Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav
|
|  Yüklə 2.06 Mb.
|
Správa SdruženíSprávu Sdružení vede:
Řádná valná hromada koná se jednou v roce počátkem správního roku, který se začíná prvním říjnem a končí 30. září následujícího roku. Svolává ji předsednictvo a oznamuje místními novinami a vyhláškami ve spolkových podnicích nejméně měsíc napřed. V důležitých případech může předsednictvo svolati mimořádnou valnou hromadu a je povinno učiniti tak nejdéle do měsíce, žádá-li o to písemně s označením pořadu aspoň pětina členů Sdružení. Mimořádná valná hromada se oznamuje aspoň týden napřed. Valná hromada se usnáší pravoplatně, je-li přítomna nejméně třetina členů Sdružení. Nesejde-li se tento počet v hodinu pro valnou hromadu ustanovenou, koná se druhá valná hromada s týmž pořadem o půl hodiny později za každého počtu. Vstup do valné hromady mají všichni členové Sdružení. Členské návrhy pro valnou hromadu nutno podati písemně aspoň 14 dní před valnou hromadou. Usnesení děje se, pokud není jinak stanoveno (par. 19 a 20.), prostou většinou hlasů; při rovnosti hlasů rozhoduje předsedající. Volby se konají lístky; není-li námitek, možno voliti aklamací. § 11
§ 12
Kuratorium se skládá:
§ 13
Kuratorium:
Kuratorium se schází aspoň jednou za měsíc; k platnému usnášení je třeba přítomnosti dvou pětin všech členů a prosté většiny hlasů. § 14 Předsednictvo se skládá z těchto členů kuratoria:
§ 15
PředsednictvoVyřizuje běžné věci spolkové, připravuje návrhy a referáty pro kuratorium. Právní a důležité listiny, jimiž kuratorium béře na sebe jménem Sdružení povinnosti a závazky, podpisuje předseda, jednatel a pokladní. Ostatní písemnosti podpisuje předseda s jednatelem nebo pokladníkem. Předseda zastupuje Sdružení navenek a před úřady, je-li zaneprázdněn, zastupuje Sdružení místopředseda. § 16 Jednací řeč je československá a ruská. § 17 O vzniklých sporech z poměru spolkového rozhoduje smírčí soud, do něhož každá strana volí ze členstva dva důvěrníky a tito čtyři pak pátého jako předsedu. Nemohou-li se o předsedu shodnouti, rozhoduje mezi navrženými lis. Smírčí soud musí nejdéle ve 14 dnech rozhodnouti většinou hlasů. Proti nálezu smírčího soudu není odvolání. § 18 Ku změně stavo Sdružení je třeba dvoutřetinové většiny přítomných členů valné hromady. § 19 Sdružení se rozejde, jestliže tři čtvrtiny všech členů Sdružení s tím projeví souhlas na valné hromadě za tím účelem svolané. § 20 Kdyby se Sdružení rozešlo, rozhodne poslední valná hromada, jak naložiti se jměním Sdružení. Nestane-li se tak, připadne veškeré jmění ministerstvu školství a národní osvěty s výhradou, aby je odevzdalo novému spolku nebo sdružení, jež by se zřídilo za stejným účelem v Praze. § 21 Vyhlášky spolkové oznamují se v denním tisku neb na černé desce ve spolkové místnosti. PŘÍLOHA II.: Změny stanov Sdružení „Ruské lidové univerzity v Praze“ z roku 1930892
Správa SdruženíSprávu Sdružení vede:
Řádná valná hromada koná se jednou v roce počátkem správního roku, který se začíná prvním lednem a končí 31. prosince téhož roku. Svolává ji předsednictvo a oznamuje místními novinami a vyhláškami ve spolkových podnicích nejméně 14 dní napřed. § 13 Kuratorium se schází kromě letních prázdnin aspoň jednou za měsíc; k platnému usnášení je třeba přítomnosti dvou pětin všech členů a prosté většiny hlasů. PŘÍLOHA III.: Změny stanov Sdružení „Ruské lidové univerzity v Praze“ z roku 1931893 § 12
11. Z jednoho zástupce Sjednocení ruských činitelů městských a venkovských samospráv v Československé republice „Zemgoru“ PŘÍLOHA IV.: Změny stanov Sdružení „Ruské svobodné univerzity v Praze“ z roku 1933894 § 1 Název spolku: Sdružení „Ruská svobodná univerzita v Praze“. Sídlem jeho jest Praha.- § 2 Účel sdružení jest: Vésti Ruskou svobodnou univerzitu v Praze, která má pracovati v různých oborech věd a umění, starati se o výchovu ruského lidu, jakož i o kulturní sblížení československo-ruské a šířiti vzdělání ve všech oborech věd, umění a práce. § 3 Přidán bod 8. Zakládá místní odbočky (§ 16). § 12 Kuratorium se skládá:
10. Ze čtyř zástupců ostatního členstva. 11. Ze čtyř zástupců profesorského sboru 12. Ze zástupců odborných skupin, např. Vědecká společnost badatelská atd. (dle usnesení Kuratoria)
Předsednictvo se skládá z těchto členů kuratoria:
§ 16
Místní odbočky Sdružení je oprávněno zřizovati v místech, kde má větší počet členů místní odbočky, jako odštěpné spolky podle § 10 spolkového zákona. PŘÍLOHA V.: Nejvýznamnější představitelé Kuratoria Sdružení „Ruské lidové / svobodné univerzity v Praze“895
prof. A. Fatejev (1942 – 1945) místopředseda – prof. S Zavadskij (1925 – 1935) prof. A. Fatejev (1935 – 1942) prof. P. Ostrouchov (1942 – 1945) jednatel – prof. M. Cimmerman (1925 – 1927) prof. N. Mogiljanskij (1927 – 1932) prof. D. Ivancov (1932 – 1945) rektor RSU – prof. M. Novikov (1925 – 1939) prof. V. Iljin (1939 – 1945) prof. A. Fatejev (1945) zástupci MŠNO – prof. Inderka, prof. Urban, prof. Polák, Dr. Pokorný zástupci MZV – dr. Zavázal, vyslanec Maxa, konzul Novotný, konzul Galia, konzul Tomeš, Dr. Znojemský, dr. Černý, prof. Růžička
prof. S. Zavadskij - místopředseda doc. M. Cimmerman - jednatel prof. M. Novikov – rektor RLU a předseda profesorského sboru prof. A. Inderka – zástupce MŠNO prof. J. Urban – zástupce MŠNO Dr. A. Zavázal – zástupce MZV vyslanec V. Maxa – zástupce MZV prof. B. Němec – zástupce Karlovy univerzity prof. J. Polívka – předseda odd. pro studium Československa prof. A. Kizevetter – předseda historicko-filozofického odd. prof. N. Timašev – předseda odd. sociálních věd prof. V. Lepeškin – předseda odd. přír. a apl. věd prof. J. Spektorskij – Svaz ruských akad. org. za hranicemi Ing. A. Jureněv – zástupce Zemgoru Dr. V. Charlamov – zástupce Zemgoru Dr. A. Bém – zvolen valnou hromadou Z. Kurzová – zvolena valnou hromadou prof. F. Kadeřávek – zvolen valnou hromadou
prof. A. Fatejev - místopředseda prof. J. Urban - zástupce MŠNO Odb. rada M. Černý - zástupce MZV lednu prof. B. Němec - zástupce Karlovy univerzity prof. V. Isajev - Svaz ruských akad. org. za hranicemi Z. Kurzová - zvolena Valnou hromadou Sdružení Dr. A. Bém - zvolen Valnou hromadou Sdružení doc. S. Puškarev - zvolen Valnou hromadou Sdružení prof. M. Novikov - rektor a předseda profesorského sboru prof. I. Lapšin - zvolen profesorským sborem RSU doc. P. Savický - zvolen profesorským sborem RSU prof. V. Iljin - zástupce Vědecké společnosti badatelské prof. D. Ivancov – jednatel, tajemník profesorského sboru řed. Fr. Matoušek – pokladník, zvolen valnou hromadou PŘÍHOHA VIII.: Seznam nejvýznamnějších členů profesorského sboru Ruské lidové / svobodné univerzity v Praze898 prof. ALEKSEJEV, Nikolaj Nikolajevič (1879–1964), právník a filozof Dr. ANDREJEV, Nikolaj Jefremovič (1908–1982), historik Dr. ANDREJEVA, Marija Aleksandrovna (1900-1949), byzantoložka prof. ANIČKOV, Jevgenij Vasiljevič (1866–1937), literární historik Dr. ARCHANGELSKIJ, Vasilij Gavrilovič (1869–1948), politik a novinář prof. BAŽANT, Zdeněk (1879–1954), stav. inženýr, Dr. BÉM, Alfréd Ljudvigovič (1886–1945), literární historik prof. BRUNST, Viktor Emilevič (1864–1932), agromom Dr. BULGAKOV, Valentin Fedorovič (1886–1966), publicista, prof. BUNICKIJ, Jevgenij Leonidovič (1874–1952), matematik; Dr. BYSTROV, Nikolaj Vladimirovič (1899–1967), novinář Dr. VARŠAVSKIJ, Sergej Ivanovič (1879- ?), právník prof. VERGUN, Dmitrij Nikolajevič (1871–1951), slavista prof. VILKOV, Aleksandr Aleksandrovič (1872–1958), právník a filozof prof. VODOVOZOV, Vasilij Vasiljevič (1864–1933), právník a ekonom prof. VOLOŠIN, Fedor Jefimovič (1880– ?),fyzik a meteorolog; prof. HESSEN, Sergej Iosifovič (1887–1950), filozof a pedagog prof. GRIGORJEV, Aleksandr Dmitrijevič (1874–1945), historik a etnograf Dr. DOSUŽKOV, Fedor Nikolajevič (1899-1982), lékař prof. ŽEKULIN, Nikolaj Sergejevič (1892-1933), ekonom prof. ZAVADSKIJ, Sergej Vladislavovič (1871-1935), právník prof. IVANCOV, Dmitrij Nikolajevič, právník a ekonom prof. ILJIN, Vasilij Sergejevič (1882-1957), botanik prof. gen. INOSTRANCEV, Michail Aleksandrovič (1872 – 1938), vojenský historik prof. ISAJEV, Vladimir Ivanvovič (1874-?), chemik prof. KIZEVETTER, Aleksandr Aleksandrovič (1866-1933), historik prof. KOSINSKIJ, Vladimir Andrejevič (1864-?), ekonom prof. LAPPO, Ivan Ivanovič sen. (1869-1944), historik; prof. LAPPO, Ivan Ivanovič jun. (1893-1944), právník prof. LAPŠIN, Ivan Ivanovič (1870-1952), filozof a muzikolog prof. LEPEŠKIN, Vladimir Vasiljevič (1876-?), botanik a fyziolog; prof. LOSSKIJ, Nikolaj Onufrijevič (1870-1965), filozof prof. LJACKIJ, Jevgenij Aleksandrovič (1868-1942) literární historik prof. MAKLECOV, Aleksandr Vasiljevič (1884-1948), právník a kriminalista Dr. MAXIMOVIČ, Jevgenij Filimonovič (1896-1965), historik prof. MILOVIDOV, Petr Filipovič (1895-1974) botanik prof. MOGILJANSKIJ, Nikolaj Michailovič (1871-1933), etnograf a geograf prof. MJAKOTIN, Venedikt Aleksandrovič (1867-1937), historik; prof. NOVGORODCEV, Pavel Ivanovič (1866-1924), právník a filozof; prof. NOVIKOV, Michail Michailovič (1876-1960), zoolog; prof. ODINCOV, Boris Nikolajevič (1882-1967), agronom prof. OKUNĚV, Nikolaj Lvovič (1886-1949), historik umění prof. OSIPOV, Nikolaj Jevgrafovič (1877-1934), lékař prof. OSTROGORSKIJ, Sergej Aleksejevič (1866-1934), lékař prof. OSTROUCHOV, Petr Aleksandrovič (1885-1965), agronom a historik; doc. PANAS, Ivan Onufrijevič (1890-1980), filolog a literární historik prof. PROKOPOVIČ, Sergej Nikolajevič (1871-1955), ekonom a statistik prof. POLÍVKA, Jiří (1858-1933) folklorista a etnolog doc. PUŠKAREV, Sergej Germanovič (1888-1984), historik doc. SAVICKIJ, Petr Nikolajevič (1895-1968), geograf, ekonom a historik doc. SACHANEV. Vsevolod Vasiljevič (1885-1940), historik a etnograf prof. SOROKIN, Pitirim Aleksandrovič (1889-1968), sociolog prof. STRATONOV, Vsevolod Vasiljevič (1869-1938), astronom prof. TIMAŠEV, Nikolaj Sergejevič (1886-1970), sociolog a právník prof. FATEJEV, Arkadij Nikolajevič (1872-1952), právník prof. FAN DER FLIF, Aleksandr Petrovič (1870-1941), strojní technik prof. FLOROVSKIJ, Antonij Valisjevič (1884-1968), historik prof. FRANCEV, Vladimir Andrejevič (1867-1942), slavista a literární historik prof. CIMMERMAN, Michail Arturovič (1887-1935), právník Dr. ČCHEIDZE. Konstantin Aleksandrovič (1897-1974), filozof prof. ŠACHMATOV, Mstislav Vjačeslavovič (1888-1943), historik práva prof. ŠMURLO, Jevgenij Francevič (1854-1934), historik prof. EICHENBAUM, Aleksandr Aleksandrovič (1864-1944), fyzik prof. JAVORSKIJ, Julian Andrejevič (1873-1937), literární historik a folklorista Dr. JAKOBSNON, Roman Osipovič (1896-1982), lingvista PŘÍLOHA IX.: Vnitřní řád Filozofické společnosti při Ruské lidové univerzitě v Praze899
a)z předsedy Společnosti, b) z jednoho nebo dvou místopředsedů, c) z jednatele, zvolených valnou hromadou Společnosti.
PŘÍLOHA X.: Vnitřní řád Pedagogické Společnosti při Ruské lidové univerzitě v Praze900
zvolených valnou hromadou Společnosti.
PŘÍLOHA XI.: Řád Ruské Vědecké společnosti badatelské při Ruské svobodné univerzitě v Praze901
a) z vydávání vědeckých prací svých členů, b) z šíření těchto prací mezi ruskými a cizími ústavy a jednotlivými učenci, c) z pomáhání vědecké činnosti svých členů, d) z pořádání vědeckých zasedání pro vzájemné obeznámení vědeckou činností svých členů, e) z pořádání veřejných projevů a sjezdů, f) ze zařízení knihoven, muzeí a výstav, g) z delegování svých členů na slovanské a mezinárodní sjezdy, h) z udržování styků s ruskými, českými a jinými cizími vědeckými činiteli a ústavy.
a) důvěrné, tajné a veřejné b) výroční, správní a vědecké Poznámka: Výročních a správních schůzí mohou se zúčastniti s právem hlasovacím jen členové zakladateli a členové činní.
Poznámka: Volby všech členů konají se tajným hlasováním ve schůzi rady dle návrhu výboru. Zvolenými jsou osoby, které obdrželi kvalifikovanou většinu 2/3 hlasů, přítomných schůzi.
Poznámka: Jedna osoba může kumulovati více funkcí.
13. Písemné styky společnosti obstarává kancelář lidové univerzity. Listiny běžného významu podepisuje rektor a vedoucí kanceláře (tajemník sdružení) univerzity. Listiny, mající zásadní význam vědecký podepisuje rektor, předseda anebo tajemník společnosti a vedoucí kanceláře univerzity. Pozvánky rozesílá předseda Společnosti anebo jeho náměstek. 14. Honorář za referáty a vedení vědeckých schůzí vyplatí se dle norem stanovených pro semináře univerzity. PŘÍLOHA XII.: Seznam členů Vědecké společnosti badatelské při Ruské svobodné univerzitě v Praze z prosince 1933902
Dr. A. L. Bém prof. E. L. Bunickij prof. S. I. Hessen prof. D. N. Ivancov prof. V. S. Iljin prof. I. I. Lapšin prof. N. O. Losskij Dr. E. F. Maksimovič doc. P. F. Milovidov prof. M. M. Novikov prof. N. L. Okuněv prof. P. A. Ostrouchov doc. S. G. Puškarev Dr. D. A. Rosovskij doc. P. N. Savickij doc. V. V. Sachaněv Dr. N. P. Toll prof. A. N. Fatejev prof. A. V. Florovskij prof. akad. V. A. Francev prof. M. V. Šachmatov prof. E. F. Šmurlo Dr. L. V. Černosvitov PŘÍLOHA XIII. Seznam členů Vědecké společnosti badatelské při Ruské svobodné univerzitě v Praze z prosince 1938903
Dr. Je. N. Andrejev doc. D. N. Andrusov Dr. A. L. Bém prof. Je. L. Bunickij Dr. F. N. Dosužkov Dr. K. I. Gavrilov prof. A. I. Glazunov prof. D. N. Ivancov prof. V. S. Iljin prof. A. F. Izjumov Dr. G. M. Katkov prof. I. I. Lapšin prof. I. I. Lappo jun. Dr. B. O. Losskij prof. N. O. Losskij Dr. Je. F. Maksimovič Dr. Je. I. Mělnikov doc. P. F. Milovidov Dr. F. F. Nikišin prof. M. M. Novikov prof. B. N. Odincov prof. N. L. Okuněv prof. P. A. Ostrouchov Dr. N. Je. Podtjadin doc. S. G. Puškarev Dr. D. A. Rasovskij Dr. P. D. Rastokin doc. P. N. Savickij doc. V. V. Sachaněv prof. M. V. Šachmatov prof. G. I. Širjajev Dr. N. P. Toll prof. A. N. Fatejev prof. A. P. Fan der Flit prof. A. V. Florovskij Dr. L. V. Černosvitov Dr. D. A. Jacetkovskij Dr. N. N. Jastrebova-Ragosina PŘÍLOHA XIV.: Seznam členů Vědecké společnosti badatelské při Ruské svobodné univerzitě v Praze904 prof. M. A. Andrejeva Dr. Je. N. Andrejev Dr. A. L. Bém prof. E. L. Bunickij Dr. F. N. Dosužkov prof. D. N. Ivancov prof. A. F. Izjumov prof. V. S. Iljin prof. J. A. Ljackij prof. I. I. Lapšin prof. N. O. Losskij Dr. E. F. Maksimovič Dr. E. I. Melnikov doc. P. F. Milovidov prof. B. N. Odincov prof. L. N. Okuněv prof. P. A. Ostrouchov doc. S. G. Puškarev prof. V. V. Sachanev doc. P. N. Savickij prof. a. P. Fan der Flit prof. A. N. Fatejev prof. A. V. Florovskij prof. V. A. Francev prof. M. v. Šachmatov Dr. N. N. Jastrebova-Ragosina PŘÍLOHA XV.: Seznam vydaných brožur Rozprav Vědecké společnosti badatelské při Ruské svobodné univerzitě v Praze do roku 1942905
1. N. O. Lossky: Intellectual Intuition and Ideal Being 2. S. Hessen: Weltanschauung, Ideologie, Bildung 3. П. А. Остроухов: Всероссийский товарообмен в Нижнем Новгороде 4. W. S. Iljin: The Point of Death of Plants at Low Temperatures
5. М. В. Шахматов: Исполнтельная власть в Московской Руси 6. J. Lapchine: La Synergie spirituelle 7. A. Fatéev: La constitution russe de 1809 8. E. Šmourlo: Ľ histoire de la Russie au point de vue de ses conditions géographiques 9. G. Sirjaev: Die Entwicklungsgeschichte der Gattun Trigonella 10. K. Gavrilov: Contribution à ľétude de ľautoféconfation chez les Métazoaires hermaphrodites 11. П. Ф. Миловидов: Новая глава из жизни Грегора Менделя 12. N. O. Lossky: Intuitivism 13. W. S. Iljin: The Relation of Cell Sap Concentration to Cold Resistance in Plants 14. П. А. Остроухов: Москва и ея промышленная область на Нижегородской ярмарке в 1822 году 15. N. Podtiaquine: Sur les produits canonigues ďordre infini 1936 16. A. Fatéev: Le problème de ľindividu et de ľhomme ďétat dans la personnalité historique ďAlexandre I., empereur de toutes les Russies. I. 17. B. Lossky: J. B. A. Le Blond, architecte de Pierre le Grand, son oeuvre en France 18. G. Širjaev: De Albi serie sect. Orobus gen. Lathyrus 19. M. Novikoff: L’homomorphie comme base méthodologique ďune morphologie comparée 20. П. А. Остроухов: Озерная, лесная и степная область на Нижегородской ярмарке в 1822 году 21. N. O. Lossky: Transsubjectivity of Sense-qualities 22. N. Andrusov: Vergleich der fossilen Bryozoenriffe der Halbinseln Kertsch und Taman mit anderen riffartigen zoogenen Bildungen 23. D. Andrusov: Subdivision des nappes subtatriques sur le versant nord de la Haute Tatra 24. М. В. Шахматов: Компетенция исполнительной власти в Московской Руси. Ч. I. Внутренняя охрана государства 25. N. Yastreboff-Ragozine: Conception et analyse de ľhomme en France au XVIIe siècle
26. A. Fatéev: Le problème de ľindividu et de ľhomme ďétat dans la personnalité historique ďAlexandre I., empereur de toutes les Russies. II. 27. W. S. Iljin: Precipitation of Calcium by Plants on Differnt Habitas 28. J. Lapchine: Le phenoménologie de la coscience religieuse dans la littérature russe I. 29. А. Л. Бем: „Фауст“ в творчестве Достoевского 30. N. O. Lossky: Creative Activity. Evolution and Ideal Being 31. A. Florovskij: Le conflit de deux traditions – la latine et la byzantine – dans la vie intellectuelle de l’Europe Orientale aux XVI–XVII s. 32. П. А. Остроухов: Движение цен на чай на внутреннем рынке России в XIX ст. до реформы русско-китайской торговли в Кяхте в 1861 г. 33. G. Širjaev: De Albi serie sect. Orobus gen Lathyrus II. 34. L. Černosvitov: System der Enchytraeiden 35. J. Lapchine: Le phenoménologie de la conscience religieuse dans la littérature russe II. 36. Х. Н. Гандиев: К изучению деятельности русского оккупационного управления в Восточной Румелии 1878–1879 г .г. 37. M. Novikoff: Sur la question des rapports entre la forme et la fonction des organismes 38. М. В. Шахматов: Компетенция исполнительной власти в Московской Руси. Ч. II. Охрана личности 39. D. Ivantzov: Éssai de sociologie de l’optimisme révolutionnaire
40. A. Fatéev: Le problème de ľindividu et de ľhomme ďétat dans la personnalité historique ďAlexandre I., empereur de toutes les Russies. III. 41. W. S. Iljin: Calcium Content in Different Plants and its Influence on Production of Organic Acids 42. J. Lapchine: A. Spir, sa vie, sa doctrine 43. P. Ostrouchov: Ruští rekonvalescenti na Zbraslavi ve válce roku 1813. I. 44. N. Andrusov: La faune du Burdigalien et de ľHelvetia de la Slovaquie occidentale 45. N. Losskij: Mystical Intuition 46. E. F. Maximovič: Doctrine marxiste-leniniste appliquée à ľetude concrète de ľhistoire 47. B. N. Odincov: Evaporation as Agent of Soil Fertility 48. A. Florovskij: Obchodní styky Čech a Moravy s východní Evropou v XVI. a XVII. století 49. B. Lossky: Francouzské umění v českých zámcích 50. E. Mělnikov: Plzeňská váza antická s grypomachií a starověké vázové malířství jižního Ruska 51. M. Novikov: Organizační činnost ruských vědců v Čechách 52. F. Nikišin: 15 let vědecké činnosti ruských lékařů v Čechách 53. D. Andrusov: Dnešní pojetí geologické stavby ruských Karpat 54. M. V. Šachmatov: Ruská starodávná průvodní listina vyslanci Ferdinanda I., krále českého atd. 55. A. Bém: Ruští učenci v Praze (léta šedesátá) 56. N. Jastrebová-Rogozinová: Česká humanitní myšlenka, její obsah a význam 57. S. G. Puškarev: Městský stav a městské zřízení v Čechách v 14. a 15. století 58. P. A. Ostrouchov: Ruští rekonvalescenti za Zbraslavi ve válce roku 1813. II. 59. L. Černosvitov: Vliv ledové doby na složení dnešní fauny 60. I. Lapšin: Zapomenutý velikán. Tvůrce symfonie Jan Václav Stamitz (1717-1757) 61. D. Vergun: Opatření ministra Bacha k ochromení karpatoruského obrození r. 1849-1850 62. B. Odincov: Závislost sklizně na vypařování (podle dat české nížiny) 63. A. Vilkov: Plánování úvěru 64. Vznik a činnost Ruské vědecké společnosti badatelské 1939 65. A. Fatéev: Le problème de ľindividu et de ľhomme ďétat dans la personnalité historique ďAlexandre I., empereur de toutes les Russies. IV. 66. W. S. Iljin: Quantitative Microanalysis of Salts and Organic Acid in Plants 67. С. Г. Пушкарев: Происхождение крестьянской поземельно-передельной общины в России. Ч. I. 68. J. Lapchine: An Essay on the Russian Actor (A psych. and aest. study) 69. П. А. Остроухов: К вопросу о значении русско-китайской меновой торговли в Кяхте для русского рынка в первой половине XIX века 70. N. Lossky: An Epistomological Introduction into Logic
71. В. В. Саханев: Из истории России конца XVIII столетия 72. A. Fatéev: La disgrâce d’un homme d’état. I. 73. W. S. Iljin: Boden un Pflanze. Physiologie und Biochemie der Kalk und Kieselpflanzen 74. G. Širjajev: Astragalus Huberii, A. Skřivanekii et A. Lorochuensis species novae 75. N. Losskij: Psychologie des menschlichen Ich und Psychologie des menschlichen Körpers 76. П. Н. Савицкий: За творческое понимание природы русского мира
77. С. Г. Пушкарев: Происхождение крестьянской поземельно-передельной общины в России. Ч. II. 78. П. А. Остроухов: Из истории русского денежного обращения. Приложение: А. Н. Фатеев. К ассигнационной реформе, 1839 год 79. G. Sirjajev: Sectio dasyphyllium Bge Generis Astragalli L. Conspectus specierum 80. W. S. Iljin: Über den Anteil der organischen Säuren am Stoffwechsel der Pflanzen 81. И. И. Лапшин: Спор о свободе роли в современной философии 1942 82. А. Н. Фатеев: Сперанcкий – генерал губернатор Сибири. Часть I. 83. П. А. Остроухов: Конъюнктур на Нижегородской ярмарке c 1817 по 1867 год. Часть I. 84. D. Jacentkovskij: Beitrag zur Kenntnis der Gattung Pollenia R. D. 85. N. Jelenew: Peter der Grosse und Johann Kupetzky I. 86. N. Jelenew: Peter der Grosse und Johann Kupetzky II. 87. П. А. Остроухов: Конъюнктур на Нижегородской ярмарке c 1817 по 1867 год. Часть II. 88. А. Н. Фатеев: Сперанcкий – генерал губернатор Сибири. Часть II. Do roku 1945 byla ještě vydána speciální série Rozprav, ovšem již nezkompletované v tradičním sborníku: А. Л. Бем: Церков и русский литературный язык И. И. Лапшин: О своеобразии русского искусства А. Н. Фатеев: Потемкин-Таврический И. И. Лапшин: Н. А. Римский-Корсаков и его значение в истории русской музыки А. Н. Фатеев: Историческое призвание. Путешественник Пржевальский
rukopisného materiálu pro dějiny účasti Ruska ve světové válce, anebo pro dějiny revoluce a občanské války v Rusku, jakož i archivního materiálu pro dějiny ruských běženeckých organizací, protože touto úlohou se zabývá ruský zahraniční archiv v Praze. Ve všech případech, ve kterých by vznikly pochybnosti podle vzájemné úmluvy a dohodnutí představitelů obou ústavů.
6. Za vhodných okolností bude v budoucnosti museum vydávati "Práce Ruského kulturně-historického musea v Praze". 7. Museum přijímá předměty a různé materiály, vztahující se k jeho úkolům nejen na trvalé, ale i na dočasné uschování. V tomto případě se dává osobě, ukládající něco do ochrany musea, přiměřené písemné potvrzení o tom. 8. V čele správy musea stojí musejní komise Ruské svobodné univerzity v Praze, zvolená profesorským sborem na dva roky, sestávající ne z více než 12 členů, ředitele musea v to počítaje. Musejní komise volí ze svého středu předsedu, místopředsedu a tajemníka. 9. Správě musejní komise přináleží: Vede vědecky výzkumnou činnost musea, tvoří speciální komise, přijímá nové předměty, vede styky s jinými vědeckými a společenskými útvary atd. 10. Musejní komise volí dopisující členy (zástupcové) musea v různých městech a zemích. Hlavní úlohu dopisujících členů jest získávati nových sbírek pro museum, získávaní hmotných prostředků potřebných pro jeho rozvoj, osobním stykem s různými organizacemi i osobami. 11. Schůze musejní komise svolává její předseda.Schůze se platně usnášejí v přítomnosti ne méně než polovice všech členů komise. V případě rovnosti hlasů při hlasování rozhoduje hlas předsedajícího. 12. Bezprostřední správa a vedení veškeré činnost musea se nalézá v rukou ředitele, kterého ustanovuje profesorský sbor Ruské svobodné univerzity v Praze po návrhu musejní komise.
15. O vydáváních peněžitých prostředků rozhoduje musejní komise. Těchto peněžitých prostředků nabývá museum jednak z rozpočtu Sdružení Ruské svobodné univerzity v Praze, jednak z podniků uspořádaných museem samým, jako z přednášek, večerů, koncertů a pod., i darů. 16. Osoby spolupracující na rozvoji musea osobní prací, doplňováním sbírek, nebo peněžitými dary, volí se musejní komisí a bývají potvrzeny profesorským sborem Ruské svobodné univerzity v Praze, jako členové přispívající, členové zakládající, anebo čestní členové musea. PŘÍLOHA XVII.: Stanovy Masarykovy Ruské knihovny v Praze při Ruské svobodné univerzitě v Praze907
§ 1.
Níže podepsanými ruskými emigranty v Protektorátu Čechy a Moravy zakládá se spolek pod jménem: Masarykova ruská knihovna v Praze (Russkaja biblioteka v Prage imeni T. G. Masaryka). |