Masarykova univerzita Ekonomicko správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika využitelnost nástrojů politického marketingu V komunáLNÍch volbách utility of political marketing instruments in municipal elections Diplomová práce
|
|  Yüklə 3.27 Mb.
|
4.2Doporučení pro výběr nástrojůMimo volební období je pro všechny strany důležité, aby posilovaly svou image. Zatímco během kampaně je nejvyužívanějším a zároveň nejefektivnějším nástrojem osobní prodej, mimo volby se zdá být nejdůležitější public relations. Tento nástroj upevňuje dlouhodobý názor občana na stranu. Projevy politiků, prezentace jejich postojů a záměrů, dobročinné akce atd., to vše ovlivňuje veřejné mínění o straně. Dobře prováděné public relations může kladně ovlivnit postoj voliče, a tím si zaručit jeho hlas v období voleb. Strany by měly mimo volební období využívat:
Ve výčtu chybí podpora prodeje a reklama. Jedná se o nástroje, které jsou finančně náročné a zároveň nemají dlouhodobý vliv na voliče. Proto se hodí spíše do období bezprostředně před začátkem voleb. Kromě doporučení typu: co nejvíce se objevovat na veřejnosti, pořádat veřejné debaty, sjezdy atd., by strany měly co nejdříve vytvořit aktivní internetové stránky, aby občan měl přístup k podrobným informacím o připravovaných akcích. Internet by mohl být dobrým tahem především pro ČSSD a KSČM, aby jeho prostřednictvím mohly upozorňovat na chyby zastupitelstva, ve kterém má největší vliv ODS. ZávěrVe své diplomové práci jsem provedla analýzu předvolebního a volebního marketingu tří vybraných politických stran na Strakonicku: Občanské demokratické strany, České strany sociálně demokratické a Komunistické strany Čech a Moravy. Zaměřila jsem se na poslední komunální volby, tedy volby v roce 2006. Cílem práce byla analýza jednotlivých nástrojů politického marketingu a jejich využívání jednotlivými politickými stranami na komunální úrovni a následně doporučení pro vedení komunální volební kampaně. Cíl práce byl naplněn. Hlavním přínosem práce bylo získání uceleného pohledu o využívání politického marketingu na komunální úrovni. Analýza byla cíleně zaměřena na středně velké okresní město, a to z důvodu absence odborné literatury, která by se zabývala podobnou problematikou. Pokud rozdělíme strany podle míry využívání marketingových nástrojů při volbách
Při výběru marketingových nástrojů musí být brán zřetel na jeho schopnost ovlivnění voliče. V období volební kampaně se jeví jako nejúčinnější osobní prodej, který je charakteristický svým velkým, ovšem krátkodobým vlivem. Proto by strany měly pořádat co nejvíce předvolebních mítinků a pouličních akcí. Mimo volební období vystupuje do popředí public relations. To umožňuje dlouhodobě působit na občany a také pečovat o členskou základnu. Z výzkumu, který jsem provedla v jednotlivých stranách, bylo zřejmé, že je politický marketing prováděn naprosto automaticky. Strany nevypracovávají žádné rozsáhlé strategie a marketingové nástroje se zdají být využívány z důvodu, že jsou již samozřejmostí při volební kampani, zároveň nedochází k jejich obměňování. Tento stálý stav nahrává zejména ODS, která nemá důvod měnit svou marketingovou strategii. Naproti tomu ČSSD a KSČM by měly uvažovat o změně volební kampaně. Více ukazovat na chyby vedení města a především, co nejvíce komunikovat s obyvateli Strakonic. Tento nedostatek je zřejmý zejména u KSČM, která jako jediná nevyužívá při volebním marketingu reklamu ani podporu prodeje. Zároveň jsou u ní patrné nedostatky týkající se nástroje osobního prodeje. V celé práci jsem vycházela z předpokladu, že politický marketing může mít vliv na rozhodování voličů. Platnost takovéhoto tvrzení nemůže být jednoznačně potvrzena ani vyvrácena. Abychom mohli dojít k závěru, že má skutečně marketing vliv na voličské chování, museli bychom analyzovat volební výsledek v situaci, kdy je marketing použit, a pak v situaci, kdy tomu tak není. Tuto analýzu bychom museli provést ve stejném čase, na stejném místě a u stejné politické strany. Z logiky věci vyplývá, že je tento požadavek naprosto nereálný. Proto nemohu jednoznačně říci, zda má politický marketing podstatný vliv na výsledky komunálních voleb. Seznam použité literaturyPublikace
Internetové zdroje
Seznam tabulekTabulka 1: Rozdíl mezi ekonomickým a politickým marketingem 16 Tabulka 2: Komunikační mix 20 Tabulka 3: Počet členů zastupitelstva 27 Tabulka 4: Nástroje využívané stranami při volbách 2006 43 Tabulka 5: Akce ODS 53 Tabulka 6: Akce ČSSD 55 Tabulka 7: Akce KSČM 56 Seznam grafůGraf 1: Počet získaných mandátů volby 2002 32 Graf 2: Počet získaných mandátů volby 2006 47 Graf 3: Počet získaných mandátů v letech 2002 a 2006 48 Seznam přílohPříloha č. 1: Volební skládačka ODS 64 64 65 Příloha č. 2: Volební skládačka ČSSD 67 68 Příloha č. 3: Volební skládačka KSČM 68 Příloha č. 1: Volební skládačka ODS 
Příloha č. 2: Volební skládačka ČSSD Příloha č. 3: Volební skládačka KSČM 
1 Upraveno: BOUČKOVÁ, J. Vybrané aplikace marketingu – politický marketing. Praha, 1995. str. 10-12 2 Následující text upraven podle: JABLOŃSKI, A. Politický marketing: úvod do teorie a praxe. Brno, 2006. str. 15-17 3 ULIČKA, G. Wplyw marketingu politycznego na zmiany w zyciu publicznym państw demokratycznych. In JABLOŃSKI, A. Politický marketing: úvod do teorie a praxe. Brno, 2006. str. 12 4 ZUKOWSKI, A. Systemy wyborcze. Wprowadzenie. In JABLOŃSKI, A. Politický marketing: úvod do teorie a praxe. Brno, 2006. str. 12 5 BOUČKOVÁ, J. a KOL. Marketing. Praha, 2003. str. 3 6 SOLOMON, M. R., MARSHALL, G. W., STUART, E. W. Marketing očima světových marketing manažerů. Brno, 2006. str. 18 7 ZAPLETALOVÁ, Š. Marketing a marketingové dovednosti I. Ostrava, 2006. str. 39 8 Výčet jednotlivých fází život. cyklu produktu: ZAPLETALOVÁ, Š. Marketing a marketingové dovednosti I. Ostrava, 2006. str. 41 9 Upraveno podle: ZAPLETALOVÁ, Š. Marketing a marketingové dovednosti I. Ostrava, 2006. str. 46 10 Upraveno podle: ZAPLETALOVÁ, Š. Marketing a marketingové dovednosti I. Ostrava, 2006. str. 49 11 Upraveno podle: SVĚTLÍK, J. Marketing a reklama. Zlín, 2003. str. 76 12 Výčet: JABLOŃSKI, A. Politický marketing: úvod do teorie a praxe. Brno, 2006. str. 125 14 Citováno: KOTLER, P., ARMSTRON, G. Marketing. Bratislava, 1990. str. 928 15 Výčet z: FORET, M. Marketingová komunikace. Brno, 1997. str. 87 16 Výčet z: FORET, M., PROCHÁZKA, P., URBÁNEK, T. Marketing základy a principy. Brno, 2003. str. 163 17 Upraveno: KOTLER, P. Moderní marketing. Praha, 2007. str. 888 18 Upraveno podle: BOUČKOVÁ, J. a KOL. Marketing. Praha, 2003, str. 233 19 Myšleno v oblasti politiky, kdy kandidát nedostává honorář za svá vystoupení na veřejnosti a za přímou komunikaci s voličem. V oblasti tržního sektoru by finanční nenáročnost tohoto nástroje naplatila. 20 Upraveno podle: Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, [online]. cop. 2003-2008, dostupný na: http://portal. gov.cz/wps/portal/_s.155/701?kam=zakon&c=491/2001 21 HUDÁK, J., JÜPTNER, P., SVOBODA, J. Komunální politické systémy. Praha, 2003. str. 12 22 Upraveno podle: Zákon č. 2/2003 Sb., o obcích, [online]. cop. 2004 - 2008, dostupný na: http:// www.zakonycr.cz/seznamy/128-2000-Sb-zakon-o-obcich-(obecni-zrizeni).html 23 Město Strakonice, má cca 24 000 obyvatel. Zastupitelstvo tvoří 21 členů. 24 Upraveno podle: Strakonice – oficiální informační systém města. [online], cop. 2004 – 2008, dostupné na: http://www.strakonice.net/turista/default.asp 25 Výčet z: Wikipedie – otevřená encyklopedie, [online], cop. 2008, dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Strakonice 26 Upraveno podle: Ministerstvo práce a sociálních věcí . [online], cop. 2002 – 2006, dostupné na: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady/prumer_mn_od_97_portal.xls 27 Upraveno podle: Volební server ČSU. [online], cop. 2006, dostupné na: http://www.volby.cz/pls/kv2002- win/kv1111?xjazyk=CZ&xId=1&xkod=550787&xdz=2&xnumnuts=3106&xtyp=1&xobecnaz=Strakonice 28 JABLOŃSKI, A. Politický marketing: úvod do teorie a praxe. Brno, 2006. str. 128-129 29 Město Volyně leží v okresu Strakonice. Přibližně 11 kilometrů od okresního města. 30 Výběr kandidátů je výhradně v kompetencích strany. Přestože se dotýká politického marketingu jen okrajově, je nutné aby byl v práci zmíněn. |
