Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav

748 Václav VEBER, Vasilij Ključevskij, ruský historik evropského významu a jeho Moskevská škola.

In: Jiří HANUŠ, Radomír VLČEK (eds.), Historik v proměnách doby a prostředí 19. století. Praha, Matice moravská 2007, s. 127.

749 Ivan LAPPO, Nástin vývoje ruské historické vědy. Český časopis historický, roč. 28, 1922, s. 411.

750 Josef MACŮREK, Dějepisectví evropského východu. Praha, Historický klub 1946, s. 221-222.

751 Tomáš ŠPIDLÍK, Ruská idea: jiný pohled na člověka. Velehrad a Řím, Refugium 1996, s. 210.

752 David CHRISTIAN, Imperial and Soviet Russia. Power, Privilege and the Challenge of Modernity. London, Macmillan Press 1997, s. 48.

753 Robert BYRNES, V. O. Kliuchevskii, historian of Russia…, 301 s.;Terence EMMONS, Kliuchevskii's Pupils. In: Thomas SANDERS (ed.), Historiography of Imperial Russia…, s. 135; Józef LEWANDOWSKI, Rusko mezi západem a východem v názorech Ključevského a Miljukova. Slovanský přehled, roč. 81, 1995, s. 211-218. David CHRISTIAN, Imperial and Soviet Russia…, s. 49-50.

754 Ludmila DUBJEVA, Research and Teaching of History at the University of Tartu at the End of the 19th and the Beginning of the 20th Century. Trames (A Journal of the Humanities and Social Sciences), Vol. 13, 2009, s. 164-165.

755 Ludmila P. LAPTEVA, Ruský slavista N. V. Jastrebov (1869-1923)…, s. 14-50.; Kamil KROFTA, N. V. Jastrebov…, s. 168-173.

756 Ludmila DUBJEVA, Research and Teaching of History at the University of Tartu…, s. 165-166.

757 Margarita VANDALKOVSKAJA, P. N. Miljukov, A. A. Kizevetter: istorija i politika. Moskva, Nauka 1992, 286 s.; Marina ŠPAKOVSKAJA, A. A. Kizevetter v rossijskoj istoriografii. Moskva, Izdateľstvo Rossijskogo universiteta družby narodov 2003, 313 s.; Antonij FLOROVSKIJ, Aleksandr Aleksandrovič Kizevetter. Biografičeskij očerk…, s. 167; TÝŽ, Pamjati A. A. Kizevettera…, s. 5; Pavel MILJUKOV, Dva russkich istorika (S. F. Platonov i A. A. Kizevetter)…, 312. Mark VIŠNJAK, Pamjati A. A. Kizevettera. Sovremennyja zapiski. No. 51, 1933, s. 398-401; A. F. DOBBIE-BATEMAN, A. A. Kizevetter, The Slavonic and East European Review, Vol. 12, 1933-1934, No. 34, s. 201-202.

758 Thomas RIHA, Russian Émigré Scholars in Prague after World War I…, s. 301.

759 Po smrti Kizevettera dokonce vyšel článek, ve kterém byl zemřelý s nadsázkou charakterizován jako Ključevskij junior; neznámé a nedatované periodikum. Jinde byl zase označen za Ključevského duchovního syna, Russkij golos, 15. ledna 1933, LA PNP, fond Čcheidze K. A., Kizevetter A. A., 65/71, karton 8, č. inv. 701 a 709.

760 Pavel MILJUKOV, Dva russkich istorikov (S. F. Platonov i A. A. Kizevetter)…, s. 324.

761 Józef LEWANDOWSKI, Rusko mezi západem a východem v názorech Ključevského a Miljukova…,
s. 212.

762 Lidský rozchod měl vyvrcholit při Miljukovově doktorátu. Ključevskij na místo obligátního polibku – jako tradičního projevu uvítání mladšího kolegy na katedře – Miljukovovi pouze „neobratně a spěšně podal ruku“. Miljukov jej na oplátku nepozval na hostinu, kterou vystrojil po obhajobě doktorské disertace (opět podle tradice) svým někdejším učitelům; Anton SVĚŠNIKOV, Jelena ALEXANDROVA, Skandály ruských univerzitních historiků konce 19. a začátku 20. století jako předmět vědeckého výzkumu. Slovanský přehled, roč. 91, 2005, s. 205.

763 „…Mám tu čest doporučit historicko-filozofické fakultě priv. doc. A. A. Kizevettera. … Fakulta jistě zná Kizevettera jako výborného učitele, který v minulém roce přednášel novější ruskou historii. Dvě významná díla zabývající se ruskou historií a 21 let učitelské praxe, z toho 11 na Moskevské univerzitě, mě vedou k přesvědčení, že pan Kizevetter je ten pravý.“ Ačkoli se Ključevského nominace nesetkala na fakultě s odporem, nebylo žádosti vyhověno ze strany Ministerstva národní osvěty. Sám Ključevskij tuto možnost předpokládal a stejné pochybnosti vyjádřil v dopise svému synovi Borisovi.. Důvodem zamítnutí byla nesporně Kizevetterova politická činnost a přednost před ním dostal jeho „politicky umírněnější“ kolega M. Bogoslovskij. Ključevskij dokonce plánoval, že Kizevetter společně s jeho synem Borisem přeloží jeho životní dílo Kurs russkoj istorii do angličtiny. Robert BYRNES, The Survey Course that Became a Classic Set: Kliuchevskii's Course of Russian History…, s. 753; Terence EMMONS, Kliuchevskii's Pupils. In: Thomas SANDERS (ed.), Historiography of Imperial Russia…, s. 133. Raisa KIREJEVA, Aleksandr ZIMIN (eds.), V. O. Ključevskij. Pis´ma. Dnevniki. Aforizmy i mysli ob istorii…, s. 216, 457-458; Robert BYRNES, V. O. Kliuchevskii, historian of Russia…, s. 246; Jedinstvo, 15. ledna 1933.

764 Podle mnoha studentů bylo velmi těžké získat si i úctu a přízeň Ključevského, což je navíc dokumentováno faktem, že za zhruba dvacet let, kdy vedl katedru ruské historie na Moskevské univerzitě, obhájilo pod jeho vedením doktorskou disertaci pouze šest žáků: M. K. Ljubavskij, P. N. Miljukov, A. A. Kizevetter, M. M. Bogoslovskij, N. A. Rožkov a J. V. Gotje. Ključevskij vedl disertace také nemoskevských historiků – V. I. Semevskij (Petrohrad), D. I. Bagalej (Charkov), Peretjakovič (Odessa) N. N. Firsov (Kazaň). Thomas BOHN, Russische Geschichtswissenschaft von 1880 bis 1905. Pavel Miljukov und die Moskauer Schule…, s. 186; Melisa STOCKDALE, Paul Miliukov and the Quest for a Liberal Russia, 1880-1918, New York, Cornell University Press 1996, s. 23; Aleksandr KIZEVETTER, Na rubeže dvuch stoletij…, s. 281. Terence EMMONS, Kliuchevskii's Pupils. In: Thomas SANDERS (ed.), Historiography of Imperial Russia…, s. 128-135; Ivan LAPPO, Nástin vývoje ruské historické vědy. Český časopis historický, roč. 28, 1922, s. 411.

765 Charles HALPERIN, George Vernadsky, Eurasianism…, s. 483; Aleksandr IZJUMOV, Stranička vospominanij…, s. 209-210; Sergej PUŠKAREV, Vospominanija istorika 1905-1945…, s. 98; N. OULIANOFF, In commemoration of P. S. Melgunov, Russian Review, vol. 17, No. 3, 1958, s. 195.

766 Seznamy posluchačů-cizinců na FF ve školních letech 1922/23-1927/1928. Archiv Karlovy univerzity.

767 Speciální sbírky Slovanské knihovny, fond Andrejevová, Marina A., životopis + diplom z FF UK.

768 Nikolaj ANDREJEV, To, čto vospominajetsja I. Tallin, Avenarius, 1996, s. 259. Dcera N. Je. Andrejeva dodnes přednáší historii na univerzitě v Oxfordu.

769 Seznamy posluchačů-cizinců na FF ve školních letech 1926-1927až 1932-1933, Archiv Karlovy univerzity.

770 Jaroslav BIDLO, Z ruské university. Český časopis historický, roč. 4, 1898, s. 11-25; TÝŽ, O práci historické v Petrohradě. Český časopis historický, roč. 5, 1899, s. 98-118.

771 V letech 1926 a 1927 podnikl Slavík dvě několikaměsíční cesty po Sovětského svazu. Do Sovětského svazu se vrátil i v roce 1932.J. Slavík vzpomínal na opakovaná setkání s A. A. Kizevetter před svými cestami do Ruska. Jan SLAVÍK, Aleksandr Aleksandrovič Kizevetter. Ročenka Slovanského ústavu 1932-1934, Sv. V-VII, s. 285-288.

772 Jiří ŠPÉT, Kapitola z dějin Českého časopisu historického. Český časopis historický 89, 1991, s. 714-725.

773 Jedná se pouze o níže uvedené příspěvky. Aleksandr KIZEVETTER, Novější badání v dějinách ruského poddanského hospodářství v 19. stol. Český časopis historický, roč. 34, 1928, č. 2, s. 389-400; TÝŽ, Ruská osvobozenecká reforma selská z roku 1861 ve vědecké literatuře. Český časopis historický, roč. 35, 1929, č. 1, s. 145-153; Ivan LAPPO, Nástin vývoje ruské historické vědy. I. část. Český časopis historický, roč. 28, 1922, č. 1-2, s. 109-156; TÝŽ Nástin vývoje ruské historické vědy. II. část. 28, 1922, č. 3-4, s. 364-420.

774 Jiří ŠPÉT, Po stu letech (K výročí Českého časopisu historického). Český časopis historický, roč. 93, 1995, s. 13

775 Každá jiná specializace by byla podle Ključevského jenom „carrying coals to Newcastle“ (což zhruba odpovídá českému „nošení dříví do lesa“); Terence EMMONS, Kliuchevskii's Pupils. In: Thomas SANDERS (ed.), Historiography of Imperial Russia: The Profession and Writing of History in a Multinational State. London, New York, M. E. Sharpe 1999, s. 121.

776 Aleksandr KIZEVETTER, Istoričeskije siluety. Ljudi i sobytija. Berlin, Parabola 1931, 311 s.; Aleksandr KIZEVETTER, Kritičeskije zametki po istorii političeskich idej v Rossii. In: Michail M. Novikov (ed.), Naučnyje trudy Russkago narodnago Universiteta v Prage. T. 1. Praha, 1928, s. 75-80; Aleksandr KIZEVETTER, Dvorjanskije političeskije projekty 1730 goda. In: Michail M. Novikov (ed.), Naučnyje trudy Russkago narodnago Universiteta v Prage. T. 2. Praha, 1929, s. 77-88.

777 Kizevetter se podílel na činnosti více jako dvou desítek emigrantských organizací. Seznam veškerých emigrantských organizací, kde byl A. A. Kizevetter činný. Jaromír MACH, Aleksandr Aleksandrovič Kizevetter a jeho pražské období. Slovanské historické studie. No. 31, 2006, s. 49-79

778 Aleksandr KIZEVETTER, Na rubeže dvuch stoletij…, 524 s.

779 Nekrolog Kizevettera datovaný k 15. 2. 1933, autor prof. Je. F. Šmurlo, LA PNP, fond Čcheidze K. A., Kizevetter A. A., 65/71, karton 5, č. inv. 581.

780 Slovanský přehled, roč. 21, 1929, s. 627-628.

781 Sládkovy recenze na reedici díla z roku 1997; Slovanský přehled, roč. 84, 1998, s. 83-84; Soudobé dějiny, roč. 5, 1998, s. 131.

782 Kizevetter ve svém dopise M. Višnjakovi z 28. říjnu 1929 nepřímo hovoří o Aldanovově pochvalné kritice zejména z literárního hlediska; Marc RAEFF, Pis'ma A. A. Kizevettera N. I. Astrovu, V. I. Vernadskomu, M. V. Višnjaku…, s. 513.

783 Kizevetterův dopis M. Višnjakovi z 20. července 1929. Tamtéž, s. 508.

784 Aleksandr KIZEVETTER, Načalo carstvovanija Alexandra III. Sovremennyja zapiski, nedatováno, s 446-464, LA PNP, fond Čcheidze K. A., Kizevetter A. A., 65/71, karton 8, č. inv. 664; články: Petr Velikij, Segodňa, 4. ledna 1924; Peter der Grosse, Prager Presse, 8. února 1925; Alexandr I. K stoletiju jego smerti, neznámé a nedatované periodikum; Ubijstvo Alexandra II., Segodňa, 12. března 1931; Jekaterina II., neznámé a nedatované periodikum; Jekaterina II. K dvuchstoletiju so dnja jeja roždenija, Ruľ, 4. května 1929; vše LA PNP, fond Čcheidze K. A., Kizevetter A. A.,65/71, karton 9, č. inv. 772, 774, 793, 805, 869 a 1048.

785 Kizevetterův doslov je na s. 483-492. Deník cara Mikuláše II. Přeložil A. NESSY, Praha, Plamja 1925, 493 s.; Srov. Slovanský přehled, roč. 18, 1926, s. 155-156 a 611.

786 Podrobný soupis Kizevetterovy publikační aktivity v Československu. Jaromír MACH, Aleksandr Aleksandrovič Kizevetter a jeho pražské období. Slovanské historické studie. No. 31, 2006, s. 75-99.

787 Komentář dobového tisku byl následující: „… po skončení přednášek (v Rize – JM) se profesor Kizevetter vrací do Prahy přednášet na Karlově universitě a pracovat na knize o historii Ruska pro francouzské nakladatelství, na které pracují také Miljukov a Mjakotin…“, Segodňa, 18. února 1927, LA PNP, fond Čcheidze K. A., Kizevetter A. A., 65/71, karton 8, č. inv. 687.

788 Paul MILIOUKOV, Charles SEIGNOBOS, Louis EISENMANN, Histoire de Russie. Tome I, Des origines à la mort de Pierre le Grand. Paris 1932, 435 s.

789 Paul MILIOUKOV, Charles SEIGNOBOS, Louis EISENMANN, Histoire de Russie. Tome II, Les successeurs de Pierre le Grand. De ľautocratie bureaucratique. Paříž 1932, s. 439-825.

790 Kde jako zastánce eurasijských myšlenek kritizoval Kizevettera za jeho názory na dějinný vývoj Ruska a vyčítal mu antipatie k eurasijcům, potažmo k jejich teoriím; The American Historical Review, Vol. 39, No 1, 1933, s. 90-92; Srov. English Historical Review, Vol. 48, 1933, s. 640-642.

791 Antonij FLOROVSKIJ, Češi a východní Slované: Příspěvky k dějinám vzájemných vztahů ruskočeských od 10. do 18. stol. Díl 1. Praha, Slovanský ústav 1935, 527 s.; TÝŽ, Češi a východní Slované: Příspěvky k dějinám vzájemných vztahů ruskočeských od 10. do 18. stol. Díl I1. Praha, Slovanský ústav 1947, s. 548.

792 Antonij FLOROVSKIJ, Obchodní styky Čech a Moravy s východní Evropou v XVI. a XVII. století. In: Zapiski Naučno-isledovatel'skago ob'jedinenija pri Russkom svobodnom universitete. Tom VIII. Praha, 1938, s. 48-62; TÝŽ, Českomoravské a slezské soukenictví a východoevropský trh. Český časopis historický, roč. 46, 1940, s. 1-49; TÝŽ, Česko-ruské obchodní styky v minulosti (X.-XVIII. století). Praha, SPN, 1954.

793 Antonij V. FLOROVSKIJ, Jan Hus v ruském pojetí: (Stránka z dějin česko-ruských styků). Praha, Svaz ruských válečných invalidů v Československé republice 1935, 47 s.

794 Antonij V. FLOROVSKIJ, Čech-děkabrista. In: Sborník k 60. narozeninám Jaroslava Bidla. Z dějin východní Evropy a Slovanstva. Praha, 1928, s. 178-197.

795 Antonij V. FLOROVSKIJ, Čeští jesuité na Rusi: Jesuité české provincie a slovanský východ. Praze, Vyšehrad 1941. 468 s.

796 Jevgenij ŠMURLO, Kurie a pravoslavný východ v letech 1609-1654. Praha, Orbis 1928, 255 s.

797 Jevgenij F. ŠMURLO, Kurs russkoj istorii. Tom pervyj, Vozniknovenije i obrazovanije russkago gosudarstva. Praha, [s.n.] 1931, 535 s.; Jevgenij F. ŠMURLO, Kurs russkoj istorii. Tom 2, Moskva i Litva (1462-1613). Praha, Slovanský ústav 1934, s. 358; Jevgenij F. ŠMURLO, Kurs russkoj istorii. Tom 3, Moskovskaja Rus: Vtoroj period' (1613-1725). Praha, Slovanský ústav 1935, 462 s.

798 Jevgenij F. ŠMURLO, Vvedenie v russkuju istoriju. Praha, Plamja 1924, 178 s.

799 Jevgenij ŠMURLO, Rusko v Asii a v Evropě. Praha, J. Otto 1926, 90 s.

800 Jevgenij F. ŠMURLO, Volter i jego kniga o Petre Velikom. Praha, Orbis 1929, 484 s.

801 Ivan LAPPO, Nástin vývoje ruské historické vědy. Český časopis historický, roč. 28, 1922, s. 364-420.

802 Ivan I. LAPPO, Zapadnaja Rossija i eja soedinenie s Pol'šej v ich istoričeskom prošlom: istoričeskie očerki. Praha, Plamja 1924, 229 s.

803 Ivan I. LAPPO, Litevsko-russkoe gosudarstvo v sostave Reči Pospolitoj. In: Michail M. Novikov (ed.), Naučnyje trudy Russkago narodnago Universiteta v Prage. T. 2. Praha, 1929, s. 352-379.

804 Ivan LAPPO, Rusko a osvobozenï balkánských Slovanů. Otto, Praha 1927, 151 s.

805 Venedikt A. Mjakotin, "Perejaslavskij dogovor" 1654-go goda. Praha, Jedinstvo, 1930. 28 s.

806 Segodňa, 18. února 1927; LA PNP, fond Čcheidze K. A., Kizevetter A. A., 65/71, karton 8, č. inv. 687.

807 Venedikt A. Mjakotin, Očerki social'noj istorii Ukrainy v 17-18 vv. Tom 1, Vypusk 1. Praha, Plamja 1924. 285 s.; TÝŽ, Očerki social'noj istorii Ukrainy v XVII-XVIII vv. Tom I. Vypusk II.. Praha, Plamja, 1926. 263 s.; TÝŽ, Očerki social'noj istorii Ukrainy v XVII-XVIII vv. Tom I. Vypusk III. Praha, Plamja 1926, 217 s.

808 Venedikt A. Mjakotin, A.S. Puškin i Dekabristy. Praha, Plamja 1923. 89 s.

809 Petr A. OSTROUCHOV, Dviženije cen na čaj na vnutrennem rynke Rossii v XIX. st. do reformy russko-kitajskoj torgovli v Kjachte v 1861 g. In: Zapiski Naučno-isledovatel'skago ob'jedinenija pri Russkom svobodnom universitete, Tom V. Praha, 1937, s. 193-236; TÝŽ, K voprosu o značenii russko-kitajskoj menovoj torgovli v Kjachte dlja russkago rynka v pervoj polovine XIX-go veka. In: Zapiski Naučno-isledovatel'skago ob'jedinenija pri Russkom svobodnom universitete, Tom IX. Praha, 1939, s. 207-254.

810 Petr A. OSTROUCHOV, Iz istorii gosudarstvennych kreditnych ustanovlenij v Rossii: Kontora Gosudarstvennago Kommerčeskago Banka na Nižegorodskoj jarmarke s 1820 goda po 1860 god (po archivnym istočnikam). Praha, 1931. s. 111-124; TÝŽ, Moskva i jeja promyšlennaja oblast' na Nižegorodskoj jarmarke v 1822 godu. In: Zapiski Naučno-isledovatel'skago ob'jedinenija pri Russkom svobodnom universitete, Tom III. Praha, 1935, s. 46-50; TÝŽ, Obchod s chlebovinami a pohyb cen chlebovin na nižněnovgorodském výročním trhu od r. 1827 do r. 1860. Praha, Česká akademie věd a umění 1927, 45 s.; TÝŽ, Ozernaja, lesnaja i stepnaja oblasti Rossii na Nižegorodskoj jarmarke v 1822 godu: (Po archivnym dokumentam Nižegorodskoj jarmaročnoj kontory). In: Zapiski Naučno-izsledovatel'skago ob`jedinenija pri Russkom Svobodnom Universitete v Prage. Tom IV. Praha, 1937, s. 33-75; TÝŽ,Vserossijskij tovaroobmen v Nižnem Novgorode. In: Zapiski Naučno-izsledovatel'skago ob`jedinenija pri Russkom Svobodnom Universitete v Prage. Tom I. Praha, 1935, s. 5-58.

811 Petr A. OSTROUCHOV, Ruští rekonvalescenti na Zbraslavi ve válce r. 1813. I. In: Zapiski Naučno-isledovatel'skago ob'jedinenija pri Russkom svobodnom universitete, Tom VII. Praha, 1938, s. 117-150; TÝŽ, Ruští rekonvalescenti na Zbraslavi ve válce r. 1813. II. In: Zapiski Naučno-isledovatel'skago ob'jedinenija pri Russkom svobodnom universitete, Tom VIII. Praha, 1938, s. 173-187.

812 Boris JEVREINOV, M. A. Bakunin i avstrijskie vlasti 1849-1851. In: Michail M. NOVIKOV (ed.), Naučnyje trudy Russkago narodnago Universiteta v Prage. T. 4. Praha, 1931, s. 118-128.

813 Boris JEVREINOV, Poslednij etap slavjanskoj dejateľnosti Bakunina. In: Michail M. NOVIKOV (ed.), Naučnyje trudy Russkago narodnago Universiteta v Prage. T. 3. Izučenije Čechoslovakiji. Praha 1930, s. 98-109.

814 Boris A. JEVREINOV, Rusko v boji za osvobození balkánských Slovanů roku 1877-1878. Praha, J. Otto 1927, 155 s.

815 Ročenka Slovanského ústavu za rok 1931. Sv. IV s. 114-116.

816 Boris JEVREINOV, Ruský návrh změny slovanské politiky v Rakousku. Slovanský přehled, roč. 20, 1928, s. 561-565.

817 Arkadij N. Fatejev, Le problème de l'individu et de l'homme d'état dans la personnalité historique d'Alexandre I, empereur de toutes les Russies. I. In: Zapiski Naučno-izsledovatel'skago ob`jedinenija pri Russkom Svobodnom Universitete v Prage. Tom VI. Praha, 1938, s. 112-137; TÝŽ, II. část, Tom VII. Praha, 1938, s.53-71; TÝŽ, III. část, Tom VIII. Praha, 1938, s.1-42; TÝŽ, IV. část, Tom IX. Praha, 1939,
s. 5-47.

818 Arkadij N. Fatejev, Speranskij general - gubernator Sibiri. I, (Penzenskoje gubernatorstvo, kak stupen' k sibirskomu general-gubernatorstvu). In: Zapiski Naučno-izsledovatel'skago ob`jedinenija pri Russkom Svobodnom Universitete v Prage. Tom XII. Praha, 1942, 41 s.; TÝŽ, Speranskij-general-gubernator Sibiri. II, (Upravlenije Sibirju). In: Zapiski Naučno-izsledovatel'skago ob`jedinenija pri Russkom Svobodnom Universitete v Prage. Tom XII. Praha, 1942, 40 s.; TÝŽ, La disgrâce d'un homme d'etat: (A l'occasion du centenaire de la mort de Spéransky en 1839). In: Zapiski Naučno-izsledovatel'skago ob`jedinenija pri Russkom Svobodnom Universitete v Prage. Tom X. Praha, 1940, s. 33-73; TÝŽ, K assignacionnoj reforme 1839 goda: (Istoričeskaja spravka). In: Zapiski Naučno-izsledovatel'skago ob`jedinenija pri Russkom Svobodnom Universitete v Prage. Tom XI. Praha, 1941, s. 13-24.

819 Russkoje istoričeskoje obščestvo v Prage za devjat let suščestvovanija 1925-1934, Praga 1934, s. 3.

820 Stanovy Ruské historické společnosti v Praze, přijaté valnou hromadou 10. března 1925. LA PNP, fond Čcheidze K. A., Ruská historická společnost, 65/71, karton 4, č. inv. 506

821 Jmenný seznam viz Přílohy

822 Bod 2; Stanovy Ruské historické společnosti v Praze, přijaté valnou hromadou 10. března 1925. LA PNP, fond Čcheidze K. A., Ruská historická společnost, 65/71, karton 4, č. inv. 506.

823 Tamtéž, body 3-8.

824 Viz kapitola Sídlo

825 LA PNP, fond Čcheizde Konstantin A, Ruská historická společnost, 65/71, karton 4, č. inv. 517

826 Žádosti A. D. Grigojeva o příspěvek k jeho penzi; SÚA, fond Policejního ředitelství, G902/1a2

827