské emigrace jako součást polemiky o úloze slovanské myšlenky a rusofilství v ČSR. In: 150 let Slovanského sjezdu (1848). Historie a současnost. Sborník referátů z vědeckého kolokvia 11. června 1998 v Praze. Praha, Národní knihovna ČR 2000, s. 207-214; TÝŽ, Doba Leninovy utopie (Sovětské Rusko v letech 1917- 1922) - dokončení. Slovanský přehled, roč. 77, 1991, s. 43-55.

62 Zdeněk SLÁDEK, Ljubov BĚLOŠEVSKÁ (eds.), Dokumenty k dějinám ruské a ukrajinské emigrace v Československé republice (1918-1938). Praha, Euroslavica 1998, s. 92.

63 Zdeněk SLÁDEK, Ljubov BĚLOŠEVSKÁ (eds.), Karel Kramář: studie a dokumenty k 65. výročí jeho úmrtí. Praha, Euroslavica, 2003. 143 s.

64 Jana ŠETŘILOVÁ, Karel Kramář – otec ruské emigrace. In: Zdeněk SLÁDEK, Ljubov BĚLOŠEVSKÁ (eds.), Karel Kramář: studie a dokumenty k 65. výročí jeho úmrtí. Praha, Euroslavica 2003, s. 74-90. Jedná se o přepracovanou verzi již dříve publikovaných studií; Jana ŠETŘILOVÁ, Karel Kramarž - otec russkoj emigracii. Rossica 5-6, 2001, s. 55-70; Jana ŠETŘILOVÁ, Karel Kramář – otec ruské emigrace. In: Václav VEBER (ed.), Ruská a ukrajinská emigrace v ČSR v letech 1918-1945 (sborník studií – 2.). Praha, Karolinum 1994, s. 72-84.

65 Ljubov BĚLOŠEVSKÁ (ed.), Duchovní proudy ruské a ukrajinské emigrace v Československé republice 1918-1939 (méně známé aspekty). Praha, Slovanský ústav 1999, 351 s.

66 Ljubov BĚLOŠEVSKÁ (ed.), Kronika kulturního, vědeckého a společenského života ruské emigrace v Československu I, 1919-1929. Praha, Slovanský ústav AV ČR 2000, 368 s.; TÁŽ, Kronika kulturního, vědeckého a společenského života ruské emigrace v Československu II, 1930-1939. Praha, Slovanský ústav 2001, 639 s.

67 Ljubov BĚLOŠEVSKÁ (ed.), Vospominanija, dnevniki, besedy : (russkaja emigracija v Čechoslovakii). Kn. 1. Praha, Slovanský ústav 2011, 504 s.

68 Ljubov BĚLOŠEVSKÁ, Vjačeslava P. NĚČAJEV (eds.), „Skit“ Praga 1922-1940: antologija, biografii, dokumenty. Moskva, Russkij puť 2006, 768 s.

69 Ljubov BĚLOŠEVSKÁ (ed.), A. Bém: Pis’ma o literature. Praha, Euroslavica 1996. 357 s.

70 Ljubov BĚLOŠEVSKÁ, Skit" i russkaja literaturnaja Praga. In: Russkaja, ukrainskaja i belorusskaja emigracija v Čechoslovakii meždu dvumja mirovymi vojnami. Sbornik dokladov. Sv.1. Praha, Slovanská knihovna 1995, s. 214-220; TÁŽ, Slovanský ústav a ruská emigrace. Slavia 68, 1999, č. 3-4, s. 467-470; TÁŽ, Pis'ma Zinaidy Nikolajevny Gippius k Valentinu Fedoroviču Bulgakovu (1926-1936). Rossica, roč. 5-6, 2000-2001, s. 143-171; TÁŽ, Slavjanskij institut i russkije učenyje-emigranty. Istorija i istoriki. Istoriografičeskij vestnik 2006, s. 253-256; TÁŽ, Specifika pražskogo centra russkoj zarubežnoj literatury i kuľtury. Slavia, roč. 80, 2011, s. 127-135.

71 Světlana TEJCHMANOVÁ, Rusko v Československu. (Bílá emigrace v ČSR 1917-1939). Praha, Jinočany H & H, 1993, 59 s.

72 Světlana Tejchmanová, Ekonomický kabinet S. N. Prokopoviče v Praze. Slovanský Přehled, roč. 79, 1993, s 55-62; TÁŽ, Politická činnost ruské emigrace v Československu. Slovanský přehled, roč. 77, 1991, s. 273-287.

73 Světlana TEJCHMANOVÁ, Ruská lidová (svobodná) univerzita v Praze. Slovanský přehled, roč. 80, 1994, s. 147-152.

74 Marija MAGIDOVA, Russkije emigrantskije "Afiny" i mesto N. Je. Osipova v nich. In: Ljubov BĚLOŠEVSKÁ (ed.), Duchovní proudy ruské a ukrajinské emigrace …s. 204-258; TÁŽ, Obščestvo Dostojevskogov Prage: ideja i realizacija. Slavia, roč. 80, 2011, s. 282-288.

75 Marina MAGIDOVA (eds.), Russkaja, ukrajinskaja i belorusskaja emigracija v Čechoslovakii meždu dvumja mirovymi vojnami. Rezul’taty i perspektivy provedennych issledovanij. Fondy Slavjanskoj biblioteki i pražskich archivov. (Sbornik dokladov). Sv. 1 a 2, Praha, Slovanská knihovna 1995, 989 s.

76 Václav VEBER (ed.), Ruská a ukrajinská emigrace v ČSR v letech 1918-1945 (sborník studií – 1). Praha, Karolinum 1993, 128 s.; TÝŽ Ruská a ukrajinská emigrace v ČSR v letech 1918-1945 (sborník studií – 2). Praha, Karolinum 1994, 170 s.; TÝŽ Ruská a ukrajinská emigrace v ČSR v letech 1918-1945

(sborník studií – 3). Praha, Karolinum 1995, 139 s.; TÝŽ, Ruská a ukrajinská emigrace v ČSR v letech 1918-1945. Praha, Karolinum 1996, 130 s.

77 Petr ROUBAL, Václav VEBER (eds.), Prague Perspectives (I): The History of East Central Europe and Russia. Praha, Slovanská knihovna 2004, 444 s.; Lukáš BABKA, Petr ROUBAL (eds.), Prague Perspectives (II): A New Generation of Czech East European Studies. Praha, Slovanská knihovna 2007, 329 s. Lukáš BABKA, Petr ROUBAL (eds.), Prague Perspectives (III): Jan Slavík (1885-1978): A Czech Historian of Revolutions (The Bibliography of Jan Slavík’s Works Included). Praha, Slovanská knihovna 2009, 455 s.

78 Martin C PUTNA, Rusko mimo Rusko I.díl, Brno, Petrov 1993, 208 s.; Martin C PUTNA, Miluše ZADRAŽILOVÁ, Rusko mimo Rusko II.díl, Brno, Petrov 1994, 308 s.

79 Anastasie KOPŘIVOVÁ, Ruská, ukrajinská a běloruská emigrace v Praze : adresář. Praha, Slovanská knihovna, 1995, 31 s.

80 Anastasie KOPŘIVOVÁ, Střediska ruského emigrantského života v Praze (1921-1952). Praha, Slovanská knihovna, 2001, 113 s.

81 Anastasie KOPŘIVOVÁ, Ruští emigranti ve Všenorech, Mokropsech a Černošicích. Praha, Slovanská knihovna, 2003. 49 s.; TÁŽ, Rossijskije emigranty vo Všenorach - Mokropsach - Černošicach (20 gody 20 veka). Zapiski russkoj akademičeskoj gruppy v SŠA. T. XXXI. (2001-2002), New York, s. 424-440.

82 Ivan SAVICKÝ, Osudová setkání. Češi v Rusku a Rusové v Čechách. Praha 1999, Academia, 272 s

83 Ivan SAVICKIJ, Praga i Zarubežnaja Rossija. (Očerki po istorii russkoj emigracii 1918-1938 gg.). Praha: Russkaja tradicija 2002, 153 s.

84 Ivan SAVICKIJ, Specifika Pragi kak duchovnogo centra emigracii. In: Ljubov BĚLOŠEVSKÁ (ed.), Duchovní proudy ruské a ukrajinské emigrace…, s. 47-95.

85 Ivan SAVICKÝ, Catherine ANDREYEV, Russia Abroad. Prague and the Russian Diaspora (1918-1938). New Haven and London, Yale University Press, 2004. 246 s

86 Catherine ANDREYEV, The Russian emigration in the nineteenth and twentieth centuries. In: The Russian Emigration. Conference organised by Europalia, Brussels 2005, s. 13-22; TÁŽ, Istoriki-emigranty v Prage i evrazijstvo. Slavia, roč. 80, 2011, s. 163-170.

87 Vladimír BYSTROV, Z Prahy do GULAGu aneb překáželi. Praha, Nakladatelství Bystrov a synové 1999, 335 s. Vladimír BYSTROV, Jiří VACEK, Zírající do slunce, literárněvědný sborník o životě a díle gruzínského knížete Konstantina Čcheidzeho, spisovatele v Čechách. Praha, Nakladatelství Bystrov a synové 2002, 407 s.

88 Kromě uvedených studií M. Vandalkovské; Jaromír Mach, Aleksandr Aleksandrovič Kizevetter a jeho pražské období. Slovanské historické studie, roč. 31, 2006, s. 49-99; Marina ŠPAKOVSKAJA, A. A. Kizevetter v rossijskoj istoriografii. Moskva, Izdateľstvo Rossijskogo universiteta družby narodov 2003, 313 s.; Antonij FLOROVSKIJ, Aleksandr Aleksandrovič Kizevetter. Biografičeskij očerk. In: Zapiski Russkago istoričeskago obščestva v Prage. Kniga tretja, Praha, Narva 1937, s. 165-207; TÝŽ, Pamjati A. A. Kizevettera. In: Zapiski Russkago naučnago instituta v Belgradě. Vypusk 11, Belgrad 1934, 15 s., Pavel MILJUKOV, Dva russkich istorikov (S. F. Platonov i A. A. Kizevetter). Sovremennyja zapiski. No. 51, 1933, s. 311-335. Mark VIŠNJAK, Pamjati A. A. Kizevettera. Sovremennyja zapiski. No. 51, 1933, s. 398-401; A. F. DOBBIE-BATEMAN, A. A. Kizevetter, The Slavonic and East European Review, Vol. 12, 1933-1934, No. 34, s. 201-202.

89 Tomáš HERMANN, Karel KLEISNER, Biolog Michail M. Novikov (1876-1965). Český časopis historický, roč. 103, 2005, s. 313-353.

90 Vladimír GONĚC, Sergius Hessen a Československo, Brno, MU 2001,83 s..

91 Vladimír GONĚC, Michail Zimmermann a československá právní věda. Slovanský přehled, roč. 79, 1993, s. 119-120.

92 Theodor SYLLABA, Vladimír Andrejevič Francev, Praha, Slovanská knihovna 1977, 130 s.; Elvíra OLONOVÁ, V. A. Francev v Praze v letech 1921-1942. (Na základě pražských archivů). Česká literatura, roč. 44, 1996, s. 89-99.

93 Kamil KROFTA, N. V. Jastrebov. Český časopis historický, roč. 29, 1923, s. 168-173.

94 Dana Picková, Antonij Vasiljevic Florovskij, historik-emigrant. In: Václav VEBER (ed.), Ruská a ukrajinská emigrace v ČSR v letech 1918-1945 (sborník studií – 1). Praha, Karolinum 1993, s. 63-67; Josef ŠAUR, A. V. Florovskij (1884-1968). Slovanský přehled, roč. 91, 2005, s. 131-146; Ludmila LAPTEVA, Russkij istorik - emigrant A. V. Florovskij kak issledovateľ češsko-russkich svjazej. Vestnik Moskovskogo universiteta - Istorija 1994, č. 1, s. 55-63.

95 Marina DOSTAL, Russkij kulturno-istoričeskij muzej v Prage v tvorčeskoj sudbe V. F. Bulgakova (po novym archivnym dannym). In: Russkaja, ukrajinskaja i belorusskaja emigracija v Čechoslovakii meždu dvuma mirovymi vojnami. Rezultaty i perspektivy provedennych issledovanij. Fondy Slavjanskoj biblioteki i pražskych archvivoch. Sbornik dokladov. Díl II, Praha, Národní knihovna 1995, s. 548-556; Jiří KŘESŤAN, Valentin Bulgakov a radikální pacifisté v Československu. In: Václav VEBER (ed.), Ruská a ukrajinská emigrace v ČSR v letech 1918-1945 (sborník studií – 3.). Praha, Karolinum 1995, s. 26-31; L. P. Muromceva, V. F. Bulgakov i muzev v Zbraslavskom zamke. Voprosy istorii, roč. 10, 2008, s. 130-135.

96 Richard BRADFORD, Roman Jakobson: Life, Language, Art. London, Routledge 1994, 213 s.

97 Ivan SAVICKIJ, Akademik N. P. Kondakov v Prage. In Irina KYZLASOVA (ed.), Mir Kondakova. Moskva, Russkij puť 2004, s. 197-205; TÝŽ, Archistratig russkoj archeologii. K 80-j godovščine so dnja smerti akademika N. P. Kondakova. Russkoje slovo, č. 1, 2005, s. 16-18; Věra HROCHOVÁ, Činnost Institutu N. P. Kondakova v Praze a jeho mezinárodní význam. In: Václav VEBER (ed.), Ruská a ukrajinská emigrace v ČSR v letech 1918-1945 (sborník studií – 3.). Praha, Karolinum 1995, s. 32-41; Jiří ROHÁČEK, Nikodim Pavlovič Kondakov a jeho pražské dědictví. Dějiny a současnost, roč. 17, 1995, s. 34-38; Dana Picková, Pocta Nikodimu Pavloviči Kondakovovi. Slovanský přehled, roč. 81, 1995, s. 186-187; Nikodim P. Kondakov, Vospominanija i dumky N.P. Kondakova. Praha, Seminarium Kondakovianum, 1927, 79 s.; Martin Halata (ed.), Archeologický institut N.P. Kondakova v Praze (1931-1952): průvodní texty a soupis exponátů k výstavě, věnované novému zpracování archivního a sbírkového fondu AINPK v Ústavu dějin umění AV ČR: Klementinum 2.12.1999-15.1.2000. Praha, Slovanská knihovna 1999, 49 s.; Hana Hlaváčková (ed.), Ze sbírek bývalého Kondakovova institutu: ikony, koptské textilie: [katalog výstavy v Praze] 15. února - 16. dubna 1995. Praha, Ústav dějin umění AV ČR 1995, 116 s.; Laurens HAMILTON RHINELANDER, Exiled Russian Scholars in Prague: the Kondakov Seminar and Institute. Canadian Slavonic Papers, No. 16, 3/1974, s. 331-352; Zuzana SKÁLOVÁ, Das Prager Seminarium Kondakovianum, später das Archäologische Kondakov-Institut und sein Archiv (1925-1952). Slavica Gandensia, roč. 18, 1991, s. 21-49.

98 Miluše Bubeníková, Lucie VACHALOVSKÁ, Alfréd Ljudvigovič Bém. Praha, Národní knihovna 1995, 124 s.; Miluše Bubeníková, Lucie VACHALOVSKÁ (eds.), Bem A., Dopisy o literatuře. Praha, Slovanský ústav 1996, 362 s.; Miluše Bubeníková, Boris TICHOMIROV (eds.), Emigrantskij period žizni i tvorčestva A.L. Bema. Sankt-Peterburg, Slavica 1999, 64 s.; Miluše Bubeníková, Andrej GORJAINOV (eds.), Alfred Ljudvigovič Bem / Vsevolod Izmajlovič Srezněvskij: Perepiska 1911-1936. Brno, MU 2005. 183 s.

99 Karel SLÁDEK, Nikolaj Losskij: obhájce mystické intuice. Praha, Pavel Mervart 2011, s. 212; TÝŽ, Mystical Harmony of Nikolaj Losskij with Vladimír Hoppe. E-Theologos. Theological revue of Greek Catholic Theological Faculty, Vol. 2, 2011, s. 173-179.

100 Karel SLÁDEK, Ruská diaspora v České republice. Praha, Pavel Mervart 2010, 148 s.

101 Emil VORÁČEK, Eurasijství v ruském politickém myšlení. Osudy jednoho z porevolučních ideových směrů ruské meziválečné emigrace. Praha, Set out 2004, 350 s..; TÝŽ, Vzestupy a pády eurasijství. Slovanský přehled, roč. 87, 2001, s. 451-480; TÝŽ, Vznik eurasijství. Úvod do problematiky. Slovanské historické studie, roč. 23, 1997, s. 35-51; TÝŽ: Eurasijská syntéza: koncepce politického a ekonomického systému. Slovanské historické studie, roč. 24, 1998, s. 193-214; TÝŽ: Vývoj „vrcholného“ eurasijství a jeho dobová reflexe. Slovanské historické studie, roč. 25, 1999, s. 151-186.

102 Vladimír GONĚC, K tématu Masaryk a ruští myslitelé. Novgorodcev, Černov, Hessen. TGM, Rusko a Evropa. Dílo - vize - přítomnost, s. 299-313.; TÝŽ, Emigrierte Philosophen aus Russland und ihre Taetigkeit in der Tschechoslowakei 1920-1945. Slavia, roč. 62, 1993, s. 377-384; TÝŽ, Ruská filozofická emigrace v Československu. Slovanský přehled, roč. 79, 1993, s. 38-44; TÝŽ, Ruská exilová filozofie a míra jejího ovlivňování s filozofií v Československu. Slavia, roč. 80, 2011, s. 174-185.

103 Ľubica Harbuľová, Pôsebenie ruskej porevolučnej emigrácie na Slovensku v rokoch 1920-1939. Historický časopis, roč. 48, 2000, s. 435-461; TÁŽ, Ruská emigrácia a Slovensko (Pôsebenie ruskej pooktóbrovej emigrácie na Slovensku v rokoch 1919-1939). FF Prešovskej univerzity 2001, 235 s.; TÁŽ, Ruská porevolučná emigrácia v Európe a vo svete. (Centrá a činnosť pooktóbrovej politickej emigrácie z Ruska v rokoch 1918-1945). Prešov, Metodické centrum 1999, 46.s.; TÁŽ, Ruské spolky na Slovensku v medzivojnovom období. Slovanský přehled, roč 79, 1993, s. 160-168; TÁŽ, Ruskí učenci a medzivojnové Slovensko. In: Střední a východní Evropa v krizi XX století. Acta Universitatis Carolinae Philosophica et historica 3-4/1995. K 70. narodeninám Zděnka Sládka. Praha, Karolinum 1998, s. 61-68; TÁŽ, Očerk iz žizni russkoj emigracii v Slovakii v 1939-1945 gg. In: Petr ROUBAL, Václav VEBER (eds.), Prague Perspectives (I)…, s. 412-438.

104 Julie JANČÁRKOVÁ, Jiří ROHÁČEK, Kondakovův ústav – vědecké pracoviště ruské emigrace v Praze a jeho dědictví. Exil v Praze a Československu 1918-1938. Katalog výstavy. Praha 2005, 34-44.

Julie JANČÁRKOVÁ, Russkaja naučnaja tradicija v Prage. Borba za samosochranenie. Vzaimootnošenija Archeologičeskogo instituta im. N. P. Kondakova so Slavjanskim institutom v Prage. Slavia 75, 2006, s. 123-135; TÁŽ, Nikolaj Okunev und die «Erste historische Ausstellung russischer Malerei und Plastik (18.-20.Jh.)» in Prag. In: Adelbert J. M. Davids, Fedor B. Poljakov, Die russische Diaspora in Europa im 20. Jahrhundert (Religiöses und kulturelles Leben). Russian Culture in Europe Vol. 4, Frankfurt am Main 2008, s. 215-234; TÁŽ, Archimandrit Andrej (Kolomackij): opyt pravoslavnogo chramostroitelstva v Čechoslovakii. Architekturnoje nasledie Russkogo zarubežja. Vtoraja polovina XIX – pervaja polovina XX v.. St.Peterburg 2008, s. 223-236; TÁŽ, N. L. Okuněv. Archiv a galerie slovanského umění. Rossijskie učenyje-gumanitarii v mežvojennoj Čechoslovakii. Sborník statej. Moskva 2008, s. 140-147.

105 Marina MAGIDOVA (eds.), Russkaja, ukrajinskaja i belorusskaja emigracija v Čechoslovakii meždu dvumja mirovymi vojnami. Rezul’taty i perspektivy provedennych issledovanij. Fondy Slavjanskoj biblioteki i pražskich archivov. (Sbornik dokladov). Sv. 1 a 2, Praha, Slovanská knihovna 1995, 989 s.

106 Michail NOVIKOV, Ot Moskvy do Nju-Iorka. Moja žizň v nauke i politike. New York, Izdateľstvo imeni Čechova 1952, 372 s.

107 Viktor ČERNOV, Pered burej. Vospominanija. New York, Izdateľstvo imeni Čechova 1953, 416 s.; Mark VIŠNJAK, Daň prošlomu. New York Izdateľstvo imeni Čechova 1954, 414 s.

108 Mark VIŠNJAK, Years of emigration 1919-1969. Paris – New York, Hoover Institution Press, 1970, 276 s.

109 Nikolaj LOSSKIJ, Vospominanija: Žizň i filosofskij puť. München, W. Fink 1968, 334 s.

110 Sergej PUŠKAREV, Vospominanija istorika 1905-1945. Moskva, Posev 1999, 111 s.

111 Nikolaj ANDREJEV, To, čto vospominajetsja I a II. Tallin, Avenarius, 1996, 335 a 320 s.

112 Dmitrij MEJSNER, Miraži i dejstviteľnosť. Zapiski emigranta. Moskva, Izdateľstvo Agentstva pečati Novosti 1966, 298 s.; TÝŽ, Ispoveď starogo emigranta, Moskva, Sov. kom-t po kul'turnym svjazam s sootčetvenikami za ruběžom 1963, 48 s.

113 Materialy dla biografii russkich naučnych trudov za rubežom (1920-1930). Belgrad, izdanije Russkago naučnogo instituta v Belgradě 1931, 657 s. Materialy dla biografii russkich naučnych trudov za rubežom (1930-1940). Belgrad, izdanije Russkago naučnogo instituta v Belgradě 1941, 597 s.

114 Liudmila FORSTER (ed.), Bibliogprahy of Russian Émigré Literature: 1918-1968. Boston, G. K. Hall Publisher 1970, 1374 s.

115 T. L. Gladkova (ed.), L'émigration russe: revues et recueils, 1920-1980, Paris, Institut d'études slaves 1988, 661 s.

116 A. D. ALEKSEEV, K. D. MURATOVA, Literatura russkogo zarubeženia : knigi 1917-1940: materialy k bibliografii. St. Peterburg, Nauka 1993, 200 s.

117 Milan KUDĚLKA, et al., Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od roku 1760. Praha, SNP 1972, 560 s.

118 Zdeňka RACHŮNKOVÁ, Michaela ŘEHÁKOVÁ, Jiří VACEK, Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918-1945, I. díl, sv. 1-3, Praha, Slovanská knihovna 1996, 1472 s.

119 Jiří Vacek, Knihy a knihovny, archívy a muzea ruské emigrace v Praze. Slovanský Přehled, roč. 79, 1993, s. 63-74; Jiří VACEK, Institucionální základna ukrajinské emigrace v Československu v letech 1919-1945. In: Václav VEBER (ed.), Ruská a ukrajinská emigrace v ČSR v letech 1918-1945 (sborník studií – 1.). Praha, Karolinum 1993, s. 35-45; TÝŽ, Interakce ruské a ukrajinské emigrace s českou a slovenskou vědou a kulturou v letech 1919-1945. In: Václav VEBER (ed.), Ruská a ukrajinská emigrace v ČSR v letech 1918-1945 (sborník studií – 2.). Praha, Karolinum 1994, s.1-40; TÝŽ, Ruský a ukrajinský Sokol v Československu. In: Václav VEBER (ed.), Ruská a ukrajinská emigrace v ČSR v letech 1918-1945 (sborník studií – 3.). Praha, Karolinum 1995, s. 42-52; TÝŽ, Rok 1926 v historii SSSR a v životě emigrantů. In: Střední a východní Evropa v krizi XX. století: k 70. narozeninám Zdeňka Sládka. Praha, Karolinum 1998, s. 69-76; Jiří Vacek, Lukáš Babka, Hlasy vyhnaných: periodický tisk emigrace ze sovětského Ruska (1918-1945). Praha, Slovanská knihovna 2009, 125 s.

120 Tatjana PODHÁJECKÁ, Ruský periodický tisk vycházející v Praze v meziválečném období. Slovanský Přehled, roč. 79, 1993, s. 75-83.

121 Zděněk ŠIMEČEK, Ruští a ukrajinští slavisté v meziválečném Československu. Slovanský Přehled, roč. 79, 1993, s. 25-37.

122 Fedor POLJAKOV, Poema vremennych let Vjačeslava Lebeděva. Slavia, roč. 80, 2011, s. 268-281.

123 Danuše KŠICOVÁ, Gregorij Musatov v Prage. Slavia, roč. 80, 2011, s. 282-288.

124 Natalia LEVIKOVA, Bibliografičeskije trudy Sergeja Porfirjeviča Postkinova. Slavia, roč. 80, 2011, s. 206-211.

125 Hanuš CIKL, Russkaja filosofija v češskoj naučnoj sredetočky soprikosnovenija i raschoždenija. Slavia, roč. 80, 2011, s. 186-197.

126 Jelena AKSENOVA, Marina DOSTAL, Russkij svobodnyj universitet (Russkaja učennaja akademija) v gody vtoroj mirovoj vojny. Rossica, 1998-1999, č.2, s. 85-102.

127 Frederick PIOTROW, Paul Milyukov and the Constitutional – Democratic Party. Oxford 1962,
s. 287-290.

128 Jan SLAVÍK, Ruské strany politické za světové války. IV. Kadeti. Slovanský přehled, roč. 17, 1925, s. 613.

129 Valentin DJAKIN, Russkaja buržuazija i carizm v gody pervoj mirovoj vojny (1914-1917). Leningrad, Nauka 1967, s. 48.

130 Thomas RIHA, A Russian European. Paul Miliukov in Russian Politics…, s. 239.

131 Thomas RIHA, Miliukov and The Progressive Bloc in 1915…, s. 15; William ROSENBERG, Kadets and the Politics of Ambivalence, 1905-1917. In: Charles TIMBERLAKE (ed.), Essays on Russian Liberalism. University of Missouri Press 1972, s. 160.

132 William ROSENBERG, Kadets and the Politics of Ambivalence, 1905-1917…, s. 159. Srov. Valentin DJAKIN, Russkaja buržuazija i carizm v gody pervoj mirovoj vojny (1914-1917)…, s. 65.

133 Aleksandr KIZEVETTER, Sazonov. Česká revue, roč. XXI, 1928-1929, str. 193-196. Základem studie bylo Kizevetterova přednáška o Sazonovovi, přednesená 26. ledna 1928 na Staroměstské radnici.

134 Frederick PIOTROW, Paul Milyukov and the Constitutional – …, s. 312.

135 Jan SLAVÍK, Podíl Svazu ruských měst na pádu carismu. Slovanský přehled, roč. 21, 1929, s. 181-187; Alexander ASTAŠEV, Vserossijskij sojuz gorodov, Moskva, Thèse 1994, s. 46; Michael Karpovich, The Russian Revolution of 1917, The Journal of Modern History, Vol. 2, 1930, s. 263

136 Národní listy, 13. března 1927.

137 Richard CHARQUES, The twilight of Imperial Russia. London, Phoenix house 1958, s. 54; Raisa KIREJEVA, V. O. Ključevskij kak istorik russkoj istoričeskoj nauky. Moskva, Nauka 1966, s. 217; Robert BYRNES, V. O. Kliuchevskii, historian of Russia. Bloomington and Indianapolis, Indiana University Press 1995, s. 226; Robert BYRNES, The Survey Course that Became a Classic Set: Kliuchevskii's Course of Russian History. The Journal of Modern History, Vol. 66, No. 4 , 1994, s. 739.

138 Orlando Figes, Lidská tragédie: ruská revoluce 1891-1924. Praha, Beta-Dobrovský 2000, s. 581 an.

139 Boris KOLONITSKII, Antibourgeois Propaganda and Anti-„Burzhni“ Consciousness in 1917. Russian Review, Vol. 53, 1994, s. 188, citováno podle Kizevetterova článku Moda na socializm; Dmitrij PAVLOV, Valentin ŠELOCHAJEV, Rossijskije liberaly: kadety i oktjabristy. Moskva, Rosspen 1996, s. 304.

140 William Rosenberg, Russian Liberals and the Bolshevik Coup. The Journal of Modern History, Vol. 40, No. 3, 1968, s. 346-347. Srov. Dmitrij PAVLOV, Valentin ŠELOCHAJEV, Rossijskije liberaly: kadety i oktjabristy. Moskva, Rosspen 1996, 304 s.

141 Zhores A. MEDVEDEV, Soviet Science…, s. 8.

142 Michail NOVIKOV, Moskovskij universitet v pervyj period bolševickogo režima. In: Moskovskij universitet 1755-1930. Jubilejnyj sbornik. Izdanije Parižskago i Pražskago Komitetov po oznamenovaniju 175-letija Moskovskogo Universiteta pod redakcijej V. B. Eľjaševiča, A. A. Kizevettera i M. M. Novikova. Paris, Sovremennyja zapiski 1930, s. 173.

143 Segodňa, 1. září 1931, LA PNP, fond Čcheidze K. A., Kizevetter A. A., 65/71, karton 9, č. inv. 1031.

144 Poprvé byl uvězněn 16. září 1918 a propuštěn byl 13. ledna 1919. Uvězněna byla i jeho manželka a obě dcery. Ve vězení přednášel svým spoluvězňům o ruských dějinách. Po několika dnech věznění na Lubjance byl převezen do Butyrské věznice, kde během tříapůlměsíčního vězení přeložil knihu Ch. Rouxe Napoleon III., Alexandr II. a Gorčakov. Ačkoliv byla kniha připravena k tisku, zůstala nevytištěna. Již dříve propuštěná manželka se odhodlala k zoufalému kroku a ve věci propuštění svého manžela (neúspěšně) intervenovala u M. N. Pokrovského. Podruhé byl Kizevetter uvězněn na podzim roku 1919 a tentokrát to trvalo „pouze“ něco přes dva týdny. Zatčeni byli také jeho přátelé a kolegové M. Bogoslovskij a D. Petruševskij, v jehož bytě se odehrála schůzka v době zatčení. Potřetí byl zadržen v roce 1921 v Ivanovo-Vozněsensku, když přednášel na místní technice. Pod ozbrojeným doprovodem byl deportován do Moskvy, kde byl vězněn zhruba měsíc. Po domovní prohlídce a měsíčním „domácím vězení“ nakonec následovalo vypovězení z Ruska. Aleksandr KIZEVETTER, Moji ťurmy, část II (nedokončená), (Vrotoj arest), s. 36 rkp; TÝŽ, Moji ťurmy, část I, (Pervyj arest), s. 9 rkp., LA PNP, fond Čcheidze K. A., Kizevetter A. A., 65/71, karton 5, č. inv. 601 a 602; Segodňa, 20. prosince 1931, tamtéž, karton 9, č. inv. 1029; Antonij FLOROVSKIJ, Aleksandr Aleksandrovič Kizevetter. Biografičeskij očerk…, s. 191; Michail NOVIKOV, Moskovskij universitet v pervyj period bolševickogo režima…, s. 172-175.

145 Aleksandr KIZEVETTER, Moji ťurmy, část I, (Pervyj arest), s. 9 rkp. LA PNP, fond Čcheidze K. A., Kizevetter A. A., 65/71, karton 5, č. inv. 601. Segodňa, 20. prosince 1931, tamtéž, karton 9, č. inv. 1029

146 Lesley Chamberlain, Lenin's Private War: The Voyage of the Philosophy Steamer and the Exile of the Intelligentsia, New York, St Martin's Press 2007, s. 40.

147 Stuart FINKEL, Purging the Public Intellectual: The 1922 Expulsions from Soviet Russia. Russian Review, Vol. 62, 2003, s. 589.

148 Lesley Chamberlain, Lenin's Private War…s. 305-312; John GLAD, Russia Abroad – Writers, History, Politics…, s. 531; Marc OSHAROV, To Alien Shores: The 1922 Expulsion of Intellectuals from the Soviet Union. Russian Review, Vol. 32, 1973, s. 294-5; Stuart FINKEL, Purging the Public Intellectual…, s. 592; Felix Philipp INGOLD, Auf dem Philosophenschiff. Lenins grosse "Operation" gegen die russische Intelligenz. Neue Zürcher Zeitung. (2000), s.66; Antonij FLOROVSKIJ, Aleksandr Aleksandrovič Kizevetter. Biografičeskij očerk…, s. 194; Jurij JEMEĽJANOV, S. P. Melgunov: v Rossiji i emigraciji. Moskva, URSS 1998, s. 64; Zdeněk SLÁDEK, Doba Leninovy utopie…, s. 49.

149 Lesley Chamberlain, Lenin's Private War…, s. 93.

150 Marc OSHAROV, To Alien Shores…, s. 295.

151 Nikolaj LOSSKIJ, Vospominanija: Žizň i filosofskij puť…., s 215.

152 Lesley Chamberlain, Lenin's Private War…, s. 40.

153 http://www.ihst.ru/projects/emigrants/zubashin.htm (cit. 14. 9. 2011)

154 Zdeněk SLÁDEK, Doba Leninovy utopie…, s. 49; Marc OSHAROV, To Alien Shores…, s. 294-5; Stuart FINKEL, Purging the Public Intellectual…, s. 592; Felix Philipp INGOLD, Auf dem Philosophenschiff. Lenins grosse "Operation" gegen die russische Intelligenz. Neue Zürcher Zeitung. (2000), s.66

155 Lesley Chamberlain, Lenin's Private War…, s. 152.

156 Tamtéž, s. 148-156.

157 Robert BYRNES, V. O. Kliuchevskii, historian of Russia…, s. 234; George Enteen, The Soviet Scholar-Bureaucrat. M. N. Pokrovskii and the Society of Marxist Historians. The Pennsylvania State University Press 1978, s. 75.

158 The St. Petersburg Times, 27. 8. 2002; http://www.sptimes.ru/archive/pdf/798.pdf (cit. 25. 3. 2006)

159 Životopisy V. F. Bulgakova z roku 1926 a 1946; LA PNP, fond Bulgakov, V. F., 146/48.

160 Loren R. GRAHAM, What have we learned about science and technology from the Russian experience?, Stanford, Stanford University Press 1998, s. 130-131; Srov. James McCLELLAND, Autocrats and Academics. Education, Culture and Society in Tsarist Russia. Chicago & London, The University of Chicago Press, 1979, s. 90-94.

161 “Many scientists treated science as above politics, above ideology and above narrow practical interests and fiercely defended the ‘purity’ of their work.” Nikolai Krementsov, Stalinist Science, Princeton Univ. Press 1997, s. 15.

162 Platonov několikrát vyjádřil tuto myšlenku ze své korespondenci s A. Kizevetterem. S pracemi tohoto petrohradského historika byl v Praze žijící Kizevetter byl dokonale obeznámen. Kizevetterovy recenze na díla S. F. Platonova, která vesměs považoval za hodnotná a velmi přínosná. Kizevetterova recenze na knihu Ivan Groznyj. Sovremennyja zapiski (nedatováno), s. 444-447; Recenze na díla Pugačovština, Pamjati dekabristov, neznámé a nedatované periodikum; Recenze na knihu Smutnoje vremja, neznámé a nedatované periodikum; LA PNP, fond Čcheidze K. A., Kizevetter A. A., 65/71, karton 8, č. inv. 667, karton 9, č. inv. 1049 a 1065. Velmi kuriózní je skutečnost, že ačkoliv Platonov zemřel o den později, napsal pro Segodňa jeho nekrolog právě Kizevetter. Důvodem byly předčasné zprávy o smrti Platonova. Po vyjasnění omylu zůstal nekrolog v redakci a byl otištěn až 18. ledna 1933. Jevgenij MAKSIMOVIČ, Materialy dlja bibliografii pečatnych rabot Aleksandra Aleksandroviča Kizevettera. In: Zapiski Russkago istoričeskago obščestva v Prage. Kniga tretja, Praga, Narva 1937, s. 284.

163 Thomas SANDERS, The Third Opponent: Dissertation Defenses and the Public Profile of Academic History in Late Imperial Russia. Jahrbücher für Geschichte Osteuropas, Bd. 41, 1993, s. 242.

164 „…Some scientists who loathed Bolshevism were willing to try and work with it.” Loren R. GRAHAM, The Soviet Academy of Sciences and the Communist Party, 1927-1932, New York, Princeton Univ. Press 1967, s. 25-26

165 Rozdílné postoje velmi zdařile reflektuje J. Slavík; Národní osvobození, 3. listopadu 1925.

166 „…The revolutionaries who established the Soviet regime believed that they were not only opening a new epoch in human history but also creating a new intellectual World…“; „…Early Soviet Marxist theorists derided the achievements of bourgeois scholars in Western countries and called for uniquely Soviet developments.”; Loren R. GRAHAM, Science and the Soviet Social Order, Harvard Univ. Press 1990, s. 1

167 „…Lenin concluded in 1919 that the new regime needed to rely on experts in science and technology whom we have inherited from capitalism, in spite of the fact that they inevitably are impregnated with bourgeois ideas and customs.” Zhores A. MEDVEDEV, Soviet Science…, s. 9.

168 „…Campaign to increase vigilance towards bourgeois technical and scientific experts and to take new measures to increase the number of ‘red’ experts in all branches of science and technology…“; Zhores A. MEDVEDEV, Soviet Science…, s. 22-23

169 Charles SAROLEA, The Tragedy of the Russian Diaspora …., s. 304. Nutno podotknout, že autor článku dále zmínil fakt, že apel se ve Velké Británii nesetkal s příliš velkou odezvou a pouze několik jedinců obdrželo pozvání britské vlády. K reakcím na oběžník v ostatních evropských státech se autor explicitně nevyjádřil.

170 K počtu ruských emigrantů v ČSR; Václav VEBER (ed.), Ruská a ukrajinská emigrace v ČSR v letech 1918-1945. Praha, Karolinum 1996, s. 58; Zdeněk SLÁDEK, Ruská emigrace v Československu…, s. 4.

171 Ivan I. LAPPO, Jevgenij Francevič Šmurlo In: Zapiski Russkago istoričeskago obščestva v Prage. Kniga tretja. Praha, Narva 1937, s. 27.

172 http://www.ihst.ru/projects/emigrants/andrusov.htm (cit. 15. 7. 2011)

173 Claudena M. SKRAN, The International Refugee Regime and the Refugee Problem in interwar Europe 1919-1939. Oxford 1989, s. 335; V. Abdank-Kossovskij, Russkaja emigracija II. Vozrožděnije 60, 1956/4, s. 125; Sergej G. Puškarev: Vospominanija istorika 1905-1945…, s. 93-94; John H. Simpson, The Refugee Problem…, s. 86; William Ch. Huntington, The Homesick Million…, s. 123

174 Zdeněk SLÁDEK, Ruská emigrace v Československu…s. 4.; Sergej G. Puškarev: Vospominanija istorika 1905-1945…, s. 93-94; Tatjana Schauff, The White Russian Refuges. Anuals of the American Academy of Political and Social Science, 1939, s. 51-52; Vojtech E. Andic, The Economic Aspects of Aid to Russian and Ukrainian Refugee Scholars…, s. 178-179; Michail M. NOVIKOV, Russkije emigranty v Prage. .., s. 243-244; Vadim V. Rudnev, Russkoje delo…, s. 51. Marc RAEFF, Pis'ma A. A. Kizevettera N. I. Astrovu, V. I. Vernadskomu, M. V. Višnjaku…, s. 464.

175 Zdeněk SLÁDEK, Ruská emigrace v Československu…, s. 8; Elena CHINYAEVA, Ruská emigrace v Československu: vývoj ruské pomocné akce…, s. 22.

176 Elena CHINYAEVA, Russians outside Russia..:, s. 59.

177 Marija MAGIDOVA, Russkije emigrantskije „Afiny“ i mesto N. Je. Osipova v nich…, s. 219.

178 Po vypovězení z Ruska se A. A. Kizevetter usadil v Berlíně, kde žil se svojí rodinou asi tři měsíce. Katedra historie Lipské univerzity nabídla prof. A. A. Kizevetterovi místo, ale vzhledem k obtížím přednášet v němčině nabídku odmítl. Hlavním důvodem byl ale fakt, že již v této době čekal na vyřízení československých víz a mohl přijmout pozvání z Prahy. Aleksandr IZJUMOV, Stranička vospominanij. In: Zapiski Russkogo istoričeskogo obščestva v Prage. Kniga tretja, Praha 1937, s. 212-213.

179 Marc RAEFF, Pis'ma A. A. Kizevettera N. I. Astrovu, V. I. Vernadskomu, M. V. Višnjaku…, s. 464.

180 Segodňa, 10. ledna 1933, LA PNP, fond Čcheizde K. A, Kizevetter A. A., 65/71, karton 8, č. inv. 699.

181 Marina ŠPAKOVSKAJA, A. A. Kizevetter v rossijskoj istoriografii…, s. 26-27.

182 Aleksandr IZJUMOV, Stranička vospominanij…, s. 212-213

183 Tamtéž, s. 212.

184 Charles SAROLEA, The Tragedy of the Russian Diaspora…, s. 302; John H. Simpson, The Refugee Problem…, s. 103.

185 Lesley Chamberlain, Lenin's Private War…, s. 190.

186 Ivan SAVICKÝ, Osudová setkání…., s. 198.

187 Cestovní pasy V. A. Franceva z roku 1897 a 1914; LA PNP, fond Francev, V. A, 15/09.

188 Theodor SYLLABA, Vladimír Andrejevič Francev…, s. 24-29.

189 Zdeněk SLÁDEK, České prostředí a ruská emigrace… s. 30.

190 Nikolaj LOSSKIJ, Vospominanija: Žizň i filosofskij puť…., s 243.

191 Zdeněk SLÁDEK, České prostředí a ruská emigrace…, s. 29.

192 Vladimír GONĚC, Ruská filozofická emigrace v Československu…, s. 39.

193 Bod 9 protokolu zasedání profesorského sboru FF UK z 17. června 1919; Archiv Univerzity Karlovy, Protokoly zasedání profesorského sboru FF za rok 1918-1919.

194 LA PNP, fond Francev, V. A, 15/09, karton 12.

195 J. Bidlo se s mnoha význačnými ruskými historiky seznámil během své studijní cesty po Rusku v letech 1897-1898. V Petrohradu např. právě s Jastrebovem, Platonovem, Lappo-Danilevským či v Moskvě s Ključevským, Vinogradovem nebo Ljubavským. Svoje dojmy ze studijní cesty později Bidlo publikoval. Jaroslav BIDLO, Z ruské university. Český časopis historický, roč. 4, 1898, s. 11-25; TÝŽ, O práci historické v Petrohradě. Český časopis historický, roč. 5, 1899, s. 98-118.

196 Ljudmila Pavlovna LAPTEVA, Ruský slavista N. V. Jastrebov…, s. 47-48.

197 Nedatovaný dopis L. Niederlemu; LA PNP, fond Ljackij, Je. A, 111/68, karton 22.

198 Jmenovací dekrety; LA PNP, fond Ljackij, Je. A, 80/81, karton 3.

199 Bod 6 protokolu zasedání profesorského sboru FF UK z 13. června 1925; Archiv Karlovy univerzity, Protokoly zasedání profesorského sboru FF za rok 1924-1925.

200 Archiv Karlovy univerzity, Historický seminář, č. inv. 1207.

201 Bod 6 protokolu zasedání profesorského sboru FF UK z 20. května 1926; Archiv Karlovy univerzity, Protokoly zasedání profesorského sboru FF za rok 1925-1926.

202 Národní osvobození, 5. listopadu 1926

203 Tomáš HERMANN, Karel KLEISNER, Biolog Michail M. Novikov…, s. 340-343.

204 http://www.ihst.ru/projects/emigrants/fanderflit.htm (cit. 15. 7. 2011).

205 Jindřich SVOBODA, Vselovod Viktorovič Stratonov. Astronomische Nachrichten, Vol. 268, 1939, s.191-194.

206 Václav TRANTINA, Pedagogové VŠB v Příbrami. Několik osudů členů pedagogického sboru ve 20. století. http://slon.diamo.cz/hpvt/2001/sekce/tradice/06/T06.htm (cit. 7. 5. 2004).

207 Dopis J. Polívky J. Horákovi z 21. října 1921; Archiv AV ČR, Fond J. Horák, dopis č. 78.

208 Vladimír BYSTROV, Z Prahy do GULAGu aneb překáželi..., s. 40.

209 Nikolaj Andrejev, To, čto vospominajetsja I…, s. 331.

210 Ľubica Harbuľová, Ruská emigrácia a Slovensko…, s. 115.

211 Bod 5 protokolu zasedání profesorského sboru FF UK z 23. března 1933, Archiv Karlovy univerzity, Protokoly zasedání profesorského sboru FF za rok 1932-1933.

212 Florovskij přednášel na téma dějiny Ruska v době nastolení Aleksandra III., Seznam přednášek které se budou konati na Karlově universitě v Praze v zimním běhu 1933-1934, s. 39, Archiv Karlovy univerzity.

213 Bod 17 protokolu zasedání profesorského sboru FF UK z 29. října 1931; Archiv Karlovy univerzity, Protokoly zasedání profesorského sboru FF za rok 1931-1932.

214 Bod 18 protokolu zasedání profesorského sboru FF UK z 29. října 1931; tamtéž.

215 Bod 19 protokolu zasedání profesorského sboru FF UK z 3. prosince 1931, tamtéž.

216 Bod 5 protokolu zasedání profesorského sboru FF UK z 23. března 1933, tamtéž.

217 Rozhovor s I. Savickým; http://archive.svoboda.org/programs/lived/2005/lived.082205.asp

218 LA PNP, fond Bém, A. L, 78/38, karton 3.

219 Přehled vědecké a pedagogické činnosti prof. Dr. P. A. Ostrouchova; Archiv Ruské akademie věd, fond 1609, Florovskij, A. V. inv. č. 249; http://www.ras.ru/avflorovsky/1.aspx (cit. 28.1.2009).

220 Marc RAEFF, Russia Abroad…., s. 37-38.

221 Jmenovací dekret z 30.července 1948 podepsaný ministrem školství a národní osvěty prof. Z. Nejedlým.; Archiv Ruské akademie věd, fond 1609, Florovskij, A. V. inv. č. 168; http://www.ras.ru/avflorovsky/1.aspx (cit. 28.1.2009).

222 Autobiografie A. V. Florovského; Archiv Ruské akademie věd, fond 1609, Florovskij, A. V. inv. č. 175; http://www.ras.ru/avflorovsky/1.aspx (cit. 28.1.2009).

223 Zpráva rektora Karlovy univerzity prof. R. Kimla o školním roce 1932/33; Univerzita Karlova v Praze – Universitas Carolina Pragensis v roce 1932-33, s. 5-6, Archiv Karlovy univerzity.

224 Dopis děkanátu FF na Ministerstvo školství a národní osvěty z 28. května 1926; Dopis Ministerstva školství a národní osvěty adresovaný děkanátu FF z 20. července 1926, Archiv Karlovy univerzity, Spisy děkanátu FF za školní rok 1925-1926.

225 Dopis Spolku ruských učenců v ČSR z prosince 1933 potvrzuje, že Florovskij jako nemajetný emigrant dostával podporu 850,- Kč; Archiv Ruské akademie věd, fond 1609, Florovskij, A. V. inv. č. 193; http://www.ras.ru/avflorovsky/1.aspx (cit. 28.1.2009).

226 Dopis děkanátu FF na Ministerstvo školství a národní osvěty z 28. května 1926, Archiv Karlovy univerzity, Spisy děkanátu FF za školní rok 1925-1926.

227 Autobiografie A. V. Florovského; Archiv Ruské akademie věd, fond 1609, Florovskij, A. V. inv. č. 175; http://www.ras.ru/avflorovsky/1.aspx (cit. 28.1.2009).

228 Tamtéž.